Mikoláš Aleš - knížka o jeho životě a díle
Mikoláš Aleš , František Holešovský , Bohdan Lacina
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81199/knizka-o-jeho-zivote-81199.JPG
4
8
8
Kniha o životních osudech Mikuláše Alše. Mládeži určené, mnoha reprodukcemi děl umělcových doprovázené vyprávění o životě a díle našeho národního umělce.
Přidat komentář
Útlá knížečka o jeho životě a díle. Naštěstí víc jak polovina je věnována reprodukcím Alšových kreseb a obrazů, včetně cyklu Vlast jehož čtrnáct lunet zdobí foyer Národního divadla v Praze.
Naštěstí proto, že textová část je silně poplatná době vydání knihy (1952):
„Jeho umění vychovávalo lid, jeho obrázky pomáhaly lidu bojovat, stále po všechny dny až do vítězného konce, a pomáhají nám pracovat a bojovat i dnes.“
Něco málo se čtenář dozví o Alšově nelehkém dětství, o studiu na Akademii a potížích, když se jeho svérázné umění zřejmě vymykalo akademickým představám některých tamních profesorů.
Aleš byl nepochybně malířem „lidovým“, čerpal náměty z prostého života a historie českého národa. Nicméně knížka o jeho díle je příliš zanesena balastem tehdejší ideologie. Každou kresbu je třeba správně vysvětlit – např kresba Za chlebem (pro představu neznalým - na obrázku jde otec s rancem, matka s nůší a dvě malé děti): “Na kresbě je možno dobře poznat, že v ní Aleš odsuzuje tehdejší společenský řád, který nechal trpět dospělé i děti hladem, je na ní vidět, že měl zlost na pány...“
Nepochybně knížka ani nemá ambice být odborným pojednáním o malířově díle, to udělali jiní autoři a tam, kde o kresbách a obrazech mluví, zůstává na úrovni čítanek, které Aleš ilustroval. Ale vzhledem k tomu, že byla určena zřejmě mladším čtenářům, je tento styl do jisté míry akceptovatelný. Třetí hvězdička za reproduce kreseb a obrazů.
Každý asi zná Alšův cyklus Vlast, který vytvořil pro Národní divadlo, ale co třeba ilustrace k První čítance? Nebo kresby do časopisů a knih? Zde je najdete. Určitě pak zjistíte, že mnoho z nich vlastně znáte. Jenom jste si na ně nevzpomněli.
Knihu jsem četl letos a znovu jsem si uvědomil, jak většina kumštýřů narážela na řadu nepochopení, nesmyslů, a jak se skoro nenajde případ, kdy by šlo vše hladce a bezbolestně.
Knihu rozhodně doporučuji. Ale skoro každá kniha o někom je rozšířením vlastních obzorů, seznámením se s dalším člověkem, a proto mám rád memoáry.
V knize je velké množství reprodukcí M. Aleše.
Způsob psaní se spíše snaží čtenáře dojmout nežli zpravit, pročež se knížka přirozeně ladněji čte jako takový příběh upřímného muže snášejícího příkoří slepých a nevšímavých lidí. Pomineme-li občasné výskoky komunistického tlachu, je to hezká knížka s hezkým obrázkovým svazkem na konci i v první části.