Medvědín
Fredrik Backman
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Co se může stát, když si na bedra naložíme tíhu snů ostatních lidí. Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Takové vítězství by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace i talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před většími městy v kraji. Takové vítězství by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za otloukánka; pro Kevina, hvězdu juniorského družstva, stojícího jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, obětavého sportovního ředitele HC Medvědín, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým má šanci splnit sny celého města. Jenže jedné noci během zapíjení semifinálového vítězství se cosi odehraje mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a najednou je všechno jinak. Jako vlny po rybníce se celým Medvědínem začnou šířit obvinění. V honbě za úspěchem týmu je obtížné rozpoznat hranici mezi pravdou a lží, slepou loajalitou a opravdovou důvěrou. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas to, co nikdo zjevně nechce slyšet. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Host v roce 2017.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , OneHotBookOriginální název:
Björnstad, 2016
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Autor má potřebu se opakovat, opakovat a opakovat. Ale opakovaná strategie se snadno okouká a co zafungovalo jednou, může být později otravné. Například si myslím, že by kniha mohla získat ocenění největší počet předzvěstí - „Později bude litovat, že to neudělala … Zpětně si bude tisíckrát přát, aby dceru bývala donutila zůstat doma … Dětství končí dnes v noci …Kdyby věděla, že jen o pár hodin později vyjde z domu jako někdo úplně jiný, vzala by nohy na ramena … Nikdy si v životě nepřestane přát, aby tam bývala nešla…“
Stejně tak začátky kapitol „Lidi dovede bolet leccos … Adrenalin dokáže podivuhodné věci … Slova jsou maličkosti … V dospělosti prožíváme dny, kdy máme pocit, že meleme z posledního …“ mi zpočátku přišly zajímavé, ale pak jsem už jen protáčela oči v sloup.
A pak to hraní na city… Z vlastní zkušenosti vím, „že není nic drobnějšího, než vaše dítě v nemocniční posteli“, ale proč se snažit ze všeho vyždímat tolik emocí?
A aby bylo jasno: nemám ráda manipulaci a tenhle pocit, že si s námi autor hraje a příliš tlačí na pilu mě od poloviny knihy neopouštěl.
Musím říct, že prvních 150 stránek mě moc nebavilo a přemýšlela jsem, že knihu odložím. Pak se kniha rozjela, dočetla jsem ji za dva večery a hned se vrhla na pokračování.
Velmi smutná ( svou určitou bezvýchodností z určitých situací), při tom aktuání. Do děje mě úplně nevtáhla, ale je zajímavá psychologickým vykreslením důvodů chování a rozhodování lidí žijících v téměř uzavřené lokalitě.
Krásný zážitek!!! Nejsem sportovní fanoušek, ale to vůbec nevadí, přestože kniha nás uvádí do prostředí hokejového městečka se svéráznými obyvateli. Mistrovská psychologie postav, smysl pro detail a překvapení. Od poloviny jedním dechem.
Backmana mam moc rad, skutecne bdivuji, jak lidsky dokaze psat. Medvedin neni vyjimka. Ackoliv vim o hokeji naproste... nic (a jsem s timto stavem spokojeny), prekvapive me pribeh pohltil (mozna z pozice rodice, jehoz deti chodi do krouzku). Je nadherne propracovany, v pribehu je rada postav, ktere jsou vykreslene velmi verne a radu z techto "typu" jsem poznaval ve svem okoli.
Na druhou stranu, zhruba od dvou tretin uz jsem toho "clovecenstvi" a "opravdovosti" zacinal mit dost. Mozna za to mohl i prociteny prednes Pavla Soukupa - po par hodinach to znelo pomerne afektovane (jednoducha rada - poslouchat jen po malych davkach :)). Kazdopadne celkovy dojem velmi dobry, v zaveru mozna lehka pachut jiste citove "prvoplanovanosti".
Hokej mě nikdy moc nebavil ale číst Backmana mě baví nesmírně. Málokdo umí tam mistrně vykreslovat děj i postavy. Asi nejlepší kniha, co jsem v poslední době četl a už se těším na pokračování :)
Nádherná kniha plná hokeje, fandění, hráčů, ale i obyčejných kluků a holek, dospělých a rodičů. Kniha plná emocí, vztahů, přátelství a loajalitě, ale i nenávisti, nepochopení a zloby. Je to hlavně o rodičovství, lásce k dětem, touze je za každou cenu chránit, o zoufalství a bezmoci, když se to nedaří. Také o síle davu i jednotlivce. Zasáhla mne. Doporučuji!
Medvědín představuje smyšlený příběh, ale mé vnímání je takové, že velmi přesně vystihuje dnešní společnost. Líbilo se mi, jak autor zabrouzdal do lidských charakterů a vykreslil postavy. Celkově je kniha perfektně napsaná a zasahuje dál než jen do sportu.
Skvělý příběh o zapomenutém malém meste, ktere žije výhradně hokejem. Musim přiznat, ze téma mě vůbec nelákalo. Hokej, ani jiná sportovni temata, mi nic moc neříká. Ale na doporučení dcery a jako obdivovatelka už přečtených Babičky a Oveho jsem se "přemohla" a nelituji. Byl to opět úžasný backmanovský zážitek. Postavy, hlavně rodina Anderssonova, ale i ty ostatní, Jsou i tady skvělé prokreslené a naprosto uveřitelné, stejně tak i vztahy mezi nimi.
Dlouho jsem nečetla tak smutný a pěkný příběh zároveň. Pěkný je zejména stylem zpracování. Knížka se opravdu četla sama, a i přes náročné téma, je mi z ní tak nějak milo na duši. Jako bonus příběhem velmi pěkně provází mé oblíbené prostředí hokeje.
Knížku jsem objevila jen díky čtenářské výzvě a musím říct, že i kdybych kvůli ní už nečetla žádnou, tak letošní čtenářská výzva splnila svůj účel.
Kniha je o hokeji a hokejistech, ale ve výsledku toho hokeje tam zase až tolik není a autor se spíše věnuje příběhu všech lidí z Medvědína a podává spoustu podnětů k zamyšlení nad tím, co je v životě opravdu důležité. Knihu doporučuji všem, ať už fandíte hokeji nebo ne, v téhle knize to není vůbec důležité.
Každá kniha Fredrika Backmana mě dostala, ale tato zatím nejvíc. Zhruba do poloviny byla plná typického humoru a malých velkých starostí obyčejných lidí. Pak přišel zlom a já měla knihu problém dočíst, protože nastolené téma na mě působilo velmi silně. Ačkoliv jsem poslední hodiny u knihy strávila téměř permanentně v pláči, odnáším si z Medvědína dobrý pocit. Prapodivně hřejivý, vzhledem k okolnostem. Ale to je Fredrik Backman: vezme si sebe těžší téma a dokáže ho svým vřelým humorem zpříjemnit. Ukáže vám dobro v lidech a dá vám naději, že i ty nejmenší laskavé kroky mohou vést k velkým změnám a (aspoň trochu) vyřešit i ty největší problémy. Na Backmanových knihách ale obdivuji nejvíce to, jak dokonale a do toho nejmenšího detailu vykreslí každou jednotlivou postavu. Ať už je jakákoliv, "dobrá" či "zlá", dokážete plně pochopit její motivaci a vše se jeví velmi autenticky a reálně. Knihy Fredrika Backmana jsou pro mě mimořádně lidské, silné a hluboké.
Nejdříve to bylo strhující a překvapivé. Pak se moje pozornost trošku vytratila. Ten rozjezd tam byl takový trošku rozlezlejší. Ale pak to přišlo. Mistrovské rozebrání a popsání všech postav. Těžké úvahy jednotlivých hrdinů. Přesně to vystihuje, jak každý vnímá jakoukoliv událost nebo situaci po svém a své jednání si dokáže zcela jasnými, logickýmy a racionálními důvody pro sebe ospravedlnit. Těžké téma podané z pohledu dospívajících. Ta použitá metafora je dokonalá. Můžete to vztáhnout ta celý svět, vlastní rodinu nebo jakýkoliv okruh lidí. Výborně psané a podané. Vše propracované. Těšila jsem se na pokračování děsně moc!
Kniha Muž jménem Ove už zdobí mou knihovničku. Medvědín bude následovat. Na čem mě Frederik Backman dostává je téma, které rozebere do detailů naprosto jednoduchými a výstižnými slovy ze všech možných úhlů pohledu a rozkrývá tak psychologii všech postav do nejmenšího detailu a ta slova se mě dotýkají tak hluboce, že jsem při čtení plná emocí a myšlenek a otázek, že knihu přečtu doslova jedním dechem a ten příběh mě ještě dlouho nepustí.
Strašně silný příběh. Vlastně kniha obsahuje příběhů několik a všechny mají hodně co do sebe. Sice pro mě bylo z hlediska duševní pohody trochu náročné rochnit se na střídačku v problémech několika lidí (navíc problémech typu, který byste sami řešit nechtěli ani omylem), ale za ten čtenářský zážitek to stojí.
Líbí se mi, jak autor nepopisuje explicitně každý detail, a přesto víte, co se stalo, nebo jak se daná postava cítí.
A přestože nejsem hokejový fanda, těším se strašně na pokračování.
Oproti první knize od Fredrika Backmana, Muž jménem Ove, ubylo smíchu, ale slzy v očích zůstaly. Vynikající příběh. Nevím, zda tuto knihu v mých očích některá v dohledné době překoná, snad 2. díl My proti vám?
Když náhodou máte (jako já) doma čtrnáctiletou dceru Mayu a pokud nejste (obdobně jako já) velkými příznivci hokeje, čte se vám tato nepochybně kvalitní kniha poněkud obtížně. Přiznávám, že ke koupi druhého dílu (My proti vám) jsem zatím nenašel chuť ani odvahu.
Fredrick Backman nezklamal. Naprosto skvělá, nádherná kniha, čtivá od začátku do konce. Myslím, že byla ještě lepší než Muž jménem Ove. Konec mě naprosto dostal. Nemůžu se dočkat, až začnu číst pokračování.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Výborná kniha (nejen) o hokeji a nalém městečku, pro které je hokej vším.