Místa ve tmě
Lidmila Kábrtová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380501/bmid_mista-ve-tme-Anr-380501.jpg
4
239
239
Tereza je rozvedená a život si zpestřuje milenci. Klára je ptáček ve zlaté kleci. Eva se obětovala dětem a rodině. Karla si chce pořádně užívat. Alice se snaží nebýt plačka jako její matka. Petra už toho má tak akorát a plánuje s životem seknout, ale Magdalena začne zase toužit. Jejich příběhy se v ničem nepodobají, přesto se tyto ženy v určitý moment potkávají a vstupují si do života, aniž by o tom věděly.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě bohužel moc neoslovila, ale určitě si od přečtu ještě další knížky od paní Kábrtové
"Jablka rozrážející mraky..."
Útlá kniha povídek o ženách s různým životním údělem a přesto mají cosi společného.
Některé příběhy mají hloubku a přinášejí zamyšlení nad všedními okamžiky života, autorka umí krásně vystihnout náladu postav.
Stejně jako Čekání na spoušť příjemné čtení, ale jen na 4 hvězdy.
Tak dlouho jsem byla přesvědčená, že já a povídky nebudeme nikdy kámoši, až mi osud nachystal dvě perfektní povídkové knihy za sebou. :)
Lidmilu Kábrtovou jsem kdysi zaregistrovala, ale až po velmi dlouhé době se ke mně dostala a je to teda další skvělá česká kniha!
Takže další česká autorka, kterou byste neměli jen tak minout.
Objevila jsem další výbornou českou spisovatelku.To mě opravdu bavilo.Krátké povídky,které se poskládají do něčeho většího.
Moc hezky napsané. Autorka mě mile překvapila svou vyspělostí a zkušeností. Umí vystihnout a popsat lidské charaktery a jejich životní příběhy. Knížka je taková smutná psychologická analýza lidí. Povídky jsou provázané podobně jako v Bábovkách od R. Třeštíkové. Tady je to víc na dřeň, ale zabalené do poetického papírku.
Kniha je pekne spravená,až trochu klame telom,od týchto jabĺčok som veru čakala viac. Prîbehy o ženách....,nie celkom zlé námety, ktoré sa ale prepadávali do rôznych klišé, psychologizácií à la červená knižnica a aj som sa občas asi strácala v tej ich prepojenosti. Nebyť poviedkovej formy,knihu odkladám ...
Milé povídky a to přitom na povídky nejsem. Než se pořádně začtu, je konec. Tady ale ne. Autorka dokázala říct na malém prostoru vše, co bylo potřeba. Postavy byly uvěřitelné, některé jsem litovala, některé byly na proplesknutí.
Vypadek internetu u nas doma. Co ted? Beru si knizku. Zacitam se. Moje druha Kabrtova. Ctu. Ctu. Chvilema mam pocit, ze jsem nasel cizi denicek. Mam to vubec cist dal? Slusi se to? Neni to jenom pro zensky? Delam si caj. Internet uz jede. Je mi to jedno. Povidky se skladaji do sebe. Tohle musim docist. Ty chlapi jsou tam fakt hrozny. Nepodobam se nekomu z nich? Brrr. Ty seznamy. Docitam. Snad ne.
Zazitek na pet hvezdicek.
Moje druhá Kábrtová a opět příjemné čtení. K zamyšlení, k poučení, ne jen prázdný příběh. Poslední dobou mám opravdu ráda povídky, jen mi mrzí, že mi nezůstanou vzhledem ke své délce v paměti.. a SPOILER bylo mi líto faráře... Tady se ten americký happy end tak nabízel... :D
Po pozoruhodné experimenální prvotině Koho vypijou lišky nám Lidmila Kábrtová servíruje osvědčený a čtenářsky vděčný formát – vzájemně propletený soubor povídek. Styčných bodů mezi jednotlivými příběhy je několik – samotné ženské hrdinky, místa i otevřené konce.
Zdánlivě roztříštěné vyprávění o různých podobách ženství se spojuje v melancholický celek. Ženy v knize jsou často muži manipulovány, zneužívány i tyranizovány, a na první pohled vykazují šablonovité chování. Kulisy se mění, stereotyp zůstává. Křehká mozaika poskládaná z 12 příběhů nebude fungovat jednolivě, ale jako celek nechá čtenáře nahlédnout do myslí i duší obyčejně neobyčejných žen, na které můžete narazit kdekoliv.
Povídková kniha Místa ve tmě jsou druhý autorčin počin a musím říct, že po přečtení všech jejích knih ji řadím mezi top české autorky.
V této knize poznáme spoustu postav, kteří mají opět nelehký život. Všechny postavy si v povídkách navzájem vstupují do života, aniž by o své existenci věděly. Kniha je hodně podobná nejnovějšímu dílu, které vyšlo minulý rok - Čekání na spoušť. Ta mě ale zasáhla mnohem více…
Pokud taktéž čtete české autory, máte rádi povídky, máte rádi osudy mnoha postav, které na sebe volně navazují, jděte do ní. A pusťte se i do těch ostatních knih.
Tahle sbírka povídek mě velice překvapila. Od knihy jsem vlastně nečekala nic a rikala si snad mi paní spisovatelka Kábrtová sedne a ano, sedla mi. Styl psaní, mi velice sedl a povídky vlastně také. Některé mé hodně bavily a některé za mě byly slabší. Celkově ale za mě kniha nedopadla špatně a já se těším na další, co už na mě čeká a to Čekání na spoušť.
Povidky nemam rada, ale tahle kniha me dostala, prestoze vetsina deje je ponura, smutna, cisici beznadeji a zoufalstvim. Precteno jednim dechem.
Styl psaní je strohý, ale propojení postav a děje je úžasné.
Popisy jsou tak zajímavé až má člověk trochu pocit že to zažil. Ženy jsou tady popsány trochu nelichotivě, ale v některých situacích si to dělají “ děláme “ sami.
Určitě doporučení k přečtení.
Těžká, přetěžká deprese. Ženy jsou v ní zobrazeny nelichotivě, nesamostatně, podřízeně. Čtení, které vás bude spíš jen bolet a málokdy nabídne řešení, katarzi, obrat. Autorka je mimořádně dobrá v tom vykreslit atmosféru, vůně, pocity. Když jedna z hrdinek šlapala po zemi pokryté jablky, prostě jsem je cítila taky, i ten hnilobný pocit, jak křupou pod botou...
Výborná knížka, přečteno jedním dechem. Ani mi to nepřijde jako povídky, jak skvěle se to prolíná.
Část díla
Děti
2018
Divoženka
2015
Druhá noc u jezera
2018
Kabinet pokusných zvířátek
2018
Kostelnice
2017
Autorovy další knížky
| 2013 | Koho vypijou lišky |
| 2021 | Čekání na spoušť |
| 2018 | Místa ve tmě |
Já si prostě nemyslím, že život je (pouze) slzavý údolí a není cesty ven. Takový knihy mi obvykle nevadí, čtu je, ale v tomto případě to bylo jen vysilující a nebavilo mě to.
Některé povídky mi přišly harlekýnkový, postavy vesměs stejný.
Propojenost postav ok, to docela funguje.