Míjím se s měsícem
* antologie , Pavel Martinec , Vít Erban , Roman Szpuk , Miloň Čepelka , Jiří Dědeček , Zdeněk Thoma , Miroslav Fišmeister , Kamil Princ , Martin Koreček , Jaroslav Dvorský , Jakub Zeman , Miroslav Černý , Iva Košatková , David Mareš , Jaroslav A. Polák , Jarda Čampulka , Petr Druhý , Tomáš Koloc , Zuzana Konopásková , Martin Krátoška , Marek Kučera , Lucie Kvapilová , Hanele Martinez , Marek Müller , Katka Soustružníková , Jiří Šebek , Zdeněk Škrabánek , Miroslav Václavek , Petr Zákravský , Pavel Beneš
Podtitul: Výběr z českých a slovenských haiku. Knížka je objevnou antologií krátkých básní haiku. Tyto koncentrované miniatury, známé ze starší japonské poezie, mají dnes své nadšené příznivce v celém kulturním světě a mnoho tvůrců se pokouší zachytit v jejich svérázné formě výjimečný zážitek, působivý obraz či bystrý postřeh. Na stránkách předložené publikace se sešlo třicet českých a slovenských autorů haiku, někteří začínající a jiní naopak velmi zkušení, jež spojuje přinejmenším jedno: krušné i krásné věčné hledání úplnosti, s níž se stále míjíme. Antologii edičně připravili Martin Krátoška a Pavel Martinec. Ilustroval Emil Sláma. Autoři: Pavel Beneš, Jarda Čampulka, Miloň Čepelka, Miroslav Černý, Jiří Dědeček, Petr Druhý, Jaroslav Dvorský, Vít Erban, Miroslav Fišmeister, Tomáš Koloc, Zuzana Konopásková, Martin Koreček, Iva Košatková, Martin Krátoška, Marek Kučera, Lucie Kvapilová, David Mareš, Pavel Martinec, Hanele Martinez, Marek Müller, Jaroslav A. Polák, Kamil Princ, Katka Soustružníková, Roman Darmošlap Szpuk, Jiří Šebek, Zdeněk Škrabánek, Zdeněk Thoma, Miroslav Václavek, Petr Zákravský, Jakub Zeman.... celý text
Přidat komentář
Malý výběr velkého množství autorů haiku. Samozřejmě poezii čte každý po svém, různá kvalita, říkala jsem si při prvním čtení, ale i haiku, která se zdála být obyčejná, mají jistou atmosféru, "něco pro každého, nic pro všechny". Za sebe mám ráda vtip, důvtip, překvapení, nápaditost, náladu...např.:
mlha při zemi
chodci ráno v parku
venčí vodítka
(Petr Zákravský)
Už vím, láska je
riskantnější než úprk
po mokrém listí.
(Miloň Čepelka)
rezavé váhy
-na obou miskách
stejně prachu
(Petr Druhý)
Výběr z českého haiku?! Není to spíše o Japonsku?
Knížečku mi v knihově doslova vnutila zvídavost mého životního čísla 5.
Krása lyrické miniatury, dvě protilehlé ideje, 17 hlásek.
Neukončená poezie na tři řádky s předem stanovenými pravidly.
Vynalézavý, originální jazyk rozkmitá fantazii čtenáře, aby se pointa verše ukončila až v jeho srdci.
Šest žab u tůně,
volavka za rákosím.
Žbluňk žbluňk žbluňk
žbluňk žbluňk! (Marek Müller)
P.S: Miluji originalitu, miluji poezii, od teď miluji haiku, i když lyriku jsem občas postrádala a někdy se nemohla dopočítat. Ale jsem začátečnice...
P.P.S: Třeba je možné někdy pravidla porušit, když nejsme v Japonsku :-)
Ano, velice souhlasím s názorem, že co člověk to názor, obzvláště, pokud tento komentář píše někdo, s kým jsem tuto "debatu" vedl a moje argumenty vedly poněkud do ztracena :-) .
Ale v každém případě určitě doporučuji k přečtení, určitě velice zajímavé a opravdu obdivuhodné.
Co člověk to názor, četli jsme to doma všichni a úžasné na haiku je právě to, že si každý sám za sebe udělá nějakou představu a když si pak o těch představách a dojmech povídáte, přijdete na to, že je tisíce různých podob a vysvětlení a že tady se nedoberete naší navyklé pohodlné logičnosti " co tím chtěl básní říci" , ale každý si to vysvětlí tak, jak je to jemu nejpříjemnější.
Obdivuji, když někdo dokáže na minimálním prostoru dokonale vyjádřit myšlenku, vystihnout náladu. Japonské haiku jsou v tomto ohledu určitě nepřekonatelné, protože staví na staleté tradici, a jsou jistě krásné, ale myslím si, že ať se překladatel snaží, jak chce, nikdy nemůže do češtiny tu dokonalost a čistotu přenést, takže k českému čtenáři jakoby doléhá jen odraz jejich původní krásy. Zato haiku, které jsou v češtině přímo napsány a pro češtinu stvořeny, nejsou zatíženy těžkopádností překladu, a tak si je můžeme vychutnat v celé jejich krystalické kráse. A že to krása opravdu je.
Bez tebe s tebou,
ty beze mne jsi se mnou.
Tajemství lásky.
(M. Čepelka)
Milujem haiku, pár slov a toľko významu. Niektoré pobavia a nad niektorými sa zastavíme.
Krásná kniha. Díky různorodosti autorů si v ní každý najde to své. Některá haiku lze pochopit hned, jiná si vyžádají nějakou tu chvilku přemýšlení a to je dobře.
Haiku je tak zvláštní útvar, že si vůbec netroufám ho rozebírat. Když už jsem si namlouvala, že mu rozumím, zjistila jsem, že mne ještě víc zmátlo. Tím spíš, že má i nemá pravidla. Takže pravidla nechávám bokem a pokusím se jen vnímat rytmus a logiku i nelogiku veršů - neveršů.
Pestrá ukázka haiku od českých a slovenských autorů.
Tato antologie mě příjemně překvapila svou kvalitou a vyvážeností. Téměř všechny ukázky jsou nápadité, vtipné a inspirativní.
Pro mě jsou haiku o náladě, pocitu který evokují a obrazu, který mi při čtení naskočí jako první.
v srpnovém žitě
chrpa blankytně shlíží
rudne vlčí mák
(Jarda Čampulka)
všechny dny země
v jediném stéble trávy
mezi dvěma rty
(Vít Erban)
Vzpomínky voní
jak posekaná tráva.
Nezůstalo nic.
(Zdeněk Škrabánek)