Finální říše
Brandon Sanderson
Už přes tisíc let padá z oblohy popel a nekvetou květiny. Už přes tisíc let žijí skaatové v nelidských podmínkách a v trvalém strachu pod krutou absolutní vládou nesmrtelného Pána Vládce. Nadějí na únik z tohoto pekla se stává až Kelsier, který v sobě objeví schopnost allomancie, příslušející pouze mistbornům, schopnost „spalovat“ kovy a získávat tím krátkodobě mimořádné schopnosti – sílu, předvídavost, možnost ovlivňovat druhé. Obklopen elitou podsvětí chystá útok proti Pánu Vládci. Ten by však nebyl uskutečnitelný, kdyby se Kelsier náhodou nesetkal s dívkou jménem Vin, sirotkem z ulice, zvyklým nečekat od lidí nic než zradu. Odhalí u ní také mimořádné schopnosti mistbornů a naučí ji využívat je. Prostřednictvím Vin infiltruje okolí Pána Vládce. Kelsierův plán se ovšem začíná vyvíjet nečekaným směrem a míří k tragickému vyústění… Příběh je plný napětí, intrik, překážek, nečekaných zvratů i vtipu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2008 , TalpressOriginální název:
The Final Empire, 2006
více info...
Přidat komentář
Spalování kovů je absolutně super nápad. Překlad příšerný, ale za to autor nemůže. Pasáže s plesy trochu nudily a ve jménech šlechticů mám guláš, ale jinak dobrý. Vlastně jediná zásadní vada: hlavní postavy nemají umírat!
Díly 1-3 jeden velký příběh. Ze začátku mě to strááášně nebavilo, ale chce to jen vydržet. Tahle fantasy gradovala s přibývajícími díly, nakonec víc než o schopnostech hrdinů to bylo pro mě filozofické dílo o tom, co může udělat moc a zodpovědnost, lhostejnost a vlastní profit, ponižování nebo nadutost s lidskou povahou a charakterem. Schopnosti postav a svět Finální říše jen dokreslily příběh. Nic není jen černé nebo bílé...
Určitě doporučuju....
Pro Pána Vládce,
tohle je fakt dobrý. Začala jsem se sérií hned po přečtení dosavadních dílů Archivu bouřné záře. Oproti Archivu to má jednu velkou výhodu. Skoro hned ze začátku se dovíte o co de, a s čím se budou hlavní hrdinové muset poprat. Vzalo mě to díky tomu po pár stránkách a rozhodně jsem se pak do knížky nemusela nutit. Takže s chutí do toho, vřele doporučuju.
Jsem mirne pokrocily ctenar fantsy.., plus mozna jeste trocha zenske krve ;) a je z toho nadseni.. Opravdu me to nadchlo a predstavovala jsem si, jak by tato fanasy mohla dopadnout v rukach dobreho rezisera.. Každopádně se jdu vrhnout na dalsi dil...
Rozhodně je to dobrá kniha, ačkoliv se obávám, že výtky k překladu jsou oprávněné. AJ originál jsem sice v ruce neměla, ale některé věty jako by nedávaly tak trochu smysl. Krom toho se mi styl autorova psaní jeví poněkud rozvláčný a mohlo by to být svižnější. Ale celkový nápad je kvalitní a postavy jsou dobře propracované.
Magie dobrá, příběh vcelku zajímavý ale závěr mě až tak neuchvátil a vin mě lezla hrozně na nervy.
Když jsem přečetl druhý ze dvou dostupných dílů Archivu Bouřné Záře, rozhodl jsem se zkusit starší autorův cyklus Mistborn. Úmyslně jsem si o něm nic nepřečetl a tak jsem byl od počátku fascinován ponurým světem s padajícími sazemi, utlačovanými nevolníky a revolucí ve vzduchu. Dokonce mi to připomnělo zlatou dobu Chiny Mievilla. K tomu všemu se přidala velmi pěkně vymyšlená magie kovů a vypadalo to, že jsem odsouzen přečíst si cyklus celý. Jenže postupem času se přidaly plesy a krásné šaty a krásní sečtělí šlechtici a jejich intrikující snoubenky, zkrátka se to nějak nepozorovaně změnilo v Young Adult, jak má být. A tak jsem zbytek knihy už strávil s tímto pocitem a nějak jsem to doklepal sice bez počátečního nadšení, ale přeci jen s občasnou radostí ze čtení, protože Sanderson psát umí. K tomu všemu se využití magie v soubojích změnilo v dojem, že čtu několikastránkový popis cizího hraní hry na konzoli, kde tlačítko X=pálení cínu, A=zatlačení na minci a tak dále. Nějakou dobu jsem to ještě zvládl číst. ale nakonec přišlo na řadu přeskakování těchto pasáží. Ocenil jsem ovšem, že jde o sevřený příběh s koncem (dnes vzácné!). Tahle série ale asi nebude pro mě a tak si radši počkám na další díl Archivu. 70%
Má první kniha od Sandersona a rozhodně ne poslední. Pan Sanderson má neskutečnou schopnost doslova přikovat si čtenáře ke svému příběhu. Kdo by to byl řekl, že budu se neukojitelným zájmem číst o dění na šlechtickém bále... Celý příběh příjemně pluje dál a dál a kniha vás drží a odmítá propustit ze svých spárů. Když se k tomu přidají zajímavé postavy, fungující svět a v neposlední řadě i alomancie (a feruchemie), není co řešit.
Rčení "Nesuď knihu podle obálky" zde platí dvojnásob. I když se tato kniha tváří jako béčková fantasy, patří ve skutečnosti k vrcholu dnešní fantasy tvorby. Brandon Sanderson zde totiž, jako ostatně ve všech svých knihách, vytvořil zcela unikátní svět s do detailu propracovanou magií s funkčním logickým principem, která je jedinečná a fascinující, přitom však ne všemocná. Postavy jsou přirozené, dialogy plynou lehce a po chvíli je nemožné knihu odložit. Za mě dokonalé, už dlouho jsem nečetla tak dobrou knihu.
Mistr žánru Pan Sanderson opět nezklamal. Zcela nový svět a pojetí magie, obdivuhodně vylíčen charaktery postav a celá psychologie myšlení. Prostě bomba !!!
Skvělá knížka. Hned ze začátku mě nadchly hlavní postavy. Vin - pozorovatelka s komplexem opuštění, docela netypická hrdinka, věrohodně napsaná (až se mi nechtělo věřit, že může muž tak dobře popsat pochody dívčí mysli) . Kelsier - nešlo si ho nezamilovat, jeho rozhovory s Vin pro mě byly vrcholem knihy, navíc oceňuji, že není černobílý. Sanderson u mě získal velké plus také tím, že zbytečně nevymýšlel moc novotvarů a vytvořil zajímavý svět, který působí tak nějak přirozeně. Méně je někdy více. Líbilo se mi téma identity, důvěry a naděje. A ač to bolelo, hodnotím kladně i nečekaný zvrat - celý příběh pak působí mnohem realističtěji.
Paradoxně se mi nejméně líbil závěr, který tu hodně lidí vyzdvihuje. Asi si obecně více užívám ty konverzační a pocitové pasáže. Popis akčních scén pro mě vlastně představuje jedinou slabší stránku knížky - to tahání a tlačení mincí mi někdy přišlo až trochu směšné. Místy jsem se trochu zarazila i nad překladem, zvlášť slovosledem (ale zase se mi líbilo, jak překladatelka pracovala s tykáním a vykáním).
Od poloviny knihy člověk tak nějak začíná tušit, jakým směrem se kniha bude ubírat. I tak je plná akcí a peripetií. Svět zpracovaný zajímavým způsobem- od nadpřirozených schopností allomantů přes vylíčení postavení lidí ve společnosti, až k zajímavým a postupně odkrývaným skutečnostem různých národů, bytostí...
Těším se na další díl.
Ještě nemám dočteno, ale musím říct, že je to vážně skvělá kniha! Úžasné postavy, spousty tajemna... a je to vážně napínavé! Jsem z příběhu nadšená, že ani nevím, co dřív napsat. Škoda jen, že Mistborn nemá lepší obálku, aby si téhle knihy všimlo víc lidí... Já jsem z lidí, kteří moc na obálku nedají, ale jak tak koukám, tak většina ano. Podle toho, co má na poli fantasy úspěch... Ty YA romantické příběhy s větší dávkou fantazie se vůbec Finální říši nemůžou rovnat. Jak říkám, sice ještě nemám dočteno, ale už ted vím, že tuhle knihu zařadím mezi své TOP čtení.
Po dlouhé době kniha, co mě opravdu dostala. Nápad s pálením kovů je naprosto geniální. Jak má autor vše promyšlené, určené, co který kov dělá. Žádné mávání hůlkami či jiné používání "klasické" magie.
Jeho říše mě okouzlila, jeho postavy mě okouzlily. Chci znát jejich další příběhy.
Jen se mi samozřejmě opět podařilo oblíbit si postavu, která nepřežila. :( Za to autorovi asi ublížím.
Skvělé čtení.
Oceňuji velmi zajímavý nápad s "kovovou magií". Postavy se vyvíjely, nebyly černobílé. Vykreslení celé Finální říše její fungování se autorovi moc povedlo.
No co dodat... snad jen to, že jsem zvědavá jak to půjde dál..
Štítky knihy
hrdinská fantasy diktatura kosmír (fiktivní vesmír) kasty, kastovní systém
Autorovy další knížky
2012 | Cesta králů |
2008 | Finální říše |
2006 | Elantris |
2019 | Meč Přísahy |
2010 | Vyjednavač |
Mám rád knihy, ve kterých se objevuje motiv svržení vlády. Navíc si všichni vychvalovali Sandersona, tak jsem to rozhodl zkusit. Ze začátku mě kniha nadchla, samozřejmě zaujal originální systém "magie". Jen jsem se celou knihu nějak nemohl sžít s Vin... Někde zhruba v půlce jsem však knihu na nějakou dobu odložil, protože mě unavovaly plesové scény, měl jsem u nich víc než kde jinde pocit, že čtu young adult. Díky bohům jsem se však ke knize vrátil a strhující finále mě naprosto dostalo.