Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276870/bmid_divka-v-pavouci-siti-eS5-276870.jpg
4
2206
2206
Milénium / Millennium série
< 4. díl >
Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět spolu. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Det som inte dödar oss, 2015
více info...
Přidat komentář
Tento díl nebyl špatný, ale přišel mi už trochu zbytečný, klidně bych se bez něj obešla. Četlo se to dobře a mělo to celkem spád. Je dobré vědět, že ještě existují superhrdinové se superschopnostma :-) bylo jich tam spousta :-)
Na počátku tohoto příběhu je jen sen.....
Lisbeth Salanderovou přesto vytáhne z postele......
ta sedne k počítači a hon začíná.
Základem této knihy je příběh rozdělený do tří kapitol.
Kapitola první se jmenuje „Bdělé oko“. Je to příšerná nuda. Než jsem se prokousal téměř sto padesáti stránkama, ukousal jsem si všechny nehty na rukou. Jen opakování, které má vlastně na svém peru Stieg Larsson. Je to takový přehled původní trilogie, ale tak nudně napsaný, že bych ho nejraději z knihy odtrhnul. Snad ještě šílenější je vysvětlování vzniku černé díry – to je síla. To jsem si mohl koupit knihu o Sluneční soustavě a ne to číst v temném severském thrilleru.
Malá ochutnávka: O Knize Válka světů se kriticky vyjádřil H. G. Wells, když mu nešlo na rozum, že bytosti, které nás ve všem předčí, nedokážou pochopit něco tak zásadního, jako je rozdíl mezi bakteriální flórou na Zemi a na Marsu.........
Cože? Severská detektivka? Ale jo, ještě se k tomu dostaneme.
Kapitola druhá se jmenuje „Labyrinty paměti“. A tohle už je bomba. V plné kráse se tu začne rozvíjet politický guláš, pořádná novinařina a hlavně umění samotné Lisbeth dostat se a hacknout téměř všechno, co na síti najde,vlastně i to, co by tam vůbec nemělo být. Jako obrovské plus bych vyzvednul rozdělenost odstavců. Zatím co jeden odstavec je třeba o Lisbeth, která na konci udělá nějaký čin (nechci psát konkrétně), ale na počátku druhého odstavce, se spisovatel David Lagercrantz věuije někomu jinému. Teprva až třeba třetí nebo čtvrtý odstavec pokračuje tam, kde jsme Lisbeth opustili. Naštěstí nejsou tyto odstavce příliš dlouhé a tak to krásně napíná napětí ve čtenáři, až mrazí, ale zároveň není děj zbytečně natahován. Tahle pasáž se mi líbila nejvíc.
Malá ochutnávka: Hacker je člověk, který překračuje hranice, a to v dobrém i zlém, ze samé podstaty své záliby zákonitě porušuje pravidla, aby si rozšířil obzory, a rozdíl mezi soukromým a veřejným prostorem ho nechává zcela chladným.
Třetí kapitola má název „Asymetrické šifry“. Už jen z názvu jsem měl mrazení. A dočkal jsem se. Až moc matematických vzorků, vyskytujících se v této části detektivky mě celkem zamotalo hlavu. Naštěstí Elizabeth Salanderové ne a tak mohl být příběh ukončen. Příliš potlesku na konci příběhu bylo až k pláči.
CITÁT – Toho hajzla už nikdy v životě neuvidíš. Nikdy!!
Bdělé oko za * Labyrinty pamětí za ***** a Asymetrické šifry za *** - celkem tedy za 50%
Průměr. Dějová linka mne nenadchla, vadilo mi příliš náhod a "zázračných" řešení - když už autor nevěděl kudy kam nebo jak z toho ven, tak nějaký zázračný hacker nebo génius nějakým způsobem ("neptej se čtenáři jak, prostě nejsi hacker ani génius") víceméně zázračně vše vyřeší. To mi přišlo hrozně přitažené za vlasy a nefér. Je to jako (podle všech měřítek dobré detektivky) zakázané použití magie nebo nadpřirozené síly, které bylo jen obaleno do technického hávu.
Velke zklamani, pro mne tedy urcite! To jsem si mohla misto toho koupit casopisy Chip, Computer a Computerworld, slepit je dohromady, sem tam vepsat Lisbeth, Blomkvist, Erika...k tomu otevrit stranky o hackerstvi a vyslo by to nastejno. Hm, skoda.
Začala jsem číst s určitou dávkou pochybností, nemám tato ,,nastavovaná" díla moc v oblibě. Začátek ale vůbec nebyl špatný, což mě příjemně překvapilo. Potom mi ale začalo vadit, nepřirozené přeskakování z postavy na postavu a místo toho, aby mě to nutilo číst dál, byla jsem z toho otrávená. Asi ve dvou třetinách knihy mi připadalo, jako by to autora přestalo bavit a chtěl to mít co nejdřív za sebou. Klíčovou akční scénu nechal odvyprávět náhodného svědka v několika větách policii. Vrcholem literárního umění byla věta:,,Pak odjela k Rogerovi Winterovi a dala mu co proto". Těšila jsem se na akční scénu a autor mi místo ní ,,dal co proto". No a při poslední větě knihy už jsem se musela smát: ,,Na nočním nebi padala hvězda". Amen.
Navazovat na něčí práci není jednoduché, a obzvlášť, pokud ten někdo je Stieg Larsson. Ale David Lagercrantz se toho zhostil s odvahou a celkem se mu to povedlo, knížka byla čtivá, příběh dobře vymyšlený. Ale jak už tu někdo poznamenal, Lisbeth svými až nadpřirozenými schopnostmi působila spíš jak figurka z komiksu. Občas jsem se musela smát, fakt to působilo směšně. A zřejmě celá její rodina trpí tímto ,,syndromem".
A též se přikláním k pocitu, hlavně druhá polovina knihy, že je to takové plošší. A ke konci až příliš sentimentální.
Ale i tak nelituji času, který jsem s knihou strávila a doporučím dál. A pokud D.L. napíše další příběh s Lisbeth a Mikaelem, přečtu si ji.
Na pokračování Milénia jsem se jako správná fanynka velice těšila, protože jsem si myslela, že Lagercrantz bude vycházet z Larssonových poznámek. Ale to byl můj omyl číslo jedna. Omyl číslo dvě byl, že jsem si knihu vůbec kupovala. Kniha JE čtivá, děj MÁ spád, zápletka JE zajímavá, ALE největším problémem u mě byly dialogy hlavních postav. Slova, která jim Lagercrantz vložil do úst, se k nim vůbec nehodila. Žádnou repliku, která jim vyšla z úst, jsem jim nevěřila. Dle mého názoru se autorovi nepovedlo přesně vystihnout unikátní charakter Lisbeth a Mikaela a chudák Larsson se teď v hrobě obrací!
Pěkné důstojné pokračování Milénia. Po dočtení jsem se přistihl, že bych možná přivítal i další díl. Ale stejně mám pocit, že nejvíc ve mě utkvěly světové rekordy v čísle Pí (http://pi-world-ranking-list.com/index.php?page=listoverview) ...
Moc jsem od tohohle dílu nečekal a doufal jsem tedy, že mě příjemně překvapí. Bohužel - nepřekvapil. Polovina knihy byla strašná nuda, musel jsem se přemlouvat, abych to vůbec dočetl. Pak se to naštěstí slušně rozjelo, ale už to nedokázalo změnit můj názor. Jediné, co mě drželo v napětí byl malý August a to je dost málo...
Perfektní , závislost je na světě, podlehnout je tak snadné, stačí se začíst jen do první stránky a už v tom jedete, vysvobodit vás může jen další díl, nebo jiný příběh. Kondolence a díky za pokračování.
Skoda, ze se z Lisbeth- uveritelne stala Lisbeth- neuveritelna supermanka. Postavy mi prijdou mnohem vice cernobile nez od Larsssona, proto jaksi plossi a mene uveritelne. Ale jako detektivka to nebylo spatne a bavilo me to.
Pane Lagercrantz, děkuji za další díl Milenia. Povedlo se vám velmi věrohodně napodobit pana Larsova. Jen mě mrzí že jsem si s Mikaelem vypila pouze jeden šálek kávy. A ještě jeden rozdíl jsem zaznamenala. Chyběli mi chvilky odpočinku třeba mezi Erikou a Mikaelem. Jinak super. Knihu jsem přečetla během jednoho dne.
Skvělé čtení....možná nejlepší kniha ságy? Napínavé, čtivé, žádné zbytečnosti...paráda!
Že to není od Larssona je znát. Není to špatné, ale prostě už to není ono. Lagercrantz to napsal skvěle, o tom není pochyb. Přesto mi některé postavy připadaly jako by to nebyly ony a celkový děj mě nenadchl tak jak by měl.
S Larssonem měla sága Milénium zkrátka definitivně skončit.
Co může vzniknout, když se někdo snaží napodobit sice vychvalovaný, ale v ničem ze žánru trileru nevybočující politicky korektní klišé. Ještě větší levičácká sračka. Máme li zůstat ve Švédsku, tak Alan Karlsson, Nombeko Mayeki a Holger 1 jsou mnohem uvěřitelnější než Lisbeth Salanderová.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Čakala som, že to bude slabé a autor/vydavateľstvo/whoever sa len snaží vytrieskať zo série peniaze (čo je koniec koncov pravda), ale kniha ma skutočne bavila. Jasne bolo síce cítiť, že už sa nejedná o toho istého autora (takže mi je jasné, že mnohým ľuďom nemusela sadnúť), ale knihe to na atraktivite podľa mňa nič neubralo. Veľké prekvapenie a spokojnosť.