Mistborn
Brandon Sanderson
Už tisíc rokov padá na impérium popol a nijaká rastlina nedokáže zarodiť. Vo svete, ktorému vládne krutý Lord vládca sú skaa podradnou rasou, obyčajnými otrokmi, ktorí sa každé storočie pokúšajú o vzburu. A keď sa nádej stane už len zabudnutou odrobinkou v neúspešnom snažení, z pekla lordových pracovných táborov sa podarí uniknúť mužovi, ktorý sa to všetko rozhodne zmeniť. Kelsier je polovičný skaa, a preto má schopnosť čerpať silu z magických kovov, ktoré mu prepožičiavajú výnimočné vlastnosti. Naverbuje elitu podsvetia, aby sa spoločne pripravili na veľkú lúpež. To však nie je jeho jediný cieľ. Sníva o zvrhnutí tyranského Lorda vládcu a o svete, v ktorom by viac nebolo otrokov. No aj s pomocou tých najšikovnejších kriminálnikov je stále o krok pozadu. Až kým nestretne Vin, mladé sedemnásťročné dievča so schopnosťami, o akých sa nikomu ani len nesnívalo. S jej pomocou by mohli nad Lordom vládcom zvíťaziť, ale ich plán sa už od začiatku zdá odsúdený na neúspech. A aj keby sa im podaril zázrak, je to len jedna bitka z mnohých, ktoré ešte treba vybojovať.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Bude vydáno: 2025 , Ikar (SK)Originální název:
The Final Empire, 2006
více info...
Přidat komentář
Je to ponurý svět. Finální říše. Věčná a nezničitelná. Tyran této zemi vládne už 1000 let a nyní se hrstka odvážlivců, bláznů, hazardérů a idealistů pokusí změnit běh dějin. Příběh, který se tak krásně poslouchá. O tom, jak i ten nejposlednější z posledních v sobě může objevit svoji výjimečnost a rozložit systém, který se zdá dokonale neporazitelný. Každý člověk, věc či zřízení v sobě totiž skrývá nějakou slabinu, jen ji najít a využít. Držel jsem jim všem palce, tajil dech, ani nedutal a odkrýval s hrdiny tajemství, záhady a zákonitosti tohoto světa. Samozřejmě nebylo odhaleno úplně všechno a v příštím díle dozajista bude nadále o čem psát. Těším se. :o)
Finální říše jakožto finální kniha roku 2019 nakonec nebyla až taková petarda, jak jsem očekával. Mizerná fantasy to však není ani omylem.
V určitém smyslu mi přišlo tohle Sandersonovo dítko jako takové Jméno větru pro chudé. Tedy pozvolnější bravurně napsané komorní vyprávění se spoustou vysvětlování a budování světa pro další knihy. Nakonec se Finální říše však pořádně rozjede a není skoupá ani na akci. Příjemně mne překvapila ucelenost příběhu. S poslední stránkou je většina příběhových linek uzavřena a věcí vysvětlena. To u epických fantasy tri/případnějinoučíslovku/logií nebývá úplně zvykem.
Sanderson píše dobře, postavy dokázal ve Finální říši přivést k životu a není těžké si většinu z nich oblíbit. V tomto ohledu musím vypíchnout hlavně pestrou morálku a motivace charakterů. Tady se na Mirky Dušíny úplně nehraje. Skvěle se čtou však spíše klidnější pasáže.
Pán Vládce je správně tajuplný a mocný záporák, jehož motivace se až do samotného konce budete snažit odhalit. Stejně tak Kelsier a jeho banda (anti)hrdinů přirostou čtenáři k srdci. Škoda jen, že Sanderson v případě Vin na můj vkus příliš tlačil na milostrnou linku, díky čemuž působil jinak dospělý příběh místy příliš cukrkandlově a srdcebolně.
Při akčních pasážích se čtenář díky allomancii trochu ztrácí v těch psích kusech co Mistborni předvádí. Z neustálého dmýchání, pálení, tahání a tlačení na kovy jsem si občas připadal jak při popisu nepříjemné historky z okolí toaletní mísy. V tomhle ohledu bych přeci jen ocenil více finesy a invence, samotný systém zdejší "magie" je však promyšlený a je radost ho objevovat.
Zážitek z jinak výborného příběhu v dobře vybudovaném světě mi bohužel kazil i nepřesný překlad. Ten hapruje v těch nejhorších momentech. Kvůli dualitě kovů v allomanici tak vznikají nesmysly, popírající již popsané zákonitosti. V české verzi tak mince lítá k někomu, místo od někoho, "padají" zcela jiné šlechtické domy a podobně. Podobných ptákovin narušujících logiku knihy je bohužel celkem dost, při porovnání s originálem šlo skoro vždy o chybu překladu a ne Sandersona jakožto autora. No, a takovou anotaci zjevně psal úplně jiný člověk, jelikož jsou zde základní dojmy a pojmy přeložené jinak než v knize samotné. Finální říše je relativně objemná bichlička, chybky i tak zamrzí. Korunu tomu český vydavatel nasadil ohyzdnou obálkou evokující tupé fantasy céčko.
Komentář možná působí příliš kriticky, přišlo mi však na místě rozvést konkrétní důvody, proč tomuhle fanoušky milovanému dílku nakonec pátá hvězda utekla. Nic to však nemění na tom, že v tomhle příběhu chci s dalšími knihami pokračovat a každý fanoušek promyšlených fantasy světů by měl se mnou.
Zakoupeno v roce 2018 za 308,- Kč z e-shopu Megaknihy.
Zkráceně? Skvělá fantasy kniha o smělém plánu sympatických hrdinů na svržení krutého "poloboha". I přes dobrou práci s atraktivními prvky hrdinské fantasy a fajn nápady však na úplný vrchol nedosáhla. K tomu Finální říši chybí vybroušenější akční scény a pečlivější české vydání.
Hodnocení na DK v době přečtení: 92 %; Moje hodnocení: 85 % jako 369. hodnotící.
Minimálně první polovinu knihy jsem nechápala poměrně vysoká hodnocení. Úplný začátek je celkem zmatený, mnoho odhazování, tlačení a odrážení, až jsem z toho byla paf. Pak si to ale sedlo parádně a opravdu mě začaly bavit všechny postavy a hlavně zápletka.
možná je problém v tom, že jsem začal s archivem bouřné záře.. úplně jiná liga než naivní mistborn
(Spoilery)
To, že nás Kelsier opustil hned v první knize, mi lámalo srdce. Není možné, aby nám umřel. Stejné jako s Vládcem, umřel velmi rychle. Člověk by čekal mnohem více od někoho, kdo si podmanil Říši.
(Konec spoilerů)
Nelze říci nic jiného, než to, že kniha je skvělá, ačkoliv místy sklouzává k YA. Sanderson píše skvěle. Mistborn je zase něco nového. Utlačování Skati, nad kterými se svými biči stojí Obligátoři. Bylo na čase, aby se postavili Říši.
Kniha je čtivá, plná akce, plesy nebyly nudné a musím číst, měli velkou váhu v knize. Postavy jsou vtipné a hned jsem si je oblíbila. 5* z 5 a těším se na další díly.
Kniha byla fajn, jen chvílema mi přišla jako young adult. Jinak celkově čtivá, líbí se mi ten velmi originální systém magie. Přišlo mi že někde moc nejde do hloubky a některé zápletky byly moc jednoduché, ploché.
Tuto knihu věnoval Sanderson své babičce.
V průběhu čtení mě však napadla myšlenka, že knihu nejspíš napsala pravě jeho babička, alespoň její dvě třetiny, které byly neskutečně nudné, bez akce a napětí. Samé plesy a schůze nad jejímž počtem by se i soudruzi červenali.
Finále knihy to už byl jiný level jako by si autor všechno nechával až na konec, ale bohužel tím už můj dojem z knihy nenapravil.
Zase jednou jsem se nechal oklamat vysokým hodnocením.
Popelem zasypávaná Finální říše je bezútěšné a drsné místo pro život. Především pro skaaty, nejnižší a zdaleka nejpočetnější vrstvu obyvatel, otročících pro božského Pána Vládce a šlechtu. Existují však lidé, kteří chtějí změnit svět a právě mezi ně osud zavede mladičkou Vin. Osobně jsem s dotyčnou umíněnou osůbkou, jíž je věnováno nejvíce prostoru, trochu zápasila. Zato jsem si oblíbila jejího mentora Kelsiera a zbytek bandy, co bojuje proti zažitým pořádkům.
Jako drobný zápor bych uvedla opadnutí tempa ve střední třetině románu, kde se navršil přebytek holčičích starostí (jaké šaty si mám vybrat na ples? miluje mě? miluji já jeho? achich ouvej). Jinak děj nezpomaluje z poklusu, v závěru uhání jako splašený a přes uzavřenost ponechává mnoho potenciálu do dalších dílů.
Sanderson mě zatím nikdy vyloženě nezklamal, dokáže čtenáře snadno vcucnout do příběhu a utíkám k jeho tvorbě pokaždé, když potřebuji jednoduchost s příchutí originality. "Finální říše" mě neokouzlila intenzitou "Vyjednavače", proto "jen" čtyři naleštěné hvězdy, ovšem pokračování si určitě nenechám ujít.
Po přečtení trochu váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale co...nechám tam 5 :) Rozhodně oceňuji nápaditost při vykreslení magie. Allomancie i feruchemie je něco nového a neokoukaného. Osobně se mi více líbila allomancie, jelikož mi přišlo, že byla taková komplexnější.
(Obsahuje spoiler)
Co bych dále vyzdvihla, tak jsou postavy, které byly napsány uvěřitelně, no a pak samozřejmě jejich dialogy. Ty jsem si užívala. Ačkoliv tady někteří v komentářích zmiňují, že se s Vin nemohli sžít, tak já musím říct, že mi její postava vůbec nevadila a její chování mi přišlo logické. Jako pozitivum jsem brala i její zvědavost, alespoň jsem na některé informace nemusela čekat (a navíc já sama si v dračáku tvořím postavy, které jsou zvědavé úplně stejně, takže za mě rozhodně plusové body :D ). Že jsme přišli o Kelsiera mi přišlo nemilé, protože mě bavil. A osobně jsem zvědavá, co se do budoucna vyklube z Elenda, který mi byl od počátku sympatický svou odlišností.
(Konec spoileru)
Z počátku jsem měla obavy, že plesy pro mě budou nudnou záležitostí, ale naštěstí se tak nestalo. I tam se vždy našlo něco zajímavého. I tak jsem ale váhala, zda nepřidělit jen 4 hvězdy a to z toho důvodu, že i když mě kniha bavila, tak přibližně do tří čtvrtin tam chyběla taková ta neodkladná napínavost děje, kdy prostě knihu nechcete odložit, i kdyby to znamenalo, že druhý den v práci kvůli tomu budete ospalí a unavení, protože budete ponocovat bůhví do kdy :) To přišlo až v samotném závěru.
Nepochybně ale sáhnu po dalších dílech. Věřím tomu, že celý díl teprve nabere obrátky :)
Mistborn je opravdu luxusní počin, který si, jako milovníci fantsy, prostě musíte přečíst. Jedna z perel, která opravdu za to stojí, mít jí doma v poličce.
Brandon Sanderson mě už při čtení Elantris přesvědčil, že psát rozhodně umí, ale tady vše povyšuje na mistrovskou úřoveň.
,,Vždy je nějaké další tajemství"
Skvělá kniha, kde se v příběhu rozvíjí jak allomantické schopnosti a jejich možná využití, tak intrikaření a rozsáhlé plánování. Tahle vyvážená kombinace mě neskutečně bavila.
Pět z pěti, tady to prostě jinak nejde. A ještě teď si nadávám, že jsem autorovi nedala šanci dřív.
Hodně dobré! Líbila se mi myšlenka spalování kovů i samotný příběh a na rozdíl od většiny se mi líbila i Vin. Teprve po přečtení jsem zjistila, že se jedná o 1. díl ságy. Příběh ale působí velice uceleně a pouze kvůli “plesovým” scénám, které byly opravdu nudné, ubírám jednu hvězdičku. Určitě jdu ale shánět další díly.
Zvládla jsem Finální říši i Pramen povýšení, ale pro nesmrtelného Pána Vládce třetí díl už nemusím.... Není to můj šálek čaje ...
Zajímavý fantasy námět, se kterým jsem se ještě nesetkala. Myšlenka spalování kovů byla opravdu zajímavá, což hodnotím velmi pozitivně. I když jedinou věcí, na kterou jsem při čtení dokázala myslet bylo, že v tomto světě se musí kovy hrozně plýtvat a že přeci tímto stylem musejí brzy dojít...
Protože jsem věděla, že jsou i další díly, tak jsem se trochu bála, že kniha nebude mít v podstatě žádný konec. Ten sice byl, ale i tak bych si představovala, že bude trochu více rozpracovaný. Dle mého názoru by si to příběh zasloužil.
Další trochu nepříjemný pocit jsem měla ze stylu psaní, který na mě působil příliš jednoduše. To je ovšem způsobeno spíše překladem.
Knihu rozhodně doporučuji. Jen také doporučuji nečekat bezchybné fantasy veledílo, aby vás pak naopak nezklamala.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Cesta králů |
| 2008 | Finální říše |
| 2019 | Meč Přísahy |
| 2006 | Elantris |
| 2010 | Vyjednavač |
Kniha je pomalejší, a to já moc nemusím. Bavilo mě to, ale ne dostatečně (kvůli méně nabitému ději), aby mě to neustále nutilo číst dál.
Ze začátku mě Vin hodně štvala, ale díky jejímu vývoji už to pak nebylo tak hrozné. Neříkám ale, že je nějakou mou oblíbenou postavou. Všechno jí šlo rychleji než ostatním a já tyhle speciální sněhové vločky, co jsou prostě lepší a nemusí proto tolik dřít a učit se, nesnáším.
Všichni se tváří, jak je to kdovíjaká adult fantasy, ale když je hlavní hrdinka puberťák řešící puberťácké věci, tak je to prostě YA bez ohledu na to, že vedlejší postavy jsou dospěláci.