Medvědín

11.12.2017

Snad první kniha od Backmana, která vás donutí přemýšlet bez přidaného optimismu. Ovšem ty myšlenky a popis lidských charakterů se všemi jejich vadami naprosto stojí za přečtení i bez humoru.

07.12.2017

Uvěřitelné a realistické postavy, jedna emoce střídala druhou podle toho, čí příběh a úhel pohledu autor zrovna předkládá ... I když je knížka vážnější, dokázal mě Backman několikrát i upřímně rozesmát. Myslím, že tu hokejovou komunitu, která by se ovšem dala nahradit jakoukoliv jinou zanícenou uzavřenou komunitou, dokázal velmi dobře vykreslit. Sama ze zkušenosti vím, co v malé sportovní skupince dokáže způsobit jeden mnohem menší problémek.
Příjemný styl psaní. Určitě doporučuji.

06.12.2017

V podstatě všechno, co jsem o knize chtěla napsat, už napsala Makropulos.
Dodávám jen, že jsem s dozvěděla něco málo o hokeji a hodně o sobě.

05.12.2017

„V tomhle městě se nedá žít, tohle město se musí přežít.“
A i to přežití může být problém na malém městě uprostřed lesů, v malé komunitě, kde každý každého zná, kde i udržet si práci je problém a kde jedinou pýchou a jedinou nadějí všech je juniorské hokejové mužstvo. Příběh vypráví hlavně o teenagerech, ale velkou měrou i o jejich ambiciózních rodičích, kteří celý svůj život obětovali se svými syny právě a jedině hokeji. Je to román o přátelství, o sounáležitosti, o pýše, žárlivosti, závisti, namyšlenosti, šikaně, o rodinných vztazích, osobních tragédiích, o odvaze, osobních tajemstvích a o síle sportu. Je to prostě román o malých lidech v malém zapadlém městě a jejich touze něčím vyniknout. Hlavně je to úplně jiný Backman, není to laskavé a konejšivé, je to velmi silné, působivé i dojemné. Vlastně ani nevím, jak tuto skvělou knihu komentovat. Po celou dobu čtení jsem byla v jakémsi napětí, prožívala jsem příběhy jednotlivých postav, nahlížela spolu s vypravěčem do jejich myslí a bála se, kam až to zajde a co se ještě stane. Bylo mi chvílemi úzko, chvílemi smutno a občas jsem měla radost. Knížku opravdu doporučuji, kdybych mohla poděkovat autorovi, tak mu poděkuji, a ještě bych chtěla podotknout, že ačkoliv se příběh tváří, že je o hokeji, tak o něm vlastně není.

05.12.2017

Právě jsem dočetla.. Jsem plná dojmů, které se dělí z pohledu sportu a jeho prostředí, pak na zápletku a nakonec přiblížení různých lidí, různého věku a jejich osudů..
V 1. případě to na mně doléhá neskutečnou silou, poněvadž sportem žiju od malička a tohle vkládání Fredrikova srdce do vykreslení atmosféry a skutečnosti, jaké to je milovat něco neživého , co vlastně živé je, protože od chvíle, kdy rozvlníte síť balonem, pukem nebo proběhnete cílovou páskou, se to stává součástí vás...Včetně toho, že pokud fungujete v týmu, všichni dobře víte, že důležitou osobou je nejen hráč, ale i ten člověk, co lajnuje hřiště a před zápasem věsí sítě.. že dobrý trenér není jen týpek, co vám dává rady ohledně hry, ale i mentor, který zanechá i stopu ve vašich životech...
Příběh byl silný, reálný až mě z toho mrazilo, některé postavy mě dokázaly vytočit do běla, jiné zas rozesmát, dojmout - jako vždy (tentokrát se mi nechtělo vstávat u konce knihy a posmrkala jsem si krásné vánoční ubrousky ! :-) )
Dala bych i více hvězdiček... !!! Za tuhle děkuji moc Fredriku..