Ráj
Toni Morrison
Milovaná (volná trilogie) série
< 3. díl
Pozoruhodný román americké spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu. Děj rozměrného románu Toni Morrisonové z roku 1997 začíná jednoho letního rozbřesku roku 1976, kdy skupinka ozbrojených mužů vpadá do bývalého ženského konventu, jehož obyvatelky jsou spořádanému sousednímu městečku již dlouho trnem v oku. Tato místy syrová próza, první od doby, kdy Morrisonová dostala Nobelovu cenu za literaturu, tvoří závěrečný díl volné trilogie (Milovaná; Jazz), jíž se autorka rozhodla zmapovat různé podoby lásky.... celý text
Přidat komentář


Hledání ráje, útočiště. Mohou existovat dva ráje vedle sebe? Co když můj ráj je pro jiného peklem?


Kniha Ráj byla mým druhým dílem od Toni Morrison, které jsem četla. Její styl je prostě jiný a to byl zřejmě také důvod, proč dostala Nobelovu cenu, byť ne za tuto knihu. Díla této autorky nejsou až tak jednoduchá na čtení, nejsou ryze epická, vyžadují soustředění, ale zároveň čtenáře dokážou pohltit. Obsahují množství retrospekcí, které zpomalují děj, ale také stíny tajemství (kniha zdaleka neodpovídá na všechny čtenářovy otázky), lehkou provokaci a zpracovávají těžká témata. Právě kombinací toho všeho jsou pro mě knihy T. Morrison zajímavé.


Toto čítať je čistý pôžitok. Početná skupina tých, ktorí tvrdia, že najlepším Morrisonovej dielom je Milovaná, sa sotva prelúskala celou jej tvorbou, resp. minimálne určite nečítala jej Ráj. Morrisonová sa síce drží tradičnej schématickej výstavby svojich románov – komplikované prelínanie časových rovín, časté striedanie osoby rozprávača – tá je však predsa iná, akási vytríbenejšia, dokonalejšia, skvostnejšia, minimálne o triedu vyššia ako v jej predošlých románoch. Ironický názov, široký časový záber zahŕňajúci obdobie od konca občianskej vojny v USA až po 70 roky minulého storočia a kontrast týchto období, umiestnenie deja do dobrovoľne izolovanej černošškej komunity, zmätočné ponímanie času, do najmenších detailov premyslený pozvoľný vstup postáv, umné odkrývanie ich minulosti, u niektorých postáv takmer ihneď, u niektrých až s postupom času, šikovný zámer zatajiť pred čitateľom farbu pleti obyvateliek Konventu, obozretné kladenie vety za vetou s cieľom stupňovať napätie, zväčša len naznačenie súvislostí a hovorenie o nich ako o samozrejmých s ich postupným vysvetlením a rozvíjaním, nebadané vmiesenie magicko-realistických prvkov a nádych alegórie, tvoria dych vyrážajúcu jednotu. Rok 1865 je v amerických dejinách zapísaný ako rok zrušenia otroctva. Černosi sú síce papierovo slobodní, avšak o aspoň akej-takej rovnoprávnosti nemožno hovoriť. Odmietaní belochmi, miešancami, i vlastnou rasou – černochmi so svetlejšou farbou kože nikam nepatria, nikam nazapadnú, nikde nie sú vítaní. Toto trpké poznanie je v nich hlboko zakorenené, je dedičstvom nasledujúcich generácií. V spočiatku idylickom mestečku Ruby, fiktívnej černošškej komunite, ktorú Morrisonová v románe vytvorila, sú jeho priamym dôsledkom xenofóbia, medzigeneračné spory, konflikty v jadre samotnej komunity i konflikty s vonkajším svetom, ktorý reprezentuje ženský Konvent v susedstve, nedôvera, strach a v konečnej fáze aj násilie. Prirodzený beh dejín, neodvratnú silu plynúceho času, spoločenský vývoj však za žiadnu cenu, ani za cenu preliatej ľudskej krvi, nemožno zastaviť.


Proč se lidé chovají tak, jak se chovají? To je podle mě hlavní motiv knihy. Je s podivem, že svět, představovaný lidskými vztahy, je tak zlý, třebaže někdy nejsou zlí lidé, kteří do těchto vztahů vstupují. A přece není úniku ani záchrany...
Autorovy další knížky
1996 | ![]() |
1995 | ![]() |
2013 | ![]() |
2002 | ![]() |
2010 | ![]() |
Ruby je malé, zdánlivě idylické městečko, rozprostírající se v odlehlém, izolovaném a nehostinném regionu amerického jihozápadu. Jeho izolace je záměrná. Ruby založili a po celou dobu obývají výhradně Afroameričané, pro které představuje izolace města ochrannou zeď proti útlaku a rasismu. Tato izolace se však postupně proměňuje v jakési dobrovolné vězení, jenž v obyvatelích tiše buduje nenávist vůči každému, kdo se jen nepatrně odlišuje od jejich vlastních norem. Sami tak podléhají tomu, proti čemu se původně snažili vymezit. Mužským obyvatelům Ruby začíná být trnem v oku nedaleký ženský konvent, který se naprosto příčí jejich představám o ženách. Ženy v konventu totiž žijí svobodným životem, který není zasvěcen mužům a jejich příkazům.
Ráj je skvěle komponovaný román. Autorka čtenáře hned na prvních stránkách hodí do rozjetého vlaku. Knihu otevírá scéna, v níž sledujeme skupinu mužů, kteří nemilosrdně vyvraždí zmíněný ženský konvent. Na dalších stránkách se děj vrací do minulosti a z pohledu mnoha různých postav skládá barvitou mozaiku života obyvatel Ruby a žen z konventu. Autorka postupně odhaluje okolnosti, jenž vyústily v toto krvavé neštěstí. Tímto způsobem okamžitě navozuje syrovou, téměř až thrillerovou atmosféru, která doslova nutí číst dál a odhalovat širokou spleť komplikovaných vztahů.
Kniha ovšem po první třetině zvolní a z thrillerově laděného příběhu se mění v komplexní román o feminismu, nenávisti, rasismu a izolaci. Autorka ukazuje, že izolace nevyřeší nahromaděnou nenávist, hněv a traumata. Pouze je skryje do podvědomí a nechá je skrytě růst, až člověka nepozorovaně ovládnou. Izolace obyvatelům Ruby zároveň vezme svobodu a posílí lpění na jejich zažitých normách a stereotypech. Ty se v knize odrážejí mimo jiné i na ženách, jejichž životy jsou kompletně ovládány muži.
Kniha je velmi dobře napsaná. Své kouzlo ale nedává okamžitě na odiv. V celé své kráse se otevře pouze pozornému čtenáři. Její velká síla tkví také ve schopnosti vyvolat silné emoce pomocí tvrdých a neskutečně autenticky působících lidských příběhů. Ráj je tak opravdu skvěle napsaná a komponovaná kniha, která čtenáře donutí k zamyšlení a zároveň ho hluboce emočně zasáhne.
4/5