Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352046/bmid_mengeleho-devce-650155410a05b.jpg
5
2629
2629
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Přidat komentář
Knížka popisuje do detailu koncentrační tábory a život, který za druhé světové války nebyl vůbec snadný.
Nenechte se pomalým a nudným začátkem odradit, jedná se velmi silný příběh, na který by se nemělo zapomenout.
Knihu doporučuji. Kniha obsahuje hodně smutných okamžiků. Nejvíce se mi svíral dech a mrazilo mne po celém těle, když jsem se dočetl, jaké pokusy v koncentračním táboru prováděl Dr. Mengele na lidech, ale i na dětech!!! To snad nebyl ani člověk!!!
V knize se dočteme i o rodině paní Fischerové, její přestěhování do ghetta a následně přesun do koncentračního tábora.
Na počátku knihy se dozvíme také o její první lásce a závěr knihy uzavírá, pro kterého z mužů se nakonec rozhodne.
Paní Fischerová prošla čtyřmi koncentračními tábory, seznámila se se ženou, která ji pomohla a poradila, jaké zásady dodržovat v koncentračním táboře, aby přežila, dočteme se o dozorkyni - bestii, která ubližovala lidem, přitom byla sama Židovka.
Kniha obsahuje hodně bolesti, smutných zážitků, ale i naději. V knize jsem nalezl i okamžiky, které mi vyloudily úsměv na tváři, ale těchto okamžiků je minimum.
V knize naleznete také fotografie.
Velice silný příběh. Trochu rozvláčný popis průběhu její první lásky, ale zase zajímavý pohled na to jak v té době probíhalo namlouvání, rande, jak se chovali studenti na škole ke svým profesorům, jak byli rádi že mohou studovat, jaký měla škola výchovný přesah i do volného času studentů a školáků ( večerka), atd....Přímo o pokusech bylo v ději méně, než jsem očekávala, ale možná dobře. Určitou část jsem měla problém zkousnout. Paní Sternovou každopádně obdivuji, byla silná, statečná a měla obrovské štěstí, že přežila.
Je to silny pribeh, az sa cloveku zastavuje rozum nad tolkou brutalitou. Jedine, co by som vytkla, je styl, akym to je napisane - velmi prostoducho - hlavne zo zaciatku som mala pocit, ze citam roman pre dospievajuce dievcata. Ak by pribeh sam o sebe nebol silny a putavy, styl pani Tothovej by ma asi vonkoncom neoslovil a knihu by som odlozila uz asi niekde v prvej polovici.
Přiznám se, že nevím jak tuto knihu okomentovat. Přečetla jsem si komentáře, jsou dobré, ale já jsem se při čtení této knihy dost zarazila. Vím, že paní Sternová, která svůj příběh vypověděla, prožila si svoje, ale mě opravdu pár věcí zarazilo. Je pravda, že jsem si přečetla mnoho knih s touto tématikou( holocaust , vzpomínky vězňů tzv. arijského původu, studentů).Je pravda, že jsem nejdřív si musela uvědomit, kde se nachází město Lučenec, neboť jsem hned nepochopila, kde se objevili maďaři, když jsme se učili, že byl na Slovensku. Jinak se mi zdá divný, že by lidi byli informovaní málo o světě především o 30. letech(ale asi tam ano). Jinak tohle město mělo štěstí v tom, že si to vzali Maďaří pod patronat( alespoň transporty do koncentračních táborů proběhli skoro v posledních letech války. Jinak Slovensko by je odsunuli dřív. Otázka taky pro mě je zda se paní Sternová chovala mravně, nezměnila se ve zvíře s cílem přežít, možná měla štěstí na jinou vězeńkyni, kterou potkala první den. To nevím. Taky si myslím, že měla štěstí na doktorské pokusy pana Mengeleho. Byla tam jenom párkrát. Je také ovšem pravda, že to odnesla po válce svým zdravím. Ale stejně měla štěstí v tom, že se jí podařilo mít rodinu. To některé ženy neměli ani to.
Kniha bola obrovským boomom na Slovensku, oceňujem , že existujú doteraz ľudia, ktorí nám prinášajú svedectvo o vojne/holocauste, ale otázne je, koľko povedala sama pani Sternová, a koľko parafrázovala pani redaktorka Tóthová...
Kniha je napísaná prostoduchým štýlom, ktorí zaiste ocenia gazdinky v domácnosti, ale čo už, myslím, že aj oni potrebujú žáner, ktorý ich k tejto tematike privedie.
Mimochodom, ale obdivujem pani Sternovú- to, čo zažila počas vojny a následne počas komunizmu (čo už kniha nespomína, musela som sa dopátrať cez internet) je priam neuveriteľné a tak strašne smutné vzhľadom na nemennosť ľudskej nátury, ktorá je rovnaká v roku 1944, ako aj 2017.
P.s. Trošku som skeptická aj pri marketingovom výbere titulu knihy- p.Sternová sa s Mengelem stretla nanajvýš pri počiatočnej selekcii pri príchode do Osvienčimu...
Neviem prečo, ale raz za čas mám chuť prečítať si niečo práve z obdobia holokaustu. Túto knihu som zvládla za dva dni. Je to silný príbeh. Tak ako píšu ostatní, začiatok mi pripadal rozťahaný možno zbytočne detailný, no po prečítaní som pochopila, že to malo svoj význam. Ak sa dá o knihe s touto tematikou povedať že je dobrá, tak o tejto to určite platí.
Áno, jedná sa o silný príbeh, ktorý opisuje obdobie spred vojny, počas a po nej. Potenciál veľký. Mne osobne však pomer týchto období ubral na zážitku. Priveľmi rozvláčne opisy spred vojny a priam prehustené stránky hrôzami tohoto času. Zozačiatku ma osudy ľudí zasiahli, avšak spomínané prehustenie zapríčinilo moje viac faktografické ako precítené vnímanie knihy. Čo je veľká škoda, tieto svedectvá sú skutočne veľmi dôležité.
Jedna z najsmutnejsich knih, ktore som, kedy citala, ak nie najsmutnejsia. Zacina tak zvlastne, najskor mi nesadol autorkin styl - hlavne opakovanie slov, prilisne pouzivanie zdrobnenin. Nakoniec ale odviedla skvelu pracu. Co to o holokauste mam precitane a napozerane, ale kniha sa mi neskutocne dostala pod kozu. Ked si uvedomujete tie hrozy, co museli vtedy ludia prezit. Knihu by som urcite zaradila medzi povinne citanie. Este raz dakujem autorke, ze zivot pani Violy "zvecnila", zomrela tri dni potom, ako som knihu precitala. Jej pribeh si budem pamatat navzdy.
Hodně povedená kniha s neobyčejným příběhem krutého osudu. Čtenáře i po tolika letech překvapí zrůdnosti páchané na lidech.
Kniha ma bavila, až na slabší začiatok keď som mala problém sa začítať kvôli štýlu autorky, ale potom som sa do nej pohrúžila a nevedela odtrhnúť. Zatiaľ najlepšia kniha z prostredia koncentračných táborov, ktorú som čítala. Bolo to veľmi zaujímavé a poučné. Túto alebo knihu s podobným námetom by si mal prečítať každý. Doporučujem.
Kniha se dobře čte, vypravěčka mi byla sympatická. Bez servítek. A ráda jsem se dozvěděla, co se dělo na Slovensku/Maďarsku
Ani neviem, ci je slusne davat takej smutnej, krutej knihe plnej utrpenia a bolesti * za to, ze sa mi to pacilo.
Clovek, ked ide citat nieco podobneho zanru ocakava zlobu, ale kde sa jej tolko zobralo v tych ludoch to netusim ... ak mozu take veci len na mysel prist zdravej osobe s priemernym IQ ...
Vdaka pani Fischerovej za odhodlanie a za to, ze to kvoly napisaniu knihy bola nutena prezit este raz !!!
Knihy s touto tematikou sa nehodnotia jednoducho. Pri čítaní mi neraz tiekli slzy, ale určitým spôsobom súhlasím s Viiným vyjadrením, že po nás "cudzích" všetky tieto hrôzy istým spôsobom po čase skĺznu a ostanú v nás len ako informácia, nie ako pocit.
Vôbec sa necítim na to, vyjadrovať sa k príbehu samotnému. Jednu hviezdičku však knihe uberám za štylistiku- opakujúce sa rovnaké slová za sebou, príliš dlhé vety, v ktorých sa preskakovalo z jednej veci do druhej, až som sa v tom ako čitateľ strácala. Početné gramatické chyby a preklepy kazili môj dojem z knihy a zanechali vo mne trpký pocit, či náhodou kvalita nešla na úkor snahe o rýchle vydanie knihy kvôli zisku.
Na niektorých miestach sa mi zdalo, akoby sa autorka snažila zámerne zahrať čitateľom na city, čo sa mi pri tomto type literatúry naozaj nezdá potrebné, všetky podobné príbehy sú natoľko silné, že naozaj nepotrebujú umelé nafukovanie.
Som však naozaj rada, že sa Viola odhodlala svoj príbeh vyrozprávať, myslím si, že svedectiev obetí vojny nikdy nie je dosť...
Najpútavejšia kniha akú som kedy čítala. Neviem či preto, že som vedela že je to príbeh ktorý sa v skutočnosti niekedy stal, ale proste TOP. Je tu krásne opísaná situácia pred vojnou, počas vojny a po vojne.... A podľa mňa by sa to malo dať na povinné čítanie do škôl.
Silné. Pre tých, ktorí sú rodičia sú isté veci v jednej kapitole neskutočne otrasné.
Toto by malo byť povinné čítanie, možno by sme mali menej NS tupých hláv medzi nami a menej ľahostajnosti v nás.
Dve negatíva len k forme: kopec pravopisných chýb v knihe a zavádzajúci názov.
Začiatok knihy ma moc nebavil, začínalo to ako dievčenský román. Postupne kniha naberala na vážnosti a brutalite a miestami sa čítala naozaj ťažko. Čítal som už viacero kníh na túto tému a každá jedna výpoveď ľudí, čo prežili tieto zverstvá stojí za prečítanie. Mám však menšie výhrady k autorke, prišlo mi to miestami ako hra na city, pretože dosť často opakuje zdrobneniny ako "mamička, otecko"... Chápem že prísť o rodinu za takých podmienok je brutálne ale toto knihe skôr uškodilo. A tiež by som vytkol názov. Chápem, že treba nejako čitateľov osloviť aby sa kniha dobre predávala ale názov Mengeleho dievča mi prišiel trochu prestrelený, pretože o Mengelem je v knihe minimum a pani Viola, aj keď bola vybraná na pokusy sa s nim konfrontovala minimálné (na šťastie). Každopádne veľmi silný príbeh odporúčam čítať kadému, aby sa nezabudlo na to, čo bolo a môže byť znova. Pretože história sa opakuje.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Neskutečně silná kniha. Velmi mě zasáhla. Měla jsem problém ji dočíst, ale ne snad pro to, že by byla nudná, ale že tak detailně popisovala veškeré hrůzy páchanéna Židech za 2. sv. v. Ty lidi museli být bestie zbavené veškerých citů. Je neskutečné, co může udělat jeden člověk druhému. Jsem ráda že do toho paní Fischerová šla a nesmírně si cením, že nám čtenářům dokázala popsat celý svůj život.