Medvědín
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330756/bmid_medvedin-Hgq-330756.jpg
4
2333
2333
Co se může stát, když si na bedra naložíme tíhu snů ostatních lidí. Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Takové vítězství by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace i talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před většími městy v kraji. Takové vítězství by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za otloukánka; pro Kevina, hvězdu juniorského družstva, stojícího jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, obětavého sportovního ředitele HC Medvědín, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým má šanci splnit sny celého města. Jenže jedné noci během zapíjení semifinálového vítězství se cosi odehraje mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a najednou je všechno jinak. Jako vlny po rybníce se celým Medvědínem začnou šířit obvinění. V honbě za úspěchem týmu je obtížné rozpoznat hranici mezi pravdou a lží, slepou loajalitou a opravdovou důvěrou. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas to, co nikdo zjevně nechce slyšet.... celý text
Přidat komentář
Hodně dobrá a zajímavá věc a strhující seznámení s autorem, kterého jsem doteď neznala. Ze začátku se to tváří jako lehce humorná a optimistická kniha o hokeji a komickým maloměstě plným svéráznejch postaviček a nadějí... ale smích hodně brzy přejde a je z toho drama se vším všudy.
Základním předpokladem, abyste si tuhle knížku užili, je, abyste měli rádi hokej. Pokud tuhle hru rádi nemáte, bude vás čtení spíš otravovat, protože hokej tady je všude. Já ho svýho času fakt milovala, takže jsem si to hodně užila.
Ale nedejte se mást, tohle není kniha o hokeji. Je to kniha o lidech, životě na maloměstě, o odpuštění... a hlavně o rodičovství. A je skvěle napsaná - protože se líbí i mně, a mně tahle témata obvykle těžce nesedí až mě jaksi odpuzují, protože já rodič nejsem, nikdy nebudu a představa rodičovství mě spíš děsí. Ale tohle je skvělý.
Je to knížka v mnoha ohledech značně drsná a nemilosrdná, i když v pár věcech je možná až moc sluníčková a happyendově "správná" (zázračně prorazivší podceňovaný kluk - syn svobodné mámy imigrantky, Davidův pohled na Benjiho poté, co odhalí jeho tajemství, pevnost a zásadovost Boba, síla mladé Maji, která je nakonec silnější než oba její rodiče). Ale funguje to. Backman psát prostě umí - v některejch situacích si čtenáře doslova vodí na provázku, aby v nich vyvolal přesně to, co chce (Davidův pohled na Benjiho poté, co odhalí jeho tajemství).
Hodně dobrá věc. Zkonzumováno během dvou výšlapů jako audiokniha. Těším se na další díly - pokud mě druhej nezklame, pořídím si tuhle trilogii i v papíru... a třetí díl mi snad splní jeden z bodů čtenářské výzvy. Moc mě těšilo a těším se i dál.
Při čtení se mi to líbilo, ale s odstupem času musím říct, že to ve mě nenechalo žádnou stopu. Ale pořád lepší, než druhý díl.
Hodně dlouho jsem se nemohla začíst. Stále se objevovaly nové postavy, které se mi pletly a děj nikam nepostupoval, jen se čekalo na ten veledůležitý zápas. Po zápase to naštěstí začalo být zajímavé. Cítím ale zklamání z toho, jak to dopadlo. Bohužel to odráží realitu, která se běžně děje. Ráda si přečtu pokračování, protože ač se zdá, že navrch měli ti, jejichž morální kompas je značně pochroumaný, tak tam bylo dost postav, které vědí, co je dobré a co špatné.
Medvědín jsem několikrát odložila, nějak jsem se nemohla začíst. Asi mi trvalo, než mi autor představil všechny postavy, ale pak….wow!
Fakt jsem četla jedním dechem a knížku můžu jen a jen doporučit.
Kniha měla svou hloubku ale ve mě také nic nezanechala. Zápletka mě nějak zvlášť nezaujala a ačkoliv příběh i postavy byli skvěle propracovaní něco mi tam chybělo. Připadalo mi, že kniha má pořád stejnou rovinu a ačkoliv Backmanův styl mě baví tato kniha mi nesedla možná, jak měla.
První polovina knihy se mi táhla pro množství postav a žádná "akce", pak se to zlomilo a už to odsýpalo. Myslím, že kdo žije na malém městě/vesnici se umí více vcítit do komunity v Medvědíně, kde to žije jen a pouze hokejem a ti, kteří ho hrají jsou pro všechny jako malé "božstvo"...co se ale stane, když jeden z hokejistů uklouzne mimo led? Skvělá psychologická sonda, to ano, ale ten styl nebyl zcela 100%. Jinak se ale těším na další díl a jistě si ho po jisté pauze dám s radostí :-)
Prvních 200 stran pro mě bylo trápením, ale reference od kamarádek z práce mě nutily číst dál. Na můj vkus zbytečné rozpitvávání hokejového sportu, který nemusím, přesto se mi kniha od druhé poloviny líbila.
Od knihy som očakával humorný, oddychový román, no dostal som šokujúcu spoveď. Viac, bohužiaľ, povedať nemôžem.
Prajem príjemný zvyšok dňa. :)
(SPOILER) Jednoho dne možná muže v černé bundě napadne i tohle: Proč přemýšlel jen o tom,jeslti pravdu mluví Kevin, nebo Amat. Proč mu setačila Mayina slova?
Pro mě tedy velká nuda. Poslouchal jsem audioknihu, která se sice dobře poslouchala, ale celkově to pro mě byl béčkový příběh se zajímavými postavami, ale jinak obyčejnou, nudnou zápletkou. Za týden už si z knihy nebudu pamatovat bohužel nic, nezanechala ve mně žádnou stopu, a proto musím dát tak nízké hodnocení. A to Backmana mám rád. Tímto si ke ale nezískal.
Moje první kniha od FB. Příjemné překvapení, začal jsem číst neobeznámen dějem i autorem.
1. Pěkné myšlenky o sportu, pár skrytých mouder, sympatický fanatismus.
2. Propracované postavy se zajímavými osudy, rozdíly mezi kastami, motivace změny pro všechny postavy…
3. Malost některých lidí, strach, lynč…
Dobře zpracované téma. Klidně bych si to dal někdy znovu. Jedna z nej knih, co jsem letos četl.
Backman v čisté podobě. Malé městečko s hokejovou tradicí, plné lidskosti z celého jejího spektra. V určitém momentu mi bylo až fyzicky zle z malosti a zbabělosti některých obyvatel, naštěstí v Medvědíně nežijí jen oni. Doporučuji...
Ke knize jsem přistupoval s tím, že o ní nevím absolutně nic, jen, že je to dílo z hokejového prostředí. A jak jsem byl mile překvapen, že se v této knize s nenápadnou obálkou skrývá takový poklad. Jakmile se člověk srovná s množstvím postav a pochopí, kdo je kdo, tak už jen to je prásk-prásk-prásk. Od knihy jsem se nemohl odtrhnout, s každou další stránkou ve mě napětí rostlo a já jí za víkend přelouskal. Určitě jedna z nejlepších knih, které jsem letos četl a možná i jedna z nejlepších, které jsem vůbec kdy četl.
Knihu jsem si podruhé přečetl, když už vyšel, a snad brzy vyjde i v češtině, třetí díl, a přijde mi pořád stejně skvělá, jako na první přečtení. To, jakým způsobem Backman dokáže kombinovat úhly pohledu jednotlivých postav, jak dokáže komplexně vykreslovat jejich charaktery jen pomocí několika málo vět a přesně najít tu správnou hranici mezi pointou a omáčkou. Úchvatné, moc se těším na třetí díl.
(SPOILER) Další skvělá knížka z pera Frederika Backmana. Čekala jsem odpočinkové téma, ale toho jsem se rozhodně nedočkala. Místo toho jsem se pohroužila do velmi empaticky popisované problémy dospívajících, řešení viny a trestu u znásilnění i následky, se kterými se pak (nejen) oběť musí potýkat.
Za mě je tato kniha fakt odpad, omlouvám se, ale takovou nudu už jsem dlouho nečetla. Do půlky knihy jen tlachy o hokeji a jím zfanatizovaném městečku. Od druhé půlky jedna zápletka trochu postavená na hlavu.... Uff další knihu tohoto typu už néééé
Posloucháno jako audiokniha.
Na konci každého roku se ohlížím za přečtenými knihami oněch uplynulých dvanácti měsíců a následně vybírám maximálně deset nejlepších. Někdy je jich opravdu deset a ještě bych přihodila, někdy méně, ale doposud byla v mém výběru vždy alespoň jedna kniha od pana Backmana. Letos to je tedy o fous (pomalu se blížíme ke konci listopadu), ale mám takový dojem, že jednu příčku onoho žebříčku zaplní právě “MEDVĚDÍN”.
Ze začátku jsem, pravda, měla trochu potíže zařadit si všechny postavy, přišlo mi, že se jich spousta jmenuje dost podobně, ale po krátkém čase jsem se chytla a na vlně spokojenosti a zaujetí poslouchala až do konce.
Druhá polovina knihy pro mě byla extrémně dechberoucí; na hlavní zápletku knihy je pohlíženo z pohledu tolika postav a je opravdu zajímavé vžívat se do nich jako čtenář.
A jak už jsem u autora zvyklá, opět byly v příběhu popsány situace takovým stylem, že jsem se smála i plakala zároveň. Zkrátka a dobře další perla z pera mého švédského oblíbence.
Medvědín jsem brala do ruky s tím, že od té knihy čekám hodně, ale zároveň vlastně moc nevím co přesně.
Ono je to taková sbírka mnoha emocí a mikropříběhů. Stránkami jsem letěla, občas se smíchem, jindy s pláčem, hlavně jsem potřebovala vědět, jak to bude dál. Medvědín není jen o hokeji a úspěchu, ale je i o rodině, přátelství, laskavosti, moci a o tom, jak lidé mají tendenci vidět jen to, co vidět chtějí. Jde zatím o jednu z nejlepších knih, co jsem letos četla. A moc se těším na pokračování!
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Četla jsem v roce 2019, tvrdí to tedy moje knihy v seznamu přečtených :) Chystám se číst Vítězové, tak jsem si pustila audio verzi, abych si připomněla podrobnosti, protože příběh samotný zapomenout nejde. A opět mě kniha dostává mnoha a mnoha způsoby a říkám si, ano tohle jsem neřekla protože, a ticho nesnáším proto a tohle to je důvod, proč mám občas pocit, že všechno co se stane nebo stalo je moje vina .... Pokecat s Ramonou si bohužel nemůžu a na psychologa jsem moc lakomá (slovy samotné Ramony), ale nevadí, mě dokáže rozebrat na součástky i čtení (poslouchání) knih Fredrika Backmana .... Mužem jménem Ove to začlo a dokud bude psát, neskončí to.
PS: Na Muže jménem Ove ve filmové verzi, jsem trošku pod pohrůžkou doživotní hladovky dovlekla manžela smykem... Po skončení filmu se už ptal.... "A máme jeho knihy doma?"