Mechanický pomaranč
Anthony Burgess
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/305434/bmid_mechanicky-pomaranc-CdB-305434.jpg
4
2338
2338
Už pred viac ako polstoročím, keď Mechanický pomaranč vyšiel prvý raz, sa stal „klasikou“ a zaradil sa medzi to najlepšie, čo priniesla moderná literatúra. Rovnomenný film, ktorý podľa knihy nakrútil Stanley Kubrick, sa rýchlo stal kultovým a dodnes má svojich verných fanúšikov. Príbeh sa odohráva v Londýne. Hlavná postava Alex je vodcom štvorčlennej skupiny tínedžerov, ktorá pácha rozličné násilnosti. Medzi sebou sa rozprávajú bizarným slangom s implantovanými rusizmami. Alexa po čase chytia a dostane sa do väzenia, kde ho čaká hrozivý trest s nepredstaviteľnými následkami. Experimentálna liečba ho zmení na krotkého baránka, ktorý sa už nikdy nedopustí násilia, ale zároveň ho tak zbaví aj možnosti voľby medzi dobrom a zlom, jeho ľudskej podstaty. Kniha je fascinujúcim jazykovým koncertom, brilantnou štúdiou zla v človeku aj drsnou antiutópiou v orwellovskom duchu. K slovenskému čitateľovi sa dostáva v druhom vydaní, doplnenom o detaily z originálneho textu, ktorý sa považuje za jediný autorizovaný rukopis, a slovník slangových výrazov.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
A Clockwork Orange, 1962
více info...
Přidat komentář
Jsem vděčná za slovníček, i tak to bylo hustý. Ale prokousat se přes ten jazyk mi snad dalo zabrat nejvíc. Příběh bych si víc užila, kdyby to bylo napsaný "normálně". Za příběh 5, za jazyk 3.
Tohle musel být překladatelský oříšek. Když mi e-kniha najela, po první stránce jsem začal googlit, jestli nemám nějakou fanouškovskou verzi překladu nebo jestli nečtu něco jiného než knihu, která v perexu avizuje, že jde o jednu z nejlepších, jaká kdy byla napsána. Ne, jednalo se o orginální překlad a správnou knihu. Chorošně jsem lukoval. Asi po půlce knihy jsem propadal obavám, že až dočtu, budu mluvit týnským jazykem, ale nezůstalo mi to, uf.
Brutalita samotného děje mě překvapila a některé pasáže mě vyloženě znechucovaly. Ale je nutné uznat, že nebyly samoúčelné a nebylo to jen násilí pro násilí, pro efekt působící na čtenáře, ale mělo v kontextu děje podstatný význam (na rozdíl třeba od severských krimi) a bez něj by bylo těžké atmosféru příběhu vykreslit. S Alexem jsem ani v nejmenším nesoucítil, a to snad v žádném okamžiku. Dokonce jsem mu i přál, aby si nějaké to supernásilí okusil sám.
Vymývání mozku a zbavení možnosti volby je pro totalitní režimy zřejmě velmi lákavé. V kontextu dnešní doby, kdy si někteří lidé mozky vymývají sami časem stráveným na sociálních sítích, sledováním nenávistných videí šířených po e-mailu nebo sledováním některých televizních kanálů, je téma z mého pohledu pootočené ještě do trochu jiné roviny. Opravdu zbavuje možnosti volby společnost? Nezbavujeme se možnosti volby my sami? Stále aktuální je také využití Alexe jako objektu jednotlivých zájmových skupin - militaristické vlády prezentující ho jako pokrok, stejně jako opozice, které slouží jako odstrašující příklad zrůdnosti režimu. Zkrátka, každá mince má dvě strany a kdo má silnější PR, je o krok vpředu.
Suma sumárum, z knihy jsem nebyl kdovíjak u vytržení. Příběh zajímavý, ale nijak odzbrojující. Má hlubší myšlenku, která je v některých ohledech stále aktuální, ale nijak převratná. Hodnotil bych jako průměr, ale jednu hvězdičku navíc dávám překladateli (a smekám klobouk).
Naprostá kultovka ! Musím přiznat že určité zvraty v knize mě opravdu dostávali do čtenářské euforie. Díky za zážitek.
Veľmi originálna kniha o slobode, o možnosti voľby. Už tak náročné témy sú ešte vyšperkované jedinečným jazykom. Vlastne slangom v kombinácii angličtiny a ruštiny. Vzdávam poklonu prekladateľovi za skvelú prácu.
Mám z toho dost smíšené pocity. Prakticky nevím, jak se ke knize vyjádřit, ale pozitvní to asi nebude. Hrozně mi vadil, ten jazyk, kterým to je psaný. Zápletka mi vlastně přišla nudná. Bavila mě akorát druhá část, která se odehrávala ve vězení a v léčebně. Celé mi to přišlo těžko uvěřitelné. Dvě hvězdičky dávám právě za tu pasáž ve vězení, která byla celá čtivě vylíčená.
Nepochybně se jedná o dílo s velkým D, to byl taky jediný důvod, proč jsem knihu neodložila. Protože jsem si jí prostě vždy chtěla přečíst. Na mě byla ovšem moc hrubá a surová. U některých pasáží se mi dělalo špatně a byla jsem z nich naprosto zničená. Především proto, že si uvědomuju, že lidi jako Alex existují i v běžném životě a nejen v knihách.
Neskutočné dielo! Jazyk vas síce zo začiatku štve, ale na konci knihy (aspoň v novšom vydaní) je slovník. Bohužial ja som to zistil až po dočítaní.
Ale, bratři, to jejich okusování si nehtů nad tím, co je příčinou špatnosti, ze mě dělá pěkně usměvavýho bajata. Vůbec je nezajímá, co je příčinou dobra, tak proč ten druhej krám? Pokud sou píply dobrý, tak asi proto, že se jim to líbí, a já jim jejich potěšení nemíním brát, tak ať se do tý druhý stránky taky nemíchaj.
Být dobrý nemusí byt dobré, můj malej 6655321. Být dobrý může byt strašné. A když ti tohle říkám, uvědomuju si, jak rozporuplně to zní. Co chce vlastně Bůh? Chce Bůh snad dobrotu nebo volbu dobra? Je snad člověk, který si vybírá zlo, jistým způsobem lepší než člověk, jemuž je dobro uloženo jako trest?
Jsou knihy, které jsou známé a v různých seznamech, co si člověk musí přečíst a pak, když si to přečte ... tak neví, co říct.
Z první části knihy mi bylo tak zle, stejně jako hlavní postavě ve druhé části, tak jsem měla, co dělat, abych to překousala.
A víc opravdu nevím, co říct.
Ono, táto kniha je odpoveďou na otázku, čo ma už dlho omínala. Ak by sa Jekyllovi podarilo premeniť nie na svoje zlé ja - t.j. stelesnenie jeho najhorších možných vlastností, ale na jeho dobré, dokonalé ja, vyriešil by sa problém ľudstva? Burgess odpovedá nie. Násilné dobro nie je riešenie. A zlo ako také je nesmierne hlboko zakorenené v umení, hudbe, literatúre aj samotnej Biblii. Položme si otázku ako hlboko sme vlastne spätí - všetci, až na malú skupinku skoro svätých - s radosťou z násilia, z bolesti, ktorá nie je naša a z moci, ktorú prináša silová prevaha nad druhými. Máte radi thrillery, horory, vojnové romány, detektívky, akčné filmy, western? A čo táto kniha? Páčila sa? Tak máte jednoznačne sklon k radosti z násilia. Všetko, hádam okrem romantických a porno vecičiek (ale nezabúdajme na 50 odtieňov sivej a novú vlnu torture sexu) v sebe nesie väčší, či menší obdiv násilia, nadvlády a smrti... Je to jednoducho ozvena pravekej krvi divokej zvery v našich žilách alebo odtlačok smrteľného hriechu? Nech je ako chce, táto kniha núti rozmýšľať a to je to najlepšie hodnotenie, aké knihe možno dať.
Sonda do života mladého delikventa a psychopata, který se neštítí ničeho, hlavně že uspokojí sám sebe. Příběh s nečekanými zvraty poukazující určitou problematiku dospívání, chování mladých, kteří touží jen po zakázaném ovoci a podobný físíz.
Samotný slang mladíků mi prvních pár stránek docela vadil a musím říct že mě z toho i trochu pobolíval gulliver, naštěstí docela ovládám angličtinu, která v tomhle překladu hrála velkou roli, na rozdíl od ruštiny v originálu, takže jsem ani nemusel neustále přetáčet na slovníček a po chvíli jsem si na to i zvykl až se mi to dokonce začalo líbit.
Naprosto unikátní a chorošná kniha, na kterou jen tak nezapomenu. Vzdávám hold autorovi, za jeho vcítění se do tak prasácký postavy a celkově geniální styl, jakým knihu pojal. Už ten název, který vám absolutně nic neřekne a nevíte co od knihy čekat je postupem v knize geniálním způsobem odkryt jeho význam. Filmové zpracovaní je taky velice povedené ale i tak za mě kniha stále vede.
Po Dětech ze stanice Zoo, další kniha která dokáže otevřít oči a může mít nějaký dopad.
Do půlky knížky bych nevěřila v takovéhle hodnocení. Ale! Až přivyknete jazyku týnů, bude to jízda. A přivyknout se dá. Já například slovo chorošně začala používat. Jinak co tento přiběh může čtenáři dát? Každý ať si najde to své. Například co je víc, možnost rozhodnout se podle sebe ikdyž společensky nepřijatelně nebo za možnost volby vyměnit ideálnější svět?
Přijde mi, že zde autor geniálně vystihl osobnost psychopata - sebelítost, lhaní a upravování pravdy tak, aby z toho vyšel co nejlépe, touha po moci, žádný soucit a žádné uvědomění následků jeho činů pro oběti. Stylem jazyka také jedinečná kniha. Byla jsem ráda, že umím anglicky, jinak bych se tím asi neprokousala. Kupodivu jsem si na to ale zvykle hrozně rychle.
Na základě komentářů níže jsem se rozhodla přečíst si předmluvy z vydání z roku 2016 až po přečtení novely. Přiznám se, že asi nedokážu plně docenit nějaké poselství, které tato kniha prý nese. Ale hodně porozumění mi přinesl doslov "Poslední slovo k násilí" od samotného autora.
Tahle knížka mi nějak nesedla, nevím proč. Snad je v tom na můj vkus moc zla, moc násilí, hrubosti... Jenom vím, že už se k němu nebudu nikdy vracet. Taky forma, kterou to bylo napsáno mi nesedla a otravovala mě.
Alexe vnímám jak zdroj čirého a nenapravitelného zla. Je těžké si představit, že někdy byl, nebo by mohl být, jiný. V kontextu jeho výchovy není nic, co by ho mohlo ovlivnit tak, že se z něj stala tak chladná bytost. Pro mne je nejvíc zarážející a žaludek zvedající fakt, že Alex páchá všechno to násilí jen pro zábavu a absolutně bez zábran.
Autor popisuje reformu násilí formou behavioristického pokusu a předkládá tak mnoho otázek. Je páchaní zla na odsouzených vězních špatné pokud je jeho účelem jejich "uzdravení"? Je podstatné jak se tato reforma uskutečnila, pokud je její výsledek kladný?
"[Alex] přestal být darebákem. Přestal být ovšem rovněž stvořením schopným morální volby."
Je naše vrozené dobro ohrožováno zkaženou společností, nebo jsme z podstaty zlí a společnost nás jen drží na uzdě? A pokud se zlí narodíme, máme možnost si zvolit dobro?
Zajímává je postava Alexandra F. Do chvíle, kdy je pro něj Alex pouze oběť systému a pokusný králík, je Alexander F. odpůrcem této nehumánní "nápravy" zločinců. Nicméně ve chvíli, kdy si uvědomí, že je Alex osobou, která jemu a jeho ženě způsobila tolik bolesti, by ho nejraději sám zabil.
Chce tím autor naznačit, že bychom se neměli zastávat násilníků a zločinců, dokud na nás nebylo zlo spácháno, protože naše vnímání zla může být zkreslené a příliš benevolentní?
První třetina knihy pro mne byla očistec. Trvalo mi, než jsem si zvykla na použitý slang. Zároveň mne znechucovalo všechno to naturalisticky popisované nasilí, které Alexovi poskytovalo tolik zábavy a uspokojení.
"Vím, co je správné, a souhlasím s tím, ale dělám to, co je špatné."
Smekám před překladatelem. Číst toto bylo pro mě utrpení. On to navíc musel přeložit a to tak, aby se to podobalo jazyku v originálu. Pro mě by stačilo, kdyby autor použil nespisovné výrazy a jen občas nějaký slang.
Dílo je vynikající. Tady nejde o vylíčené násilí. Hlavní myšlenkou je možnost volby. Může stát sebrat odsouzeným svobodnou volbu?
Já si při čtení říkala, že i kdyby hlavní postavě udělali lobotomii, bylo by mi to fuk. Zmetek, který je schopen bít a okrádat staré lidi, znásilňovat a vraždit, si soucit nezaslouží. Samozřejmě, že to byly první emotivní myšlenky. Rozhodovat bych tohle ale nechtěla.
Ke knize se nevrátím, mně se použitý jazyk četl velmi špatně a nic krásného na něm nevidím. Snižuje i moje hodnocení.
Ten závěr byl pro mě hodně nečekaný. Skončila to dobře? Asi ano, ale spíše ne. Nebo se to alespoň tak zdá. Alex byl nejdříve uměle donucen k tomu, aby byl dobrým člověkem, to ale vedlo k novým problémům, tak z něj udělali znovu zlého. Nakonec se ale zdá, že si sám vybral a chce se soustředit na dobro.
Stejně mě ale znepokojuje, co bude, jestli se Alex usadí. Dokáže se tak velký násilník změnit? To je otázka. Kubrick na to odpověděl tím, že se někdo takový změnit nemůže. Burgessův závěr může být zdánlivě pozitivní, ale zdánlivě pozitivní je i konec R.U.R., že ano... Spíše je to tak, že se Alex bude chovat jako psychopat i v dospělém životě.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie Londýn zfilmováno anglická literatura vězení, věznice punk dospívání budoucnost výtržnictví sociální deviaceAutorovy další knížky
| 1992 |  Mechanický pomeranč |
| 2007 |  1985 |
| 2003 | Všechno, jen slunce ne |
Rozhodně jsem chtěl knihu přečíst a srovnat s velmi kontroverzním filmem, ale složitost formátu jazyka mně odradil.Satisfakcí jsou přílohy knihy ve kterých se dočtete např. o rozdílech v ději knihy a filmů a názorech na dílo a informacích o autorovi.