Finální říše
Brandon Sanderson
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113275/finalni-rise-113275.jpg
5
714
714
Už přes tisíc let padá z oblohy popel a nekvetou květiny. Už přes tisíc let žijí Skaové v nelidských podmínkách a v trvalém strachu pod krutou absolutní vládou nesmrtelného Lorda Vládce. Nadějí na únik z tohoto pekla se stává až Kelsier, který v sobě objeví schopnost allomancie, příslušející pouze mistbornům, schopnost „spalovat" kovy a získávat tím krátkodobě mimořádné schopnosti - sílu, předvídavost, možnost ovlivňovat druhé. Obklopen elitou podsvětí chystá útok proti Lordu Vládci. Ten by však nebyl uskutečnitelný, kdyby se Kelsier náhodou nesetkal s dívkou jménem Vin, sirotkem z ulice, zvyklým nečekat od lidí nic než zradu. Odhalí u ní také mimořádné schopnosti mistbornů a naučí ji využívat je. Prostřednictvím Vin infiltruje okolí Lorda Vládce. Kelsierův plán se ovšem začíná vyvíjet nečekaným směrem a míří k tragickému vyústění... Příběh je plný napětí, intrik, překážek, nečekaných zvratů i vtipu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2011
,
Talpress
Originální název:
The Final Empire
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
...
...
Když jsem dočetla poslední kapitolu, zůstala jsem dlouho civět na zeď s jedinou myšlenkou. Tohle je všechno?
Při čtení knížky jsem si prošla záchvaty smíchu, culení a především pláčem. Ten konec mě úplně a naprosto odzbrojil, brada mi spadla snad až na zem. Takhle roztříštěné emoce jsem neměla od doby, kdy jsem dočetla Zaklínání světla.
Ten svět je naprosto úžasný. Skvěle vymyšlené originální prostředí. Mlhy a červené slunce. A magie? Pálení kovů, tahání a tlačení za ně a co všechno dokáží dohromady způsobit? Úžasné.
Způsob jejího využití, postavení lidí ve společnosti. A inkvizitoři a obligátoři? Geniální.
Hlavní postavy se staly mou srdcovkou. Vin, Sazed, Ham, Marsh... ale především Kelsier.
Jak si mohl Sanderson dovolit ho zabít?! I přestože je to pro vyšší dobro! JAK JEN MOHL?! Takto úžasná postava a on ji prostě nechá zabít a k tomu ještě ani neublíží Panu Vládci, když má konečně tu možnost.... Přesto tak nějak vím, že zabít ho, bylo dobré pro příběh, ale to není důvod, proč bych měla Sandersonovi odpustit, že se ho takto zbavil. Kelsier je prostě správný hrdina s touhou napravit svět, bránit své milované a i přes všechno, co si zažil, stále věřil lidem a smál se. K tomu jako správná postava měl spoustu špatných vlastností, například se bezhlavě pouštěl do akcí, šlechtice nenáviděl bez rozdílu.
Já zkrátka nemám slov a asi nedokážu úplně objektivně posoudit knížku, protože tohle bylo závaží na mé emoce. Pokud máte rádi dobře promyšlené fantasy, neměli byste knihu minout.
No tak tohle byla parádní jízda od začátku až do konce. Sanderson vytvořil originální temný svět plný charismatických postav, které si okamžitě zamilujete. Magický systém v podobě allomancie je bezesporu zajímavý a hlavně má hlavu a patu i co se týče fyzikálních zákonitostí (i když je pravda, že jsem se v tom zatahování a odtahování kovů v bojích místy ztrácela). Hrozně se mi líbilo, že příběh je jedna velká skládačka, která vám postupně začne odhalovat různá tajemství a vše najednou začne dávat větší smysl. Děj byl napínavý, odsýpal a zajímavě vygradoval v konec, u kterého jsem měla otevřenou držku a ani jedno oko suché. Dokonce s recenzí jsem si potřebovala dát načas, abych to celé vstřebala. Okamžitě jsem však sáhla po druhé knize. Určitě doporučuju.
Co však musím vytknout jsou ty obálky od talpressu, to je fakt příšerný. Britské vydání vypadá mnohem lépe.
Táto kniha si ma získala hneď od začiatku. Cítil som sa ako kôň a dej knihy si ma osedlal a nechcel pustiť oprate. Keď som knihu dočítal, úplne ma odrovnala a chcel som napísať nejaký pekný komentár, ktorým by sa dala kniha zhrnúť, žiaľ ale myšlienky som mal tak rozvírené, že som nebol schopný nič napísať... Je to už asi mesiac a ja stále neviem čo presne napísať... Asi iba, že knihu odporúčam a názor nechám na každom, kto si ju prečíta.
Mistborn - Finální říše je velmi dobře postavený fantasy příběh, který stojí na několika pilířích. Uvěřitelné postavy, neokoukaný worldbuilding a systém magie, dobře vystupňované napětí. Občas mi vadil semtam objevivší se YA prvek a uplně jsem nesouznila s posledním úderem dřevěným kopím, které vyústilo v konec. Záporak se totiž zprvu zdál jako nepřemožitelný nadčlověk. Navzdory tomu Mistborn doporučím všem, kteří mají zájem o neokoukaný fantasy příběh - přiznávám však, že nemám okamžitou chuť pouštět se do dalších dílů, tak jako jsem to měla u Archivu bouřné záře. Přesto Sandersonovi díky. Ale za onu kruťárnu na straně 522 mu posílám políček.
Jsem fanoušek fantasy a vysokého počtu stran. Celá série samozřejmě splňuje obojí, děj rozhodně není natahovaný. Naopak, pro pořádné vysvětlení a připomínání, jak celý ten jedinečný systém magie vlastně funguje, to je prostě potřeba.
Naprosto dokonalé! Celou knihu jsem hltal stránku za stránkou a s vypětím očekával konec, který byl naprosto geniální. Od Brandona už jsem četl první dva díly Archivu bouřné záře a myslel jsem si, že už laťku nasadil tak vysoko, jak to jenom jde. Očividně jsem se mýlil a tohle se u mě řadí na stejnou úroveň jako Slova paprsků a tedy patří do mé síně slávy nejlepších fantasy :D
Super kniha, okamžitě mě vtáhla do děje a nemohla jsem přestat číst... bylo tam sice pro mě, co si nepamatuju jména, ze začátku trochu víc postav, ale brzy jsem se zorientovala a skoro všechny postavy si oblíbila :)
Dokonale propracovaný svět, charakteristiky postav, popis prostředí, svižný děj... Má to všechno, miluju to a neustále se modlím ať konečně někoho napadne udělat nové obálky !
Od série Mistborn jsem měla po přečtení Warbreakera a několika recenzích velká očekávání, ale překvapivě je, minimálně zatím tento díl, rozhodně předčil. Když sledujeme ve většině fantasy knih nějaký zvrat, je to jako kdyby někdo zkrátka přehodil vyhybku příběhu, koruna padne do ruky někomu jinému, někdo zemře, něco se pokazí. U Brandona Sandersona je zvratem ale myšlena pasáž, kdy se dílky skládačky které člověk celých 600 stran sbírá spojí dohromady, vytvoří se nový rámec celého příběhu a člověk zpětně pochopí to, nad čím už skoro přestal přemýšlet. Každou věc která trochu drhne ale jejíž nedovysvětlení přejdete, protože ve fantasy nebývá vše jasné, vám autor osvětlí, vše začne dávat smysl a vy zůstanete jen s otevřenou pusou (a pravděpodobně i slzou na krajíčku) zírat do zdi a přemýšlet, jaký mozek může něco takového vymyslet.
Opravdu, i já jsem se trochu zalekla, když jsem uviděla obálku, ale knihu jsem dostala jako dárek, tak jsem si řekla, že jí dám šanci a uvidím.
A byla jsem velmi mile překvapena. Svět, ve kterém jsme se ocitli, se mi moc líbil; postavy jsou velmi dobře napsané, sympatické a uvěřitelné, a to včetně hlavní hrdinky, která se na její mladý věk chová racionálně. Někdo by mohl říct, že je to jen další obyčejné fantasy, ale musím odporovat. Pro mě nové, neokoukané, smysluplné, napínavé a vtipné... No, já jsem nadšená, už jsem se stihla přesunout k druhému dílu. Určitě doporučuji!
"Ženy jsou jako... bouřka. Jsou krásné na pohled, někdy se i hezky poslouchají - ale většinou jsou dost nepraktické."
Podle obálky jsem si vůbec nebyla jistá, že se mi bude kniha líbit, ale musím říct, že to byla pořádná jízda. Sice někde jsem si říkala, že není žádná akce, že by už mohla být, ale na druhou stranu, zase to aspoň nebylo všechno naráz a vážně tam byl znát ten čas, který všechno připravovali. Každopádně poslední třetina byla jedna velká jízda a já se nemohla dočkat, jak to dopadne. Musím říct, že jsem si postavy stihla oblíbit a jsem zvědavá na další díly.
Je to sice celkem čtivě napsané, ale spousta povídání okolo a hrozně málo akce. Úryvky z deníku jsou úplně zbytečné. Pán Vládce jako hlavní záporák vůbec nefunguje, celou knihu se o něm vlastně jen mluví a přestože to má být nesmrtelný bůh, je na konci celkem jednoduše zneškodněn. Zkrátka mě tahle knížka moc nenadchla. Druhý díl přesto zkusím, jen abych věděl, kam to bude pokračovat.
Jsem v Kosmíru nová, takže můj komentář bude možná trochu naivní. A taky asi dost dlouhý, ale nemůžu jinak.
Předem chci říct, že tohle píše někdo, kdo ke knize přistupovala se skepsí. Dostala jsem ji jako dárek a popravdě si nebyla ani úplně jistá, že ji dočtu. Měla jsem totiž dojem, že jsem hrdinského fantasy už přesycená, že už mě nebaví, že už mi nemá co dát.
Nakonec nemůžu jinak než dát 5*, zařadit Brandona Sandersona mezi své nejoblíbenější autory a honem si jít objednat další díly! A hořím zvědavostí, jaká další překvapení pro nás BS má přichystaná, co vše se ještě dozvíme. Ono tady totiž nikdy není nic takové, jak si na začátku myslíte. :)
Mé obavy, že se budu nudit, se rozplynuly velmi rychle. Mé obavy, že děj bude mít nelogické trhliny, se rozplynuly vzápětí - všechno je nakonec vysvětleno, vše má svůj smysl.
Mé obavy, že zajímavost knihy bude stát jen na originálním systému magie, byly úplně mimo.
Tohle je přesně to, co od fantasy chci a očekávám - skrytá tajemství (BS má vždycky ještě nějaké tajemství!), zvraty, chytré nápady, sympatické postavy. Jsem z Vin opravdu nadšená, konečně dobře napsaná ženská postava ve fantasy, jo!
(Většinou jsou ženy ve fantasy buď převlečení muži anebo sexuální objekty, které tam jsou jen proto, aby měl hrdina koho milovat, a jejichž charakteristika spočívá v detailně popsané barvě vlasů.) Vin je tak skvělá, až si říkám, jak může dospělej chlap napsat tak dobrou šestnáctiletou holku? :-D
Asi nemá smysl mluvit tu o tom, jak jsem nadšená z děje, ostatně nechci spoilerovat. Je to rozhodně něco, co mě dokázalo překvapit. A takových knih není moc (teda vlastně asi je, když koukám na to, kolik má BS už vydaných knih:).
Hodně cením i dialogy, které dodávají celé knize určitou lehkost a díky nimž se dokážeme spřátelit s postavami.
Popisy soubojů, které mě obvykle nijak moc nebaví, jsem tady hltala a obdivovala jsem skvělé nápady, které postavy měly.
Poslední čtvrtina knihy nabrala neuvěřitelný spád, plný (očekávaných i neočekávaných) zvratů a fakt silných okamžiků. A já se prostě od poslední čtvrtiny už nemohla odstrhnout.
Na Vin jsem se teda občas zlobila, že jí něco ještě pořád nedocvaklo, jindy mě ale ohromovala její bystrost a její chytré nápady. Celkově myslím hodně vyrovnané a uvěřitelné.
(Jedná výtka vůči Vin by přece byla: Přijde mi trochu hloupé a vlastně bych to do té postavy ani neřekla, že se bude tak ošklivé chovat ke kandrám.
Je mi jasné, že později svůj názor na ne nejspíš poupraví. Ale zrovna skaatka z ulice by asi nebyla člověk, který by takhle někým pohrdal, ne?)
Líbí se mi, že to není černobílé a prvoplánové (jdi se bodnout, G. R. R. Martine) a zároveň ani naivní (že by hrdinové nepochopitelné všechno přežívali). Jako jo, nerada vidím dobré postavy umírat, ale tady to má smysl.
Ať jen nechválím, musím zmínit i nějaké mínusy:
1. Ta obálka je tak špatná, že bych po téhle knize nikdy sama nesáhla. Ačkoli mám radši paperbacky, jestli knihy někdy vyjdou v pevné vazbě, asi si je do knihovničky koupím, protože tohle je ostuda.
2. Překlad není špatný, ale mrzí mě řada překlepů a chyb. Zvlášť nepříjemné to je v nějaké napínavé chvíli, kdy se najednou musíte vrátit na začátek věty a zjišťovat, co má vlastě říkat. (Skalpovat místo stáhnout z kůže to završuje.)
Za mě nejen super čtení, ale i hrozně inspirativní. BS mi právě ukázal, že vážný fantasy neumřelo. Díky!
(A toho kluka, co mi dal první díl, asi zabiju, když koukám na ceny dalších.:D)
Moje první zkušenost se Sandersonem a zároveň jedno z nejlepších fantasy co jsem zatím četl. Všechny postavy jsou dobře a uvěřitelně napsány a ikdyž je hlavní postavou vůastně 16 ti letá holka (což bych obvykle považoval na negativum), tak byla sympatická a opravdu jsem si jí oblíbil.
Co se týče magického systému, tak ten považuji za jeden z nejpropracovanějších se kterým jsem se setkal a podobné "uspokojení" ohledně magie jsem zažil asi jen u Jména větru. Magii je v knize věnováno poměrně hodně prostoru což pro někoho (mě) je veliké pozitivum, ale věřím, že někomu to přijde zdlouhavé a moc popisné.
Suma sumárum jasných 5 hvězd a těším se na další díl.
Mistborn je zajímavá fantasy, jejíž předností je hlavně precizní a originální popis magie známé jako allomancie (zjednodušeně spalování kovů). Souboje mezi allomanty byly fakt strhující. Nejcharismatější postavou byl Kelsier, ani Vin nebyla marná a prošla zajímavým vývojem.. ale něco mi tam prostě chybělo. Knížku jsem četla hodně dlouho a prostě mě to tak nestrhlo, jak jsem zvyklá u jiných titulů. Některé pasáže mě vyloženě nudily a děj se místy táhl.
Taky celé pozadí Finální říše a postava Pána vládce vlastně do konce prvního dílu nebyly pořádně vysvětleny, a celý ten svět mi nepřišel moc životný. Úryvky z deníků v úvodu kapitol mi v tom moc nepomohly, spíš naopak. K přečtení dalších dílů mě to zatím nepřesvědčilo.
Naprosto výborná kniha, nevím jak jsem to nemohl objevit už dřív. Kelsier i Vin jsou sympatičtí, děj běží celkem rychle a máme tu i nějaké zvraty. Nápad allomancie, kdy je 10 kovů je velmi originální a nikde jsem nic podobného neviděl. 5*
Kniha má svoje tempo. Pre čitateľov ktorí túžia po veľkých zvratoch, kapitolách ktoré nútia čitateľa okamžite začať čítať kapitolu ďalšiu, môže byť kniha sklamaním. Nejde o senzácie-chtivý román, ale ako som naznačil - kniha ide svojim tempom, neutíchajúcim, neprestajne sa valiacim, až do samotného záveru. Číta sa veľmi dobre už od prvej strany. Dá sa doslova vychutnať každá stránka, i keď sa v danom momente nič nedeje. Také to kľudné tempo knihy, má v sebe neprestajne určité napätie. Je to moja prvá kniha od tohto autora a som veľmi spokojný, nebol som nadšený že kniha už končí. Preto siahnem po ďalších častiach, ktoré predpokladám, že pôjdu v podobnej stope, akéhosi neprestajného pochodu až do samotného záveru. Zvláštny štýl písania, ktorý ma v tomto chaotickom rýchlom svete (ktorý túži po akčnosti a neprestajných zvratoch), zvláštne oslovil a nepustil...
Moje třetí kniha od Brandona a oproti sérii Skyward docela zklamání. Ačkoliv autor jede stále podle podobných not, tak tady chybí jaksi tah na branku. Kniha se až téměř do samého konce neúnosně vleče a postavy a svět jsou popsány plitce a samy o sobě netáhnou (třeba inkvizitoři vůbec na čtenáře nepouští hrůzu, i když by asi měli). Po celou dobu jde ale vidět, že si Brandon staví základy pro nějaká velká odhalení, která, jak je mu zvykem, samozřejmě nakonec přijdou a jsou tak skvělá, jak se čeká (i když často i docela tušená). Závěr je ten hlavní důvod, proč jsem přetrpěl všechny ty úmorné pasáže o šlechtě a další nádivku, a možná díky němu sáhnu i po pokračování.
Pro mě lehké zklamání. Po tak vysokém hodnocení jsem čekala více. Na to množství stran mi to přišlo hodně vleklé a nudné. Nejlepší byl až závěr knihy. Myšlenka dobrá, ne příliš originální, zpracování ucházející, jen bych ocenila více se seznámit s postavami, méně tlachání a zbytečné vaty...
Autorovy další knížky
| 2012 |  Cesta králů |
| 2008 | Finální říše |
| 2019 | Meč Přísahy |
| 2006 | Elantris |
| 2010 | Vyjednavač |
Zatím nejlepší fantasy, co jsem kdy četla.