Skleněná těla
Erik Axl Sund
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277722/bmid_melancholie-sklenena-tela-XbI-277722.jpg
3
434
434
Melancholie série
1. díl >
Skleněná těla od autorů bestselleru Vraní dívka přinášejí další temný severský thriller, jenž opět zamíří do nejhlubších koutů lidské duše a odkryje její odvrácenou tvář. Švédsko zaplavila vlna sebevražd. Umírají mladí lidé, ze světa scházejí těmi nejděsivějšími způsoby. U všech se našly staré kazety s hudbou z osmdesátých let. Stockholmský detektiv Jens Hurtig zjistí, že všechny patřily jediné ženě. Nedlouho poté začne někdo brutálně zabíjet vlivné osobnosti. Souvislost obou případů je hrozivější, než si kdo vůbec dokáže představit… Skleněná těla vyprávějí napínavý příběh o hudbě, touze a nenávisti – příběh o tom, čeho všeho je člověk schopen kvůli umění a jak extrémní prostředky je ochoten k tomu použít. Skleněná těla jsou návykový román, jehož čtení bolí, ale nejde zastavit.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Glaskroppar, 2014
více info...
Přidat komentář
Ani pořádně nevím, jak se vyjádřit. Styl psaní mi dá se říci sedl, ale celkově mi to přišlo takové nedotažené..Takové nemastné, neslané, brutální, ale to je asi tak všechno. Jednou a dost. K autorům se ale určitě vrátím, jsem zvědavá na lépe hodnocenou Vraní dívku.
Depresívna kniha, veľmi prekombinová. Autori chceli šokovať a to sa im asi darí. Toľko rôznych druhov samovrážd vtesnať do jednej knihy sa len tak niekomu nepodarí.
Po ďalšom dieli už nesiahnem, aj keď túto knihu si budem pamätať (keďže ani jediná postava nebola "normálna" a to tam bolo figúr ako na orloji)...
Moje první setkání s touto dvojicí autorů - velmi mrazivé a depresivní. Knihu jsem četla poměrně dlouho, hlavně proto, že jsem to prostě po delších úsecích nedávala, potřebovala jsem vydechnout.
Po dech beroucí trilogii Slabost Victorie Bergmanové byla tato kniha pro mne značným zklamáním. Zmatečná, příliš překombinovaná, působila na mne dojmem, že se autoři příliš snažili překonat zmíněnou trilogii a vznikl z toho příliš komplikovaný mišmaš.
Příběh samotný by nemusel být vůbec špatný, jen kdyby byl styl psaní jiný.
Po přečtení první trilogie , která se mi líbila , je toto velké zklamání.
Knihu jsem sice dočetla, ale už nechci od autorů číst nic dalšího. Za sebe knížku nemůžu s klidným svědomím doporučit.
Podle mě je pravda , že autoři chtějí tak šokovat, až je to přehnané, nevhodné a nečtivé. Docela velká část knížky mě nudila, musela sem se nutit , abych knížku dočetla do konce.
A já jsem spokojená. Možná někdy děj působil zmatečně, ale stačilo jen víc zapřemýšlet, ponořit se do knihy a počkat si na spojení souvislostí. Téma je opravdu palčivé, každá sebevražda mladého člověka zamrazí, zvlášť pak zvolený způsob. A není to jen o tom... Jediné, co mi nejde do hlavy, tak o čem bude další díl? Každopádně ujít si jej nenechám.
V prvej tretine som sa nudila. Uz kdesi v polovici som vedela, ze kto...a podakovanie na zaver ma rozosmialo. Spisovatelia musia mat dobry chaos v hlave... Pri kazdej ich knihe ocakavam vela a pride sklamanie.
Toto dílo by se mělo probírat celosvětově v dějinách literatury - jak se dobrý thriller NEMÁ psát.
Skleněná těla byla rozhodně lepší, než trochu zmatečně napsaná trilogie.
Stejně se ale nemůžu zbavit dojmu, že autoři chtějí tak strašně šokovat,
až nakonec věty ani nedávají smysl. To působí krkolomně a rušivě a příběh
to jaksi rozseká a tím vznikne dojem, že příběh není dobrý, ale ono tomu
tak vlastně není. Kdyby psali jako normální autoři, bez snahy vytvořit něco
tak brutálního, až geniálního – příběh by byl čtivý a strhující. Hlavně konec
(přesně kapitola na 289 stránce) se zaobírá docela vážným tématem a myšlenkou,
která je vlastně celou podstatou příběhu, a za to dávám čtyři hvězdičky ( a taky musím
ocenit krátké kapitoly, díky kterým se kniha strašně dobře čte :) ).
Zklamani, proste tomu pribehu neverim. Plus nejasnosti v deji (viz diskuze).
Na knihu jsem se moc těšil a mě osobně kniha moc bavila. Možná to bude tím, že děj plynul rychle, pořád se něco dělo, krátké kapitoly, které ději přidávaly na hrůzostrašnosti knihy. Opravdu jsem byl v nějakých kapitolách i zhnusen tím co se dělo, ale i to k takové knize patří. Už se těším na další knihy od této autorské dvojice.
Za mě velké zklamání, na knihu jsem se po přečtení první trilogie opravdu těšila.. Děj byl od začátku dost zmatený, vůbec jsem se do knihy nemohla začíst a po první půlce jsem ani neměla chuť knihu dočíst. Ještě si pořádně rozmyslím, jestli si přečtu další knihu z této série.
Po trilogii - Slabost Victorie Bergmanové, která mě hodně bavila jsem se pustil do čtení další knihy se slibným názvem Skleněná těla. A se zklamáním musím říci ,že obálka a název knihy je asi to nejlepší na tomhle počinu.Kniha mě hodně zklamala,děj zmatený,hodně postav ve kterých jsem se ztrácel a ty názvy míst ve švédštině na plynutosti taky moc nepřispěli. Moc pochybuji že v sérii - Černá melancholie budu pokračovat.
Téměř celá kniha se mi četla skvěle. Závěrem jsem byla však absoluně zklamaná a téměř jsem nedočetla. Závěr je nesmyslně překombinovaný, kýčovitý až trapný, jako kdyby knihu dopisoval někdo jiný.
Po přečtení komentářů a po zkušenostech s jinými knížkami edice Světový bestseller, kdy mi zlatá nálepka nepřipadala vůbec na místě, jsem neměla žádná přehnaná očekávání. Nakonec se mi knížka líbila, sice si vyžadovala mou neustálou pozornost z důvodu velkého množství postav, ale názvy kapitol mi pomáhaly v orientaci „o kom se vlastně zrovna mluví.“ Téma sebevražd mladých lidí, drog a sebepoškozování nebylo zrovna veselé, ale to od tohoto dua autorů asi ani nemůžeme čekat. Zda je situace mezi mladými lidmi opravdu tak zlá nebo je to jen autory uměle vyhrocené téma kvůli prodejnosti knihy, to nedovedu posoudit. Skleněná těla se mi četla lépe než předchozí trilogie. Napínavé čtení, zajímavé a zároveň znepokojující téma, překvapivé rozuzlení. Obal knížky se mi opět vůbec nelíbí, ale nepřehlédnutelný patrně je. Na zlatou bestsellorovskou nálepku to podle mého není, ale čtyři hvězdičky dávám.
Na tuto knihu jsem se velmi těšila, zaujala mně obálka a popisek sliboval pořádně napínavé a šokující čtení, nicméně pro mně to bylo spíše zklamání.
Kapitoly byly nepřehledné z důvody mnoha postav, trvalo mi dlouho, než jsem se zorientovala, kdo vlastně je ten a ten člověk, co to má za problém, kdo se zabije a kdo ne.
Ani styl vyprávění mi nepřišel příliš poutavý. Děsivost příběhu měly dodat brutální způsoby sebevražd a zapeklité vyšetřování, avšak mně to připadalo trochu zdlouhavé. Něco mi tu prostě nesedlo. Nic to ovšem nemění na tom, že celý případ byl dobře vymyšlený a námět suprový. V budoucnu určitě zkusím předešlá díla severských autorů počínající Vraní dívkou.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vraní dívka |
| 2014 |  Hladový oheň |
| 2016 | Skleněná těla |
| 2015 | Pýthiiny rady |
| 2021 | Dům panenek |
Opět velice zajímavá kniha o tom, jak nás ovlivňuje naše dětství, prostředí, ve kterém vyrůstáme, zážitky, jimž jsme vystaveni. Kniha k zamyšlení, nikoliv k pobavení. Nečekané rozuzlení, žádný happyend. Ale alespoň pro některé zúčastněné jiskřička naděje na relativně "normální" život. I když po tom, co prožili, kdo ví...