Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352046/bmid_mengeleho-devce-650155410a05b.jpg
5
2636
2636
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Přidat komentář
Velmi čtivá kniha, která vás vtáhne hned do děje a nepustí. Když si dnešní lidé představí ty hrůzy, co se děly, nemohou ani uvěřit... My už pro ty oběti můžeme udělat jen jedno- připomínat si to zlo, číst takové zpovědi, vzpomínat a ctít jejich památku a na druhé straně obdivovat ty, co přežili.
V této knize jsou někdy až moc silné momenty, kdy se mi úplně sevřelo srdce a slzy si našly svojí cestu. Přesto je to vyjímečná kniha a určitě se k ní zase vrátím.
Knížka se neomezuje jen na líčení pobytu v koncentračních táborech, ale popisuje Violin život těsně před válkou a během ní - tedy nejen hrůzy Osvětimi, ale i životy obyčejných lidí, a třeba i to, jak se chovaly Violiny spolužačky poté, co začalo pronásledování Židů.
Autorka líčí hrozný osud své rodiny, ale přesto si zachovala optimismus vůli žít. Je to velmi silný příběh, který určitě stojí za přečtení.
Kniha byla skvele napsana,cetla jsem ceske vydani.Obdivuju vsechny,kteri ty hruzy prezili...
Knihe nie je čo vytknúť. Čítala sa veľmi dobre, obdobie pred odvlečením do koncentračného tábora bolo opísané veľmi pekne, zaujímavo a pútavo, zvyšok nebudem rozoberať - kruté, nepríjemné, smutné.
Asi nejlepší kniha, kterou jsem za poslední rok četla. Je napsaná krásným jazykem, události, které autorka zažila ještě před válkou mě až dojaly, jak byly nádherně popsané. I přes otřesné zvěrstva, které se v knize stanou, je kniha dokonalá.
Příběh, který se nečte snadno. Drsné, beznadějné, zejména, co se týče neuvěřitelné brutality a bezcitnosti vůči těm nejvíce zranitelným ... dětem, nemocným a starým lidem. Bez slitování, soucitu, lidskosti. Mám za sebou více knih na toto téma, kdy jsem byla přesvědčena, že už nemůže přijít víc. A přesto jsem si z toho všeho kecla na zadek. Obdiv pro Violu, která dokázala navzdory všemu, co prožila, vstát a jít dál.
Téma zaujímavá, no knižka mohla byť lepšie spracovaná a napísaná. Hlavne prvá časť, ešte před koncentračným táborom, mi prišla příliš zdĺhavá. Takže za mňa iba 3*.
Silný příběh nejen o krutosti, bezcitnosti a o tom co se stane s člověkem, když mu dáte moc, ale i úctě, respektu a lásce ke svým nejbližším. Příběh o tom jak skromný člověk uměl být a z jakých maličkostí se dokázal radovat a vážit si života. Nikdo z nás si nedokáže představit jak moc musela Violka a ostatní trpět, protože my bychom se podělali už jen z toho, že by nám netekla voda, nešla elektřina nebo nedej bože internet.
Knihu jsem dostal 24.12., přečtenou jsem ji měl již 25. I to již vypovídá o tom, jak neskutečně mě tato kniha zajímala, rád bych si přečetl i případné pokračování.
Zajímavá kniha, mrazivá... Opravdu člověku hlava nebere čeho jsou schoní se lidí dopustit na jiných lidech... Jako u všech knih na toto téma musím říct, že by se nemělo zapomínat...Proto by bylo dobré zařadit podobnou literaturu do povinné četby...
Jedna z nejlepších výpovědí o holocaustu. Já málokdy u knížek naplno brečím, u této jsem tedy taky nebrečela, jen mi do očí několikrát naběhly slzy - i to je co říct. Do paměti se mi vryl příběh (pozor SPOILER!) malého Mengeleho chlapečka, ty popisované pokusy, příběh dvojčat Kornélie a Karolínky, děvčátko vhozené do Dunaje před zrakem své matky a koneckonců jsem nabírala i u setkání Violy s jejich pejskem ... No dost silné a několikrát jsem se i přes neskutečnou čtivost knížce normálně vyhýbala s divným pocitem, co tam, proboha, ještě bude za zrůdnosti. Doporučuji vřele všem a spolu s Narodili se, aby přežili je kniha v tomto tématu pro mě TOP.
Nikdy mě nepřestane udivovat, jakých prasáren jsme my jakožto lidstvo schopni. A jak je jednoduché lidi přesvědčit k nenávisti. Mengele byl asi král všech prasat a je mi hrozně líto, že je to jeden z válečných zločinců, co nebyl dopadený - zrovna on měl být potrestaný nejhorším možný trestem.. Ale nejen Mengele byl tyran, bylo jich stovky, tisíce... Chvílemi jsem musela knihu odložit, protože se mi dělalo fyzicky špatně z popisovaných událostí, ale i tak jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky. Neměli bychom zapomínat, neměli bychom se tvářit, že se nic nestalo. Miliony lidí zemřeli v bolestech a ponížení, opuštění a týraní, s obroskými výčitkami, že neochránili své blízké. Co mě ale asi mrzelo nejvíc, byl popsaný přístup zbytku města k židům po válce. Ta lhostejnost k bolesti druhých, ta zloba, že tito lidé přežili a vrátili se. Příběh Violy nikdy nezapomenu..
Precetla jsem dost desivych knih, ale tahle u me vyvolala deprese a pocit bezmocnosti. Pri cteni kapitoly kde Viola popisuje Mengeleho pokusy se mi udelalo opravdu spatne, musela jsem vystoupit z autobusu a nadychat se cerstveho vzduchu. Mengelemu se dari skodit i po smrti..neuveritelne..kniha vysla i v cestine
Kniha je sama o sobě mrazivá. Rozhodně bych doporučovala přečíst každému, aby si uvědomil, co všechno má. ukazuje pohled nejen do koncentračních táborů, ale i do běžného života před koncentračním táborem.
Knizka nieje velmi dobre napisana, nakolko uvodna cast o rodine zabera 40 percent knihy, je zdlhava a autor pouziva vsade nepochopitelne zdrobneniny. Co sa tyka samotnej desivej casti, ta je opisana velmi zdrvujuco ako to bolo v reali, ale celkovy dojem z knihy je nic moc. Pokial si odmyslim neprijemne veci ktore kazdeho v knihe prirodzene sokuju, kniha je napisala dost slabo technicky aj umelecky.
Neuveritelne... Pre mna je tato kniha velmi silnou kavou. Je hrozne ako sa dokazali niektory ludia chovat... No po precitani som plakala ako mala a vobec sa zato nehambim. Odpocivaj v pokoji Violka
Četla jsem českou verzi. Kniha je skvěle napsána, člověk se zde i něco přiučí. Velice smutné dílo, nedokážu si představit, že bych v té době měla žít. U knihy jsem si i poplakala. 5/5