Místa ve tmě
Lidmila Kábrtová
Tereza je rozvedená a život si zpestřuje milenci. Klára je ptáček ve zlaté kleci. Eva se obětovala dětem a rodině. Karla si chce pořádně užívat. Alice se snaží nebýt plačka jako její matka. Petra už toho má tak akorát a plánuje s životem seknout, ale Magdalena začne zase toužit. Jejich příběhy se v ničem nepodobají, přesto se tyto ženy v určitý moment potkávají a vstupují si do života, aniž by o tom věděly.... celý text
Přidat komentář
Texty dohromady dávaly smysl, což bezpochyby oceňuji. Náhled do běžného života žen, které se snaží přežít, zlepšit svůj život, mi byl velmi blízký. Není to žádná slátanina jako mnohé pokusy českých autorů zachytit onu obyčejnost. Někdy se ke knize ráda vrátím, texty Kábrtové se mi zamlouvají čím dál víc.
Co připsat, když všechno o tom, jak jsou povídky propojené, o čem pojednávají, rozebírají už ostatní komentáře... snad jen - každá z hlavních postav tam byla vyobrazena v nějakém temném rozměru svého života, na druhou stranu - kdo čekal něco jiného od míst ve tmě? A svým způsobem zde krásně koresponduje i grafické zpracování knihy, které citlivě pracuje s motivem jablka, které se v knize nejednou objevuje. Jablka potlučeného životem stejně jako hrdinky proplétající se jednotlivými povídkami.
Každá z povídek byla zajímavá a všechny se mi velmi dobře četly. Jsou to povídky o různých současných ženách a jejich životech a vztazích. A jsou propojené, také různým způsobem (méně či více) a jsou smutné, někdy se špetkou naděje. Knížka je krásná na pohled i pohmat (klikatá stužka místo záložky !). Škoda, že povídky, i ty nejpovedenější, se mi už brzy po přečtení, tak nějak rozplynou. I když, kdo ví, třeba tentokrát ne tak úplně.
Přečteno na doporučení Aleny Mornštajnové. Lepší reklamu snad ani Ludmila Kábrtová mít nemohla. Sepsala 12 povídek, které se o sebe občas chytře otřou a vytvoří křehkou mozaiku o ženách toužících přiblížit se lásce i za cenu nepříjemných následků. Funguje to samostatně i komplexně, je v tom spousta emocí a ve výsledku je to spíše k zamyšlení, než ke zhroucení. A možná si to dám ještě jednou...
Zahrada plná padaných letních jablek, stará třešeň na konci aleje, noční obloha se souhvězdím labutě nebo třeba koketní pacientka s roztroušenou sklerózou...to jsou momenty, na které jen tak nezapomenu. Navíc jsou příběhy lehce propojené, některé navazují o několik desítek let později a to ještě umocní zážitek z těchto Míst ve tmě.
Vůbec to není špatné. Postupné nenásilné propojení jednotlivých povídek vytvořilo zajímavý celek. Snad jen trošku depresivní celek. Chybělo mi nějaké pozitivní světýlko na konci, nějaká snaha bojovat za lepší dny.
Ženské postavy na mě působily vesměs rezignovaně. Svůj život přijaly, jaký je a smířily se s ním. I když dokázaly prohlédnout svou situaci a měly možnost něco změnit, nic neudělaly. Tím vlastně přijaly odpovědnost za to, jaký život si vybraly, byť to byla varianta z pohledu čtenáře mnohdy lítostná. Líbilo se mi, jak L. Kábrtová popisovala každodenní život, milostné vztahy a lidské tělo bez příkras, tak, jak to prostě je a funguje. Současné tvorbě českých autorek fandím a určitě doporučuji!
Povídková sbírka Místa ve tmě pro mě byla hodně, ale hodně milým překvapením. Současné české tvorbě dlouhodobě fandím, nicméně povídky se mi málokdy trefí do noty. Těmto se to rozhodně podařilo. Má to nádech Soukupové či Dvořákové, což jsou moje dvě velké oblíbenkyně, cítila jsem všechny ty emoce, které kniha obsahuje. Místa ve tmě jsou zkrátka takovou tou klasickou českou depkou, kterou ale sem tam probleskne i to dobré. Propojení osudů jednotlivých postav je zvládnuto s noblesou a grácií, ne prvoplánově jako v případě Bábovek. Za mě velké doporučení a už na mě čeká autorčina experimentální próza Koho vypijou lišky.
Ač ze začátku mi přišli povídky nevýrazné, kolem třetí/čtvrté jsem se pořádně začetla. Možná tomu pak pomohla i začínající návaznost - mihnutí se žen z jiných povídek - a poté jsem byla již pořád ve střehu a hlídala, jak by se osudy žen mohly navzájem ovlivňovat a propojovat.
Kniha není příliš veselá, ženy zde nejsou příliš optimistické a tak nějak rezignovaly. Snad Kromě Kláry, která si uvědomila svoji situaci a rozhodla se ji změnit. Řekla bych, že je zde velice dobře nastíněná mentalita určitých typů žen.
Některé povídky byly čtivé a zajímavé, některé pro mě byly neuchopitelné, ale celkem se mi kniha líbila.
Zajímavě vystavěné příběhy, z většiny z nich jde smutek a strach, ale konečné vyznění pro mne bylo jasné - "mám skvělý život". Nedovedu si představit žít život ani jedné z postav, ale kniha byla velmi čtivá a i vzhledově moc povedená - a ta vlnkovaná záložka je boží :o)
Ze začátku jsem z knihy neměla žádný pocit. Četla se dobře, ale nezaujala mě. Studenost mě napadalo u hlavních postav. Nevím proč. Propojené povídky ale postupně dávaly jeden obraz, který sice ukazoval smutný svět žen, ale zároveň jako literární kus dával smysl. Nečetlo se mi to radostně. Tahle kniha mi optimismu co se týká milostných vztahů a života moc nedodala, bylo náročné ji dočíst, ale nebylo to proto, že by byla špatně napsaná.
Tak pestré.....až jsem se v postavách ztrácela...První povídka mne nadchla, ale mé nadšení u každé další povídky pomalu vyprchávalo až jsem knihu odložila úplně.....
Pestré, vzájemně propletené a doplňující se povídky/příběhy převážně ženských hrdinek, ve kterých navštěvujeme "místa ve tmě" jejich myslí a srdcí, napsaných velmi koncentrovaným a podmanivým stylem, bez zbytečného rozpitvávání, ale zároveň beze strachu a studu dotknout se toho podstatného.
Dotažené, vyzrálé, inspirativní nejen pro ženy.
Povídky jsou nevděčné, ne všechny na tak malém prostoru stihnou zaujmout. Těmto se to ale podařilo, jsou stručné, čtivé a hlavně pozitivní. O ženách různého věku, které se nenechají svým neuspokojivým životem uvláčet. Příjemné čtení.
Bravurní povídky, čtivé, překvapivé. Jediné co mi trochu vadilo, že podle mě měli všechny hrdinky stejný charakter, jednání, promluvy, jen jiná jména. Všechny byly poddané mužům, mnohdy ustrašené a vlastně stejné.
Část díla
Děti
2018
Divoženka
2015
Druhá noc u jezera
2018
Kabinet pokusných zvířátek
2018
Kostelnice
2017
Autorovy další knížky
2013 | Koho vypijou lišky |
2021 | Čekání na spoušť |
2018 | Místa ve tmě |
Knížka se mi moc líbila. Četla se hezky a propojení jednotlivých postav byl super nápad. Příběhy ze života mě baví.