My proti vám
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388548/bmid_my-proti-vam-cwi-388548.jpg
5
1424
1424
Medvědín / Medveďovce série
< 2. díl >
Do Medvědína přišlo násilí a jeho obyvatelé musejí ukázat, zač vlastně stojí. Pokračování románu Medvědín líčí měsíce následující po událostech, které otřásly městečkem v lesích na sklonku zimy. Nejlepší kamarádky Maya a Ana tráví léto na odlehlém ostrově a snaží se nechat celý svět za sebou, jenže nic nedopadne tak, jak doufaly. Řevnivost mezi Medvědínem a sousedním Hedem tiše přerůstá v boj o peníze, moc a příležitosti. Konflikt vypukne naplno ve chvíli, kdy se střetnou oba hokejové kluby. Na povrch navíc vypluje jedno překvapivé tajemství a celé město musí ukázat, zač vlastně stojí. Bude se říkat, že násilí přišlo do Medvědína až v létě, ale není to pravda. Už tam totiž dávno bylo. Román My proti vám empaticky popisuje ničivé lidské vztahy na malém městě. Je to vyprávění o oddanosti, přátelství a lásce, která se nebojí čelit ničemu. A taky o hokeji, jak jinak.... celý text
Přidat komentář
Opět jsem se ocitla v Medvědíně, městečku plném agresivních lidí, kteří milují jen hokej a nic jiného je nezajímá. Jsou to ale i lidé, kteří mají velké srdce a poznají rozdíl mezi dobrým a zlým. Pan Backman opět boduje, příběh je opět barvitě vylíčen, ale politiky je tam až přespříliš. Myslela jsem si, že kvůli tomu knihu ani nedočtu, ale naštěstí mě kniha chytla a nepustila. :)
Opět fenomenální, bravurní a naprosto dokonalá kniha, ve které každý najde spousty svých já, přátel, rodiny a stejně tak se i za myslí nad tím, nad čím se většinou ani zamýšlet nechce...
Prvni dil se mi libil o chlup vic, jelikoz v tomto dilu bylo az moc politiky, ale i tak davam plny pocet hvezd a tesim se na dalsi autorovy knihy.
Zase mě dostal ten švédský lišák, zase mě vtáhl, okouzlil a dojal. Ráda jsem se vrátila mezi postavičky z Medvědína, nicméně poprvé během četby Backmanových knih mi ten patos už začal připadat trochu lepkavý. Přeci jen čeho je moc, toho je příliš. Nicméně to nic nemění na tom, že Fredrik je můj miláček a laťku stále drží velmi vysoko.
Opět typický Backman. Jeho specialitou je napsat nějakou úvahu, aby ji poslední větou nebo jen slovem převrátil naruby. Ale mně tento styl nevadí, líbí se mi. Taky hodně útočí na city, ale to mi taky nevadí. Je to dojemné, ale ne přes čáru.
Nicméně dávám o hvězdičku míň než prvnímu dílu. Tady převládala politika nad mezilidskými vztahy, ale asi nejvíc mi vadila proměna "bad boys" v hodné chlapce se srdcem na dlani. Tomu moc nevěřím.
Při čtení tohoto volně navazujícího i předchozího dílu Medvědín jsem se cítila trochu méně uvolněně než při předchozích knihách F. Backmana (Muž jménem Ove, Babička pozdravuje a omlouvá se, Tady byla Britt-Marie), což ovšem příběhu mínusy rozhodně nedává. Chvilkami jsem se cítila stísněně, pak méně, pak úplně. Knihy mi přišly více temnější a s mými emocemi si tedy uměly pohrát.
Navázání příběhu jsem ovšem zhltla jedním dechem. Krásně napsané. A rozhodně bych zašla na nějaký hokejový zápas do Medvědínu :-).
Volné pokračování knihy Medvědín. Životy všech postav pokračují, osudy se dále vyvíjí, láska, nenávist, přátelství, mnoho násilí. To vše je z dálky řízeno a rozdmýcháváno korupcí, politikem, který si manipulací s ostatními buduje svoji pozici. A vyhrává. Naštěstí najdou své místo v životě i přes řadu těžkých překážek i další postavy. A to nejen mladí dospívající, ale i dospělí. Přečtěte si a udělejte vlastní názor.
Volné pokračování Medvědína předčilo má očekávání a je dle mého názoru i o kousíček lepší než první kniha. Městečko samotné a lidi v něm mi za tak krátkou dobu hrozně moc přirostli k srdci, že jsem se nemohla dočkat, jak se to s hlavními hrdiny bude vyvíjet dál. Příběh dokáže rozesmát i rozplakat. Kniha v sobě skrývá krásná poselství, ke kterým se budu určitě ještě vracet. Nic v příběhu není pouze černé nebo pouze bílé. Nikdo není pouze zlý nebo dobrý člověk. A to vše dohromady utváří komplexní a realistický pohled na jinak poměrně dost obyčejný život lidí v malém městečku vyprávěný neobyčejným způsobem a to tuto knihu činí výjimečnou. Nepřestávám žasnou nad tím, jak Fredrik Backman naprosto brilantně dokáže popsat vlastnosti člověka a přenést jeho emoce na čtenáře. Úžasný, skvělý, geniální! Všichni povinně přečíst, i když se o sport nezajímáte, protože tato kniha ani náhodou není pouze o hokeji.
„Nespravedlnost je na světě mnohem přirozenější stav než spravedlnost.“
Máte pocit, že „Medvědín“ zanechal mnoho neuzavřených linií a rádi byste se do tohoto svérázného, drsného severského města vrátili? Naštěstí můžete. Životy všech pokračují, některé už tedy mimo záběr, jiní se (ne)vyrovnávají s traumaty, případně tutlají svá tajemství, další svými způsoby bojují o zachování HC Medvědín, někdo se rve, někdo intrikuje, emoce lítají od lásky k nenávisti a zpět. Sledujeme nevšední tréninkové metody i relativně všední rodinné problémy, většinu starých známých poznáme lépe a objeví se pár nových charakterů, ještě uhozenějších (třeba Zacki je dokonalost sama).
Proti prvnímu dílu bych „My proti vám“ hodnotila jako svižnější, reálie známe, nebylo nutné se dlouze seznamovat, jen naskočit do rozjetého vlaku a hltat jízdu. Bavila jsem se, leckdy dokonce zasmála. Na slzy navzdory smutným událostem nedošlo, protože pan Backman vůbec nešetřil patosem. Na můj vkus tenhle román přesladil, přeplácal, tlačil na pilu tolik, až ve mně potlačil špatně maskovanou citlivku a vytlačil na povrch ušklíbající se cyničku. Každý grázl skrývá zlaté srdce, sebetupější puberťák vždy ví, jak správně zareagovat, utěšit, pozvednout ducha. Tak určitě… Ale nevyrostla jsem z pohádek docela, tudíž odpouštím.
Dle mého názoru by pomohlo zredukovat věty typu:
„Kolik je toho potřeba, abychom byli dobří rodiče? Nijak zvlášť moc. Jenom všechno. Jenom úplně všechno.“
Nadhodit emotivní otázku, bagatelizovat ji a následně popřít opačným tvrzením. Narážela jsem na tuto Backmanovu techniku tak často, až se mi začala zajídat. Také citoslovců nemuselo být tolik.
Prásk! Hvězda dolů za ten všudypřítomný patos, ovšem jinak všechny palce nahoru. 80-85%
Backman je jedinečný spisovatel, který dokáže využít hokej jako metaforu pro život...píše o všem, co nám život přináší - o přátelství, lásce, odpuštění, ale také o nenávisti a zlobě, které lidé podléhají...sice jsem od Backmana četla i lepší knihy, přesto to byla krásná kniha, která má v sobě opět spoustu krásných myšlenek a nutí k zamyšlení...
Jedna z mých oblíbených knih!
Série Medvědín je naprosto skvělá, plná poselství důležitých i v reálném životě. V knize je trefně zakomponovaná nenávist, láska, přátelství i nepřátelství, rodina.
Zaujalo mě snad všechno, přes hlavní postavy, děj, až k závěru, který představoval ladné zakončení celé série.
Zaslouží si plný počet hvězd a já se budu těšit na další knihy z tvorby autora. :)
Nejlepší knížka jakou jsem kdy četla! Ten příběh, poselství, které nám přináší…. Je to oddechové ale zároveň napínavé čtení. Je to odraz reálného života, ale zároveň romantický příběh. Je to životní drama, ale přesto i povzbuzující pohádka….
Podařené pokračování předchozí knihy Medvědín. Kniha plná citů a mezilidských vztahů. Vyprávění o obyvatelích horského, drsného městečka jehož součástí je hokejová soutěž. Napsáno typickým napínavým způsobem. Rozhodně si přečtu další autorovy knihy.
Na začátku mi trošku trvalo se začíst, což u Backmana nebývá zvykem, cca po 100 stránkách ale zase starý dobrý Backman :-) Za pokračování jsem byla moc ráda, zajímal mě osud Benjiho, Amata... krásně se zde zase rozvinuly příběhy jednotlivých postav. Asi by mě ani další díl neurazil :-)
Přesně takhle by mělo vypadat každé pokračování. Po dočtení Medvědína jsem měl pocit že pokračování může dobře uzavřený příběh zbytečně zničit. "My proti vám" mělo ke zničení příběhu hodně daleko. Příběh postupně navazuje tam kde se Medvědín uzavřel a rozvádí to dál. Dostanou prostor i některé vedlejší postavy. Konec znovu příběh moc dobře uzavře.
Knihu jsem si moc užila. Chvílemi jsem se o Benjiho dost bála a zároveň doufala, že se mu nic zlého nestane. Otravovalo mě to fatalistické předjímání toho, co přijde, tohohle mohlo být o hodně míň. Ale celkový dojem z příběhu mi to nesebralo. Bylo to celé hodně smutné, ale zároveň hluboce lidské. Autor nás donutil chápat okolnosti, proč postavy dělaly, co dělaly. Každý z nás má v sobě potenciál někomu ublížit, nikdo není jen černý nebo bílý...
Zvláštně strohý styl vyprávění. Drsná příroda vychovává drsné lidi. Ale pod tímto povrchem se skrývají lásky, naděje i zklamání. I tato autorova knížka se čte jedním dechem.
Štítky knihy
přátelství homosexualita švédská literatura dospívání rodičovství lední hokej severská literatura maloměsto LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
První díl mě bavil více, protože byl originální. Téma homosexuality mi nevadí, ale v prvním díle se mi líbilo, že bylo pouze mimoděk vyřčeno, ale kniha se okolo něj netočila. Backman má skoro v každé své knize minimálně jednoho homosexuála a tématu se věnuje pouze několik kapitol. To se mi líbilo, protože o homosexualitě lze napsat klidně celou knihu, ale přijde mi to již jako taková komerce. "Napíšu knihu o homosexualitě, to se bude v západním světě prodávat jedna báseň.."
V této knize však na tomto tématu postavil více než polovinu knihy (druhou polovinu tvoří politika kolem hokejového klubu) a ačkoliv je celý příběh zajímavý, tímto tématem ho udělal až moc laciný.
"Příšera je vždycky nejstrašidelnější vteřinku předtím, než ji spatříme. Naše představivost je mnohem děsivější než fakta."
"Kdo se bojí pádu, může se schovat do láhve, protože z jejího dna není kam padat."
"Říká se, že první myšlenka bývá nejupřímnější, ale často to není pravda. Často je to ta nejhloupější. K čemu by nám jinak byla schopnost přemýšlet?"