Melmoth
Sarah Perry
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495008/bmid_melmoth-qV0-495008.jpg
3
71
71
Helen Franklinová už pred mnohými rokmi odišla z Anglicka. V Prahe, kde pracuje ako prekladateľka, našla pokojné útočisko. To sa však zmení, keď jej priateľ Karel objaví v knižnici zvláštny list, spoveď a záhadné varovanie pred Melmoth, temnou bytosťou , ktorá sa objavuje v ľudových legendách a obskúrnych rozprávkach. Podľa povier Melmoth cestuje časom a ľudí, ktorých presvedčí, aby sa k nej pridali, uvrhne do večného zatratenia, túlavej samoty. Helen to spočiatku považuje len za výmysly, ľudové povery. No potom, keď kráča po pražských uliciach vydláždených kameňom, má zrazu pocit, že ju niekto sleduje. A potom sa jej priateľ stratí... Sarah Perryová v tomto majstrovsky napísanom románe spojila strašidelný hororový príbeh a filozofické úvahy o podstate slobodnej vôle a lásky.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2019
,
Lindeni
Originální název:
Melmoth, 2018
více info...
Přidat komentář
Příliš dlouho nejasno, oč vlastně vůbec jde a půjde. A mezitím autorka milující Prahu nám předkládala prostřednictvím textu různé cestopisné a historické střípky, což mne nijak neoslovovalo (z pera Angličanky).
Mnoho postav a jejich příběhů, více či spíš méně rozpracovaných, z minulosti. Většinou nejasné pointy. Postavy vesměs nesympatické a řešení viny zejména u hlavní hrdinky, šedé myši, dost nevěrohodné (svůj zločin, vlastně dva v jednom, odpíráním na své straně vůbec neřeší - navíc jí sebou naordinované strádání vlastně ani nevadí, takže o pokání ani v nejmenším nejde).
Závěr nejednoznačný, i když s ohledem na celou legendu o Melmoth je otevřenost vyústění v podstatě jedině uvěřitelná...
Četla jsem po Nestvůře z Essexu, má očekávání byla vysoká.. kniha se mi líbila, nicméně, v některých dějových linkách jsem se ztrácela a připadala jsem si tak nějak ošizeně, něco mi tam chybělo. Ale jsem ráda, že jsem knihu přečetla, atmosféra knihy byla fajn.
Smutná knížka, postavám se tu dějí ošklivé věci, postavy tu dělají ošklivé věci, se žádnou se nejspíš nedokážete ztotožnit, se žádnou nedokážete sympatizovat, zkrátka knížka, co vás na začátku schramstne, začne přežvykovat a na konci vás vyplivne a vy se s tím budete muset sami nějak vyrovnat. Určitě ne odpočinkové čtení, Melmoth si od vás bude vyžadovat stoprocentní zaujetí a pozornost. Pokud jí jej dáte, odmění se vám literárním zážitkem, který je neotřelý a originální. A Sarah Perry se začíná dostávat do kolonky "velice zajímavý autor, který si zaslouží větší než malou pozornost". (To, že se román odehrává v Praze, je sice bonus, ale kniha by byla stejně tak kvalitní, i kdyby byla z Londýna, Paříže nebo z... Bratislavy :-).
Zajímavá kniha, která asi není úplně pro každého. Chvílemi je příběh až moc protažený za vlasy, ale je pěkně napsaná a čte se rychle. Atmosféra se mi moc líbila.
Knihu som si kúpila kvôli názvu, čítala som Pútnika Melmotha od Ch.R.Maturina a tá prvá kniha, hoci bola napísaná pred stáročiami, bola skvelá. Takže názov ma okamžite upútal, rovnako aj pekný prebal. Začalo to fajn, atmosféra Prahy skvele vykreslená. A potom to bol už len zdĺhavý boj, či knihu dočítam alebo nie. Nedočítala som, hoci to naozaj nerobievam často, ale usúdila som, že môj čas je príliš vzácny, aby som ho venovala knihe, s ktorou musím bojovať. Čo mi doslova nerobilo dobre, bola sama Helen, to ako žije, ako sa správa, ako vyzerá, žiaľ, naozaj nemám rada potláčanie emócií, sebatrestanie a ignorovanie života samotného.
Hodnocení: na první pohled mě kniha oslovila svou vizuální stránkou- obálkou,která je jednoduchá a zároveň moc hezká -hlavně ten styl písma ,kterým je napsán název knihy se mi moc líbí.
Kniha je napsána ve slovenském jazyce,mně jakožto Češce to nevadilo ,sice jsem párkrát narazila na slovo ,kterému jsem nerozuměla ,ale mohla jsem si ho odvodit podle kontextu,takže mi to nějaký větší problém nedělalo .
Kniha měla již od začátku skvělou tajemnou a temnou atmosféru a byla plná záhad. Ihned od začátku jsem se do atmosféry knihy zamilovala -miluji knihy s temnou atmosférou.
Co se týče postav, tak jsem si žádnou natolik neoblíbila , ale byly napsané zajímavým způsobem - to se musí nechat. Bylo zajímavé se dozvědět něco o jejich osudech a životech+hlavně temnotě,která je životem provází.
Co se týče samotného děje a příběhu , tak příběh se mi celkem líbil i myšlenky byly místy doopravdy skvělé- odhodlala jsem se i lepíkovat , ale kniha měla též své mouchy . Dlouhé kapitoly/rozdělené pasáže mi vůbec nevadily , ba naopak -přidávaly knize na zajímavosti . Někdy jsem se trochu v knize ztrácela a moc jsem nevěděla,co se tam zrovna nyní děje a chvíli mi trvalo ,než jsem se zorientovala a začala ten děj opět naplno chápat.
Jinak se mi kniha líbila, byla plná záhad,které se postupně rozplétaly,námětů , nad kterými se mohl člověk zamyslet . Určitě též oceňuji kombinaci více žánrů- ukázky ze života postav, hororové prvky - to se za mě doopravdy povedlo. I přes pár much, které kniha mě Vám ji klidně i doporučím,protože s tím faktem ,že jsem se v knize ztrácela nemusí souhlasit každý, třeba je to můj problém .
Knížka na kterou jsem měla zálusk hned, jak ji ukázal Olda, alias zanícený knihkupec. Melmoth v sobě skrývá totiž všechno co mám ráda - Prahu, historii, osudy lidí, jednu temnou legendu a dokonce příběh sklárny Moser a okolí Karlových varů. Je to kniha, která se Vám možná bude zdát místy zmatená, ale která je skvělá. Temná atmosféra Melmoth, která chodí zatracená po staletí po světě a hledá společnost v podobě lidí, kteří spáchali nějaký zlý čin.. Aneb, každý máme nějaké tajemství, které nás v životě pronásleduje, stejně jako naše hlavní postavy - Helena, Karel, Theo, Albína a Adája, nebo Arnel Suarez - bývalý Helenin přítel. Co je ale čin ze soucitu a co je zločin?
Skvěle vymyšlená legenda o Melmoth (i když inspiraci hledala autorka dle mě určitě ve starších dílech, která na toto téma vznikla). Troufám si říct, že se určitě najdou čtenáři, kteří celému příběhu uvěří natolik, že si budou myslet, že Melmoth se skutečně objevovala v Bibli. Za toto autorce velké plus - je to uvěřitelné a skvěle propracované.
Celý příběh je velmi lidský a i když jsou zde místa, ze kterých Vás možná bude mrazit na zátylku a budete očekávat příchod Melmoth, nakonec pochopíte, že se jedná o knihu o lásce.
Skvělý, dalo by se říct gotický román zasazený do staré Prahy s odkazy na další místa. Svižné, napínavé, temné, překvapující.
Moje hodnocení: 8/10
Kdyby měli S. Thomasová, M. Ajvaz a D. Mitchel nějakým způsobem dítě, jmenovala by se Melmoth. No vážně, mě se to líbilo. I když jsou jednotlivé kusy příběhu ne vždy dobře provázané - trochu to na mě působilo, jako natvrdo pospojovaná povídková kniha - a určité věci se neustále opakují (což chápu, že byl záměr, ale mě to trochu vytáčelo), jsem nadšená těmi mrazivými momenty i osudovými příběhy, zase trochu jiným vnímáním českého prostředí...jo, tohle mi sedlo. A jelikož tohle byla pro mě první kniha od autorky, určitě někdy zkusím i jiné.
Čekala jsem, že příběh bude poměrně slabý, ale byla jsem příjemně překvapená. I když mi postavy z knihy moc k srdci nepřirostly, nakonec jsem knihu dočetla. Asi to není nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla, ale není ani nejhorší.
Od této autory jsem už četla lepší knihy. Děj byl trochu zmatený, ale přesto jsem dočetla dokonce. Trochu zklamání, ale atmosféra Prahy je v tomto fantaskním příběhu okouzlující...
Stačilo pár stránek aby si mě kniha získala. Krásné vykreslení Prahy a děsivé Melmotky - toho pocitu že tě stejně jako hlavní hrdiny knihy někdo sleduje, toho zvláštní šimrání na zátylku. To, že nikdo nejsme bez viny, která nás pronásleduje a pronásledovat bude. Každý jsme někdy udělali něco na co nejsme pyšní, co nás děsí.. stejně jako tihle nesourodí hrdinové.
Knihu jsem přečetla, ale v podstatě jen proto, že nemám ráda nedočtené knihy....všechny postavy trpí výčitkami svědomí , kvůli událostem, které se jim staly v minulosti, v podstatě něco jako zločin a trest...legenda o Melmoth je ovšem fascinující, jen já se určitě ke knize nebudu vracet...
Právě jsem dočetla Melmoth a jsem z ní rozčarovaná. Nerozhodná, a tak nějak stále na vážkách, co si o ní vlastně myslet. Byla skvělá, a zároveň tak skvělá nebyla. Nějak jsem od ní čekala něco víc. Melmoth je temná, plná bolesti, strachu a také všudypřítomné Svědkyně. Legenda o samotné Melmoth je naprosto dokonalá. Osobně jsem byla nadšená ze začátku, kdy nás příběh Josefa Hoffmana zavedl až ke Karlovým Varům a připomněl slavnou sklárnu Moser. Autorka tak nastínila osudy Čechů i Němců před a za druhé světové války. To mě bralo hodně. A co víc, když jsem si k Melmoth sedla před spaním, tak jsme měla takové zvláštní „iracionální“ šimrání na krku, jako když jsem četla Draculu. A v hlavě mi hlodala myšlenka „Co kdyby!“. Kniha se mi díky tomu velmi dobře četla. Chvílemi byla klidná a uvolněná, a pak zase napínavá a dramatická. Až na zamrzlou Vltavu a některé situace, které byly přitažené za rozevláté černé vlasy se autorce dá vytknout jen velmi málo. Přesto se nějak nemohu dostat přes tři hvězdy. Možná až se mi kniha rozleží, tak změním názor.
Sarah Perry rozhodně touto knihou neudělala gotickému románu ostudu. Temné, mysteriózní, plné bolesti, neutěšenosti, smrtelného strachu. To je prostě fantastické. Melmoth patří mezi ty romány, které si vyžadují soustředěné, pomalejší čtení někde v klidu, kde vás nebude vůbec nic vyrušovat, což asi ne každý ocení, ale mně to vyhovovalo. Autorka úžasně vylíčila legendu o Melmoth tak sugestivně, že z toho mrazí - až má čtenář pocit, jako by byla Melmoth skutečná a člověk ji měl dříve nebo později zahlédnout koutkem oka. Aspoň na mne to tak zapůsobilo, za což autorce tleskám.
Při čtení mne nejednou napadlo, že příběh o zbloudilé Melmoth jako by v něčem připomínal osudy věčně bloudícího Ahasvera, což mi přišlo jako zajímavé srovnání. Nad tím se ještě budu asi chvíli zamýšlet. Autorce se zároveň podařilo skvěle uchopit atmosféru Prahy a ukázat toto město takové, jaké je - se všemi krásami, ale také temnými a omšelými zákoutími.
Celkový dojem na tuto knihu ve mně asi bude ještě chvíli uzrávat, ale v tuto chvíli jsem nadšená. Jo a asi si budu muset znovu přečíst Poutníka Melmotha od Ch. R. Maturina, na kterého Perryová odkazuje, protože už si skoro vůbec nevybavuju, o čem to bylo. :-D
Nestvůru z Essexu za mě zatím nepřekonala žádná další kniha autorky. Melmoth se rozhodně čte výborně, ale nevtáhla mě jako Nestvůra. Postavy jsou nicméně zajímavé a čas s nimi strávený nebyl ztracený, takže 4 hvězdičky.
Třetí kniha Sarah Perry - a pro mne nejsilnější, i když nevyrovnaná. Vypůjčila si postavu z Maturinova gotického románu, změnila jí pohlaví a ponechala osud - poutnice Melmoth, Melmotte, Melmotka má přinášet svědectví, proto vyhledává nejzoufalejší a nejšpinavější situace - a tak se ocitá v (po)válečné Praze, Berlíně, Istanbulu, v Anglii, na Filipínách... Z inspirační předlohy autorka převzala jistou epizodičnost, také naléhavost a silnou obrazivost. Jen některé situace jsou méně přesvědčivé...
Začnu netradičně: Po mně potopa, Melmoth, Nestvůra z Essexu.
Ale smysl to dává. Proč? Aby bylo jasné, proč se mi kniha Melmoth líbila. Protože jsem se hned po pár stránkách začetla do krásných slov autorky, jak skládá věty, jak stupňuje vyprávění, jak se "stará" o své postavy. Přesně jako v její prvotině, která pro mě bude asi už napořád pomyslný top její tvorby. Ale fajn by bylo, kdyby napsala něco nového :)
Tak jaká je tedy kniha Melmoth?
Šlo by to napsat jednoduše: skvělá kniha, kterou by si měl přečíst každý. Problém je v tom, že tímhle tvrzením se částečně sama stávám aktérem a přivádím na scestí, kde už čeká Melmoth, aby podala ruku.
Ano, největší sílou téhle knihy není příběh samotný. Ten je možná prostředek, kterým se jede, ale není řídič. Jde především o to, co si ze samotného příběhu odnese čtenář a jak se v něm vyprávění usídlí. Proto ty různé příběhy z různých dob a míst. Proto ty změny stylu vyprávění, někdy oddsobnělé, až to mrazí, někdy skoro až apelující na čtenáře, že tohle je skutečnost, které je součástí. Protože se vypráví o našem skutečném světě...
Melmoth (ať už kniha nebo Poutnice samotná) si hraje se čtenářem od začátku až do konce. A já si užívala právě to, jak je kniha zpracovaná a jak je napsaná. Jak mě nutí, abych jenom nečetla, ale celá se do příběhu ponořila. A přestože je celá kniha perfektní, jako vždy dá Sarah Perry na poslední stránce finální úder, který mě čtenářsky rozdrtí.
Takže opět děkuji, že tahle kniha byla napsaná a vydaná. Ať už autorkou nebo Melmoth. Přeci jen, na tom nezáleží. Záleží na něčem jiném. Zda máte připravenou prázdnou židli...