Mise Saturn
John Sandford (p) , Ctein
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337728/bmid_mise-saturn-cjF-337728.jpg
4
339
339
Pro fanoušky Marťana přichází mimořádný thriller z budoucnosti od autora bestsellerů NY Times a držitele Pulitzerovy ceny Johna Sandforda a mezinárodně uznávaného fotografa a fanouška sci-fi Cteina. Píše se rok 2066. Zaměstnanec Caltechu si při pozorování jen tak mimochodem všimne anomálie – něco se blíží k Saturnu a zpomaluje. Vesmírné objekty nebrzdí – to dělají jen kosmické lodě. Závěr jednání vlády je jasný: ten, kdo dokázal postavit tuhle loď, je v technologiích nejméně sto let napřed, a kdo se této lodi zmocní a dokáže ji dostat na Zemi, bude mít tak velkou výhodu, že mu žádný jiný národ nebude moci konkurovat. Číňané souhlasí... Začíná nejdůležitější cesta v historii výzkumu vesmíru. Dobrodružství o odvaze, zradě, vynalézavosti, tajemství a udivujících objevech, protože členové narychlo složené mezinárodní posádky zjišťují, že jejich sílu a rozum otestují nejen nepřátelé ze Země...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Saturn Run, 2015
více info...
Přidat komentář
Ačkoliv mám ráda knížky, které můžu využít jako dopravní prostředek na výlety do neznámých časů či krajů, ze všeho nejvíc si užívám ty, kde na příběhu až tolik nezáleží, protože veškerou pozornost na sebe strhává skvělý vypravěč. A Mise Saturn je přesně ten případ. Téma je zajímavé, ale nebýt způsobu, jakým autor příběh dávkuje, s takovým nadšením bych sedm set stran nabitých politikou nezpracovala.
Tohle mě dostalo. Po dlouhé době klasická sci-fi jak od mistrů žánru. Kdo má rád kosmické lety , mimozemské civilizace a techniku bude jistě spokojen. Já spokojen byl a knihu vzal po roce do rukou podruhé a zážitek stejný.
čekala jsem víc. Byla to spíš taková relativně pohodová akčňárna, která se odehrává ve vesmíru. Jen v jednom bodě mě to vážně chytlo a nemohla jsem se odtrhnout, (když se jim to začalo poněkud hroutit), ale jinak to napětí nebylo silné. Za mě 3-4 hvězdy.
U planety Saturn byla spatřena anomálie. Dvě země se vydávají na závod nejen s časem, ale i s technickým řešením, které jim umožní dostat se k této planetě. Podaří se zjistit o jaký objekt se jedná? A co návrat zpět na Zemi? Skutečně čtivý a napínavý příběh založený na uvěřitelných základech.
Můj první sci-fi román. Obvykle čtu společenskou literaturu 19. stol. Ale tohle bylo něco úžasného. Kniha, která by se klidně mohla stát realitou. Žádné star wars ani hvězdná brána. Žádný zelený mužíčkové. Prostě poctivý a uvěřitelný příběh, založený na znalostech fyziky. Kniha je velmi čtivá. Osobně bych možná uvítal ještě víc té sociální roviny na palubách obou lodí, ale to by pak už byla fakt velká "bychle" :-)
SPOILERY
Velice příjemná kniha. Byl jsem zvědavý jak si autoři poradí se setkání s mimozemšťany a dle mého názoru to zvládl skvěle a celá pasáž se četla jedním dechem (jenom mě trošku mrzí, že jsme se nedozvěděli více o stavitelích, nebo ostatních rasách). Místy byl popis děje trošku zmatený a nedokázal jsem si přesně představit co se děje a dost často se v textu objevovala zvláštní slovní spojení (lidé používali tabulku - hádám že to mělo být něco jako tablet, často bylo všechno nominální atd.)
2066: Vesmírná (nebo Nebeská?) odysea.
U Saturnu se objeví mimozemský artefakt, a tak je k němu ze Země vyslána průzkumná expedice - ale protože Sandford na rozdíl od Clarka reflektuje rivalitu mezi národy, expedice jsou hned dvě, s tím, že obě se snaží na místo doletět jako první a pokud možno všechno vyfouknout těm druhým. Tento boj místy eskaluje do až absurdních (ale bohužel uvěřitelných) výšin, které nejlépe opíše citát "Tady nejde o to, co by ztratilo lidstvo. Tady jde o soupeření mezi námi a Číňany".
Jinak jde o slušné hard SF, přesně v Clarkově vzoru. Střední hra, tedy přelet k Saturnu, je sice taková nudnější a docela nadbytečná, ale jinak to bylo dobré.
Rozhodně se jedná o zajímavé sci-fi. Nápadů je zde dostatek. Má to i skvěle napsané postavy. Nějaká ta hlubší zápletka a rozuzlení na konci neočekávejte. Je to dosti nepředvídatelné, nemá to zásadní pointu, ale je vše tak nějak uvěřitelné a slabší chvíle knížka neobsahuje. Za mě spokojenost. 75%.
Super sci-fi z poměrně málo vzdálené budoucnosti popisuje soupeření USA s Čínou o zisk nových technologií od mimozemšťanů. Knížka je velmi čtivá a udržela mě v příjemném očekávání dalšího vývoje událostí od začátku až do konce. Lstiví Asiati se v příznivém světle neukázali, ale pravda a láska nakonec zvítězila nad lží a nenávistí. Spokojenost vyjadřuji všemi hvězdami.
Dlouho jsem otalela nez jsem se do knihy pustila. Odrazovali me komentare, ze je to do poloviny nuda. Nakonec jsem se inspirovala radou, ze to muzu cist az od poloviny, ze o nic neprijdu, tak jsem se pustila do cteni. Ale me se to libilo od zacatku. Bylo to jako pisen od Pink Floyd, dloooouhy uvod, ale z toho uvodu, protahovaneho silne mrazi. Me mrazilo celou knihu. Vse bylo neuveritelne uveritelne. Jedina divna vec byla ze v Americe je prezidentka zena, to tedy dost pochybuji a jeste mluvi jak dlazdic a ne jak diplomat. Ke knize se urcite vratim, no vlastne mam chut si to precist znovu hned. S Martanem ma kniha jednu vec spolecnou, da se tomu uverit.
Byla jsem si poměrně jistá, že mne tato kniha vezme na zábavnou, napínavou a snad i poučnou cestu, leč pohon mé imaginace ze sebe vyždímal jen lehce nadprůměrný tah. Jistě, hektičtější životní období nepřeje četbě a znevýhodnilo by každou knihu, mám však pochyby, zda by mě "Mise Saturn" dokázala strhnout víc i v případě dostatku času a plného soustředění. Na téměř sedmi stovkách stran se dalo lépe pracovat s psychologií postav, čekala bych jaksi členitější děj, větší porci fascinace. Po dosažení cíle nenásledoval zatajený dech a vykulené oči, nýbrž určité zklamání. Alespoň hard sci-fi složka jela na plný výkon, s tou si autoři pohráli, jinak jde o spoustu politikaření, aniž by se dostavil dojem hlubšího vhledu do problematiky, a také mnoho nezávazného plkání s trochou žertíků.
Pointa tohoto obézního románu? Lidstvo je spíše schopno dosáhnout porozumění s mimozemskou inteligencí, než domluvit se (bez podrazů a mávání zbraněmi) mezi sebou navzájem. Já jsem Američan / Číňan / Rus / hrdý příslušník libovolného národa a kdo se narodil v jiné zemi, ten je roven lejnu na mé rohožce... změní se někdy tenhle přístup?
Čtvrtá astra nezůstala vzdálená světelné roky, chyběly k ní opravdu pouhé milimetry - stačilo mírně přidat na emocích a momentech překvapení.
"Máte nějaký vzkaz lidem Země?"
"Ano."
"Jaký?"
"Ahoj, lidé Země!"
Per Aspera Ad Astra - Zajímavé, Napínavé, Uvěřitelné, Fascinující!
Naše druhová agresivita, která člověka na Zemi pozdvihla na vrchol potravního řetězce, nám při setkání s dokonalejší mimozemskou civilizací může být nebezpečná!
A politika, ta je nebezpečná vždycky!
Celkem zajímavé čtení. Opravdu začátek se podivně a pomalu četl ale po těch několika pasážích už to šlo.
Více než polovina knihy je nuda o ničem, druhá půlka je však výborná a stojí za přečtení. Všem budoucím čtenářům doporučuji přeskočit až do bodu,kdy se americká loď dostane k Saturnu. O nic důležitého nepřijdete.
Hodnotím celkově za 70%.
Kdybych to měl říci natvrdo: Přečtěte si začátek, následně přeskočte celou první půlku knížky (až do okamžiku, kdy lodě dorazí k Saturnu – o nic rozhodně nepřijdete) – a potom už si to užívejte až do konce.
Je to jako kdyby v derby Sparta – Slávia první poločas na hřišti místo hráčů pobíhal zmatený správce stadionu a narychlo ještě dosekával trávník, umísťoval rohové praporky a dolajnovával čáry. O to víc vás pak bude bavit druhý poločas s opravdovými fotbalisty.
Příběh je daleko více o lidech, než o mimozemšťanech – a třešničkou na dortu je skvělý doslov.
Za tu první (užvaněnou) půlku 2*, za druhou 5*, takže průměr 3,5*, ale protože mě knížka nakonec HODNĚ bavila, zůstanu u vysoce nadprůměrných 80%! A dovolím si knihu i doporučit, protože autoři vnášejí do otřepaného modelu "setkání lidí s mimozemšťany" zcela nové prvky (nebudu prozrazovat).
(Podobnost s Marťanem bych vůbec neřešil, protože tam žádná není.)
Propracovana sci-fi, která nepotřebuje uslizené emzáky, zato si víceméně vystačí s pozemskou fyzikou a technikou. Často - a právem - je srovnávána s Marťanem, snad jen rozjezd je oproti němu trochu pomalejší. Jediná výtka skvělému příběhu je úplný konec - byl předvídatelný, v hollywoodském stylu, čímž u mě knížku připravil o pátou hvězdičku. Jinak ale velmi příjemné čtení, které se myslím natrvalo usadí v top žebříčcích sci-fi žánru.
Jaký je rozdíl mezi limonádou s příchutí koly a samotnou kolou? Člověk může pít limonádu s příchutí, ale není to kola.
Z mého pohledu podobně je na tom i tato publikace. Má skvělou premisu, která slibuje vzrušení každému milovníkovi sci-fi, faktem ale je, že se jedná o klasický knižní spotřební artikl dneška, které nad žánrovou katastrofu povyšuje druhý autor, Ctein se svými zevrubnými technickými popisy. Myslím, že kdyby celou tuto knihu napsal jen a pouze on, mohlo to aspirovat na pokračovatele Clarkova či Bradburyho.
Problémem této knihy je, že jí nenapsal vědec, nýbrž „bestsellerář“, který se pro jednou (?) rozhodl vkročit do vod sci-fi. A tak se z knihy se sci-fi premisou stává příběh, kde prim hrají zákulisní praktiky politiků (kterým je věnován opravdu velký prostor), sex (ano, i na ten dojde, jsou zde jak sázky, tzv. Šukbank, kde se sází, kdy se dvě postavy vyspí, tak i klub orgií) a vulgarity (tyto jsou velice časté a věřte, že oslovením „do prdele“ to teprve začíná). Nejsem žádný puritán, na druhou stranu mne v žánru odkojili Wells, Clarke a Bradbury, kteří tyto záležitosti spíš upozadňovali.
Let k Saturnu je z hlediska žánru docela jednotvárný (jojo, nějaké sabotáže apod. tu jsou, ale nečekejte žádné obdivování planet či jejich měsíců), popis Saturnu poměrně zběžný a první kontakt spolu s emzáky katastrofálně zmrvený (čtenáře Vesmírné odyssey už teď lituju).
K tomu ještě mám takový pocit, jako kdyby některé pasáže byly přímo (snad slovo od slova) vyňaty právě z Vesmírné odyssey, přičemž autor se neobtěžuje Clarka nijak zmínit.
Velkým problémem pro mne byla absence jakéhokoliv umění (viz. právě Clarkovy neustálé citace, narážky a poklony starým mistrům různých oborů). Je divné, když vědec je schopen umění tvořit (a snad i ve svých dílech doceňovat víc) lépe, než umělec jako takový.
Jisté výhrady bych měl i k překladu, jelikož si nejsem tak úplně jist použitím některých termínů.
Jako klad této knihy vnímám její vysokou čtivost (ale tu má Hartlův Malý pražský erotikon taky :)). Dalším plusem pak jsou skvělé technické popisy Cteinovy.
Shrnuto a podtrženo: čtivá, technikálně vyspělá brakovitá óda na lidskou vyčůranost, ze které jsem si nic moc nevzal. Tedy 1* za příběh a 2 za toho miláčka Cteina.
Kniha mě opravdu mile překvapila a bavila. Je fakt, že jsem fanda Clarkovy Vesmírné odysey - takže možná na knížku nemám úplně objektivní pohled, každopádně kniha měla několik neočekávaných zvratů a celý děj skutečně odsýpal ve slušném tempu. Za mě tedy plný počet hvězdiček;)
Ani jeden z pánů autorů nemá vzdělání v oboru a na knize, která se napohled tváří jako hard SF je to zřetelně poznat. Pan Ctein je původem fotograf a pan Sanford je reportér a postavy Sandyho a Fiorelli jsou pěkná syntéza obou autorů. Jak již bylo naznačeno, kniha se tváří jako hard SF ale je to spíš social-polit fiction a trochu to připomíná Sedmero EV bez té disaster linky. Fakt je ale ten, že koho bavil Saturnský ruchch, přijde si na své i tady protože i přes nepopiratelně reportérké kořeny je to skvělá kniha na které jde poznat, že jeden z autorů je fakt dobrý reportér, který umí ověřovat prameny a využívat zdroje. Bavil jsem se neskutečně i díky na dnešní dobu vcelku slušnému překladu.