Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478823/bmid_metro-2033-vdn-478823.jpg
4
3471
3471
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Ikar (SK)
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Hodnotím spíše pozitivně. Prostředí parádní, ta klaustrofobní a temná atmosféra je opravdu dobře podána. Akce bylo také dost, ale trochu mi to vadilo příběhově. Když se dostaneme na nějaké nové místo, tak než se zvládne pořádně prozkoumat, tak se přemístíme jinam. Já osobně bych preferoval detailněji popsat jednotlivé stanice a trpělivě procházet všechna zákoutí i za cenu, že se toho stihne méně. Vidět všechno v rychlosti z okýnka mi nestačilo. Do dalších dílů se pustím, ale teď mám na stole velkou hromadu k přečtení, tak to bude muset chvíli počkat.
Jako sci fi román to bylo docela slabé , ale jako dobrodružná " Vernerovka" to byl čtivé a zajímavé .
Mne sa metro 2033 pacilo najviac z celej serie. Napriek tomu ze je napisana dobre - uz sa k nej velmi prvdepodobne nebudem vracat
O Metru vím už dlouho, ale dostala jsem se k němu až v roce 2021, kdy jsem se měla chystat na LARP vybudovaný na základě této knihy. Metro jsem slyšela jako audioknihu (díky bohům za tu technologii!) a byla dokonalá od začátku do konce. Nejvíc mě oslovil detailní popis Arťomových "nočních můr". Autor je popisuje tak přesně, jak je cítím i já, když se v noci budím nevysvětlitelným strachem a pak jsem znovu a znovu pohlcena do toho samého snu, ze kterého není úniku. A konec? Ach ten konec jsem nečekala! I když autor dává velice silné signály během celého příběhu, kdo mohl tušit... kdo by se odvážil tušit? Mrazí mě, když si na to vzpomenu. Těším se, až si pustím další díl. Protože už teď se chci vrátit do těch temných tunelů.
Musím říct, že ačkoliv mi trvalo se do knihy začíst a prokládala jsem ji i jinými příběhy, nakonec rozhodně nelituji toho, že jsem ji přečetla. Autor si dokázal skvěle poradit nejen s vymýšlením situací jednotlivých stanic v metru a popisem tajemné atmosféry, ale především s psychologií postav a vykreslením jejich pohledu na život a na situaci v metru. A to je právě to, co na knize nejvíce oceňuji:
Arťom na své cestě tunely potká různé postavy, komunity a sekty a každá z nich mu poskytne nový pohled na svět, nové názory na metro, nový přístup k životu. Od každé z nich se Arťom něco naučí a zároveň sám přemýšlí nad tím, jaký má pro něj život smysl, co pro lidi znamená víra a tak dále. Myslím, že ještě před pár lety by mě podobné úvahy nebavily, ale teď nad nimi docela ráda přemýšlím a upřímně si bez nich Metro nedokážu představit. Samozřejmě tu ale nechybí ani akce.
Co mě dostalo asi nejvíc, byl konec. Nechci ho tu spoilerovat, jen zmíním, že ten pocit uvědomění na konci přišel jako facka a chvíli mi trvalo, než jsem se z toho vzpamatovala.
Jednu hvězdičku beru pouze za počáteční zmatek ve stanicích. Myslím, že především na začátku byly dialogy občas přetnuté dlouhým vysvětlováním, co se na kterých stanicích dělo, a trvalo mi, než jsem se po dlouhém zírání do plánku zorientovala a situace na jednotlivých stanicích si zapamatovala. I tak se ale Metro stalo knihou, která na mě silně zapůsobila a rozhodně budu pokračovat ve čtení dalších dílů.
Kniha je jak kremelské hvězdy, člověka to chytne a už nepustí.
Hutná, mysteriózní a především temná atmosféra moskevského metra, napínavé akční pasáže, trochu filozofování, různé ideologie a sekty, mutanti, anomálie a paranormální jevy...prostě parádní postapokalyptický příběh se vším všudy.
Doporučuji!
Víc beznadějnou knihu asi neznám, snad jen McCartyho Cesta se může Metru rovnat.
Mezi širší veřejností je asi více než kniha známá PC hra, ale tu jsem ještě nehrála. Patřím ovšem mezi ty, kteří než kouknou na film, přečtou si knihu, a vypadá to, že podobně to bude i s hrami. *
I když tenhle žánr (tedy postapo) běžně nečtu, ale občas po něčem sáhnu. Třeba McCarthyho Cesta je úžasná, teď si troufám říct, že Metro 2033 jí v mém osobním žebříčku šlape na paty.
Svět je po nukleární válce a v Moskvě přežilo jen pár tisíc lidí. Ti teď žijí v metru a mezi nimi najdete i hlavního hrdinu Arťoma. Ten se sice narodil na povrchu, ale když došlo ke katastrofě, byl ještě moc malý na to, aby si cokoli pamatoval, takže pořádně ani neví, jak vypadá nebe. Vyrostl v péči otčíma (matka zahynula) v jedné z okrajových stanic, kterou ohrožují „ďáblové“, a dostane nečekaný úkol, který se vydává plnit. Zná prakticky jen vlastní domovskou stanici, takže vlastně ani neví, do čeho jde. A vzhledem k tomu, že metro je plné jistých paranormálních jevů a rozmanitých společenstev, která spolu občas spolupracují, ale ještě častěji si jdou po krku, je jasné, že ho čeká spousta nepředvídatelných situací.
Aby bylo jasno, tady nejde jen o nějaké hrůzostrašné fantazírování. Dmitry Glukhovsky totiž skvěle vykreslil svébytný podzemní svět, v němž se jediným smyslem života zdá být prostě jen touha přežít. Pracuje dobře i s psychologií a ukazuje tu, jak důležitá je za každých okolností potřeba člověka v něco věřit a o své víře přesvědčit jiné, protože ve světle víry se pak vlastní život zdá přeci jen trochu smysluplnější.
Román mě mile překvapil a držel mě do poslední chvíle v napětí, poslední stránky pak ve mně nechaly poněkud nahořklý dojem, jenže čistý happyend by tu asi nebylo férové očekávat, že?
Jsem ráda, že jsem do toho šla, i když jsem večer dvakrát musela číst i přes únavu dál jen proto, abych s čistou hlavou a bez rizika nočních můr usnula.
PS: Kdo by býval řekl, že název mého povolání může vyvolávat takový strach?
trilogiu mám doma celú .. a napisal by som to asi takto .. 2033 cital som knihu a aj zahral PC hru .. bolo to super , zvlast ked v hre clovek aj vidi o com cital, co je podla mna spracovane graficky nadpriemerne.. dej ma bavil, striedali sa zivsie pasaze s monotonnejsimi .. niekedy mi privela skepse a depresie trochu liezlo na nervy, ale v globale fajn ... moje skromne hodnotenie 1 časti trilogie : 2033 - 4* .. hodnotenie budem pisat ku kazdemu dielu zvlast (:
Nuda, stále se opakující scény, minimální dynamika příběhu. Mám problém doposlouchat.
Nechápu to všeobecné nadšení. Kniha má skvělou pointu (první hvězda) a zajímavou post-apo myšlenku života ve stanicích metra (druhá hvězda), ale jen myšlenka a pointa podle mne k dobrému dílu nestačí. Opravdu jsem během čtení několikrát přemýšlel, že bych se na to vykašlal a přečetl si radši něco jiného. Autor totiž nepíše moc čtivě a celé je to dost unylé.
Metro 2033 mně přijde jako parabola na dospívání. Na začátku knihy hlavní hrdina Arťom sice dospělý, ale bez možnosti získání mnoha zkušeností zahájí cestu na popud lovce, pro něj v podstatě neznámého člověka. Cestovat moskevským metrem není v post-apokalyptickém světe jednoduché a tak mu pomáhají náhodní kolemjdoucí, kteří formují jeho názor na započatou cestu. Mohlo by se zdát, že vyvrcholením je okamžik, kdy mu jeden upřímný člověk na rovinu řekne, že na něm nezáleží, neboť když Arťom padne, tak jej ihned nahradí davy dalších, ale v závěru se dočkáme ještě dalšího stupně vývoje Arťomova poznání. Zbytek je jen omáčka okolo, která je chvílemi zábavnější, ale občas jen nadbytečná výplň.
Největší přidaná hodnota v našem západním světě je východní hodnotový systém založený na dennodenní zkušenosti, kdy se oproti například Francouzkým knihám neřeší, který aristokrat koho urazil nebo zneužil, ale základní problémy jak přežít. V knize je množství pop-kulturních odkazů připomínající západní produkci, jenže zde se Dmitry zaměřuje více na východní kulturu.
Jako kontroverzní mně přijde množství opakujících se výjevů, které se ve skutečnosti nestaly. Občas jsou zřejmé od začátku, někdy si je člověk uvědomí později. Nakonec mně přišly jako zbytečné, dvakrát by bylo dost, jenže zde natahují příběh až člověka omrzí.
S hodnocením jsem váhal, kniha je v podstatě průměrná, ale nakonec jsem se rozhodl hvězdičku přidat za východní kulturní obohacení.
Tak za prvé,tam kde žiji,tam metro nemáme,takže nevím,co mám dělat až začnou padat jaderný bomby,i když je jasný,že já stejně umřu..A žít v metru a zažívat to co on by mě stejně zabilo,takže já to mám vyřešené hned..Zajímavé čtení,občas místy trošku zdlouhavé a nejvíc akce se nám ukázalo na konec,ale jinak celkem dobrý..
Nebyla to žádná sláva, ale jako zajímavá jednohubka to pobaví. Autor vydával román postupně na internetu, i na základě fanouškovských diskuzí - a opravdu to celé působí jako takové ruské fan-fiction na pokračování. Předností je samozřejmě samotné téma. Moskevské metro alá jedno velké ruské post-apo je určitě zajímavé prostředí, ze kterého by šlo vytěžit o dost víc. Takhle je k vidění epizodický děj, kde neskutečně hloupý a naivní hrdina pobíhá od jedné stanice ke druhé a stále se nechává někým zachraňovat. Cestou potkává klasické penzum variací na lidskou civilizaci, viděno z ruského pohledu. Takže nemůžou chybět komunisté, fašisté, satanisté, jehovisté, kapitalisté i brahmáni.. palec na horu za Čingischána. Celé je to psané trochu dětským způsobem (zajímavostí je prakticky naprostá absence ženských postav) a prokládané pořádnou dávkou ruského patosu a patřičně zprzněného alternativního výkladu dějin.
Knihou nás provádí sám Arťom, který o metru toho ví sám tolik, co my. S ním projdeme metrem a prožijeme tak dobře popsanou atmosféru moskevského metra a i venkovní, která není tak příznivá k žití. Jedná se o originální námět a myslím si, že po přečtení nad ní bude člověk ještě nějakou chvíli myslet – nikdy člověk neví, jestli se bude dál na Zemi normálně žít, jestli nepřijde právě nějaká válka nebo živelná pohroma, co nás takhle „vyhostí“ například právě do podzemí.
Příběh se mi moc líbil, ale dokázala bych si ho představit třeba o 100 stránek kratší, přišly mi nějaké pasáže až moc popisné a proto mi to trvalo i déle přečíst (jednu chvíli jsem se k ní i měsíc nevracela), a také jsou zde dlouhé kapitoly, které mi přijdou nekonečné. Ale jsem ráda, že jsem se tím prokousala, protože to stálo za to. Od takové poloviny už to bylo lepší a nešlo se odtrhnout. Také mi moc nesedli ty politické části a ztrácení se v názvech metra (a než jsem je přečetla, to bylo taky něco :D). Pořád ale dominovala originalita a dost povedené zvraty, kterých opravdu málo nebylo. Co se týče postav, někdy jsem si připadala jak ve Hře o trůny (viděla jsem jen seriál), koho si oblíbíte, tak se s ním většinou něco stane. Takže poučení pro mě, až se pustím do dalších dílů, radši si nikoho neoblíbit. :D A další věc co je třeba ocenit je závěr, který mě dost překvapil a jsem zvědavá, co bude dál.
Jelikož je to moje první kniha takového žánru/zaměření, tak musím říct, že mě to opravdu zaujalo a vyzkouším oba další díly. Třeba si k tomu to stylu najdu i cestu. :)
___________________________________________________________________________
Hodnocení knihy: 4,5/5
Znám počítačovou hru, ovšem nevěděla jsem, že je inspirovaná knihou. Zkusila jsem jí po doporučení a byla jsem překvapená jak mě tento žánr bavil. Zajímavý postapokalyptický příběh.
Na této knize bylo skvělé to, že kromě vtahujícího a gradujícího příběhu měla i nadstavbu v podobě politiky, sociologie, historie a dalších vědních disciplín, nadto si hlavní postava pokládá otázky, které alespoň trochu přemýšlivého člověka minimálně v určitých chvílích života napadají - co tu vlastně dělám/e, jaké má mé/naše konání smysl, má cenu někam vlastně směřovat?
Klobouček před autorem, který v době vydání knihy měl cca 25 let, talentovaný spisovatel s velkým přehledem.
Díky této knize jsem se pustil do čtení fantasy naplno. Poutavý příběh, promyšlené prostředí a rozmanité postavy. S odstupem času se mi kniha líbí mnohem více, než napočátku. Doporučuji všem milovníkům především postapo ;)
U této knihy jsem stále váhal, jestli se mám pustit co čtení či nikoliv, ale nakonec jsem se rozhodl, že knihu vyzkouším. Kniha vyšla poprvé v ČR v roce 2010. Od té doby vyšla další vydání buď v pevné vazbě, anebo v měkké vazbě. O knihu mají čtenáři stále zájem. Myslím si, že kniha má originální námět a je promyšlená do nejmenších detailů. Autor píše: „Vždycky mě zajímalo, co se stane se světem, jestli dojde k jaderné válce. Svět po konci světa… V tom se skrývá něco estetického. Okouzlující téma. Jakmile přijde vniveč vše, čeho civilizace dosáhla, zůstávají pouze neurčité mýty, báje a legendy, které zanedlouho zmizí. A budoucnost vypadá tak pochmurně a nepředvídatelně…“
Kniha vypráví o lidech, kteří musí žít v moskevském metru a nemohou vystoupit na povrch, protože se tam vyskytuje radioaktivní záření a různé zmutované příšery, které ohrožují lidské životy. Hlavní postavou je dvacetiletý kluk ARŤOM, který v zájmu záchrany stanice VDNCh, ve které bydlí, cestuje celým metrem a seznamuje se s novými uskupeními, které se v různých částech metra vytvořily. Lidé zakládají na stanicích metra městské státy, obchodují, bojují a uzavírají smlouvy..
Nedovedu si představit, že bych musel žít v metru jako náš hrdina Arťom, neustále se obávat o svůj život, žít jen v temnotě a nikdy nevidět sluneční paprsky, nenadechnout se čerstvého vzduchu vonící po květinách, neprojít se lesem, nenavštívit knihovnu a neprohlížet si knihy a podobně. Rovněž mi běhá mráz po zádech, pokud by kolem mě pobíhaly krysy a co hůř, pokud bych musel sníst krysu!! Byl by to hrozný život, ale pokud by chtěl člověk přežít, musel by se přizpůsobit daným podmínkám, nic jiného by mu nezbývalo. Musím říci, že při čtení jsem pociťoval návaly strachu, autor umí navodit napětí a strach a při některých scénách se mi až zatajoval dech. Tato kniha má určitě přesah, poněvadž se v ní vyskytovalo hodně myšlenek, nad kterými se čtenář může zamyslet (o životě, o Bohu, o smrti, o osudu apod.). Jednotlivé stanice metra byly podrobně popsány včetně jejich obyvatel, ale tyto popisy mohly třeba některým čtenářům připadat nudné a po určité době stále dokola opakující se, i když s různými odlišnostmi. Názvy ruských stanic mě někdy tahaly za uši, ale z druhé strany zase na mě doléhala atmosféra metra v Moskvě. Autor chtěl popsat jednotlivé frakce, které se v metru vytvořily a v každé stanici měly vytvořený jiný systém, jinou politiku. Během své pouti se Arťom seznamuje s různými lidmi a přemýšlí nad řadou otázek. Vybavují se mu vzpomínky z dětství a má řadu hrůzostrašných snů. Je odvážný, kamarádský, rád čte knihy, často musí bojovat se svým strachem, projde řadou dobrodružství..
Kniha je hodně obsáhlá a popisná, děj postupuje pomalými kroky dopředu. Celkově hodnotím knihu pozitivně. Uděluji knize 100 %. Většinou se v apokalyptických románech vyskytuje hodně krve a akčních scén a čím je toho více, tím si autor myslí, že to čtenáře ohromí. Samozřejmě v této knize se také vyskytují tyto scény, ale v přiměřené míře, autor to zbytečně nepřehání a napětí buduje na jiném principu. Je zajímavé, že autor jednotlivé kapitoly knihy nejprve zveřejňoval na Internetu. Jak sám říká: „Nemám zkušenosti se stavbou metra, nesloužil jsem v armádě, nestavěl jsem domy, nejsem ekonom, takže jsem se dopustil mnohých chyb a nepřesností. Ale právě proto, že jsem knihu zveřejňoval nejprve po jednotlivých kapitolách a vytvořila se kolem ní plnohodnotná komunita, mohl jsem monitorovat reakci lidí..“ V knize se vyskytuje také mapa METRA 2033 před jadernou válkou a po jaderné válce. Tato mapa je určitě přínosná pro celkovou orientaci metra. Vyskytuje se na přední a zadní předsádce knihy a také samostatně jako plánek, který je vložen do knihy. V závěru knihy se nachází také POZNÁMKY, které nám vysvětlují termíny, které se v knize objevily.
Podle této knihy byla vytvořena také počítačová hra METRO 2033, kterou jsem si před časem nainstaloval do PC a na chvíli jsem si zahrál. Musím říci, že jsem se bál. Neplánuji, že bych se vrátil ke hraní. :)
Časem bych si chtěl přečíst další knihy z této trilogie a to – METRO 2034 a METRO 2035. Podle Databáze knih má METRO 2034 docela nízké hodnocení – 68 %. Každopádně by mne zajímalo, jak se bude 2. díl vyvíjet dále a čím mne autor ještě překvapí, anebo naopak zklame. Těžko říci. Nejlépe bude si knihu přečíst a vytvořit si vlastní názor.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Pěkné téma, dobře se četlo. Čekal jsem sice více akce, ale i tak je zážitek z knihy perfektní.