Merde! Rok v Paříži
Stephen Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378291/merde-rok-v-parizi-Evm-378291.jpg
4
676
676
Merde! Rok v Paříži je téměř pravdivý záznam událostí, které se mu přihodily, nebo nepřihodily během deseti let, kdy žil ve Francii - podle toho, kdo klade otázku. Původně knihu vydal v nákladu 200 výtisků a chtěl ji prodávat přes svou webovou stránku, rozdávat přátelům, nebo využít jako palivo při barbecue konajícím se při oslavě dobytí Bastily. Po čtení v Kanadském knihkupectví v Paříži a recenzích v tisku se však kniha stala takovým bestsellerem, že Clarke zanedlouho musel napsat pokračování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , PlusOriginální název:
A Year in the Merde, 2004
více info...
Přidat komentář
Kladné hodnocení mě donutilo si knížku koupit. A ano, i když jsou některé vtípky otřelé a někdy se i opakují, tak stejně to byla super četba. Podle mě je ale nejlepší vzít si knížku někam do zahraničí - pak v tom člověk najde i sám sebe :).
V souboji arogantních, nadřazených Britů s arogantními, nesnesitelnými Francouzi jednoznačně fandím Britům, mimo jiné pro jejich fantastický smysl pro humor. Nad knihou jsem se popadala za břicho, Clarkovy postřehy byly vyjádřené trefně a břitce. Dále knize přiznávám plus za smysluplný děj a zajímavé vyvrcholení příběhu. A velkou poklonu skládám překladateli R. Podanému. Bez jeho mistrovství by polovina vtipů vyzněla do ztracena.
Tato kniha je místy neskutečně vtipná, ale dle mého názoru trochu postrádá takové to kouzlo, že se od ní čtenář nemůže odtrhnout. Takže ano, pobavila jsem se, ale nejsem si jistá, že bych po knize sáhla znovu.
Akosi mi tie francúzsko-anglické doberačky neprišli vtipné. Irónia a vtip naozaj približujúcim sa koncom slabli,a ž boli vcelku nudné a trápne.
Zezačátku velice vtipné, svěží, správně ironické; ke konci už mi spíš věčný sarkasmus hlavního hrdiny mírně lezl na nervy ;), takže na další díly se nechystám... Každopádně doporučuji, super oddechovka - a několikrát jsem se smíchy úplně odbourala ;).
Mrzí mě, že neumím i francouzsky a neměla jsem zatím šanci vstřebat atmosféru Paříže, pak bych si určitě tuhle knihu užila ještě více, než se stalo. Dva nesmiřitelní soupeři, dvě v nadsázce diametrálně rozdílné kultury jsou tu postaveny v střet v každodenních pidi problémech. Ironický ale zároveň milý náhled Stephena Clarka na Pařížany mě příjemně pobavil a zároveň přinesl jednu věc k zamyšlení. Stačí jeden rok života, abych si připadala vytržená z kořenů vlastní rodné země? Je jeden rok dost, abych nepatřila nikam? Ale dost filozofování. Doufám, že až já se dostanu do Paříže, tak se stávkovat nebude.
Zajímavá kniha, která se zabývá humornou kritikou poměrů v Evropské Unii. Je to sice pohled Angličana, ale plně vystihující problémy EU. To co často i my doma kritizujeme, tak je odhalováno v plné nahotě se vším všudy.
Cílem autora této knihy bylo své čtenáře pobavit. Nic víc nic míň.
Dobrá oddychovka - např. když cestujete vlakem, autobusem,...když si chcete odpočinout od náročnější literatury, tak je to dobrá volba.
Paříž je má velká láska...nicméně bylo super vidět ji i Pařížany, které mám tak ráda, jinýma očima. Pobavila jsem se, častokrát i nahlas smála.
Zajímavá kniha, která se velmi dobře a poměrně rychle čte. Výrazným plusem jsou francouzské, nebo spíše pařížské reálie zachycené realistickým hlavním hrdinou, který je Brit. Paul přijíždí do Paříže na roční stáž a zprvu se nestačí divit, co znamená francouzská pracovní morálka, jak uvažují krásné Francouzsky a jak se vlastně shání byt, ale postupem času tomu přijde na chuť, i když mnoho věcí stojí za merde.
Paříž jsem navštívila v době, kdy jsem očekávala s nastávajícím manželem prvního potomka, takže mé dojmy z ní nebyly dvakrát valné. Všude smrad (to asi mé těhotenství), špína (asi stávkovala uklízecí četa) a davy šílených turistů (já nebyla šílená :-)). Přesto jsem s chutí sáhla po této knize a opravdu se u ní pobavila. Především mě zaujala rozdílná mentalita Angličanů a Francouzů, shánění bytových prostorů a neustálé stávky různých odborů. Myslím, že je to zajímavý a vtipný úhel pohledu na život v Paříži.
Knihu jsem si koupil na doporučení průvodce po poznávacím zájezdu do Paříže a musím říci že francouzská kultura a životní styl mě vždycky oslovovali. Kniha je vcelku vtipná v kontextu angličana a Paříže je to trochu jako Black and White . Chvílemi jsem se musel opravdu hlasitě zasmat . Ostatní navazující díly mi už tak vtipné nepřišly ale tenhle na merde není.
Ironický britský humor naservírovaný přesně tak, jak ho mám ráda. Na odreagování se od vážnější literatury je tato kniha skvělou volbou. Schopnost autora udělat si legraci nejen z ostatních, ale také sám ze sebe je obdivuhodný. Poklona překladateli, některé věty a slovní obraty musely být tvrdým překladatelským oříškem :-), ovšem vypořádal se s tímto naprosto bravurně.
Hledala jsem knihu, u které se budu smát. A byla mi doporučena série Merde. A kolegyně, co miluje Francii a vše francouzské mi dala tip na tuto sérii. Škoda, záchvaty smíchu se nekonaly, spíš jsem se občas pousmála.
Jelikož jsem francouzštinou nepolíbená, vadily mi nepřeložené věty. To jsem se jen mohla domnívat, o čem je řeč. První půlka jsem se docela prokousávala, druhá už byla lepší a řekla bych, že nabrala spád. Díky tomu dám šanci dalšími pokračování.
Knihu bych zhodnotila jako příjemné čtení, díky kterému si rozšíříte povědomí o Francouzích a jejich přístupu k životu.
3* málo, 4* moc.
Miluju Francii a Paříž, takže jsem se při čtení bavila od začátku do konce. Ne každý zkousne tento typ humoru, ale já tuto i ostatní knížky od Stephena směle doporučuju :-)
Snáď nikdy som nebol taký nerozhodný pri hodnotení ako u tohto diela - alebo žeby nie? ;)
Rozprávačský štýl a stavba deja, lepšie povedané zápletka deja ma rozhodne neoslnili. Podobný námet, kde sa využíva stret dvoch rozdielnych kultúr (v tomto prípade konzervatívny anglán hodený do spárov liberálneho Paríža) je dosť častý. Ale na druhú stranu je ťažko prekonať geniálneho Davida LODGEa a jeho "Hosťujúcich profesorov", či voľné pokračovanie "Svet je malý" (konfrontácia univerzitných a aj spoločensko-pracovných svetov medzi USA a U.K.)
Rovnako politické komenty k vnútropolitickej situácii Francúzska za čias Jacquesa Chiracka a odkazy na F.Mitterranda a dokonca povojnového Ch.DeGaulla, vôbec k čtivosti nepomohli. Myslíte, že niekoho bude o 20 rokov zaujímať, že Merkelová nosila belasé spodné prádlo a obžierala si nechty? Kurňa a kto je vlastne Merkelová?! Ja osobne mám históriu rád a uvedenú etapu Francie si pamätám zo správ, ale myslím, že v tomto diele autor nemusel ísť do takých podrobností. Veď s ťažiskom deja to malo pramálo spoločné. Politické ambície šéfa hlavného hrdinu, ako aj pozadie niektorých udalostí sa dali vykresliť názornejšie a jednoduchšie. Takto kniha oscilovala na hrane sociálnej satiry, životopisnej romance a politickej kritiky, ale do každej oblasti len povrchne zabŕdla. Sproste povedané sa správala ako defka-poloamatérka, čo vás rozbabre a už fičí za ďalším zákošom...
Naproti tomu ironické hodnotenia frantíkovskej sociálnej politiky (zdravotný systém, odbory, zamestnávatelia vs. zamestnanci) boli pomerne vtipné aj keď samozrejme zaváňali klišé a boli plné hyperbolizácii a nadsázky. Takže čo ma vôbec nútilo čítať dokonca, keď tu len hejtujem, jak šiestak na sociálnej sieti? Jednoznačne ma oslovila línia osobného milostného života hlavného hrdinu, ktorý príbeh rozprával v 1.osobe a dodával mu punc uveriteľnosti. Tam, kde si autor asi vymýšľal najmenej, bol najviac uveriteľný ;) Veľmi otvorene komentoval ľúbostné peripetie a nebál sa ísť aj sám proti sebe, čo mi bolo sympatické. Proste škodoradostná väčšina môjho organizmu si spokojne priadla, keď anglický rozprávač dostával lekcie z Vysokej školy sexu a erotiky od liberálnych francúziek rôzneho veku, farby pleti a skoro aj pohlavia ;) Rozhodne sa však z námetu vo všetkých rovinách dalo vyčerpať viac, preto sú 3* tak akurát na Mérde.
ODPORÚČAM:
- ako prekleňovaciu literatúru medzi 2 knihami vášho obľúbeného autora, aby sa vám "neprejedol"
- všetkým, ktorí hľadajú návod ako zarábať, ale pritom nepracovať
- mladým aktivistom a odborovým predákom aby sa poučili za čo všetko, alebo proti čomu všetkému sa dá štrajkovať
- začínajúcim kulinárom a odporcom anglickej kuchyne (ak vôbec také niečo pofidérne ako "anglická kuchyňa" existuje)
64%
Štítky knihy
humor cestopisné příběhy Francie Paříž
Autorovy další knížky
| 2007 |  Merde! Rok v Paříži |
| 2008 | Už zase skáču přes Merde! |
| 2009 | Celkem jde o Merde |
| 2011 | Tak pravil hlemýžď |
| 2012 | Obnažená Paříž |
Pohodová kniha. Některé pasáže byly vtipné.