Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276870/bmid_divka-v-pavouci-siti-eS5-276870.jpg
4
2206
2206
Milénium / Millennium série
< 4. díl >
Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět spolu. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Det som inte dödar oss, 2015
více info...
Přidat komentář
Další díl navazující na trilogii St. Larssona Milénium jsem přivítala s nadšením. Divila jsem se, že má někdo odvahu ( David Lagercrantz ) pustit se do tak odvážné akce. Uvítala jsem, že autor je sám novinář, který si myslím chtěl vzdát tímto poctu zemřelému Panu Spisovateli.
Sama mám více v oblibě čísla než jazyky, takže toto téma mi padlo přesně do noty. I když jsem se zdaleka nemohla ve všem porgramátorském světě vyznat, pavoučí sítě jsou pro mne vzdálený svět, přesto jsem se v rámci příběhu dobře orientovala.
Lisbeth, Mikael a malý August mne zaujali a nezklamali. Určitě ráda knihu doporučím, četlo se to také moc dobře. Případné další díly bych uvítala ...
pozn. uvítala bych i filmové zpravování švédské koprodukce :-)
pozn.2 dokonce jsme se dozvěděli i to, že se ve švédsku nejí pouze obložené chleby nebo housky :-) :-)
Je těžké ohodnotit tuto knihu. Autor napsal, že je to inspirováno sérií Stiega Larssona. No, pokud bych to srovnala s původní sérií, musela bych dát hvězdiček méně. Mikael ani Lisbeth nemají šmrnc a určitě to nejsou tytéž postavy, jako v původním Miléniu. Taky se mi nelíbilo, že do knihy zatáhl Kamilu, ta tam prostě neseděla. Na druhou stranu se mi líbilo, že dal do knihy autistického chlapce. Měla jsem o něj strach a z toho důvodu jsem knížku neodložila. A jsem za to ráda. Nemohla jsem přestat číst. Nicméně knížku neberu jako pokračování Milénia, ale jako dobrou detektivku.
O této knize se v posledních měsících napsalo opravdu mnoho, mnozí ji zatracují jako naprosto zbytečné pokračování série od Stiega Larssona, zatímco druzí se již nemohli dočkat návratu Lisabeth a Mikaela.
Přiznám se, že jsem byl připravený se přidat do té víc cool skupiny, která o této knížce nemůže ani slyšet. V duchu jsem si připravoval věty jako „Nevím kdo byla ta super hackerka, ale Lisabeth to určitě nebyla“. Knihu jsem měl dlouhý půl rok ve své knihovně a furt jsem nedokázal sebrat dostatek energie, či spíše odvahy...
Lisabeth je pořád stejná drsňačka – jen tak se dostane do počítačů NSA, why not? Mikael zvažuje odchod z Milénia, když však ale dostane tip na další investigativní reportáž rozjíždí se klasické “Larssonovské“ vyšetřovní – Lisabeth pátrá, Michael Blomkvist pátrá a Jan Bublanski také pátrá.
Jak už jsme všichni zvyklí Lisabeth se chová jako Terminátor – všechny přepere a zabije. Místama její chování je až absurudní, i když ne tak absurudní jako u druhého dílu Milénia, ale přesto bych tuto knihu nedoporučil žádnému zaritému odpůrci feminismu.
Důlěžité je také zmínit je že v tomto dílu hrají velkou roli počítače(ještě větší než v předchozích dílech), takže pokuď byste nejraději všechny ty internety zakázaly tak knihu raději ani neotvírejte.
David Lagercrantz se snaží co nejvíce napodobit styl psaní Stiega Larssona (v tom dobrém i v tom špatném) a do jisté míry se mu to daří. Postavy se povětšinu času chovájí tak jako by je napsal sám Larsson.
Nemohu si pomoct, strašně moc rád bych na tuto knihu řekl hodně špatných věcí, jak je například špatné dojit každou knižní sérii, ale nejde to. Nejde to protože Lisabeth, Mikael, Milénium a Bublina jsou zpátky!
David Lagercrantz - Dívka v paoučí síti 75%
P.S.: názorná ukázka z knihy: „Pak testovací počítač napadla speciálním fuzzerem a později doplnila betaatacker s debuggerem a blackboxem." Ne také tomu vůbec nerozumím.
Více recenzí na http://www.mojeknizky.estranky.cz/
Dívka v pavoučí síti se u mě objevila tak nějak náhodou. A já se začetl. A četl, a ačkoliv se tam na můj v kus až moc často zmiňoval časopis Milénium (no ne, jsou i stránky na kterých to bylo i pětkrát) stále jsem si užil tento děj, který mi ale trošku připadal jako vytažený ze starších Hollywoodských bijáků. No ne, dítě, savant, který je jediným svědkem vraždy svého otce a je tudíž terčem všech, kterým se to nehodí. A k tomu druhá zápletka, kdy se zjistí, že zavražděný byl špičkový vědec přes počítače a byl kousek od stvoření umělé inteligence, kterou mu chtějí ukrást. Nezní Vám to jak Hollywoodský biják ke konci devadesátek s Brucem Willisem v hlavní roli? Každopádně i přesto jsem knihu četl a těšil se z toho jak se objevují nálezy a klíče, které tím vším více zamotávají. Tahounem je určitě samotná Lisbeth Salanderová, která i zde svým osobitým způsobem exceluje. Příběh to tedy není nejoriginálnější, ale čtivé to je a čtenáře to do děje rozhodně dostane. Za mě spokojenost. (A teď si jdu dát tuto sérii od začátku.)
jo, nebylo to jako originální trilogie, ale i tak to bylo poutavý. největší legrace bylo, když se lisbeth na konci knihy rozpovídala a vedla svoje monology - to by pan larsson myslím nikdy nedopustil ;)
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že tato kniha postrádá jiskru. Předchozí knihy jsem hltala, ale tato mě moc nenadchla.
Zbytečné pokračování originální série. Kniha sama o sobě je dost průměrná, autor přidává detaily ke každé osobě, která se jen mihne dějem, objevují se zde chaotické či divné postavy s místy dost pochybnými motivy jednání, no a klišé v podobě hlavního záporaka...co na to říct....Přesto všechno, nebo možná navzdory tomu všemu, prostě chcete vědět, kam se posune vztah Lisbeth a Mikaela, což byl vlastně jediný důvod proč jsem knihu dočetla.
Originálu Larssona kniha bohužel nedosahuje. Příliš mnoho postav a konečné rozuzlení děje mě nenadchlo.
Na knížky pana Larssona to nemá, což se dalo očekávat. Ale i přesto mě knížka bavila, byla napínavá a líbila se mi postava Kamily. Chtělo by to ještě další pokračování a ukončit i tuhle linii.
Čtenáři prostě nechtějí nechat některé literární postavy umřít. Rádi přehlédnou nelogičnosti jejich návratu, a tak jim nevadí ani zázračné znovuzrození z vlastního popela. A dosti často jim je úplně jedno, kdo postavu vlastně oživí, když například původní autor zázračného znovuzrození (myslím sebe sama) není prostě schopen Těchto literárních Fénixů je halda. Namátkou třeba Sherlock Holmes. Lizbeth Salanderová, žena, která nenávidí muže, bude zřejmě další.
Mladá, díky svým hackerským schopnostem bohatá. Nezávislá. Ocvočkovaná, pokérovaná punkerka, nebo hipsterka, nebo… dodejte, co se vám hodí. Sexuálně značně uvolněná. Nemilosrdná a tvrdá bojovnice. Roztěkaný uzlíček nervů… Takový prototyp generově vyvážené osobnosti 21. století. Sám autor (Stieg Larsson) o ní píše: „Zkusil jsem plavat proti proudu. Chtěl jsem vytvořit hrdiny, kteří se dramaticky odlišují od běžných postav kriminálního žánru. Mým výchozím bodem byla úvaha, jaká by byla Pipi Dlouhá punčocha v dospělosti. Dívali by se na ni jako na sociopata, protože vidí společnost jiným způsobem a chybějí jí sociální dovednosti? A tak vznikla Lisbeth Salanderová, která má celou řadu mužských rysů.“
Ale jaké je toto nové znovuzrození dospělé Pipi? Inu – číst se to rozhodně dalo. Trochu mi vadí, že Lagercrantz znovuzrozenou Lisbeth tlačí do komiksové podoby superhrdinky. Geniální, vševědoucí, neporazitelná… Se zájmem o černé díry a nikým nepochopitelnou matematiku. Ztrácí tím svou lidskost a zranitelnost. A čtenář ztrácí možnost se s ní ztotožnit. Může se jen buď stát fanouškem, nebo ji nenávidět. Samotný příběh se točí okolo umělé inteligence, autismu a fenoménu savantů. A samozřejmě kolem nekonečné hry zpravodajských agentur, úniku informací a ekonomické kriminality. Takový pikantní makro bio kybergulášek, který vám naservírují v hypermoderní restauraci plné skla a kovu. Cigáro a pivo zapovězeno. Dva knedlíky navíc taktéž…
Lisbeth je zpět! Ano! A už se nemůžu dočkat dalšího pokračování souboje mezi Thanosem a Wasp!
Předchozí tři díly série Milénium mám moc rád a musím říct, že Lagercrantz servíruje velmi důstojné pokračování. Akcí nabytá třaskavice, velmi sympatizovatelné postavy, hi-tech kyberkriminalita a jako protipól malý savant. Do toho mix správňáckého Mikaela a nekonvenční (super)hrdinky Lisbeth. Škoda konce, ale zase si nechává autor otevřená dvířka pro slíbené další 2 knihy.
Předchozí knihy jsem nečetla, první díl Milénia jsem jen viděla v televizi (skvělé!) a to mě možná navnadilo (i přes změnu autora) ... Rozjezd byl z mého pohledu velmi pomalý, druhá polovina knihy ušla. Přišlo mi to překombinované, vzdálené mně představitelné realitě, navíc mnoho různých postav mluvilo o tom, čemu jsem občas vůbec nerozuměla (příliš odbornosti ve vztahu k IT, security, matematice ...) - i když bych řekla, že se autor snažil. Každopádně očekávání detektivky (včetně rozuzlení) knížka nenaplnila. Dočetla jsem asi jen kvůli Augustovi ...
Je to taková pohádka pro dospělé. Feministická superhrdinka a mlátička všech úchylných chlapů versus její sestřička bestie v roli krvelačné antihrdinky. Ten příběh mi připomíná válečnici Xenu, která bojuje proti zlé Calisto. Válka se jen odehrává ve virtuálním světě, kde stačí hacknout ty správný hajzly. V Larssonově Miléniu jsem si připadala jakžtakž v normálním světě, ale Lagercrantz je asi posedlý komiksy nebo kreslenými postavičkami s mačetou v ruce.
Taky mě mrzí, že Lisbeth a MikeaI byli spolu tak málo v kontaktu. Přišlo mi to takové neosobní, jako když si každý hledí svého písečku. Konec se mi nelíbil vůbec, byl dost odfláknutý.
I přesto si troufám říct, že kniha není zas tak špatná. Byla to fajn oddychovka, kterou jsem přečetla raz dva. Děj byl celkem svižný a nějaké odborné věci mi přišly zajímavé. Oceňuji, že autor vynechal erotické scény s Erikou Bergerovou, která mi už u Larssona děsně lezla na nervy. Z nových postav se mi líbil Ed the Ned, který příběh hodně okořenil.
Za mě kniha 65 %.
Larsson to neni...Knizka bohuzel postrada atmosféru Milenia,presto jako oddychovka neurazi. Jsou zde sami superhrdinove, normalni lidi,aby clovek pohledal. Dej je predvidatelny, tim padem se tochu vytraci napeti, jak se to všechno z te pavouci site rozmota. O Mikaelovi u Lisbeth je toho napsano dost malo, o Erice jen takova zminka. Vice je venovano odbornym vecem a movym postavam,coz nerikam,ze je spatne,ale proste uz to neni ono..
Skoro jsem nedočetl, konec za to nakonec taky nestál - srovnání s Larssonem je absolutně nemožné, bohužel se mu to ani nepřibližuje.
Napad s autistickym ditetem neni spatny, nicmene take to neni nic prevratneho, a bohuzel leccos z deje je predvidatelne. Rozhodne tato kniha ale patri k lepsimu cteni, i kdyz zdlouhave popisy obcas berou ctenari kus z napeti. Nepodarilo se mi ji precist tzv. jednim dechem, jako se mi stava u jinych knih, ale nenarocnym ctenarum, kteri si jen chteji uzit kus kvalitniho cteni, vrele doporucuji.
Prijemne, napinave, ctive cteni. Kniha podle meho nazoru navazovala na predchozi dily, autorovi se pokracovani zdarilo. Kdybych nevedela, ze to nepsal Larsson, nepoznala bych to. Libil se mi napad s autistickym ditetem.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
...nikdy nebude nic jako dřív... Stieg Larsson je nepřekonatelný autor a nikdo se mu nevyrovná. Dávám druhou hvězdu za to, že v mých představách je August úžasný, roztomilý chlapeček.