Medvědín
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430274/bmid_medvedin-e61-430274.jpg
4
2329
2329
Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Vítězství jako tohle by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace a talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před velkými městy v okolí. Vítězství jako tohle by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za vyvrhela; pro Kevina, hvězdného hráče, jenž stojí jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, jejich obětavého generálního manažera, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým by mohl mít šanci splnit sny celého města. Ale jedné noci během zapíjení klíčového vítězství se něco stane mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a druhý den to vypadá, že se všechno změnilo. Vznesená obvinění se šíří po celém Medvědíně jako vlny po rybníce, žádný dům nevynechají. V honbě za úspěchem týmu je složité rozpoznat hranice věrnosti a zrady. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas pravdu, kterou, jak se zdá, nikdo nechce slyšet.... celý text
Přidat komentář
Vy, kdož máte rádi hokej, tuhle knihu vážně nečte, ani neposlouchejte. Jinak se Vám vážně zhnusí. Mě to nudilo, vše se točilo jen okolo hokeje, jediná zábava občanů městečka kdesi v pustině je hokej, vše je tomu podřizováno...prostě omýlání stále dokola. Příběh tragický, prvoplánový, zápletka banální ničím nepřekvapí. Osoby ploché a nikterak sympatické. Dal jsem na hodnocení a naletěl jsem, zbývající dva stažené díly mažu, to se fakt nedá.
Tak uz je to naprosto stoprocentni. Jsem velka fanynka knih tohoto autora. Mela jsem pochyby, tolikata v poradi, nemela bych toho nechat, ale jsem velmi stastna, ze jsem to neudelala. Opet osvedceny mnohovrstevnaty pribeh, opet z noveho prostredi. Backman ma pro me schopnost odkryvat smutne a cerne zakryty lidske duse, ale delat to s laskou, porozumenim a hlubokou virou v cloveka. Hlavni zapletka je opet smutna, mozna vice nez v ostatnich knihach, ale opet mam pocit, ze ze vseho se lze dostat, i kdyz to asi neni pravda. Skvely preklad, velky zazitek celkove z cele knihy. Doporucuji.
uf, tak teda... řekla bych že 140 stran jsem se příběhem vyloženě prokousávala.
Ale nejspíš to byl ten správní počet stránek, abych vše pochopila a po AKCI, která by změnila život i nám, jsem nedokázala knihu odložit... nasranost, smutek, pochopení, frustrace, láska, zlost.. a další pocity se pak se mnou táhly po zbytek čtení, které bylo jako droga.
Bavilo mě to pak neskutečně a vypointované závěry, byly asi nejlepší.. Já bych některý po tý hlavě majzla :) a jsem zvědavá, co na nás čeká v dalších knihách.
Hodně dlouho se mi tento titul skrýval v mém obsáhlém seznamu chci si přečíst. Teď k tomu došlo a rozhodně to stálo za to. Nejsem zrovna hokejový (a vlastně mohu napsat sportovní fanoušek), ale tahle kniha mě dostala. Ano, je to o hokeji, ale zároveň je tu hokej pozadím pro vykreslení postav a vztahů mezi nimi a to pan Backman umí jedinečně. Je to krásná kniha.
Fredrik Backman má jedinečnou schopnost skvěle nastínit smýšlení a život postav různého věku, pohlaví, postavení... Navíc umí ve čtenáři vyvolat mnoho emocí, chvílemi se smějete, chvílemi brečíte. Medvědín přináší komplexní promyšlený příběh z jedné malé obce. Kniha má výborně vybudovanou atmosféru a napětí v ní stoupá, že jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Zvraty mi několikrát vyrazily dech a nutily mě měnit názor nejen na příběh a postavy, ale i na probíraná témata. A že se tam řeší skutečně závažné, aktuální a zajímavé věci. Těším se na pokračování.
Po Britt-Marie a Muž jménem Ove jsem čekala trochu veselejší knihu. Nepřečetla jsem si komentáře ani štítky, tak jsem byla docela zaskočena tím, co se v příběhu najdednou stalo. Mně by se kniha líbila snad i bez zápletky, ten popis postav, jejich povah, toho co prožívají, jak se cítí, to mě u Frederik Backman strašně baví. Krásné to bylo!
Od Backmana jsem četla tři knížky a každá byla skvělá. Ani Medvědín není výjimkou, jen mi teda přijde, že tohle dílo má temnější ráz a méně laskavého humoru, než předchozí knihy, hraje na vážnější notu. Hokej mi nic neříká (to ani fotbal v Tady byla Britt-Marie), ale Backman umí psát tak, že i pro někoho nudné prostředí se stává strhujícím dějištěm příběhu, který se nemusí odehrávat jen ve fiktivním městě, ale může se dít i v realitě. Milým překvapením je, že je to trilogie a ne stand alone, jako jeho jiné knihy. A poslední díl je prý masakr a mám si připravit kapesníčky, tak jsem zvědavá :)
Knihu jsem vyhledala na doporučení a nevěděla, co od ní čekat. Opravdu mě zaujala a vylíčení charakterů postav je bravurní. Nejvíce se mi líbilo, jak byl člověk vykreslen z více pohledů. Chvíli Vám je nesympatický a opovrhujete postavou, ale později Vám spisovatel vylíčí postavu z jiného úhlu pohledu a měníte názor. Tím mi přišel autor nestranný a ať čtenář posoudí sám. Příběh a zápletka taky zajímavé, s hokejem nemám nic společné, ale sportovní prostředí mi je velice blízké.
Doporučuji přečíst, nebudete litovat. A to jsem čtenář detektivek a životopisů. Právě se chystám na další díl.
Jedním slovem úžasné. Skvěle vykreslené postavy, jejich myšlenky. Nevěřila bych, že budu brečet při vyprávění o jednom hokejovém zápase.
Nechtěla bych žít v Medvědíně ani náhodou. Tolik divných lidí a všechno se točí jenom kolem hokeje. Všude kolem samá korupce a pokřivené vztahy...děkuji,nechci.
Asi bych proseděla svůj čas v Kožichu s Ramonou.
Samotná kniha je psaná stylem, který mi nevyhovuje, přestože autorovy myšlenkové pochody jsou skvělé. Krátké úseky na přeskáčku mě ale vůbec nebavily. Než jsem se zorientovala kdo je kdo, prokousala jsem se do první třetiny a musela jsem si dát pauzu od těch nesmyslů a machinací kolem. Celý příběh jsem si pak dávkovala po kapkách, ale stejně mi chutnal hořce a bylo mi z něj špatně.
Kniha, kterou louskám přibližně měsíc a od které si musím odpočinout u jiných knížek, není nic pro mne.
(SPOILER) Byla bych radši, kdyby to bylo o hokeji. A o malém městečku, které hokejem žije. Ale je to poměrně předvídatelný příběh, době poplatný, o znásilnění okořeněný smrtí dítěte, a tím , že všichni všechny znají, a tak je to ještě vyhrocenější. Čtivé to asi je. Ale mě stejně neseděl styl v jedné kuchyni za jedním stolem sedí dva rodiče.... Za deset let na jednom parkovišti potká jeden mladý muž jednu ženu s kytarou a .... Dálé si přimíchejte hokejistu homosexuála, jenž bude za deset let mrtvý, asi zasebevražděný, kvůli traumatu víte z čeho. hokejistu chudého emigranta,hokejistu hvězdu týmu, který něco udělá, děvče jejíž táta je trenér toho kluka. A víte voo co go. A pokud ne, řekne vám to autor, teď se něco stane, teď to příjde!!!! Předvídatelný, vypočítavý a banálníí příběh, to je problém této knihy. A přitom mohla být dobrá. Co se mi líbilo, byl náznak toho, jak jediné řešení je mluvit s děckama. Jinak aovažuju knihu vlastně trochu za nebezpečnou. Protože to, jak si budem předstírat, že pro šestnáctiletou opilou holku je v pohodě, když jde sama do pokoje za opilým šestnáctiletým klukem a tam se s ním líbá, a pak je fajm být oběť, tak to jdem tak trochu hlavou proti historii lidstva a přírodě. A není povinnost věřit děvčeti, jenom pro to, že je děvče. Šílenství doby pomine, a za deset let, na jedné zemi, si na tuhle jednu knížku nikdo nevzpomene.
Další Backmanova kniha, která se mi dostala pod kůži a která mě bavila navzdory tomu, že se točí kolem hokeje, který mi absolutně nic neříká.
Je to opět chytré, laskavé a obyčejné v tom nejlepším slova smyslu, protože se v tom najde každý. Moc se těším na pokračování a dost možná si pustím i seriálovou verzi.
Příběh, kde hokej a hokejový klub na malém městě jen vytyčuje hřiště a mantinely celého příběhu.
Jinak jde o skvělý příběh o nás lidech a o všem, co nás v životě může potkat a čemu musíme čelit. Backman mimo jiné výborně pracuje s jazykem, což jen potvrzuje výjimečnost této knihy.
Tuto knihu už mám ve svém "chci číst" listu delší dobu. Bála jsem se jí trošku, protože jednak jsem věděla, že bude emočně náročnější a jednak mě sportovní témata nelákají. Kniha mě naprosto dostala. Měla jsem při poslechu husí kůži, odposlouchala jsem ji nad jeden zátah (15 hodin), ale nešlo přestat. Backman je úžasný spisovatel, to už jsem si ověřila víckrát. Tentokrát mě kniha mnohem víc nutila přemýšlet. Jestli bych dokázala mít tu odvahu, jít proti proudu, proti celému městu a postavit se za pravdu. Před dvaceti bych určitě řekla, že ano. Dnes už v to jenom z hloubky srdce doufám. To jak Backman popisuje lidi, jak vykresluje jejich povahy, ale zároveň je nehodnotí, hraje si s různými povahami lidí a taky s tím, jak se chovají lidi v určitých skupinách - to všechno se mi moc líbí. Zároveň i jazyk, který používá. Prostě je to neskutečně chytlavý příběh, plný emocí, dojemný a krásný. Audiokniha je výborně načtená panem Soukupem.
Jedna hloupoučká sázka s naprosto fatálními důsledky.
A pro všechny... zúčastněné i nezúčastněné, pro mladé i ty starší, pro všechny z Medvědína.
Kdo by to byl řek...a teď ,babo, raď...jak dál, jak se s tím vyrovnat, jak si zachovat vlastní čest, jak vůbec žít - teď a i potom...
Jeden neuvážený čin a tolik nešťastných, zoufalých, bezradných, zaslepených, až fanatických lidiček, o rodičích ani nemluvě...uvědomili jste si to vůbec někdy, kolik lidí je jedním jediným skutkem zasaženo?
Dávám 5 hvězd.
Vrstevnatý, místy plný myšlenek, které stojí za to zapsat si do paměti, takový je Medvědín. Nejen hokej, především mezilidské vztahy a jeden čin, který změní úplně vše. Backman se umí vrýt pod kůži.
Přestože se na první pohled může zdát, že je Medvědín o hokeji, není tomu úplně tak. Jedná se především o příběh tragédie, bolesti, odvahy a v neposlední řadě lásky. Tuto knihu jen nečtete, vy si ji prožijete.
Odehrává se v malém švédském městě Medvědíně, které žije hokejem. Celý děj se točí okolo místního hokejového týmu, a to jak jeho současných členů, tak těch bývalých. Fredrik Backman děj obohatil o postavy, kdy si každá z nich nese své vlastní břemeno. Někteří jsou zlí, jiní skrývají tajemství, avšak ti nejdůležitější vám ukáží, že někdy je potřeba postavit se zlu čelem, nevzdat se a bojovat.
Nemusíte mít rádi hokej, abyste si titul zamilovali. Stačí mít srdce na správném místě. Autor je skutečně skvělým vypravěčem. Jeho styl vyprávění se v tomto případě od jeho ostatních knih malinko liší, ale možná právě proto vás tak snadno vtáhne do dění. Oceňuji, že se rozhodl věnovat tak důležitým a pro Švédsko možná i kontroverzním tématům. Těším se na pokračování!
Začátek se zdá pomalý, lidí moc.. jenže přesně tak je to třeba. A pak už se nemůžete odtrhnout. Příběh jednoho hokejem zblblého maloměsta. Ale všude žijí lidé dobří i horší, stateční i srabi, a tak to přecejen podle mne nedopadlo tak zle. A jen co to dopíšu, jdu na druhý díl. Protože se s těmi statečnými nechci rozloučit. Protože takle píše pan Backman.
Četla jsem v roce 2019, tvrdí to tedy moje knihy v seznamu přečtených :) Chystám se číst Vítězové, tak jsem si pustila audio verzi, abych si připomněla podrobnosti, protože příběh samotný zapomenout nejde. A opět mě kniha dostává mnoha a mnoha způsoby a říkám si, ano tohle jsem neřekla protože, a ticho nesnáším proto a tohle to je důvod, proč mám občas pocit, že všechno co se stane nebo stalo je moje vina .... Pokecat s Ramonou si bohužel nemůžu a na psychologa jsem moc lakomá (slovy samotné Ramony), ale nevadí, mě dokáže rozebrat na součástky i čtení (poslouchání) knih Fredrika Backmana .... Mužem jménem Ove to začlo a dokud bude psát, neskončí to.
PS: Na Muže jménem Ove ve filmové verzi, jsem trošku pod pohrůžkou doživotní hladovky dovlekla manžela smykem... Po skončení filmu se už ptal.... "A máme jeho knihy doma?"
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha o hokeji, která je nakonec o lidech milujících hokej a svoje městečko. Bravurní sonda do života, napsaná tak, jak to umí jen Backman. Pokaždé, když dočtu jeho knihu, jako bych se ocitla v jiném světě, z kterého se musím násilím vrátit do skutečnosti.