Miluju tě. Já vím
Nofreeusernames (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471657/bmid_miluju-te-ja-vim-elp-471657.jpg
4
547
547
Navždycky (Nofreeusernames) série
< 2. díl >
Avy si v reálném životě skoro nikdo nevšímá. Sice jí tak projde kdeco, ale jinak ji to pěkně štve. Na Instagramu je však populární skoro jako Baby Yoda a její cosplaye mají tisíce lajků. To hezouna Chrise Cartera žere celá škola nonstop – včetně Avy. Jenže co z toho, když s ním nedokáže ani mluvit? S tajemným klukem, co jí začne psát, tenhle problém nemá. Z rande naslepo se ale většinou vyklube průšvih, takže mise zní jasně: odhalit jeho identitu, než Avu najde sám.... celý text
Přidat komentář
Příběhově lepší, než první díl, oproti kterému měl druhý alespoň nějakou "hlavu a patu". Konečně se dala kniha i normálně držet, aniž by si člověk lámal kosti v zápěstí. Téma lásky a randění na střední zde samozřejmě zůstává, pouze se přesouváme od Mei k vedlejší postavě z prvního dílu, tedy Avě.
Když už jsme u Avy...V prvním díle mi teda byla mnohem sympatičtější, byť se v příběhu tolik neobjevovala. Zde působí, stejně jako Mei ve svém příběhu, tak trochu dětinsky. Občas tak trochu víc. Ohledně té její přespříliš bujné fantazie se trochu obávám, aby netrpěla schizofrenií, nebo jinou duševní poruchou. Možná jen potají bere drogy a má halucinace. Protože povídat si se svým imaginárním andělem a ďáblem na ramenech? Se svojí vnitřní "Avou ala srdce" a "Avou ala mozek"? V sedmnácti letech? No nevím nevím...
S dětinskostí (spíš pubertálností) vlastně souvisí i styl, kterým je kniha napsaná. Já chápu, že je to určené spíše těm mladším čtenářům...A to se ve svých 24 letech nepovažuji za bůhvíjakého dospěláka. Ale to je opravdu tak nutné snižovat slovní zásobu a celkový dojem psaní na úroveň dnešní třináctiletých? Navíc to vypadalo hrozně absurdně vedle všech těch ťuťu-ňuňu zdrobnělin, které mě mimo jiné nehorázně rozčilovaly. Čtení pro mladší přece neznamená pro 3 leté děti. Takže veškeré ručičky, pěstičky, facičky, lebčičky a nevím co dalšího prosím zanechme u těch opravdu malých, kazí to celkový dojem příběhu a charakteru hlavní hrdinky.
Hudebními žánry se mi autorka též netrefila do noty, ale to nehodnotím nijak záporně. Přidáním QR kódů s playlisty různých písniček mi přišlo celkem kreativní a originální. Relativně pozitivně hodnotím i veškeré odkazy na nejrůznější filmy a seriály. Jen ty popkulturní hlášky a rádoby vtípky byly i na mě už trochu moc. Je to ten typ humoru, který je vtipný jednou, pak už moc ne. A samozřejmě si autorka z těchto odkazujících seriálů okopírovala až příliš věcí do svého příběhu. Občas jsem si při čtení připadala, jako bych nahlížela a pročítala tajný deníček puberťačky ze střední - což by víceméně odpovídalo Avě.
Cítím tady velkou snahu přiblížit se spíš k těm puberťákům, než k dospělejší populaci lidí. Nevím, jestli to byl záměr, nebo ne. Pakliže byl, pak samozřejmě svojí kritiku beru zpět a styl psaní je absolutně v pořádku. Nepřišlo mi ale, že by se autorka nějak viditelně poučila ze svých chyb z předešlého dílu, obzvlášť při takové vlně kritiky. Z hlediska těchto žánrů z české scény u mě pořád jednoznačně vyhrávají příběhy Daniela a Kita od Theo Addaira.
Rozhodně nedoporučuji! Příběh byl hrozně jednoduchý, hlavní hrdinka na ránu a těch narážek na filmy/knihy/známé osobnosti? To už bylo prostě moc. Za mě tedy ne.
Jednoznačně lepší než Navždycky. Avu i Chrise jsem si oblíbila hned na začátku, jejich příběh se mi líbil a navíc je knížka plná skvělých perliček.
U Miluju tě, Já vím jsem narozdíl od Navždycky už věděla co čekat. Velmi jednoduchou oddechovku co se přečte za pár hodin a je o středoškolském randění. Styl psaní zůstal stejný, akorát to tentokrát bylo doplněné o hudební playlisty jako kulisa pro příběh, což považuji za velmi originální a povedené. Ovšem musím přiznat, že mě čtení bavilo o něco méně než první díl a nevím proč. Při čtení obou knih mě napadala jedna myšlenka a to, že jednoduchý příběh by se skvěle hodil na film na netflixu, který si pustíte když chcete vypnout mozek, to by mě asi bavilo o něco víc než to číst.
Tak já si řekla, že to zkusím, že to třeba bude lepší než první díl a ono ne. Hlavně mě ale zajímalo, proč jsou všichni pobouření nad tou šikanou a řeší to. Asi takhle. Autorka těží především z toho, že patří do knižní komunity a taky ze svého postu Humbook šéfky. Spousta blogeru nechce přijít o spolupráci, anebo o možnost postoupit na svém postu o něco výše... A někteří prostě jen nemají koule říct, jak strašná ta kniha je a tak hrdině mlčí. No a pak to tak dopadá, že i takhle podprůměrná kniha, která by za jiných okolností měla nejspíše samé odpady, má průměrné hodnocení. Asi mi ani tak nevadí, že autorka vydává knihy, ale docela je mi prosti srsti, že si sama dává za dvouměsíční práci literární ocenění, dokonce se teď provalilo, že citáty, které vydává za své, patří jiným autorům... Wtf?!
Jo a ta šikana tady? Prosím, neberte si nikdo autorčino řešení sporů za vzor, protože tohle není ani v nejmenším správné. ŠIKANA PROSTĚ NENÍ OK a někomu se mstít tímhle způsobem? MEH! Kniha nemá prakticky žádný děj, samé klišé a popkulturní hlášky, nebo nesmyslné scény. Víc se k tomu nedá napsat, ten příběh je o ničem.
Autorka prý chystá další knihu, té se už ale spolehlivě vyhnu a překvapivě ani tenhle díl nedoporučuji. Jedna hvězda za grafiku.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli svou recenzi zveřejnit. Zaprvé jsem nechtěla vypadat jako hater a zadruhé jsem po dočtení neměla chuť na knihu vůbec vzpomínat. Dlouho mě něco takhle nevytočilo.
***Pozor na možné drobné spoilery***
Sama sebe se ptám, proč jsem se po tragickém Navždycky masochisticky pustila do volného pokračování. No proč... Ava vypadala v prvním díle jako super postava, minimálně oproti nenažrané protivné Mei. Doufala jsem, že se autorka ve svém psaní posune o level výš, obzvlášť po vší té kritice. No neposunula, spíš naopak. Pohled do Aviny hlavy mě znechutil. Takhle podlou, závistivou, nepřejnou a panovačnou mrchu jsem vážně nečekala. Celá kniha je jen o fňukání ve stylu "jsem já chudinka tak bohatá, že to před všemi (dvěmi) kamarády musím tajit". Z jednoho kluka si udělá otroka, kterého jen ponižuje (nechápu, že ji neposlal do háje okamžitě) a druhého chudáka nechá malém veřejně ukamenovat. A za co? Za to, že nechtěl chodit s bezejmenou psychopatkou, která po první noci byť nevytasila zásnubní prsteny?! Preston byl jediná světlá stránka knihy - okouzlující, milý, vtipný kluk, který prostě jen odmítl jednu holku, a autorka to skrz svou hlavní hrdinku takhle dodrbe. A ne, opravdu není správné řešit spory šikanou, I KDYBY si to dotyčný zasloužil. Což fakt nezasloužil. YA literatura formuje mládež, ale tohle vážně nemůžu s klidným svědomím doporučit.
Jediné, co můžu pochválit jsou chaty. Ty byly opravdu vtipné. Na druhou stranu, autorka mnoho vtipů obšlehla z nápisů triček a citátů jiných autorů, takže mi nepřipadá fér ji za to chválit. Taky se mi líbilo grafické zpracování, které nejspíš uchránilo nejeden výtisk tohoto literárního pekla před tragickým skonem v popelnici. Strašně mě štve, že jsem se nepoučila a pustila se do druhého dílu s nadějí, že Ava knížku zachrání. Opravdu jsem doufala, že si autorka vezme k srdci kritiku, ubere popkulturních narážek, vyhne se nevtipným vtipům o fyzickém násilí a hlavně napíše Avu takovou, jaká byla v Navždycky - skvělá. Bohužel.
Nečetla jsem ani navždycky a rovnou se vrhla na tohle s ne moc velkým očekáváním. Hlavní hrdinka Ava mi byla šíleně nesympatická. Kniha byla ale šíleně čtivá a to i tím způsobem že se od ní nedalo odtrhnout. Upřímně mi asi nejvíce vadilo, ne styl kterým spisovatelka psala, ale co tam zakomponovávala jako marvel, lego, star wars, často opakované interprety (i když harry styles a niall horan mi nevadili hihi) a prý se tam objevily nějaké spoilery jiné knihy které si už ale nepamatuju. Zápletka mi připadala dobře zpracovaná ale ostatní bylo jen klišé a slaďárna.
Přijde mi vtipné, jak vždy vyjde nějaká kniha z jiné online platformy a všichni knižní blogeři říkají, jak to tam mělo zůstat a strhne se na dotyčnou knihu lavina kritiky, ne-li přímo hejtů. Obě knihy této autorky pocházejí z online platformy a ne zrovna moc dobré, ale světe div se, najednou to nikomu jako zázrakem nevadí. Dokonce i ti největší kritici zarytě mlčí. :D Že by ty knihy byly tak dobré? To těžko. Příběhy jsou podprůměrné a psané takovým tím hodně pubertálním, až dětským jazykem.
Logicky to moc nedává smysl, některé scény přitažené za vlasy, postavy nesympatické až toxické, ale zároveň špatně vykreslené. Spousta klišé, všechno už jsem někde četla. Je tam vidět velká nezkušenost a nevypsanost autorky, ale opět to nikomu příliš nevadí. Jako super, že český bookstagram dokáže podpořit i ty domácí autory, ale bylo by fajn, kdyby tak shovívavý byli ke všem a nejen k těm, se kterými je pojí přátelské vztahy. Protože pak vidím recenze dotyčných u jiných knih, kde vytýkají tohle a tohle a tady to vychválí až do nebe? Přitom tohle má opravdu hooodně chyb. Nevím tedy, ale nepřijdou mi ty jejich recenze vůbec věrohodné a celkově by to chtělo víc objektivity.
Kniha sama o sobě je nemastná, nepsána příliš dobrým jazykem a nepřináší naprosto NIC nového do literárního světa. Kdybych chtěla, vypíšu i to, co se mi zdálo hodně špatné a toxické, ale nějak se mi nechce. Za mě je ta tvorba prostě pořád na nízké úrovni, příběh nedosahuje ani na ten průměr a pokud autorka bude stále odmítat kritiku, tak se na ten průměr ani nedostane.
Keby necitam predošlú knihu, asi by ti bolo na tri hviezdy, pretože by neiritovala tá veľká podobnosť. Dosť ma to zamrzelo, pretože autor sa zvyčajne zlepšuje... tu to uz stracalo dych. A to aj napriek tomu, že dej uz nie je taký detinsky.
A veľké mínus za to, že nebol ani trochu riešený nahodený problém s rodičmi. Bola to jasná výzva pre autorku! aby s tým bojovala. No toto sa stratilo úplne...
Bylo to sladké, roztomilé, naivní, občas kýčovité a plné klišé....
Ale to jsem přesně chtěla a očekávala :)
Do Miluju tě. Já vím jsem se pouštěla hlavně kvůli tomu, že mělo být nabité Star Wars. Bohužel ani tak nebylo.
Po Navždycky jsem si říkala, že Ava bude příjemnější hrdinka než byla Mei, vypadala tam totiž dost zajímavě. Jak já jsem se mýlila! Ava byla nesnesitelná, namyšlená a sebestředná. Jako hrdinka mi vůbec nesedla a dělala celou knihu daleko těžší. Naštěstí to trošku zachraňoval styl psaní a měla jsem to tak rychle za sebou. Protože kniha se četla skoro sama, stejně jako Navždycky.
Contemporary normálně nečtu, takže nevím, jak to funguje u jiných knih, ale vůbec jsem tady nežrala tu romantickou linku. Ale asi to bude jenom tím, že mi nesedla ta Ava.
Kniha je ale moc hezky graficky zpracovaná a barevná, pro někoho by plusem mohly být i soundtracky, já je ovšem moc neocenila, u knihy zásadně neposlouchám hudbu, rozptyluje mě.
Literatúra Česká nie je môj šálok kávy, kvôli tým menám a prostrediu. Povrchné vnímanie, moja chyba. Ale tento už druhý diel, veľmi pekné, palec hore. Pri prvom som sa dozvedela až po dočítaní že je to české, pri druhom mi to tiež ani nenapadlo, což je velký kompliment. Ava bola môj obľúbenec hneď od začiatku a nesklamala. Chris trochu áno, prišiel mi taky mierne slabý, mám radšej skôr iné typy, ale spolu im to docela išlo, takže spokojnosť. Oceňujem hudbu počas celého príbehu a playlisty som si stiahla. Klobúk dole a len tak ďalej.
Krásný příběh, který mi díky čtivosti velmi rychle utekl. Těším se, až autorka napíše další díl.
Hlavní hrdinka Ava je typický outsider, žije si ve svém fiktivním světě a lidi si ji příliš nevšímají. Žije si svůj vlastní příběh a ve své bublině se cítí úžasná, v reálném životě tomu tak ale rozhodně není. Jednoho dne její telefonní číslo skončí ve školní skříňce neznámého kluka, který ji ze zvědavosti napíše a romantika přes zprávy může začít.
Prvních cca 50 stránek jsem si nemyslela, že by to mohla být knížka pro mě. Četla se mi pomalu, obsahovala spoustu popkulturních odkazů na postavy a filmy, které jsem neznala a neviděla, některé konverzace byly až moc dětinské a úvod do děje a Avina života nebyl moc dobře zvládnutý. Jakmile se ale příběh rozjel, což naštěstí bylo dostatečně brzo, bylo to čím dál lepší.
Ava mě vážně bavila. Byla mi sympatická svou hlavou v oblacích i temnějšími vnitřními monology, když ji štvali lidi jako takoví. Každý introvert by pro tohle mohl mít pochopení, jen mě udivuje, jak někteří nechápou, že její výhružky jsou nadsázka a Ava určitě není agresivní psychopatka, která začne lidem trhat hlavy… Bavil mě i její výběr „přátel“, protože kdykoli měla nějaké životní nebo vztahové dilema, psala třem lidem – svému bráchovi, staré paní, ke které si chodila číst, a majiteli jejího oblíbeného knihkupectví. (TOP!)
Z romantické linky jsem občas měla trochu cringe pocit, ale naštěstí převažovalo takové to milé culení jako u westovek.
Líbila se mi i vedlejší zápletka ohledně Prestona, protože reálně jsou často lidi, kteří jednají nemorálně, nedotknutelní, a málokdy se oběti nějakého ponížení dostane takového zadostiučinění.
Popkulturních narážek tam bylo dost, někdy jsem se chytala a bylo to fajn, jindy jsem se nechytala vůbec, ale nijak mi to nekazilo dojem z knížky.
Co se týče stylu psaní, ten se mi, až na úplný začátek knihy, líbil moc, a některé hlášky bych si od Oly ráda vypůjčila. :D
Celkově na mě příběh a některé epické scény udělal takový dojem, že dávám 4*/5* a knížku bych milovníkům humorných YA romanťáren rozhodně doporučila.
Postavu Avy jsem si zamilovala už v Navždycky, a tak jsem se na její příběh těšila hrozně moc. Ne že bych byla teda z Navždycky nijak zvlášť odvařená, ale stojím si za tím, že Miluju tě. Já vím bylo asi tak stokrát lepší. Do téhle knížky musíte jít s tím, že to není nic převratného, ale je to taková ta typická pohodová feel good kniha, u které si odpočinete, zasmějete se a po dočtení budete mít zaručeně lepší náladu. Avu jsem si zamilovala snad ještě víc a hrozně jsem se s ní dokázala ztotožnit a Chris byl taky super, i když bych měla takovou menší výhradu co se týče toho, že mi oba dva charakterově dost připomínali Mei a Liama z Navždycky. Co se mi na tom však líbí nejvíc, jsou všechny ty popkulturní narážky. Jako jo, občas mi přišlo, že jich tam možná bylo až moc, ale jinak mi to přišlo jako skvělé oživení knihy a tak, jako u některých hlášek jsem se dlouho nezasmála. Jenom pozor na to, pokud stejně jako já neznáte Star Wars, to pak možná budete lehce zmatení, protože tvoří poměrně podstatnou část děje a taky bych si dávala bacha na narážky na Dvůr trnů a růží a Baladu o ptácích a hadech, protože je možné, že si je díky nim vyspoilerujete.. Velký plus však taky dávám za to, jak je celá kniha taková interaktivní - na vybraných stránkách se totiž ukrývají QR kódy a to mi přišlo jako fakt super nápad. A taková poznámka na okraj - palec nahoru dávám i za to, že se opravila vazba a knížka tak jde normálně otvírat, aniž byste si u toho skoro zlomili ruce.
4⭐/5⭐ Za mě rozhodně lepší než Navždycky. Jsem si jistá, že až zase někdy budu potřebovat zlepšit náladu, tak po Miluju tě. Já vím sáhnu znovu.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media
První věc, kterou musím pochválit je, že z vazby už nebudete mít křeče v ruce :D a grafická stránka je stejně boží jako v prvním díle. Další věcí, která mě velice potěšila a díky ní dávám plusové body - playlisty. I když mě u některých mrzelo, že jsem je nestihla poslechnout celé, než následoval další.
Ava je za mě rozhodně lepší postava, než byla Mei. I když se zdá být v určitých ohledech velmi naivní a zasněná. Mei se v této knize chová jako lepší kamarádka než v prvním díle.
Děj plynul rychle a celkem brzy odhadnete, kdo se skrývá za záhadným neznámým číslem.
Pokud jste milovníci Star Wars, tak Ava je váš člověk, já osobně jsem Team Harry Potter, ale i tak jsem si některé narážky na filmy, seriály užila. Za mě je i super myšlenka Luciho s Elfem, ale zasloužili by si více prostoru. Protože každý máme svého Luciho a Elfa co se rozhodování týče.
Knihu přečtěte klidně za odpoledne. Rozhodně od toho nečekejte nějaký MEGA WOW, ale taková oddechovka. Za mě o chlup lepší než první díl, bohužel za mě to mělo pár věcí, které celkovému prožitku sráželi body. Jako například "úchylák Edík" a já se jen ptám: Ale proč?
Druhé za mě doopravdy velké mínus a co mě hodně štvalo (ano, zapomeňme teď na všechny ostatní věci, prosím) bylo toto: kniha se podle všech náznaku odehrává v Americe či dobře lépe řečeno anglicky mluvící zemi (ale řekla bych, že dle školního systému to spíš sedí na Ameriku) a následně na fotce máme České tituly knih. A znovu se ptám: To jako vážně?
Sečteno podtrženo, není to úplný odpad, ale nic světového nečekejte. Podruhé se na knihu nechystám. Za sebe mohu říct, že průměr je dostatečný a že i chápu obě dvě strany čtenářů knihy - milující fanoušky, kteří za to dají ruku do ohně a i lidi, co knihu nenávidí.
Rozhodně by se autorka měla naučit přijímat kritiku. Za mě je mi osobně dost nesympatická, ale svým chováním vůči špatným recenzím to nevylepšuje.
⭐ 3/5
Milá knížka, která pobavila a splnila to, co jsem očekávala a navíc zde objevíte i playlisty, což se jen tak v knížkách neobjevuje. Četla jsem i Navždycky, která mi sedla o trochu víc, ale pokud hledáte feel good knížku, je tato skvělá volba.
(SPOILER)
Naprosto zbytečná kniha. Autorka by měla za tyhle ty blbosti povinně sázet stromy, protože i druhý díl je totální peklo! No, možná kdyby se tak nebránila kritice a připustila si, že to není tak dobré, jak jí namlouvají kámošky, tak by to taková hrůza nebyla. Jak už tady někdo psal, opět je to to samé, jako první díl, jen s jinými hrdiny. Autorka v podstatě napsala variaci na první díl, ale podstatně horší. Já se s tím prala od doby vydání, ale než jsem to dočetla, tak to bylo doslova čiré utrpení. Jo a ty popkulturní hlášky? Totální utrpení! Autorka nemá fantazii, aby vymyslela něco vlastního, protože všechno má přebrané a okopírované z jiných knih. Za mě by se Nofreeusernames měla držet marketingu, ten jí docela jde (tedy pokud se to netýká její knihy), co se týče psaní, tam žádný talent nevidím.
Co se týče děje...
Hrdinka je na pěst! Je to sebestředným, toxický a rozmazlený fracek a navíc šikanátor! Kniha absolutně nedávala smysl, postavy se chovaly debilně a tolik stupidních scén, to se jen tak nevidí! Jinak i v této knize autorka ignorovala logiku. Prostě tam nebyla, nic z toho do kupy nedávalo smysl. A ten toxický vztah tady?? Škoda slov! Kdyby tohle autorka vydala v zahraniční, tak především za tu šikanu, kterou pak obhajuje X stránek, by schytala takový hejt, že by se z toho sotva vzpamatovala.
Co jsem napsala k prvnímu dílu.
"Autorka si kolem sebe vytvořila Wattpad komunitu, která jí podporuje a velebí nehledě na to, jaký paskvil stvořila!"
A pořád to platí, protože většina recenzí tady je právě od těchto blogerek, které české autory sotva podpoří, ale tady prostě vzledoprdelky musí. Já kritiku na tenhle "skvost" chápu, vůbec se jí nedivím, protože ta tvorba je hodně špatná! Holt autorka absolutně nepřijímá kritiku, tak se není co divit. Tohle blbost patří leda tak na Wattpad, a ne do knihkupectví. Ale popravdě, tím zase urážím Wattpad, protože i tam jsou lepší díla, než je tohle peklo.
Dávám odpad, protože nic jiného než odpad to není.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Navždycky |
| 2021 | Miluju tě. Já vím |
| 2022 | Letní noci |
| 2023 | Jsme nevyhnutelní |
| 2024 |  Den po dni |
První díl byl lepší, hlavní hrdinka Ava mi v tomto díle vůbec neseděla a na rozdíl od Navždycky, tady byla na facku.
Graficky je knížka ale zpracovaná skvěle.