Víťazi
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499428/bmid_vitazi-YoI-499428.jpg
5
646
646
Medveďovce série
< 3. díl
Prešli dva roky od tragických udalostí, na ktoré nikto nechce spomínať. Každý sa snaží posunúť v živote ďalej, ale minulosť sa niekedy vracia ako bumerang. Do malého mestečka uprostred severských lesov vtrhne veterná smršť. Trvá iba jedinú noc, ale jej dôsledky zmenia životy miestnych obyvateľov nepredvídateľným spôsobom. Kohosi pochovajú. Ktosi, kto bol dlho preč, je na ceste domov. Niekto sa zaľúbi, niekto sníva o NHL a niekto zase o pomste. Ktosi sa spolieha na najlepšiu priateľku, ktosi sa usiluje zachrániť manželstvo, ďalší sa pokúša ochrániť svoje deti. Niekto nenávidí, niekto sa pobije alebo vezme pušku a vyberie sa na štadión. Nie všetko, o čo ľudia bojujú, prežije, a nie všetci milovaní zostarnú. Takže čo vlastne znamená rodina? A čo hokejový klub? Alebo spoločenstvo? Je to súhrn našich rozhodnutí a toho, čo sme ochotní obetovať na ich ochranu. Nič? Všetko.... celý text
Přidat komentář
Naprosto souhlasím s komentářem Pernice níže. Pro mě byla taktéž první polovina zdlouhavá, opakování předešlého, zato druhá polovina knihy mě opět "chytla", "bydlela" jsem v Medvědíně a prožívala vše s ostatními. Budou mi chybět... Backman prostě umí a já se musím porozhlédnout po jeho dalších knihách.
Tak jak me první dil nadchnul, druhy absolutně odzbrojil, tak trati dil me asi pekelný zklamal. Látka byla holt vysoko posazena.
Za mě nejslabší z celé trilogie, myslím, že zkrácení o polovinu by tomu prospělo. Místy se mi už styl Backamanova stylu psaní zajídal.
Nestydím se o sobě napsat, že jsem fanynkou Backmanova stylu psaní. Miluju, jak miluje své postavy, stejně tak jako jeho empatii a cit, se kterým o nich píše.
Na začátku závěrečného dílu trilogie jsem byla ovšem trochu otrávená omíláním téhož (vztah Miry a Petera, snaha o navedení čtenáře k jistému očekávání, které se vyvine "překvapivým" směrem). Nicméně jak se příběh a s ním i postavy posouvaly dál, opět jsem tomu podlehla. Naše knihkupkyně o Backmanovi říká, že je "sladkobolnej" - no, je. Backman ve svých textech nešetří emocemi, tady tryskají doslova z každé stránky... A proti tomu já vůbec nejsem imunní, takže poslední stránky jsem dočítala s orosenejma očima.
Vítězové jsou příběh města, kde i ta zdánlivě nejobyčejnější figurka má svůj příběh, a ten příběh je stejně hodnotným dílkem medvědínského univerza. Trilogie se uzavřela. Bude se mi hodně stýskat.
Miluji celou serii, autor mi touto knihou zlomil srdce. Za mě jedna z nejlepších serií, které jsem kdy četla, moc doporučuji.
Za těch několik večerů a cestu vlakem skrz republiku ve společnosti všech z Medvědína i Hedu nejde dát míň než 5 hvězd. Můžeme polemizovat o délce, opakování již vysloveného, ale bylo to prostě tak plné emocí a naprosto úžasných postřehů ze života, že vše navíc je prominuto a jen nerada se se všemi lidmi z lesa loučím. Kdybych byla spisovatelkou, chtěla bych umět psát jako pan Backman
(SPOILER)
"Zlu se nedá vzdorovat. To je na světě, který jsme vybudovali, ze všeho nejnesnesitelnější. Zlo se nedá vymýtit, nedá se zamknout, čím víc se uchylejeme k násilí, tím neodbytněji se line podá dveřmi a klíčovými dírkami. Nikdy nezmizí, protože roste v nás..."
Po třetí do Medvědína a Hedu. Děj knihy se odehrává dva roky po událostech, o kterých nám vyprávěl díl druhý, My proti vám, během deseti dnů na začátku hokejové sezóny.
Ničivá vichřice, která se prořítí lesními městečky za sebou nenechá jenom vyvrácené stromy a poničené domy, ale převrátí i osudy obyvatel.
Ústředním motivem je stínový, paralelní příběh jedné rodiny, která prožila to samé jako Anderssonovi v prvním dílu.
Musím přiznat, že jsem knihu ani nechtěla hodnotit. Prvními 200 stranami jsem se musela doslova pokousat. Pak dostával příběh spád a posledních asi 150 stran bylo krásných, strašlivých a dojemných a bohužel musím napsat, že po 21. prosinci minulého roku i děsivě aktuálních.
Osobně se domnívám, že rozsah románu byl spíše na škodu.
Návrat do Medvědína po dvoch rokoch. Ako žijú ľudia v mestečku? Priniesli predchádzajúce udalosti niečo pozitívne? Ako sa ich osudy vyvíjajú? Knižka priniesla veľa odpovedí. Znova mrazivé čítanie o pocitoch, emóciách, pohnútkach ľudí. Backman to naozaj vie. Teším sa na ďalšie knihy.
Jedná z nejlepších knih a sérií, které jsem kdy četla. I když podle popisu knihy dopředu víte, že to pro někoho nedopadne dobře, emočně mě to rozsekalo.. Backman je prostě machr. Klobouk dolů.
Závěr trilogie - smutná pohádka o lásce, přátelství, nenávisti ...........jedním slovem o životě. Vše je na poslední stránce. Ale je tam naděje v životech dalších generací. Ne lehkém, každý si vše musí vybojovat sám. Je dobré mít lidi, o které se můžete opřít.
Pokud jste četli první dva díly, přečtěte si i ten třetí.
Wau, podařilo se mi přečíst napřed třetí díl a to jen díky čtenářské vyzve a nelituji.
Na předešlé díly tenhle poslední nemá. Zbytečně dlouhé, příliš obsáhlé, a ačkoliv mám Backmanovo filozofování v jeho knihách ráda, zde mi toho přišlo někdy až příliš. Mám z toho rozporuplné pocity. Bylo to čtivé, ale přesto jsem musela párkrát knihu odložit, jak se děj natahoval.
Doufám, že je to skutečně poslední díl a že Medvědín opustíme a nevrátíme se do něj v nějakém volném pokračování. Preferuji totiž autorovo filozofování a nadhledu, které nám předvedl třeba u Oveho, nebo v Úzkostech.
Tak toto bolo perfektné zakončenie tejto hokejovej trilógie. Zo začiatku sa mi to zdalo náročné - pomaly každá stránka iba o hokeji, vracať sa späť k postavám z prvých dvoch kníh, ale postupne si ma to získalo. A tak hodnotím plným počtom hviezd. Ten záverečný zvrat bol silný. Číta sa to výborne, človek sa až vcíti do jednotlivých postáv.
Som rád že som si mohol prečítať túto knihu a odporúčam každému.
Já nevím jak to ten Backman dělá, ale UMÍ! To byla tak pěkná pohádka! Prožila jsem s Medvědínem i Hedem několik životů. Kniha se nedala odložit - chvílemi jsem se smála nahlas, pak strachy nemohl člověk ani dýchat a o takové masáži srdce se vám ani nesnilo . Jdu hledat na HBO..
Po dlouhé době kniha a jako vždy u Backmana, můžu doporučit všemi 10!
Já tu pravidelně na Backmana pěju chválu a vím, že jsou mezi vámi tací, co mu nepřišli na chuť, ale ten Medvědín, ten byste tak jako tak měli zkusit.
Tohle je třetí díl série o malém městečku Medvědín, který žije pro hokej, pokaždý mě to neskutečně dojme, některý postavy bezmezně miluju, každej tam má svoje důležitý místo, miluju ten styl psaní, ty myšlenky, to že se člověk dojme a zasměje na jednom řádku.
Backmanuv smysl pro humor me strasne bavi. Plus ta moudra o manzelstvi, rodicovstvi, lidstvi... jsou vetsinou pomerne nevtirave podana. A toho si cenim.
Třetí díl Medvědínské série je opět skvěle napsaný, občas vyoudí úsměv na tváři, občas uroníte slzičku, ale rozhodně se je nad čím zamýšlet. Autor přidal nové postavy v podobě manželského páru z Hedu, kde otec od rodiny Johny je hasič, jeho žena porodní asistentka, kluci hrají hokej, prostě další hrozně sympatická rodina, ti mi okamžitě přirostli k srdci. A i když rozhodně nejde o snadné čtení, miluju, že Backman umí svým stylem psaní vyvolat u čtenářů tolik emocí, tahle série se mi od něj zatím líbila ze všech knih nejvíc.
Tento díl byl tak bolavý. I první dva díly byly smutné a dojemné svou křehkou nadějí, Vítězové mě ale emociálně úplně rozbili. Už v průběhu čtení mě párkrát v očích pálily slzy, ale posledních 40 stránek jsem regulérně probrečela. Jak napsal sám autor v kapitole Stromy: "Příliš to bolí pod dotykem slov." V poděkování autor doufá, že si jeho čtenáři odnesou z jeho vyprávění alespoň něco, jelikož do něj dal vše. Nevím, jestli jsem si odnesla všechno, co jste do příběhu lidí z Medvědína a Hedu vložil, pane Backmane, ale odnesla jsem si toho dost, abych mohla tvrdit, že série Medvědín je dokonalá. Nikdy na ni nezapomenu a všem ji budu do nekonečna doporučovat. Protože je to skvost.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění mezilidské vztahy lední hokej severská literatura švédské rományAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Přelouskala jsem knihu pěkně rychle, zažila jsem všechny pocity a moc se mi líbila. Prostě někdy má mít kniha více stran, aby příběh dával smysl a chytnul na srdce. Na autorův styl psaní jsem si už asi zvykla a už mě tak “nedostával, přitom byl pořád skvělý. A kdybych měla hodnotit zpětně - 1. díl Medvědím 85 %, 2. díl My proti Vám 95 % a 3. díl Vítězové 80 %. Aspoň dle mých pocitů. Budu vyhlížet, co autor napíše dál, této trilogii tleskám.