Melancholický dekameron
Anton Pavlovič Čechov
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45045/melancholicky-dekameron-45045.jpg
4
33
33
Výbor z povídek. Ilustrace, obálka a vazba Stanislav Kolíbal, uspořádal a doslov napsal Emanuel Frynta.
Přidat komentář
Povídky o strastech a strázních mají blíž k realitě života než ty s happy endem. Naštěstí probleskující ironie trochu chrání před upadnutím do trudnomyslnosti.
Čechov, jak ho neznáme, je tam odromantizování milostného citu / vztahu, tedy erotika na ruský způsob.
Ovšem jen trochu, takže je to celé spíše neveselé a těžkomyslné čtení o tom, jak to mají v Rusko těžké.
Přečteno ve vlaku. Ani jedna z povídek mě nezaujala a musím říct, že většinou, když čtu ruskou knihu, která se mi třeba ani moc nelíbí, dostane mě alespoň ta atmosféra starého Ruska, ale ani tu jsem při čtení knihy nepocítila.
Melancholické. Čítal som staré vydanie s magickými čierno-bielymi obrázkami. Obsahy poviedok si už veľmi nepamätám(len na to ako hneď v prvej poviedke stratil jeden sedliak nohy a tuším aj ruky sa nedá zabudnúť), no tá atmosféra starého Ruska a starej knihy je vo mne stále.
Autorovy další knížky
| 1976 |  O lásce |
| 1933 | Pavilon číslo 6 |
| 2008 |  Povídky (6 povídek) |
| 1962 | Okamžiky |
| 2002 | Ivanov |
To se tak probírám knihovnou, občas (často), narazím na knihu, kterou jsem zatím nečetla, a tentokrát mě zaujal klasik ruské literatury A. P. Čechov, kterého jsem dřív měla docela ráda. Začetla jsem se a ejhle, kniha povídek o vztazích mezi muži a ženami, spíš pesimistického rázu, mě docela zaujala. Navíc krásně popisný jazyk mistra. A zajímavé, skutečně "melancholické" černobílé ilustrace Stanislava Kolíbala. A jako bonus si ji mohu jako letošní první zařadit do čtenářské výzvy 2025, protože to moje vydání z roku 1976 (Lidové nakladatelství) má krásně fialovou obálku.