Milé dítě
Romy Hausmann
Čtrnáct let ji drží zamčenou v chatě bez oken v lese. V tomto vězení mu porodila dvě děti. Všední den rodiny probíhá podle přesného plánu: jídlo, chození na záchod – všechno je přísně řízeno. Večer zpívá svým dětem písničky na dobrou noc, ve dne je vyučuje. Otec se stará o svou rodinu, chrání ji před světem tam venku. A nikdo mu nemůže jeho ženu a děti vzít, protože nikdo netuší, kde jsou... Tento thriller vymezuje hranice pochopitelného: krutý, tragický, hluboce dojemný.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku mě kniha lehce nudila, nejnapínavější byl konec. Kniha je krátká takže se dá v pohodě přečíst do týdne ale bohužel jí asi nezařadím do kategorie přečíst znovu.
První třetinu knihy jsem naprosto zhltla a koukala s otevřenou pusou. Ve chvíli, kdy mi docvaklo, o co vlastně půjde, jsem se začala trochu nudit.
Můj největší problém byl, že mi všechny tři vypravěčské postavy byly absolutně nepříjemné a nedokázala jsem si k nim vybudovat alespoň trochu přátelský vztah.
Co se mi naopak líbilo moc, byl epilog. Za ten si autorka zaslouží deset hvězdiček.
F-A-M-Ó-Z-N-Í
Recenze se zmiňují o knize jako o thrilleru, který se vyskytne jen jednou za několik let. Nelze nesouhlasit.
Je odvážné tohle o thrilleru napsat, zvlášť v době, kdy jsme thrillery doslova zaplaveni. A ta záplava neustává. Nevím, zda je to dobře či špatně. Ale vím, že je nutné z ní vyzvednout MILÉ DÍTĚ a nenechat tento román zaniknout v tom množství lesknoucích se obálek. Protože MILÉ DÍTĚ k nim nepatří. Přesahuje hranice thrilleru. Přesahuje hranice pochopitelného, a my musíme přesně takovéhle knihy číst a plně je vnímat.
Temný, krutý, zvrácený - takový je příběh, který budete hltat a nebudete schopni se zastavit. Tak strašně se toužíte dobrat konce a poskládat všechny kousky puzzle, ale pak vám dojde, že ještě nejste připraveni postavy opustit. Že konec vlastně nechcete.
Je vážně dobře napsaný. Má reálné postavy, které nejsou ani zdaleka dokonalé a dělají chyby. Někdy jim nerozumíte, ale jste nuceni s nimi pobývat a vrývat se jim pod kůži. Ať chcete nebo ne.
Autorka umí překvapovat. Je nelítostná.
Nikdy jsem u thrilleru nečetla tak překvapivý začátek. Ten se nedá nazvat jinak než BRILANTNÍM. Tak ojedinělým a chytře podaným. Vtáhne vás to. A jakmile propadnete "kouzlu" Hannah nebudete schopni knihu odložit. Budete se bát, budete podezírat, ale hlavně si to budete užívat. A také budete přemítat nad tématy velmi kontroverzními a složitými.
A na konci budete zase závidět těm, kteří na té vlně ještě jedou nebo se na ni teprve chystají naskočit.
Děkuji autorce, že to nevzdala a tohle napsala. Nesmírně se těším na Vaše další díla, Romy Hausmannová. Mám Vás ve veliké úctě...
A děkuji tatínkovi, že se této knihy nemusím vzdát, mohu se k ní vracet a dívat se na ni, jak mi září z poličky.
ZÁŽITEK!!!
Když jsem si přečetla anotaci ke knížce, první, co mi prolétlo hlavou, bylo: „Tak to je hustý, tohle si rozhodně musím přečíst!“. Já tyhle kruté a drastické příběhy totiž fakt zbožňuju a jsem ráda, že mě knížka v tomhle ohledu ani trochu nezklamala.
Příběh je neskutečně zamotaný, ale naprosto geniální! Kapitoly jsou vyprávěné střídavě z pohledu všech hlavních postav a vy si tak postupně skládáte střípky informací do jednoho celku, který se vám odhalí až úplně na konci. A identita únosce? Tu jsem absolutně neodhadla!
Co mi trošku kazilo dojem ze čtení bylo to, že autorka každou kapitolu ukončila nějakým velkým odhalením nebo zvratem. Jenže další kapitola na to vůbec nenavazovala, protože byla vyprávěná z pohledu jiné postavy. A než jsem se těmito kapitolami prokousala, úplně jsem zapomněla, že se tam předtím odehrál nějaký šokující moment. A takhle pořád dokola. Je to hrozná škoda, protože ten pocit z odhalení něčeho velkého se tak u mě vůbec nedostavil a vlastně jsem pak ani neměla nutkání číst dál a dál.
Naopak musím vyzdvihnout tíživou atmosféru, která byla v knížce přítomná od první do poslední strany. Nebylo to vyloženě děsivé nebo příliš drsné, ale ani tak mi ze čtení nebylo zrovna nejlíp. Hlavně při čtení kapitol z pohledu malé Hanny mi běhal mráz po zádech, protože ta holka byla fakt mega divná, až mi to nahánělo hrůzu. A to jsou přesně pocity, které byste u správného thrilleru měli mít.
Tak já knihu musím pochválit, moc se mi líbila. Nejvíce oceňuji postavy Jassmin a Hannah. Jedna psaná vlastně za dvě osoby a druhá jako pohled dítěte. Jak vše vidí jak si to přetvoří do svého dětského světa. To si myslím opravdu stojí za pět hvězd. Spoiler viz. komentář níže, vše zmiňované se domnívám bylo “jako”, pouze prostřednictvím vyprávěním a představ.
(SPOILER) Většinu knihy skvělý napínavý thriller, kdy se prokousáváme postavami a rozklíčováváme děsivý příběh rodiny vězněné v chatě. Musím se přiznat, že jsem tento thriller viděla na plný počet*. Poslední strany mi to trochu zkazily; na pachatele a motiv nemůže čtenář nijak přijít a ani po rozuzlení to nebylo úplně dotažené do dokonalosti. Např. jaktože si malá Hannah dělala s matkou výlety za dědečkem, ale 1) ten si vnučku po několika letech vůbec nepamatoval; 2) dcera by dojela za otcem během 14 let co byla nezvěstná, ne-li prohlášená za mrtvou? Škoda, škoda těchto detailů, nicméně autorce bych dala s příští knihou šanci.
*audiokniha
Popravdě mi dělá velký problém vymyslet, co napsat, abych toho nevyzradila příliš!
Tahle psycho kniha, ano tak ji doma říkám, byla napsána neuvěřitelně zamotaně. Ale pro štěstí všech, byl to opravdu promyšlený “zamotanec”.
Když jsem si už ke konci říkala jak je vše jasné, tak nebylo!
Vyzdvihnout musím psaný pohled dítěte na vše, co se v knize odehrává. Taky to, jaký obraz děje si vytváříte, a který vlastně v průběhu čtení či poslechu pořád upravujete a předěláváte!!
Kniha má 14 hodin a já ji zhltla za den a půl.. musela jsem vědět jako to dopadne.
Co se týče audia, moc se mi líbil hudební podkres, ten se vážně povedl. Nešlo totiž jen o hudbu, ale třeba i zvuk nemocnice a to mě dost mile překvapilo.
Upřímně jsem trochu zklamaná. Čekala jsem napínavý thriller, který bude popisovat věznění oné dívky. Bohužel takových pasáží tam je opravdu jen pár, jinak se děj odehrává tzv. “poté”. Čtivé to je, ale bohužel to nesplnilo má očekávání.
Za mě skvělé.
Příběh mě od začátku chytil a nenechal ani na chvilku vydechnout.
Kniha má spád, neuvěřitelné množství zvratů a překvapení. Všechno dokonale propracované a každá část příběhu má své místo, které dokonale zapadne.
Autorka nenechala nic nedořešeného. Popis myšlení a jednání všech postav byl pro mě velice uvěřitelný.
I když jsem četla na podobné téma už i jiné knihy, které byly taky skvělé, tato se jim určitě vyrovnala ne-li je předčila.
Zasloužených 5*
Poznámka za mě Dětské zoubky podobná kniha nejsou, spíše kniha Pokoj
Výborný thriller , navíc debut autorky, a rozhodně si nezaslouží jen dvě hvězdičky.
Kniha byla výborně napsaná, nečekané zvraty v ději, nemohla jsem se odtrhnout.....
SPOILER :
Jediné, co mě zklamalo byl úplný závěr, ale kdyby to skončilo jinak, asi by to nebylo moc věrohodné....
Na tuto knihu jsem se velmi těšila a musím říct, že začátek pro mě byl hodně chaotický. Vůbec jsem se nemohla zorientovat, ale jen co jsem si všechno poskládala tak se mi děj rozhodně začal líbit a byla jsem zvědavá jak se to všechno vyřeší.
.
Hlavní hrdinku Jassmin jsem hrozně litovala. Byla vlastně dvě osoby v jedné a to bylo dost děsivý.
.
Celou dobu mi na těch všech událostech něco smrdělo a bylo jasné, že to všechno nebude jen tak. Jako mámu mě tížila představa, že by mi někdo unesl dítě a já x let nevěděla co se s ním stálo. Ke konci mě kniha chytla a nepustila a i mě konec dojal. Jediné co mi moc nesedělo byly údajné výlety Leny a Hannah.
Za mě hodně dobré,moc se mi to líbilo.Napínavé od začátku do konce a dobře zpracované.Doporučuji.
Není to úplně TOP thriller, ale rozhodně je natolik dobrý, že na něj budu ještě dlouho myslet. Představa opuštěné chaty uprostřed lesů, kde někdo vězení ženu, která mu tam porodí dvě děti a všichni tam jsou nuceni žít naprosto odříznutí od okolního světa, v hrozných podmínkách se zabedněnými okny bez přístupu denního světla a s přísnými pravidly která nesmí porušit, je hrozná. O to hroznější to vše je, že v tom figurovaly i děti. Toto bylo opravdu psycho. Autorce se povedlo mě opravdu zmást, měla tento příběh dobře vymyšlený a přiznám se, že jsem jej nedokázala rozklíčovat. Takže za mě hodně dobré.
Náš svět má pevné stěny. Žádná okna, žádné dveře. Náš svět je malý. Čtyřiadvacet stop, pata jedné nohy střídavě pokládaná přes prsty druhé, od knihovny ke kuchyňské lince. V našem světě jsou pravidla a tresty a vlastní čas.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dokonalý psychologický thriller! Po delší době něco, co mě naprosto pohltilo. Neobvyklý, velmi dobře komponovaný, dramatický, děsivý, s krásně vykreslenými postavami. Do těchhle postav se čtenář bez problémů dokáže vcítit.
V polovině jsem si jistá, že jsem všechno pochopila, ale autorka ještě zdaleka nevyčerpala svůj potenciál. Čekejte obrovitánský zvrat.
Na debut je to něco mimořádného a já ho samozřejmě DOPORUČUJI.
Psychothriller, jehož čtení jsem si opravdu užila. Místy poněkud nejasné až matoucí, ale řekla bych, že to byl autorčin záměr. Postavy uvěřitelné, měly svá lidská selhání, pachatel ovšem psychopat se vším všudy. Z Hannah šel občas až mráz po zádech, ale vzhledem k tomu, jaký život byla nucena vést…
Na to, že je to autorčin debut, si pět hvězdiček skutečně zaslouží.
Ze začátku to bylo dobré, ale pak úroveň postupně klesala a to jak příběhu, tak také v napětí. Trochu zmatený děj v postavách. Za mě průměr.
Prvotní dojem z této knihy byla zmatenost. Trvalo mi zvyknout si na autorčin styl neustálého přeskakování v čase.
Nakonec mě však příběh plný vnitřních monologů dostal. Zvláštně emotivní, husí kůži nahánějící, na několika místech hodně překvapivý.
Po dlouhé době jsem četla thriller, který mě absolutně pohltil. Většinou se mi povede odhadnout, kdo bude zloduchem, ale tady....pane bože...běhá mi mráz po zádech ještě teď...knížku jsem dočetla v noci a pak se bála jít i sama na záchod :) doporučuji maximálně :)
Milé dítě je výborný psychologický thriller, který vás chytí a nepustí, dokud se neprokoušete ke konci. Pokud si při čtení budete chvíli myslet, že víte, jak se vše odehrálo, vyvede vás autorka velice rychle z omylu. Slabší druhou polovinu knihy skvěle vyvažuje perfektně vygradované finále s neuspokojivým, v poslední větě dokonce až mrazivě znepokojivým koncem, ukazujícím, že Milé dítě vlastně nemá kladných hrdinů. Což bylo pro mě vlastně maličko nepříjemným zjištěním, protože přece jen jsem v poslední době četl takovýchto nejednoznačných závěrů více. Pro kohokoli jiného to ale samozřejmě nemusí být na škodu, naopak. Jedna z mála výtek, které ode mne směrem k dílu budou směřovat, je délka – dle mého si postavy přece jen zasloužily trochu více prostoru.
Štítky knihy
německá literatura thrillery rodinné vztahy psychologické thrillery únosy zfilmováno – TV seriál thrillery pro ženy
Knihu jsem začala číst včera před obědem a i s nějakýma pochůzkama byla ve dvě ráno přečtená. Takže chytlavá. Přesto dávám 4* a nejraději bych dala 3- za:
!!SPOILERy! SPOILERy!! na přebalu čtu (stejně jako vy) "Čtrnáct let ji drží..." a to je ten problém. Jakých 14 let? 4 měsíce snad a nebo myslí tu pravou? No ale tu zabil a vystřídaly ji ještě jiné. Takže kecy prdy beďary. Dále poslední věta na přebalu: "..nikdo mu nemůže jeho ženu a děti vzít, protože nikdo neví, kde jsou.." a zase. Vždyť my celou knihu víme, kde to je. Jelikož se všechno odehrává až potom. Konec byl dobrý, ale pokud čtete více knih, tak už něco podobného očekáváte. Já tedy pořád čekala ještě nějaké psycho od té malé, přece jen Dětské zoubky už mám přečtené..
Stále SPOILER:
Zkrátka mě vždycky naštve, když něco slibuje přebal a nakonec vlastně čtu knihu o tom, jak se lidé vyrovnávají s únosem a držením v zajetí a dobře byl tam ten dobrý závěr, ok.
Blondebookdevil: nečetla jste dostatečně pozorně Epilog.