Medvědín
Fredrik Backman
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Co se může stát, když si na bedra naložíme tíhu snů ostatních lidí. Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Takové vítězství by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace i talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před většími městy v kraji. Takové vítězství by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za otloukánka; pro Kevina, hvězdu juniorského družstva, stojícího jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, obětavého sportovního ředitele HC Medvědín, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým má šanci splnit sny celého města. Jenže jedné noci během zapíjení semifinálového vítězství se cosi odehraje mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a najednou je všechno jinak. Jako vlny po rybníce se celým Medvědínem začnou šířit obvinění. V honbě za úspěchem týmu je obtížné rozpoznat hranici mezi pravdou a lží, slepou loajalitou a opravdovou důvěrou. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas to, co nikdo zjevně nechce slyšet.... celý text
Přidat komentář
Ten chlápek píše čím dál tím líp. Opět se tu jezdí saabem a opět je to vážně dobrý příběh. Vystavěné skvěle, vlastně všechny postavy chápete, co je na pozadí jejich chování. Nikdo není ani černý ani bílý, spektrum šedé je nezměrné. Dokonale popsaná frustrace maloměsta. Hokej tu funguje jako perfektní katalyzátor všeho. Řevnivost, kamarádství, touha vyniknout, touha uniknout, pravda, lež, odvaha a soukolí politiky. To se tady uvaří do hodně husté kaše.
Nejvíc pravděpodobný příběh od tohoto autora. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak mě kniha nepustila ani na okamžik.
Jak to ten chlapík dělá, že dovede člověka rozesmát i rozplakat zároveň v každé knize.... úžasně lidské, jako vždy.
První setkání s Fredrikem Backmanem mě zcela pohltilo. Téměř dokonalé vykreslení charakterů, myšlení, pohnutek i konkrétních činů lidí, kteří až na výjimky nikdy nemohou při řešení jakékoliv situace překročit své možnosti narýsované strukturou maloměsta a jeho psaných i nepsaných (v tomto případě především hokejových) pravidel. Asi i kvůli svým osobním zkušenostem s životem v takovéto komunitě jsem bez nadsázky opravdu trpěl a moje pocity se při čtení blížily bodu mrazu. Což je pochopitelně míněno jako velké uznání autorovi.
Celý příběh je precizní sondou do hlubin lidské duše, která je vždy a všude rámována časoprostorem, ve kterém se vyskytuje, a to zpravidla o to silněji, čím hlasitěji toto rámování odmítá. Zároveň je napsán neuvěřitelně vyváženě a autor všem postavám poskytuje dostatečný prostor na objasnění svých postojů, pohnutek a nakonec i činů. Čtenář má dostatek materiálu pro pochopení i těch, které by původně ani chápat nechtěl, a tím dostává tento příběh z bohem zapomenutého a šedého severského kraje neuvěřitelnou barevnost.
Vina a trest. Lež a pravda. Realita a fikce. Slova, která jsou významově od sebe daleko, ale v reálném světě je od sebe často vůbec nerozeznáme. Při čtení této knihy všichni okamžitě víme, jak se to stalo, ale sledujeme klikatou cestu pravdy mezi mnoha nástrahami, překážkami i jejím překrucováním k lidem, kteří zpočátku nevědí vůbec nic a (logicky) se řídí svými pocity, sympatiemi a (často) iracionálními zvyklosti své komunity.
Výborná kniha, ve které se vše točí okolo hokeje, ale ten je zde přitom až na druhém místě.
Tak.. měla jsem slzy v očích prakticky celou knihu.. asi ještě nikdy na mě nic tak hrozně nezapůsobilo, možná je to životním obdobím, věkem, roční dobou nebo erupcemi na slunci a jindy by se mi tak nelíbila, ale teď to sedlo.. Kina s velkým K. Nečtu hodnocení knih předem, protože jsem pak natěšená a čekám víc, než v knize je. tak nečtěte hodnocení, přečtěte si tuto knihu:) Stojí to opravdu za to.. kniha zdánlivě o ničem, ale vlastně úplně o všem. Amat a Benji - takové kamarády bych chtěla i pro svého syna.
A od Backmana chci rychle další knihu :D
Tak tohle rozhodně ano. A můžu vám říct - byla jsem zklamaná. Čekala jsem knihu plnou inteligentního humoru jak už to Backman umí, vychytat tu jemnou nitku mezi tím co je vtipný a co už je trapný....a ono ejhle nic.
A můžu vám říct - byla jsem nadšená. Ach ten život lidský, stále překvapující. Ten příběh vás prostě chytne ať už chcete nebo ne.....nebraňte se tomu - pohlazení po duši je proti tomu prd.
P.s. : Celá knížka je o hokeji a celá knížka není o hokeji.
Nemá smysl se tady o knize rozepisovat.Níže uvedené komentáře hovoří za vše.TA KNIHA JE PROSTĚ DOKONALÁ.A jedna z mála knih, která se usadi v hlavě nadlouho.
Neskutečné, nádherné, mrazivé, úžasné... Backmana mám ráda, myslela jsem si že Oveho nemůže nic překonat, ale to, co předvedl autor zde... Kniha má pomalý rozjezd, tak jako všechny Backmanovy knihy, chvíli asi budete přemýšlet, že jste se spletli, že tohle není pro Vás, nenechte se odradit... Pak to přijde a nebudete moct knihu odložit. Díky Bohu, že jsem onemocněla a mohla poslední třetinu dočíst jedním dechem. Co mám děti, nepodařilo se mi pročíst noc... až teď. Bušení srdce a řinoucí se slzy s každou další stránkou... Vůbec nejde o hokej, dosaďte si za něj cokoliv jiného... a vůbec nejde o Medvědín, klidně by to mohlo být u Vás na vesnici...
SPOILERY!!
Ovšem ta atmosféra... všichni se znají, všichni vědí, jak se má chovat ten druhý, všichni mlčí a tím souhlasí, lynč, davová psychóza, rodiče ženoucí své děti jen za výsledky, aniž by vůbec věděli, kdo jejich děti jsou... Na rozdíl od některých čtenářů neumím a ani nechci chování určitých postav pochopit. A taky bych chtěla poznat Benjiho, kluka se smutnýma očima a divokým srdcem.
Obdivuji autora za to, jak celý příběh vystavěl, zrychlující se tempo, střídání obrazů a ten závěr! A ač hokej a prostředí jsou jen kulisou, tak mistrně popsanou. Děkuji za zážitek a podnět k přemýšlení! Tuhle knihu jsem nečetla naposledy. Nominace na knihu roku.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu s takovým nadšením číst knihu o hokeji (který mě vůbec nezajímá). Ale protože mám moc ráda všechny Backmanovy knihy, nemohla jsem si ji nechat ujít. Začátek se sice trochu vlekl, ale pak už to jelo. Skvěle nastíněné charaktery všech postav, jejich pocity a postoje k tomu, co městečko prožívá. Moc se těším na další román tohoto autora.
Super knizka, i pres to, ze k hokeji zadny vztah nemam, tak me kniha uplne pohltila. Je to napsano tak lehce, tak lidsky, ze jsem nemohla prestat cist. Tento autor ma svuj osobity styl psani, ktery do jeho knih vnasi neco nepopsatelneho.
Tak úplně nevím, jak tuhle knihu hodnotit. Autora mám ráda, hokej miluju, ale nevím, jestli bych, nebýt těchto skutečností, knížku dočetla, protože první třetina knihy je poněkud zdlouhavá. Celkově je skvělá a rozhodně není jen o hokeji, ale myslím, že dost lidí ta první část může odradit.
Nejdřív jsem myslela, že to nebude úplně to nej...ale jak jsem četla hlouběji, poutaly mě postavičky, které jako na jevišti rozehrávaly svůj příběh v zastrčeném městečku, ve kterém každý zná každého a všechno se odvíjí od hokeje...hluboké postřehy, hluboké myšlenky, hloubky lidských životů, které jsou až neuvěřitelné...postrkování postav dějem stejně jako pukem po ledě...a jak to tak chodí - puk po ledě jenom neklouže, ale občas i nečekaně poskočí. Temná, hluboká kniha plná opuštěných a osamělých jedinců...paráda!
Jednoznačně kniha, po které jsem nesáhla naposled. S klidným svědomím mohu napsat, že patří do první pětky nejlepších knih, které jsem četla. Kniha je a není o hokeji. Jsem z Litvínova, tedy hokejového malého města, tohle téma mě zasáhlo, a to dost hluboce.
Kromě hokeje se zde hraje i jiná hra. Hra maskování vlastní povahy, hra charakterů. Kam až je člověk schopen zajít a jak moc jsme schopni popřít sami sebe? Co nás determinuje a co nás navždy změní?
Tato kniha má obrovský sociální přesah. Hodně jsem si pobrečela, hodně jsem se usmívala a častokrát jsem i hodně rozuměla chování hlavních protagonistů (bohužel?).
Tahle kniha se jen těžko popisuje. Musí si ji každý přečíst sám. Autora obdivuji za opravdu výborný styl psaní.
Jestli má být pokračování, jsem opravdu zvědavá.
Po dlouhé době kniha, která mě nutila číst dlouho přes půlnoc, protože jsem opravdu potřebovala vědět, jak vše dopadne. A vyplatilo se. Skvěle vystavěný a vyprávěný příběh o jednom městečku, kde je hokej vlastně vše… Kniha o tom, čeho všeho jsou rodiče kvůli svým dětem schopní, kniha o přátelství, plnění snů a vině/nevině. Určitě si přečtu ostatní knihy tohoto spisovatele, neboť píše vážně skvěle. Doporučuji všem, i těm, co hokeji zrovna nefandí!
Už dlouho ve mě kniha nezanechala tolik pocitů. S hlavními hrdiny prostě žijete. Některé si zamilujete, jiné nesnášíte. Asi stejně jako v životě. Skvělá, čtivě psaná kniha. Určitě doporučuji, nezávisle na tom, zda máte rádi hokej či nikoliv.
Medvědín je město, ve kterém autor rozehraje životy několika rodin. Rozehraje se nejenom finálový hokejový zápas, ale i hra charakterů, citů jednotlivých postav či jejich rodin. Je to silný příběh o rodičovství, jehož láska je tak velká, že je až slepá...
Jste mistr pera, pane Backmane, nevím, zda se i Medvědín zapíše do mé mysli, ale Ove a Britt-Marie už tam dávno jsou !!
Posloucháno jako audiokniha. I přes pomalejší rozjezd se mi kniha již od začátku velmi dobře poslouchala a já jsem se tak na moment přenesla do jednoho hokejového městečka. Později byla kniha pro mě mrazivě smutná a beznadějná, ale ten závěr mě nakonec rozsekal.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Je to už pátá kniha, kterou čtu od tohoto autora a myslím, že jedna z jeho nejlepších. Lepší nebo stejná je Muž jménem Ove. Hodně pěkně vykreslený příběh, uvěřitelné zápletky a svižný spád s děsivým podtextem (díky lehkému napovídání vypravěče).