Mechanický pomeranč

12.05.2022

Tak toto čítať bolo pre mňa hotové utrpenie.

08.05.2022

(SPOILER) Kubrickov film mám rád a konečne som sa dostal aj k predlohe. Dej je dosť jednoduchý, ale samotné čítanie textu náročnejšie , pretože hrdina/vyprávač hovorí takzvaným jazykom týnov kde sa to hemží spotvorenými anglickými, ruskými či nemeckými výrazmi, takže Hjumaníci majú hendky, fútky, ajká, cány a hírujú, lukukú, skrímujú, tolčokujú a podobný fisíz. Alex je sociopat bez štipky empatie pre ktorého je každodennou bežnou zábavou kradnutie, mlátenie ľudí a najviac uspokojenia pociťuje keď z nich strieka nádherná červenočervená "blažka". Raz ale dopadne jeho "rejzr" na kameň a on v base podstúpi "liečbu" po ktorej sa mu robí zle len pri pomyslení na zlo, takže sa role obrátia a jemu sa mstia všetky jeho obete. Film je z knihou v podstate úplne totožný a rozdiely sú len v detailoch ako že vo filme dostane po zrade "frendíkov" po "gulliverovi" fľaškou zatiaľ čo v knihe reťazou a miesto "ouldaných" dôchodcov z knižnice je zmlátený bezďákmi. Pri porovnaní tak nakoniec kniha oproti filmu stráca, lebo film ponúka okrem príbehu navyše Kubrickov "bolšácky" maniakálny vizuál. Jediný jasný rozdiel je potom v dodatku po finále ktorý film už neobsahuje a vyliečený Alex tam prestáva byť násilným zloduchom pretože sa stal plnoletým a pubertálne výčiny už ho nezaujímajú, lebo musí pracovať. Nedáva to príliš zmysel, lebo napr. jeho bývalý parťáci nastúpili k polícii kde majú možnosť ventilovať svoju krutosť verejne a legálne, ale symbolicky viem čo autor hovorí.

04.05.2022

Chvíli to trvá, než tomuhle šťavnatému pomeranči přijdete na chuť, má docela fest tvrdou slupku, ale jak se mu dostanete na dužinu, už si budete pomlaskávat, na občasné pecky nehledě. Co mě, kromě skvělé kritiky západní vyspělé civilizace, dostalo, je ten legendární slovník týnů (skvělá práce překladatele Ladislava Šenkyříka), po všech těch frendících, babooshkách, čajinách, brotcích a bajatech, či po všem tom blbání jsem se přistihl, že bych tak snad chtěl mluvit taky, skvělá alternativa ke světu nudných dospělých a čuděsných lidí. No chtěl jsem tak napsat i tenhle koment, ale uvědomil jsem si, že by to byl jeden velkej fizís, takže polibte mi šáry a přečtěte si toto zásadní dílo dvacátého století taky. Anebo se podívejte na film Stanleyho Kubricka, protože jak je Bog nade mnou, zase se jednou stal zázrak, kde film lepší než kniha (hlavně ten ve filmu pozměněný konec má větší grády). Ale Alexe si zamilujete brzo, páč ten bračny je fuckt bolšáckej.

Ty postavy se chovají tak divně, nesymapticky, zle a nesmyslně, že jsem knihu několikrát rozzuřeně odložila, protože o takových blbcích prostě číst nechci. Nikdy jsem ji nedočetla.

05.03.2022

3,5/5
Můj názor na knihu stále není nijak ucelený, v hlavě toho mám až příliš a o některých věcech stále nevím, co si myslet.

Jedno je ale jasné: čekala jsem, že se mi kniha bude líbit více. Příliš velká očekávání? Nejspíš ano.

Příběh hlavního hrdiny Alexe se odehrává v originálním prostředí a navíc je doplněn originální mluvou. Byla jsem nadšená. Toto promíchání různých jazyků dalo vzniknout něčemu, co se k příběhu, ale také k postavám neskutečně hodilo.

Jsem člověk, který má rád thrillery. Čím brutálnější a otevřenější, tím je to pro mě lepší. Přesto i na mě bylo v první části knihy neskrývaného násilí trošku moc. Paradoxně to pro mě ale byla nejlepší část knihy.

Co se stylu psaní týče, je jasné, že na originalitě nešetří. Přesto ale musím vyzdvihnout, jak svižně se takovýto příběh podařilo napsat a jak mi díky tomu ubíhaly stránky pod rukama.

Vzhledem k tomu, jak se jednotlivé postavy chovají, nechtěla jsem a ani jsem si k nim nevytvořila žádný vztah.

Po první části přechází kniha do jakési klidnější části, zde je ale zobrazen zase druhý extrém.

Je jasné, že příběh z knihy přesahuje do skutečného světa a je v něm skryto mnohem více. To je vždycky jedno z plus.

Nejsem z knihy zklamaná, ale ani jsem si nesedla na zadek. Bohužel si myslím, že brzo tento příběh u mě brzy zapadne mezi ostatní. Než se tomu ale stane, budu si ho ještě nějakou dobu připomínat a přemýšlet nad ním.

02.03.2022

Kniha i film stojí za přečtení a film za shlédnutí natočil ho S. Kubrik v roce 1971 a scéna jak zloduch Alex při zvláštní tereapii musí stále s otevřenými očima sledovat zlo na filmovém plátnu se stala nesmrtelná

22.02.2022

Chorošné to bylo, bratři moji, zkrátka to pravý sravý co chytne za jábrle. Jak říkám, chorošná buč! Klasika, to už kdysi četlo vaše téčko s emkem, jen některý scény jsou fakt físiz, samý tolčokování, mlíko s nožema a starý dobrý kartáčování, to vám gulliver nepobere. A hírujte, týnština vám bude stopro připadat stupído, ale každý týn tak tolkuje a jak se bitkově začtete, budete už kvikle ponímat, príma príma prím. Odinočky jsem to tak měl. Často jsem se i něčemu zaláfal nebo jen nad něčím smajnul, i když Alex není žádnej gud hjumaník, někdy je jeho tolkování a myšlení fakt chorošně houla, jakože prdel. Příběh fakt není vůbec stupído, hjumaník co se nemůže decidovat už není hjumaníkem a další físiz, teda ne físiz ale chorošné buče co se vám dostanou hluboko do gullivera. Asi jste lukovali i ten ouldaný film, vaše babooshka možná na tom byla v siňáku, ale ten film, bratři moji, byl jenom slabý tý. Tady se fakt bolšácky tolčokuje, teče blažka a další físiz, a o kartáčování jsem už raskazal, nic pro ouldaný hjumaníky. Alex je fakt špatenka, šláguje se, stouluje, kartáčuje a dokonce i někoho zakiluje. A frendíci, možná jste to hírovali a je to trus, kšonžka má tu, jakože dva, konce, ale ten chorošný končí verdama: "Vyléčili mě bezvadně." Ten druhý je už bitkově sily.

Bog vám žahni
Váš Pokorný Recenzent

Stejnojmenný film jsem viděla před lety a byla jsem z něj nadšená. Teď se mi dostala do rukou kniha, na kterou jsem se chystala opravdu dlouho. Bohužel se u mě stejné nadšení nekonalo. Špatně se mi to četlo, přestože jazyk "týnů" nebyl na porozumění složitý. Ale mě vadí v knize i klasická nespisovná čeština.
Dějově je to masakr, ale nemyslím si, že v dnešní době může ještě někoho šokovat. Za zamyšlení určitě stojí pasáž přeměny Alexe a možnost svobodné volby. Když se to vezme kolem a kolem i v současnosti spousta našich "svobodných" rozhodnutí jsou ovlivněna tím, do čeho nás tlačí společnost.
Knihu nezatracuji, ale ani nedoporučuji a znovu ji číst také nehodlám.

02.02.2022

Mechanický pomaranč je dystopická fikcia o rebélii "hjumaníka" tínedžera Alexa, ktorého vášňou bola paradoxne vážna hudba.
V prvom rade som si najskôr musela privyknúť na vymyslený slangový jazyk, alebo akúsi skomoleninu ruského a anglického jazyka.
Osobne sa mi priečila do detailov opisovaná brutalita, hoci chápem, že to bolo autorovým zámerom, aby poukázal na vnútorne vyprahlý svet, v ktorom tínedžeri vyrástali.
Na záver som očakávala nejaké morálne ponaučenie, ale bola som sklamaná, že Alexa násilie "iba prestalo baviť" a nevnímal ho ako niečo zlé.
Za mňa je táto kniha tak trochu sklamaním...

Nedotčeno. Na něco tak šíleně násilného nemám žaludek...

02.01.2022

Mechanický pomeranč má razanci a spád,přežene se přes čtenáře jako vichřice /u mě za jeden den/ a ohromí-nebo alespoň zaujme-jazykovou originalitou i myšlenkovou náloží.
Pro mě je hlavním tématem zlo zobrazené v postavě Alexe.Naprostá neschopnost pocítit soucit či vinu,impulzivní potřeba sadistického vzrušení,obratná prolhanost umožňující manipulovat s okolím i ona povýšená samolibost /se kterou o sobě Váš Pokornej Vypravěč referuje/ naplňují kritéria psychologické temné triády tak,že už ani temnější být nemůže.A tak čtu i poslední /asi zbytnou/ kapitolu-sociopat tohoto typu může být časem nenápadnější /a třeba vstoupit do politiky/,ale jiný ve smyslu "lepší"
už nebude nikdy.

01.01.2022

Moje nejoblíbenější kniha. Mám ce své knihovně 3 různá vydání.
Málo co ve mně vyvolá takové pocity, jako tato kniha. Je skutečně bravůrně napsaná. U některých scén se mi opravdu dělalo špatně.
Navíc mě vždycky nutí přemýšlet. Přemýšlet o společnosti, ale i nad sebou. A to je důvod, proč ji tak miluju.

02.12.2021

Trochu mě napřed zaskočil jazyk, ale na to jsem si brzy zvykla a slovník potřebovala jen velmi zřídka. Těžko se mi formulují myšlenky, nicméně až na trošinku slabší konec, jsem měla hlavně ve třetí části pocit, jako by mi byl uloupen kus duše. Řekla bych, že fakt, že mně samotné je patnáct a s kamarádkami mluvíme mnohdy vlastním spíkem, mohl do určité míry ovlivnit, jak na mě kniha zapůsobila.

Když jsem knihu uviděla prvně, myslela jsem si, že to na žádné dlouhé čtení nebude. Vždyť necelých 150 stran musím mít hned. Ale upřímně to byla kniha, u které jsem zvládla přečíst vždy tak 10-30 stran, a musela jít chvilku bokem. Nejen jazyk, ale celkově i děj a význam všeho. Člověk to potřeboval vstřebat po kouskách. Rozhodně ale souhlasím s tím, že se jedná o knihu, na kterou po přečtení asi nikdy nezapomenete.

30.10.2021

Jediná kniha, u které se mi udělalo mdlo. Ne z popisů násilí, ale z pokřivených hodnot Alexova světa. Nebyla tu jediná postava, se kterou bych mohla sympatizovat, všechny mi byly cizí a morálně odporné. Naprosto syrové dílko s úžasným slovníkem mě pohltilo tak, že jsem ho přečetla jedním dechem. Po dočtení jsem zůstala několik minut zírat, abych zpracovala právě přečtené. Doporučuji knihu přečíst před zhlédnutím filmu, který působí svým způsobem jako prazvláštní sci-fi (nemohu se zbavit potřeby přirovnat ho ke kultovnímu snímku Brazil). Kniha vyznívá vážněji a realističtěji.

24.10.2021

Originální dílo nejen po stránce lingvistické, ale i vzhledem k hlubokým myšlenkám skrývajícím se v příběhu hlavního hrdiny. Kniha nutí k zamyšlení, ne náhodou je označována za jednu z kultovních knih (stejně jako Orwellovo 1984). Rozhodně stojí za přečtení.

10.08.2021

No bylo to celkem hell to rídovat.. a protože jsem to nečetl v týnovskym věku, tak mi to jako zas takový kult nepřišlo.. ale jsem rád, že jsem se tím prokousal..

30.07.2021

Premýšľam, ktorý výraz by túto knihu z pera Anthony Burgessa najlepšie vystihol. Ako prvé ma napadá "originálny". Mechanický pomaranč je vskutku originálnym dielom, ktoré sa ťažko popisuje. Od názvu, cez anglicko-ruský slang (myslím, že preklad Otakara Kořínka je nadmieru podarený ) po realisticky opísané násilie a psychologické pochody perverzného sadistického chuligána, z ktorého sa neskôr stane obeť progresívneho medicínsko-sociálneho experimentu v podobe cieleného vymývania mozgu. Ak by si človek nespomenul na úvodnú pasáž knihy, ľahko sa môže v záverečných kapitolách pristihnúť pritom ako hlavného (anti)hrdinu dokonca miestami ľutuje. Bravó. Burgess vás pri čítaní opakovane zoberie na miesta a situácie, v ktorých by sa asi dobrovoľne nikto ocitnúť nechcel. Máloktorá kniha pri čítaní zanecháva takú pachuť ako je tomu v tomto prípade. Napriek (vďaka) tomu surovo podmanivé a strhujúce. Pre tých, ktorí nepohrdnú filmovými adaptáciami, odporúčam zhliadnuť rovnomenný film Stanley Kubricka s bravúrnym Malcolm McDowellom v hlavnej úlohe. A to je z mojej strany už všetko, drahí moji kamoge, neviem, či sa zrovna vám bude táto chorošná kniha páčiť, ale za prečítanie teda určite stojí...

08.07.2021

Zpočátku to byly samé šoky, a to především co se mluvy hlavní postavy a její party týče. Jejich slangu jsem někdy rozuměla jen stěží, slovníček jsem totiž objevila až po dočtení. :-D Příběh byl opravdu originální, jedná se o zajímavý pohled mladého ,,bajata", feťáka a zároveň problémového synka, na svět. Spolu s Alexem, stěžejním hrdinou a vypravěčem, sledujeme jeho vývoj a máme možnost seznámit se s jeho myšlenkovými pochody. Mechanický pomeranč jsem četla kvůli škole, musím se ale zmínit, že jsem mile překvapená - knížka mě přiměla přemýšlet nad jistými záležitostmi a poskytla mi nahlédnutí do nitra ,,zkažené" mládeže. U ,,supernásilí", které tito mladiství provádějí ostatním, se čtenář necítí zrovna dvakrát skvěle, zato se vám čte rychle (asi díky nespisovnému, jednoduchému jazyku a opakujícím se výrazům?). DOPORUČUJI, jakmile začnete číst, budete zvědaví, jakým směrem se bude Alexův život ubírat.