Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352046/bmid_mengeleho-devce-650155410a05b.jpg
5
2633
2633
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha se sice četla sama, ale ty hrůzy které jsou popisovány si snad člověk ani neumí představit a nebo se bojí si je představit. Nechápu jak mohli být tak krutí vůči jinému člověku. Běhal mi při čtení této knížky mráz po zádech a slzičkám jsem se také neubránila, kdy jsem musela knihu i na chvíli zavřít a trochu se dát do kupy, abych ji mohla číst dál. Jsem ráda, že v té době jsem nežila. Měli by jsme si vážit toho co máme. Kdo se chce dozvědět něco o té době určitě tuto knihu doporučuji.
Tohle je pro mě neskutečná kniha. Xkrát mi ukápla slza, xkrát jsem v duchu křičela do prdele proč?
Nedá se to pochopit, jen se dá zamyslet jak se dneska máme dobře i když si pořád na něco stěžujeme.
Přečetla jsem jich hodně s touto tématikou a zatím mě odrovnala úplně nejvíc.
Další kniha s touto tématikou a oět mě dostala a nejednou rozbrečela. Nevíc co víc k tomu napsat. Lidi jsou prostě ty nejsilnější a zároveň i ty Nejhorší stvoření na světě.
Spousta lidí říka, že knihy s touto tématikou jsou všechny stejné. Ano hlavní téma je stejné, ale příběh je jiný a vždy jen nevěřícně krotím hlavou a nejem schopná vysvětlit si jak se tohle vůbec mohlo stát. Jak to vůbec mohl někdo druhým udělat a jak to vůbec mohl někdo vydržet a přežít.
Obdivuju tyto lidi. Nic jiného se k tomu ani nedá říct.
Proč?! To bylo první, co mě při čtení této knihy napadlo. Proč se tohle všechno dělo. Tolik hrůz a neštěstí, které byli lidé nuceni prožívat, když nedobrovolně a proti své vůli skončili na tak strašném, syrovém a ponurém místě jakým bezpochyby byl koncentrační tábor. Něco takového si dnes ani neumíme představit. Je však dobře, že vznikají takovéto knihy, díky nimž i my máme možnost okusit částečně pocity lidí, kteří byli válkou poznamenáni. Kniha byla velmi poutavě napsána, některé pasáže byly opravdu brutální, obzvláště ty, kde se objevovaly malé bezbranné děti. To, co musely prožívat ony samy potažmo jejich matky je něco opravdu nepředstavitelného. Kniha se mi líbila, patří z mého pohledu k těm lepším, které se zabývají tématem války. Rozhodně doporučuji přečíst. Jde o velmi poutavý, silný a smutný příběh.
Když jsem dočetla tuto knihu,zůstala jsem ležet a civěla do stropu...tolik hrůzy snad člověk ani nemůže unést,představa matky,která vidí umírat svoje děti,navíc tak neskutečně trýznivým a krutým způsobem...to ne,to si nelze představit...zvrácenost a zrůdnost Mengeleho a jemu podobných stvůr,je strašlivá a proto se na tyto a podobné hrůzy nesmí zapomenout !A těm co popírají skutečnost koncentračních táborů,zařídit prohlídku Osvětimi,tam snad pochopí a uvěří,protože přeživších pamětníků je už jenom hrstka.Knihu doporučuji.
Knih s obdobným tématem jsem četla už řadu. Kniha je smutně a dojemně napsaná. Je zde hezky popsán život před válkou, idylický, veselý. Následně pomalý přechod až do mrazivých události v táboře
Nicméně nemůžu si pomoct, knihu jsem četla před pár dny a musím vzpomínat, co se zde vše odehrálo. Oproti jiným knihám, kde se stačí vzpomenout název a víte oč běží. Tím obsah knihy nechci nijak zlehčovat, všechno je to hnus.
Dočíst tuto knihu byl pro mě nadlidský výkon,ale nelituji toho. Občas jsem zadržovala dech a snažila se nebrečet. Nikdy nepochopím tu hrůzu.
Toľko gramatických chýb v texte, koľko emócií. Neraz sa zo mňa vyplavovali v podobe sĺz. Prečítala som si pred touto knihou z tejto tematiky zatiaľ len Tetovača a ohodnotila ho plným počtom, aj keď som váhala, no keby ich čítam v opačnom poradí, už by som mu tú hviezdičku určite ubrala. Táto kniha by si zaslúžila ešte pridať, kašľať na gramatickú kvalitu knihy, túto knihu bolo cítiť. Veľmi sa mi páčilo, ako opisovala život pred vojnou. Tak pokojné nažívanie a do čoho to prešlo? Smutné, že zverstvá, ktoré by iný pri písaní hororu ani nevymyslel, boli pravdivou realitou.
Nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo jako znevážení hrůz, k nimž docházelo a jež prožila paní Viola, ale kniha jako taková se mi nelíbila. Přišlo mi, že jejím hlavním smyslem nebylo vylíčit, čím paní Viola prošla, ale útočit na city čtenářů. Asi jako když nějakou tragédii uchopí bulvární novinář a snaží se ze svědectví skutečných osob vymáčknout co nejvíc emocí, hlavně aby si čtenář mohl poplakat, ať už dojetím, nebo zděšením. Hvězdičky dávat nebudu - kvůli této "účelovosti" bych hodnotila velmi nízko, ale protože jde o skutečné vzpomínky, nebylo by to uctivé.
Přečtena snad v okamžiku. Od knihy se nelze odpoutat a člověk musí pořád číst dál. Moc se mi líbil úvod knihy věnovaný životu před válkou. Těžko uvěřit, že "to" všechno přežila.
Na knížku jsem se dlouho chystala a nelituji, ovšem že mě příběh zasáhne až tak moc jsem nečekala. Nemám slov, to se nedá popsat...Opravdu nechápu jak se to mohlo dít...A velmi obdivuji autorku a to vše.
Knížka by si zasloužila mnohem vyšší hodnocení a i to by bylo málo...
Dobrovolně přiznávám, že jsem některé kapitoly musela přeskočit a i tak mám v sobě koncentrovanou hrůzu. Nedokážu číst, jak někdo ubližuje dětem, jakmile tam byl jen náznak, přelistovala jsem kousek dál. Četla jsem hodně podobných knih, jako je Mengeleho děvče, ovšem tahle knížka - ať to zní jakkoliv pateticky - je srdcervoucí.
Příběh Violy mě vtáhnul do děje a i přes mrazivý obsah jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Přesto kolik jsem toho na téma holokast přečetla, tak pokaždé žasnu jakých zvěrstev se lidi byli schopní dopouštět.
Knihy týkající se 2. světové války a koncentračních táborů mě vždycky silné zasáhnou. Určitě doporučuji tento silný příběh přečíst
Po dlouhé době knížka, u které jsem brečela. A to jsem přečetla hodně knížek s tematikou holokaustu. Jsem vděčná paní Viole, že si nakonec své vzpomínky nenechala pro sebe. I když to byla četba hodně těžká a bolestná...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Já vlastně ani nevím, co říct...
Příběh jsem prožila společně s Violkou, téměř jsem slyšela tu prvorepublikovou hudbu, ten marš, na který pochodovali vojáci a celkově její atmosféru. Když jsem četla o Birkenau, byla jsem téměř v deliriu. Ten pocit, když jsem se byla podívat na těch místech, kde doktor Smrt páchal ta zvěrstva... dodnes mě mrazí. Jak jen mohl?! Copak v něm nebyl ani kus lidský?!
Violčin válečný příběh byl ten nejlepší, co jsem si zatím přečetla... zároveň mi přes listy papíru předával neskutečnou sílu a motivaci překonat jakoukoli nástrahu, neb nebude větší, než ta, co musela překonat Violka.
Pevně věřím, že se tam nahoře se všemi potkala.