Chrám větrů
Terry Goodkind
Meč pravdy série
< 4. díl >
Richard, nyní lord Rahl, a matka zpovědnice Kahlan vzdorují morové nákaze, která se šíří městem Aydindril i celou zemí. Touto epidemii na svět uvrhl šílený císař Jagang, vládce Starého světa a představitel Císařského řádu. Jagang vyvolal proroctví s dvojitou smyčkou, které Richard uvrhne do situace, kdy cokoliv, co udělá, skončí špatně. Richard postupem času zjistí, že kouzlo, které mor vyvolalo, pochází z chrámu Větrů, kam dávní čarodějové před třemi tisíci lety zapečetili ty nejnebezpečnější magické znalosti, aby zabránili krutému zneužití lidí. Tento chrám však zmizel z povrchu země. Aby mu do něj bylo umožněno vstoupit, musí se Richard všeho vzdát a být zrazen tou, již nejvíce miluje.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , ClassicOriginální název:
Temple of the Winds, 1997
více info...
Přidat komentář
Z každým dalším dílem chápu víc a víc rozdělení na dvě části u předešlé edice. U každé knihy si dám cca půlku. Pak mám půlroku a zbytek zhltnu na posezení. Goodkindovy bichle by snesly proškrtání. Překvapení z prvního díly, když jsem si v závěru říkal: "Co tam chtějí ještě dělat?" a pak přišla maje oblíbenkyně Dena, se tentokrát nekoná. Osobně mě začíná iritovat kolika zkouškami vztahu chce ještě Richarda a Kahlan provést (píšu to po zhltnutí první půlky Ducha ohně, tak mám jasno :-) ; jo a zasekl jsem se :-D ). Po zabití Darken Rahla jsem se bál jaké nebezpečí může být větší. Ono to šlo občůrat Strážcem a Darkenem podruhé. Jagang také nepůsobí jako ořezávátko. Problém je, že knihy sklouzávají k epizodickému charakteru - Jagang na nás hodil tohle, my jsme si to pokáleli takhle. Já už bych chtěl řežbu s Císařským řádem. Zatím to smrtí hodně studenou válkou. Snad v druhé půlce pátého dílu, ale bojím se, že Řád zase bude hrát druhé housle. V Chrámu větru mám jedno malé zklamání. Od začátku je zřejmé, kdo je onen tajemný zabiják a moc mě mrzí, že vrah nebyl někdo jiný. Přesto dávám pět hvězd, protože je zde hromada skvělých momentů. Kahlenina pomsta, která se vyvine v částečnou rehabilitaci "zlé" postavy. Drefanův popis epidemie, který jakoby vyskočil z roku 2020. A nepřekonatelný popis myšlenkových pochodů Kahlen, když se snaží vyrovnat s nepřízní osudu. Prostě famózní. Jo a Nadine je tak nádherný prototyp maloměšťácké p**e až to bolí, ale seděla tam výborně. Jo, holt některé chyby z minulosti mají tendenci se vracet.
Nejdřív mě v půlce napadlo, že to bude nejslabší díl, ale ke konci se začlo stupňovat napětí a konec mi vyrazil dech. Někdy mě napadá jestli pan Goodkind neměl nějaký osobní problémy, protože situace do kterých se dostávají Richard s Khalan buď spolu a nebo samostatně jsou tak brutální a krutý, že se mi to ano nechce číst. Sotva jsem u toho dýchal :D paráda jedu na další díl
Asi mě nepřestane fascinovat autorova fantazie co se týče různých až dost brutálních scén. Ale kniha mě bavila a nezklamala - žádná z hlavnich postav neumřela ????. Těším se na další díl.
Po dlouhých letech se pokouším tuhle sérii přelouskat znovu, abych navázal na díly, které přečtené nemám. S odstupem času zjišťuji, že se jedná o jednodušší fantasy, i když dost monumentální rozsahem. Postav není mnoho, vše se tak nějak skloubí a vyvrcholí rozuzlením, které se dá i předpokládat, nebo alespoň část. Kniha mě i tak nakonec pohltila. Pustím se do dalšího dílu. (4/5)
Jagang je fajn, mám ho radši než Richarda. Možná proto, že není tak arogantně cholerický a neustále nevyznává lásku Zpovědnici. Bohužel pro mě, mám pocit, že můj oblíbenec asi nebude stát na stupních vítězů. Ale co. Musím pochválit autora za dobrý nápad s morem. Tajemný vrah prostitutek je tajemný asi jenom pro párek zamilovaných hlavních hrdinů a Jeffery Deaver dává facepalm.
Velmi poutavé čtení. Ačkoliv má hodně ale - jak již bylo psáno:
- hlavní padouch se dá předpokládat již na začátku,
- permanentní omílání předchozího děje unavuje,
- někdy mi přijde, že chování postav nedává smysl, nevěřím jim to,
- a již tradičně - na konci předhánění Richarda se Zeddem, co všechno kdo prožil a přežil.. To je spíše úsměvné :)
Ale přes všechna ALE je to prostě skvělé psaní. Autor využívá gradování příběhu dokonale a i přes rozsah stran se člověk nenudí ani v první části knihy, kdy se děj rozjíždí..
Řekla bych, že tento díl byl o chlup lepší než předcházející. Nejvíc mě bavil popis scény Zeddova věznění v jisté ohradě (snad to není tak velký spoiler). Nejvíc mi asi vadilo ne moc napínavé odhalení hlavního padoucha tohoto dílu. Prostě to bylo čut už od první vraždy jisté lehké děvy. No jo asi to byl záměr, ale prostě to knížce trochu ubralo na možném napětí. Jo a ještě musím pochválit mé oblíbené Mord-sithy.
Skvělé, pohodově napínavé čtení. Pro mě nej Goodkind hned po prvním díle (První čarodějovo pravidlo)
Autorovy další knížky
2008 | První čarodějovo pravidlo |
1997 | První čarodějovo pravidlo 1: Zlověstný mág |
2009 | Kámen slz |
2016 | Válečné srdce |
1997 | První čarodějovo pravidlo 2: Tři schránky Ordenu |
rereading ( > 1x ): Chrám větrů je snad jediný díl krom prvního, který mi i po těch 15 letech od prvního čtení série utkvěl v paměti. A zpětně se tomu vůbec nedivím. Atmosféra v Ochránci Lorda Rahla je vysloveně neutěšená, mrazivá a depresivní. Je až neuvěřitelné, jak moc beznaděje se kolem našich hrdinů stala točí. Zároveň je děj ale návykově napínavý, jelikož prostě chcete vědět, jestli se hrdinové dokáží s nepřízní osudu vypořádat. V téhle části se objevuje spoustu nových postav a s nimi nové zápletky, kde každý hraje svoji úlohu. Opět jsme dostali sadistickou scénu, která ale tentokrát snad poprvé padla na úrodnou půdu a dokázala vyvolat ty správné emoce (i když jde, zase, o násilí na ženách). A teda také mě fascinuje, jak Richard ani Kahlan nemají sebemenší problém na první dobrou věřit cizím, nedávno příchozím lidem, což vzhledem k tomu, že skoro každá druhá postava je zloun, nedává moc smysl. Po dočtení jsem měla dlouhou dobu velmi nepříjemné pocity, spojené se zneživováním dětí, neustálým strachem a s totální beznadějí. Druhá část Proroctví císaře za mě zcela nedostála svému názvu, protože kruci, už chci víc císaře! Jinak byl ale díl nejlepší ze všech a stojím si za tím, že v tomto bodě měl autor sérii skončit. Historie Chrámu větrů sice byla hodně chaoticky napsaná, ale vyvážil mi to zbytek děje. Goodkind uměl velice dobře pomalu budovat napětí a v této druhé polovině příběh vygradoval neskutečným způsobem (mor, Drefan, Chrám větrů, Clarissa s Nathanem, který měl všechno do puntíku promyšlené). Ještě že to vyvažovaly vtipné a klidné epizodky se Zeddem a Annou. Celkově se mi moc líbí přerod Richarda z naivního kloučka na ultra kladného OP hrdinu. Dokonce se s Kahlan už nejspíš naučili komunikovat svůj vztah, a tak je závěr nádherně pohádkový. A jaktože jim Grač nepřiletěl gratulovat? :)
P.S. Ale ten překlad? Lesní rádce?? Co to jako je, nějaký elf, nebo ekolog? Proč ne prostě zálesák? Šmarja. A takových nesmyslů tam bylo plno.