Skleněná těla

19.05.2016

V polovině knihy jsem ji už chtěla odložit. Téma sebevražd mladých a metalová hudba mě neoslovily. Nicméně nakonec se kniha četla dobře. Vraní dívka se bude překonávat těžko.

07.05.2016

Chvilku mi trvalo než jsem se zorientovala v přítomných osobách. Abych pravdu řekla, tak předchozí 3 díly od těchto autorů se mi líbily o trochu víc. Ale jinak dobré čtení.

30.04.2016

Nějakou dobu mi trvalo než jsem se zorientovala v zúčastněných osobách. Vyšetřovatel Jens se mi líbil, konec o trochu méně... Kniha o mladých lidech, kteří se hledají a v sebevraždě vidí konečný únik ze svého života. Na můj vkus až dost mrtvých, jinak se to četlo dobře.

14.04.2016

Erik Axl Sund a mé poprvé s touto autorskou dvojicí.
Překvapivé a zároveň moc dobré poprvé!
První série knih od této dvojice mě příliš nelákala a vlastně i k této knize jsem se dostal spíše náhodou, a nyní musím konstatovat, že šťastnou náhodou. Tato kniha je totiž opravdu výborná!

Styl, kterým je psaná mi naprosto vyhovoval a já se s krátkými kapitolami, vyprávěnými vždy z pohledu jiné postavy rychle sžil. Člověk má při nich pocit, že knihou prostupuje závratnou rychlostí a děj se tak ani trochu nevleče a stále se něco děje.

Děj samotný mě pak úplně pohltil. Ze začátku mě mátla spousta severských názvů a jmen, ale nebylo zas tak těžké, do toho proniknout. Vývoj děje se dal v určitých momentech sice poměrně dobře odhadovat, ale mám trochu pocit, že to bylo schválně, aby velké zvraty byly o to větší a lépe vynikly. Také mně potěšilo, že závěr knihy není žádným megalomanským vyvrcholením, které se snaží překřičet celou knihu, ale spíše nevyhnutelným vyústěním děje a doznívající tečkou za skvěle vypracovaným příběhem plným obnažené lidské psychiky, tělesných tekutin a mého oblíbeného black metalu. :)

4 Hvězdy za knížku, poslední za závěrečné poděkování, které mě rozsekalo. :D

10.04.2016

Moje prvé stretnutie s touto dvojicou spisovateľov, ktorí vystupujú pod pseudonymom Erik Axl Sund...celkom sa mi to páčilo...áno, tých postáv a mien bolo hodne, snažil som sa v nich nestratiť a niekedy mi dosť dlho trvalo, kým som si spomenul, kto je kto, hm...ale pointa mi napriek tomu neušla...škoda, že to neskončilo úplne šťastne...

04.04.2016

Dobrá kniha. Přečetla jsem ji rychle, i když kvůli množství postav jsem měla trochu problém se začíst. Přesto to byl velmi napínavý příběh,doporučuji.

23.03.2016

O něco lepší než předešlá trilogie. Dostalo se mi spoustu melancholických pocitů. Tihle autoři se prostě vymykají . Těším se na další knihu.

19.03.2016

Řekla bych asi starý známý Erik Axl Sund. Pořád se zabývá velice kontroverzními tématy a pořád nás celou dobu tahá za fusekli, aby se nakonec ukázalo, že všechno bylo trochu jinak. Musím říct, že tentokrát mi celkem vadilo, na kolika frontách byl příběh hned na začátku rozehrán, protože jsem se v tom docela dost ztrácela. NIcméně časem jsem se nějak zorientovala a vzhledem k tomu, jak to spisovatelé zaonačili, jsem i přes počáteční lehké rozčarování byla nakonec spokojená.

15.03.2016

První od dvojice autorů, dlouho jsem váhala ale nakonec jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ačkoliv jsem doufala/očekávala trochu větší "zlo". Trochu mě rušilo rychlé přebíhání od různých postav - což asi mělo ukázat dynamičnost. Nicméně málokdy se najde tolik mrtvol v jedné knize. Střed knihy je trochu nudný, závěr však příjemně tepe.

13.03.2016

Čtivější než Vraní dívka, ale kniha přitom neztrácí nic ze své extrémnosti. Opět jde až na dřeň - s tématy jako sebepoškozování, sebevraždy a deprese to je starý dobrý Erik Axl Sund. Občas to bylo až za hranou. Líbí se mi ten styl autorů, kdy kapitolu začínají nějakým konstatováním, citátem nebo zajímavým faktem. Před psaním si o duševních poruchách a sebevraždách museli udělat úctyhodnou rešerši. Není to ale učebnice - styl je zvláštně poetický, vlastně se k tomu tématu vůbec nehodí, ale proto je tak efektivní. V rámci žánru něco naprosto mimořádného.

11.03.2016

Skleněná těla jsem vyhlížela zpovzdálí a když se konečně kniha objevila vyrazila jsem pro ní okamžitě, k mé radosti a zároveň smůle jsem jí měla přečtenou během dvou dnů a už teď se těším na další díl.
Švédské duo je opět na scéně a opět čtenáře utvrzuje v tom, že mají stále co říct. Styl psaní je totožný s předchozí sérií a já jsem za to velmi ráda, protože jejich styl mi opravdu sedí. V této sérii je vyšetřujícím detektivem Hurtig, kterého čtenáři série Vraní dívka dobře znají, jenže tentokrát byl povýšen na hlavní postavu. Opět tu máme střídání postav, které se stávají vypravěčem, ale nemusíte se bát, že by šlo o chaos i když těch postav, které dostávají slovo je tam mnohem více než v předchozí sérii. Celý příběh je promyšlen do nejmenších detailů a já jsem knihu hltala a nemohla jsem jí odložit, přece jen lépe se čte o sebevraždách než o týraných a znásilňovaných dětech (ano, řekla jsem to a jsem si vědoma toho, jak to zní, ale Erik Axl Sund jednoznačně boří mýty nejen v literatuře, ale také ve vyjadřování čtenářů, kteří podlehnou jejich knihám).
Hudba je nedílnou součástí této knihy a tak asi nikoho nepřekvapí, že i já jsem byla nucena poslouchat něco při čtení. V knize se objevuje několik zajímavých informací, díky kterým budu muset oprášit Utrpení mladého Werthera (pochopíte až si knihu Skleněná těla přečtete). Závěrečné rozuzlení mi vyrazilo dech a i když se zdá, že je příběh víceméně ukončen, tak není...

Je mi jasné, že do té doby než se objeví druhý díl se ke knize ještě vrátím. Hurtig mi vždycky přišel jako velký sympaťák a jsem ráda, že se stal hlavní hvězdou příběhu.