Milá č. 18
Leon Uris
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471119/bmid_mila-c-18-2Et-471119.jpg
5
124
124
Legendární román o legendárním boji, největší vzpouře Židů proti nacistům. Miliony Židů skončily v táborech smrti. Ale tisíce lidí natěsnaných ve varšavském ghettu odmítly jít jako ovce na porážku. Rozhodli se vzepřít nezvratnému osudu, který pro ně nachystali Němci. A lidé z ghetta v dubnu 1943 povstali – pokud mají zemřít, pak v boji, s hlavou vztyčenou. Hnáni touhou žít a přežít, touhou po pomstě a inspirováni slavným povstáním dávných předků proti Římanům, povstali Židé z varšavského ghetta Němcům. Po zuby ozbrojené armádě dokázali lidé vyzbrojení vším, co měli po ruce a podomácku vyrobenými zápalnými lahvemi, vzdorovat neskutečný měsíc. A jejich čin patří k největším hrdinským bojů nejen druhé světové války, ale i lidské historie. Na pozadí boje a odhodlání se odehrávají lidské osudy, který i v době nejtemnější prožívají své velké lásky. Protože, kde je tma, je i světlo. Brilantně napsaná kniha inspirovaná osudy skutečných lidí patří ke klasickým dílům o holocaustu a řadí se k tomu nejlepšímu, co o tomto tématu vzniklo. Napínavý román líčí zrod a průběh povstání, je ale i příběhem lásek, hrdinství a síly lidského ducha, jehož nezlomí ani sebevětší útrapy.... celý text
Přidat komentář
Obrovské zklamání, už dlouho jsem nezažil ten pocit, kdy se těšíte až konečně dočtete knihu. Promarněná příležitost, takové téma a tak bídná historická příprava. Asi bych vypustil tu červenou knihovnu, ale chápu, že autor chtěl ve čtenáři navodit nějakou citovou linku. Kde je ovšem obrovský problém, tak to je faktografie a historické reálie. Ne, Němci neměly na svých obrněných autech hákové kříže a ani esesáci neměly v podpaždí vytetované blesky SS, přičemž se autor zmiňuje, že toto mělo být znamením SS (pouze vyznačenou krevní skupinu). Nacistický šéf Varšavy chtěl po Židovské radě, aby dodala šedesát svých žen do nevěstinců pro Wehrmacht a posléze museli Židé darovat krev pro bojující jednotky na východě. Jako vážně? Autorovi nic neříkají Norimberské zákony respektive Zákon o ochraně německé krve a německé cti??? Zatímco v Reichu by každý, kdo by se vyspal s Židovkou dostal oprátku, v Milé č. 18 byl zřizován bordel a do vojáků Wehrmachtu byla zvesela pumpována německá krev. Už v roce 1941 znala židovská správa v ghettu pojmy jako Einsatzgruppen a dokonce jsou v knize z tohoto období i vyjmenovány jména a hodnosti velitelů těchto skupin zvláštního určení. Autor si ani nelámal hlavu s tím, jaké byly používány hodnosti v SS a Wehrmachtu, Oberführer SS je přece generál major atd. atd. Chápu, že chyba je i u mne jako u starého hnidopicha, ale tohle se prostě nedalo přehlédnout.
Vcelku přitažené za vlasy na mne působilo i to podnikání Velké sedmy nebo přeprava dobytka přes zeď ghetta.
Popis povstání v ghettu a jeho průběh je čistá fikce bez historických základů. Tady jsem opravdu umíral a říkal si, proč autor tak bezostyšně lže.
Na druhou stranu je třeba vypíchnout, že autor se nebál zmínit odpor polského odboje pomáhat Židům a vůbec celý ten polský zakořeněný antisemitismus, který byl v Polsku patrný po celou válku, respektive i po ní, kdy v Polsku probíhaly protižidovské pogromy.
Původně jsem si od Urise chtěl pořídit i Exodus, ale po tomhle "opusu" jsem si to rozmyslel.
A přitom můžeme vidět, že tady tenhle škvár má 93%, tomu říkám objektivita...
Napsáno obdobným stylem jako Exodus. Knihou se prolínají události druhé světové války mající vztah k Polsku. Dobře jsem se orientoval a průběh židovského povstání patrně odpovídá historickým skutečnostem. Velice silný román o odporu proti zlu.
Pokud porovnám s mojí první knihou autora, kterou byl Exodus, musím říci, že mě naplnil více než Milá č. 18. Více historických souvislostí, pro mě spousta nových informací, které mi umožnily pospojovat si vlastní znalosti a zařadit je do historického vývoje. Milá č. 18 mne asi více zasáhla emotivně. Už jenom představa, co lidi dokáží špatného udělat jiným mi připadá v této pohnuté době až příliš současná a zároveň nepochopitelná. Vzhledem k aktuální situaci totiž celý příběh nutí člověka při čtení neustále myslet jen na jedno - může se to stát znovu, i když trochu jinak. Bohužel je však výsledkem stále a pořád utrpení lidí a přivírání očí ostatních patrně s nadějí - ono to nějak dopadne. Jsem zvědavá na další autorovy knihy.
Myslela jsem si, že Urisův EXODUS je to nejsilnější co jsem četla. Milá č. 18 je snad ještě výš. Šoa z jiného pohledu než jsme zvyklí. Dost mě překvapilo, že Židům v Polsku pomáhalo jen pár komunistů... Byl to pro mě docela šok jak se Poláci ke genocidě Židů stavěli. Vždycky jsem si myslela, že byli odvážnější než my Češi, když se Němcům v září 1939 bránili, a potom tohle. Přitom, když šlo o ně tak povstat, při Varšavském povstání, uměli. Autor opět nezklamal - množství historických faktů zabalených do čtivého románu.
Bylo to pro mě velmi náročné čtení, byť jsem o popisovaných událostech měla povědomí. Knih na podobné téma mohu přečíst ročně desítky a stejně si stále dost dobře nedovedu představit, jak se toto všechno mohlo dít. Obdobná díla by měla být povinnou četbou i v rámci základního vzdělání.
Dost silná káva, i když mám o holocaustu něco málo přečteno. Pokud se prokoušete prvními 149 stranami, které jsou prostě nezáživné dostanete to, co se od dobré knihy očekává.
Je to drsný příběh. O holokaustu jsem toho přečetla už hodně. Tohle bylo jiné. Plíživé zlo, které se rozrůstá do obřích rozměrů. Obdivuhodné bylo, jak si všichni Židé navzájem pomáhali až do posledního dechu.
Nesmírně silný příběh o víře, lásce, krutosti, odvaze a obětování. Obdivuji autora za množství shromážděných fakt a jejich zpracování do příběhu, který vás plně pohltí a neustále nutí přemýšlet o lidské slabosti i odhodlání a neuvěřitelné síle slova.
Kniha mě že začátku moc nechytla, bylo to obtížné čtení, ale vydržela jsem a výsledek vás obohatí. Neuvěřitelné, co člověk dokáže vydržet, co síly je v něm a co dokáže víra.
Leon Uris je mistr spisovatel. Milá č. 18 je skvělý román, výborný příběh s nádherně vypracovanými charaktery, založený na historických reáliích. Číst tuto knihu byl zážitek.
Kam se hrabou všechny ty thrillery a severské krváky ?
Ale naštěstí je lepší číst a říkat si,ten autor má ale zvrácené představy , než to bych fakt nedala .
A to co museli prožít a jen někteří přežít ve varšavském ghettu ,bych opravdu nedala .
Stokrát se můžu snažit vžít do jejich zoufalství a utrpení ,ale vím,že když knihu zaklapnu,zhasnu lampičku , zavrtám se do peřin , tak se nikdy ani nepřiblížím k tomu co statisíce zoufalých , trpících židů muselo prožít .
Patří jim můj obdiv a patří všem , kteří ani v dnešní době nemohou o jejich boji jen číst, zhasnout lampičku a zavrtat se do peřin .
Velmi silný příběh zase trošku z jiného prostředí té doby než koncentrační tábor. Ze začátku jsem u knihy vždy vydržela jen krátce, proto jedna hvězda méně
Jedna z knih, ke kterým se ráda vracím. Nádherný , drsný, emocialně vysilujici příběh. Stejně na mě zapůsobil i Exodus.
Musím přiznat, že první část knihy mě zrovna nenadchla. Na můj vkus hodně politiky. Jsem ale ráda, že jsem vytrvala . Od druhé části mě příběh zcela pohltil a od knihy jsem se nemohla odtrhnout.
Jedna z nejsilnějších knih co jsem četla. Jak to fungovalo v koncentračních táborech má člověk načteno, o tom je knih spousta, ale jak žili lidé přímo ve varšavském ghettu, to jsem se dozvěděla až z téhle knihy. Jak dokázali bojovat, v jakých podmínkách přežít. Jakou sílu dokáže dát víra a příslušnost k národu.
Už je to dlouho, co jsem ji četl, ale pořád z ní mám ten samý dojem. Byla realističtější než jakýkoli válečný film. Bídu a utrpení jsem viděl nejživěji při čtení této knihy. A přesto není beznadějná a nedělá se z ní na zvracení (alespoň mě se nedělalo). Má dobré postavy a poutavý děj, který člověka táhne víc a víc, jak se blíží konec. Snad se k ní ještě někdy dostanu.
Velmi poutavě napsáno. Už jsem od Urise četla Exodus, takže jsem měla velká očekávání a nebyla jsem zklamaná.
Odvaha, síla a nezlomnost židovského národa - to je historie zapsaná do dějin.
Jen lidstvo má krátkou paměť :-(((
Číst knihy od Leona Urise, to je vždy zážitek. Milá č. 18 mi hodně dala a určitě bychom neměli zapomenout, co se dělo za hrůzy.
... moje první kniha o tom, jak pracoval odboj. O tom, jak lidi riskovali život a hlavně o odvaze povstat proti zlu. Zajímavý a obdivuhodný příběh
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) antisemitismus ghetto okupace Polska protifašistický odboj Varšava holokaust, holocaust Varšavské ghetto (1940-1943)Autorovy další knížky
| 2009 |  Exodus. (Kniha I-V) |
| 2001 | Milá č. 18 |
| 1991 | Exodus. Kniha I.-II. |
| 1998 | Lvi v průsmyku |
| 1996 | Soud Jejího Veličenstva |
Historická fikce inspirovaná skutečnými událostmi napsaná v roce 1961. Takže kniha dost pamatuje a napodiv je hodně aktuální i dnes. A to máme pocit, jak se náš svět změnil. Podstata zůstává, hlavně ta smutná a proto má smysl podobné příběhy číst.