Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Mám rád postapo a zde se povedlo zasadit lidstvo do metra kde přežívají zbytky civilizace. Zdá se to trochu ujetý, ale proč ne? Každá stanice funguje jako samostatný správní celek, dole lidstvo nahoře mutanti. A to vše opředené sítí tejemna, mysteriozna a magie. Prostě super. Představivost jen mlaskala blahem a i když místy byla kniha poměrně náročná na pochopení, v konečném výsledku jsem si ji užil.
Dobrá kniha. Hodně atmosferická. Ale nedá čtenáři nic zadarmo. Pokud nemáte fantazii a schopnost si věci představit, může být zážitek rozpačitý. V opačném případě si ale knihu užijete a na konci vás to vyplivne a vy budete v úžasu.
Za mě skvělá kniha! Měla jsem obavy, že by příběh odehrávající se v metru mohl být nudný. Kniha mě však přesvědčila o opaku. Autorovi se podařilo vytvořit samostatný mikrosvět a zároveň ukázat, že se lidská povaha projeví podobným způsobem na velkém i malém prostoru. Jsem zvědavá na počítačovou hru, kniha si o tuto formu zpracování vyloženě říká.
Postapokalyptické romány mám ráda a protože jsem jich už četla několik a mám s čím srovnávat, musím v tomto případě odebírat hvězdičky. Asi největší problém jsem měla s hlavním hrdinou, který mi nijak nepřirostl k srdci a pak už se to se mnou táhlo. Další hvězdičku odebírám za nutnost trpělivosti na začátku knihy, trvalo mi déle než obvykle, než jsem se dostala do příběhu. Některé pasáže mi v průběhu příběhu splývaly, stejně tak postavy a stanice. Nevím, jestli si někdy přečtu další díl. Možná se k němu časem dostanu, ale není to tak, že bych po skončení tohoto dílu musela hned přejít na další.
Tohle je scífko, které málo kdo ocení. Je to pro ty, kterým nevadí pomalejší čtení a dokáží si to užít. Mě osobně pozvolný popisný děj velmi baví i když dřív tomu tak nebylo.
Chviličku mi trvalo než jsem se začetla, ale za mě velké doporůčo!
Přiznám se, že mě kniha nudila. Už od začátku jsem měla problém se začíst, ale ne že by to nebylo zajímavé téma. Vadilo mi časté, zdlouhavé popisování všech stanic a nekonečné filozování a ty ruská jména. Bohužel jsem musela knihu odložit a další knihy od autora číst nebudu.
Fakt škoda, ale Metro mě zklamalo. Rozjezd je parádní - atmosféra (polo)opuštěných tunelů, souvisejících nebezpečí a tajemna je vykreslená dokonale, že z toho má jeden husí kůži a je docela rád, že může žít na povrchu.
Jenže pak přijde zadání procestovat co nejrychleji co největší část metra a potkat co nejvíce světonázorů, což by jako lehká filozofická linka nutící k zamyšlení určitě fungovala, ale nesměla by se z toho stát nepřehledná plejáda zaměnitelných stanic. Notabene když se k tomu přidá někdy až neuvěřitelná plochost postav, naivita a nelogičnost.
A zakončení mi taky nějak nesedlo - obecně mi nějak neštymuje myšlenka, že během pár let se živé organismy vyvinou ve zcela jinou životaschopnou formu života... No, na druhou stranu doufám, že to nebudeme muset zkoumat na vlastní kůži.
Do dalších dílů se nepustím, Howeyho Silo mi přišlo o třídu lepší.
Zapomente na povrch a vstupte do sveta, kde stanice nahradily narody, civilizace je na upadku, nejvetsi delikatesa je krysa, nebo v pytly predem zmlaceny a posleze upeceny obcan a nabojnice jsou tvrdsi mena, nez rubl.
Nápad post apokalyptického světa v podobě přežívání v klaustrofobickém prostředí Moskevských tunelů byl velmi originální a byla jsem strašně moc zvědavá, ještě jsem si ze začátku na internetu vyhledávala stanice, které se tam vyskytnou. Autor má velmi bohatou fantazii.. avšak za polovinou příběhu.. během kterého hlavní hrdina potkal hromady zajímavých osobností a další měl ještě potkat.. nadšení ochablo. I díky tomu že mi ani hlavní hrdina nepřišel nijak moc zajímavý a příliš nepřirostl k srdci. Jak se příběh táhl, tak jsem i zapomněla na pravý význam jeho mise a občas se musela vrátit na začátek a ověřit si pár věcí. Líbilo se mi vystižení tísnivé atmosféry při procházení temných tunelů, jak pracuje lidská fantazie a nejen to.. je to plné úvah, menších i větších skupin přeživších, z nichž každá má na situaci svůj vlastní pohled a vlastní problémy k řešení. Příběh mě znovu zaujal až tak dvě kapitoly před koncem. Celkově to není špatné, ale na druhý díl si dám oddych.. Ale zajímalo by mě, zda bych tam přežila, nemám totiž ráda houby.. :D
„Pro všechno existovalo vždy víc vysvětlení. A obzvlášť mnoho odpovědí se našlo na otázku: PROČ? Všichni lidé, s nimiž se setkal, na ni měli vlastní odpovědi, sektáři, satanisti, fašisti i ozbrojení filozofové. Právě pro to ho zatěžovalo najít ze svého hlediska tu jedinou správnou odpověď. Každý den mu předkládal novou variantu, a proto nemohl věřit, že zrovna ona je ta správná – protože už zítra mohl narazit na další exaktní a obsáhlou odpověď. Komu má věřit? A v co? ... V hněvivého a ješitného Jehovu? V jeho pyšného protihráče Satana? Ve vítězství komunismu v celém metru?... Něco mu našeptávalo, že mezi tím není rozdíl – jakákoli víra sloužila člověku jako hůl, o kt. se mohl opřít, kt. mu pomohla najít cestu a pomocí níž vstal, když předtím zakopl a upadl…“
Nevšední scífko. Musím říct, že je hodně akční a patrně i pro to mi dlouho trvalo, než jsem ho dokázala docenit. Jen chvilkami jsem se dokázala plně ponořit do příběhu a začíst. Mezi jednoduchou akční jízdu plnou bojů o přežití jsou místy vkládané zajímavé příběhy a postřehy, takže se jde nejenom pobavit postapokatastrofickým příběhem a jeho světem, ale i zamyslet. Až konec je pak bezvadná, fascinující a dobrodružná jízda, která nemá chybu. Kdyby se ostatní části knihy nesly v podobném duchu jako dechberoucí zakončení, dávám za román palec nahoru. Vypichuju hlavně úvahy ze str.429 – 432, ovšem až do konce knihy je odtud snad každá věta perlou plnou atmosferického dobrodružství nebo podnětu k přemýšlení či zvědavosti: co bude dál? + dobrá pointa (ďáblové) .
Ke knize jako celku: Různé tajemné nebezpečné jevy v tunelech apod. se víceméně opakovaly, takže jsem v textu přeskakovala některé odstavce až stránky a občas kvůli tomu bohužel přišla o souvislosti a pointy. Proto nemůžu příběh plně ocenit.
Naopak se mi zamlouvalo, že víc než monstra tady ve strašidelných tunelech, které propojují různé společenství, straší spíš jevy, hmoty, zvuky, je to obměna k mutantům, co znám z většiny příběhů a filmů na podobné téma. Konec románu je napínavej a vzbuzuje otázku, co bude dál. Další pokračování ze slavné trilogie si už přesto nedám.
Můžu doporučit "Metro - Mramorový háj" od Kuzněcova, který se mi náhodou dostal do rukou a uměl mě obstojně zaháčkovat a pobavit jako celek, který nenudil ani na chvilku.
V první řadě bych hodnotil práci korektora. Pro celou sérii Metro platí, že je zde hrozně moc překlepů, nebo jiných chyb.
Jako první jsem hrál hru a tuto sérii jsem si chtěl celou přečíst, než budu pokračovat ve hraní dalších dílů.
Ten kdo hrál hrál hru a vnímal děj, tak kniha je prakticky stejná, ale i tak stojí za přečtení.
Kniha je velmi čtivá, lehce strašidelná s náznakem tajemna. Popisuje cestu Arťoma skrz celé metro a proměnu z mladíka na muže.
Trvalo mi, než jsem se začetla, a četlo se mi to trochu těžko, ale rozhodně to za to stálo!
Je to naprosto podvratně skvělé! Kulervoucí zážite, který si užije každý rusofil a amerikanofil se bude podvratně usmívat, že to určitě udělala jejich atomovka! Je to kniha, která se čte úplně sama a nedá vám vydechnout. Božost!
Vskutku propracované dílo, tučné jak majonéza. Tato kniha se řadí mezi ty, v nichž nejde ani tak o dějovou linii, více spíše o celek, to jakým stylem je napsaná..
METRO 2033? Přesně můj styl. Pozvolný popisný děj se prolíná celým dílem a na konci smršť a dějový zvrat. Já jsem si celou knížku moc a moc užil, o to víc, že jsem ji teď po letech četl podruhé, abych si udělal základ na další 2 díly. Je pochopitelné, že pro spoustu lidí je tam popisu až moc, prostě tento autor není pro každého (hlavně jeho další 2 knížky, Budoucnost a Soumrak, to je maturita z ruského románu :D).
Předchozí komentáře už asi řekly všechno za mě.
Kultovní klasika? Jednoznačně. Děsivé neznámé síly co denně zabíjejí poslední z přeživších? Zvyknete si. Nové mytologie posbírané z trosek všech původních? Hrůzy jaké jsou schopni vymyslet a připravit jen lidé lidem? A ten konec? Přesné. Skvělé.
Bohužel- nedostatečné. Příběh nemá jiskru. Hlavní postava (není hrdina) se utápí ve filozofii a neustále čeká na záchranu. Jedná jako postrčená ovce (k naší smůle ve všech třech dílech).
Navíc mně osobně se celá trilogie Metra četla strašně nepříjemně. Snad kromě postavy Chána a dýmkařů s kočkou tam není jediná, JEDINÁ charakterní postava co by si vytáhla hlavu z **** a vlastně cokoli udělala sama za sebe. Jak ruské, jak poučné. Ale kdo to má číst?? :D
Ke zdejším komentářům není moc co dodat. Řadím se ke skupině čtenářů, kteří oceňují originální nápad. Život lidí v metru, kam se museli uchýlit po jaderné katastrofě a kde jsou ohrožováni jinými živočišnými druhy a skupinami lidí bojujícími proti sobě, byl vyobrazen vcelku realisticky a měl opravdu velký potenciál. Pro mě byl ale tento potenciál zabit přemírou dialogů na téma smyslu života a přílišným filozofováním některých postav.
Souhlasím, že Arťom je poněkud nevýrazný hrdina, který se potuluje metrem jakoby bez cíle a náhodně, ačkoliv poslání má. V jedné knize narazí na tolik různých náboženských a ideologických skupin, že by to jinému autorovi vystačilo na několik knih.
Celkově se děj spíše táhne, občas se objeví napínavější část a až ke konci má kniha pěkný spád. Nejvíce se mi asi líbily scény z tunelů, které byly popsány sugestivně, se správnou dávkou očekávání nevyhnutelného. I závěrečnou myšlenku a zakončení tohoto dílu jsem ocenila.
Styl autora mi moc nevyhovoval a ruské pozadí s jejich pohledem na svět a jmény mi opravdu k srdci nepřirostlo. Knihu jsem si vybrala proto, že je v tomto žánru poměrně známá, ale další díly už si nechám ujít.
Poslouchala jsem jako audioknihu, která je namluvená pěkně.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2010 | Metro 2033 |
2015 | Budoucnost |
2011 | Metro 2034 |
2016 | Metro 2035 |
2013 | Soumrak |
Knihu jsem slyšela jako audio a byla skvěle načtena, díky čemuž jsem si její děj fakt užila. Myslím, že kdybych jí četla v papírové verzi, bylo by pro mě mnohem těžší udržet pozornost, kvůli ruským názvům, jménům a občasným zvoláním, které bych asi neuměla přečíst. Celková atmosféra audioknihy byla opravdu napínavá. Už se těším na druhý díl.