Místnost
Jonas Karlsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238938/mid_mistnost-238938.jpg
4
144
144
V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměstnancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni ostatní odmítají uznat. Vypravěč je posedlý potřebou ovládat, trpí megalomanií a neukojitelnou touhou po moci. Různými způsoby konfrontuje své kolegy a vytváří si pozici, z níž může své okolí rafinovaně ovlivňovat. Místnost, v níž muž pravidelně nachází útočiště, se stává symbolem konfliktu. Konfliktu mezi ním a jeho kolegy a jejich odlišným vnímáním reality. Tato místnost totiž existuje pouze v jeho narušených představách. Jonas Karlsson ohromuje v tomto díle minimalistickým a umně spředeným příběhem s prvky surreálna. Novela Místnost svým ostrým vykreslením každodenního života lemovaného bizarními setkáními a nedorozuměními zkoumá klasické téma zdání versus skutečnost.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo nádherné! Ráda v knížkách nahlížím do mysli podobných podivínů a tenhle teda stál za to, i když byl chudák spíš tragikomickou postavičkou. Mírně snižuji hodnocení jen za ten závěr, ten skutečně byl ubohý.
Přečetla jsem za jediné odpoledne. Zajímavý příběh o místnosti, která existuje nebo možná neexistuje? Možná jsem jen čekala lepší vysvětlení v závěru příběhu.
Velice zvláštní knížečka. Hlavní hrdina je spíše mírně arogantní záporák. Zřejmě trpí určitým typem autismu a jeho kolegové v práci se s tím nemohou vyrovnat. Bjjorn utíká do své místnosti, kterou vidí jen on.
Konec takový nijaký.
tak nějak mnoho povyku pro nic, téma v současnosti už nijak kontroverzní (ba mám mnohdy dojem, že mnozí se duševními poruchami, o nichž se domnívají, že jimi trpí, spíše chlubí a pyšní); od prvních stránek je zřejmé, že Björn je nějaký typ autisty, a okolí se s tím neumí a nechce vyrovnat, toť vše
Taková zajímavá jednohubka přečtená u ranní kávy. Hlavní postava je nesympatická, ale to byl očividně záměr autora. Celou dobu jsem čekala na závěrečné rozuzlení, vysvětlení toho, co to vlastně Místnost je. A ejhle, rozuzlení žádné. Možná jsem to prostě jen nepochopila, ale jak přemýšlím tak přemýšlím, prostě nevím jaká (a zda vůbec) zde byla hlubší myšlenka. Velmi čtivé, ale jinak velmi průměrné. 3/5
Bjorn jde do práce pro úřad, kde dostává podřadné úkoly. Tam objeví tajnou místnost, o které, jak se zdá, ví jen on. Jeho spolupracovníci ho podezřívají, ale on začne věřit, že existuje spiknutí, které ho má držet dál od místnosti. Tento podivný příběh je naprosto strhující a tak zručně napsaný...
„Místnost“ je velmi působivá knížka, tragikomický laděný příběh s jistými prvky surreálna o konfliktu a doslova společenském „zamrznutí“ okolí, které ve svém středu narazí na tak odlišnou osobnost. Místy se bude smát, místy vám ale úsměv zamrzne.
Björn je prostě jiný :)
Dalo by se říci sociálně neobratný, osamělý, nepochopený introvert, tak trochu pedant, který může působit arogantně, tak trochu antihrdina, který je skálopevně přesvědčen o své nadřazenosti a negativně soudí všechny kolem sebe - jeho kousavé poznámky na adresu kolegů nemají chybu. Přesto vzbuzuje soucit a sympatie, tento svérázný příběh je pro mě především kritikou společnosti, která netoleruje odlišnosti. Skvěle vykresluje nedostatek porozumnění a přijetí ve společnosti. Kniha o tom, co znamená být jiný a hlavně nevědět, že jste jiný. Jediným únikem pak může být tajemná místnost.
A cyklus 55 minut soustředěné práce s 5 minutovými přestávkami budiž mi velkou inspirací! :)
Originální jednohubková novelka o poněkud excentrickém člověku a jeho podivuhodné pracovní kariéře. Björn se chová chvílemi jako autista a někdy jako psychopat, ale těžko říct, jestli to celé není něco jako podobenství o nepochopeném géniovi.
Pro Český rozhlas knihu skvěle načetl Martin Myšička, tato verze má oproti knize určitě o jednu hvězdu navíc. :-)
Tahle kniha v kafkovském stylu určitě není pro každého. Ačkoliv díla podobného typu nepatří mezi mé oblíbené žánry, kniha mě bavila, díky tenčí vazbě se rychle čte. V podstatě je to taková psychologická studie Björnova chování a jeho dopadů na okolí. Hlavní postava je otravně-zábavná, ale za kolegu bych ho nechtěla.
Zajímavý kus. Počet stránek způsobí to, že jí přečtete během odpolední kávy a zanechá ve vás pár otazníků. Do teď vlastně nevím, jestli si svou verzi reality Bjorn vymýšlel, nebo jí tam opravdu viděl.
Předpokládám, že pro většinu čtenářů je kniha vcelku o ničem, budiž jí k plusu i přiměřený počet stran (byť za mě by se klidně mohl ještě o něco zmenšit). Ale v rámci svého žánru to je poměrně dobře stravitelná kafkovina nabízející pohled jak na pedantského "vyšinutého" Bjorna, tak i na chování lidí okolo. Není to můj šálek čaje, ale věřím, že takhle kniha má své nadšence.
Zajímavá kniha o člověku, který není úplně normální. Jen konec mi přišel zcela nepropracovaný.
Pravda, kniha je hodně kafkovská, ale cítím z ní hlavně zbytečnost. Nevím, proč vznikla a co nám má říct. Divné, nesympatické.
Velmi čtivé, ale ne pro každého. Vyvolává zajímavá zamyšlení. Četlo se mi velmi dobře, kniha je dosti strukturovaná, čte se rychle. Hrdinova představa o vlastní dokonalosti mi místy připadala úsměvná a zároveň mi naháněla "husí kůži".
Jsem nadšena! Už dlouho jsem nenarazila na knihu, která by ve mě vyvolala tak kafkovské pocity. Hrdinova realita je pokřivena, ale on to nevnímá a poisuje dění kolem sebe s autistickou naivitou.
Protože se mi líbila Faktura, byla jsem zvědavá na další knížku autora. Ale tady to až tak nevyšlo. Hrdina byl podobně nesympatický jako ve Faktuře, ale narozdíl od ní, tady ve mně knížka nevyvolává žádné další filozofické úvahy.
V ich formě. Taková jednohubka.
Zábavné, svěží, čtivé. Zvláštní, člověk neví, co si má myslet, a nakonec srovnává s tím, co kolem sebe zažil.
Hezké. Přečtěte si, budete mít o čem přemýšlet.
Citát: "Omezenci nevidí svět tak, jak vypadá. Vidí jen to, co sami chtějí vidět. Nevšímají si detailů. Drobností, na kterých záleží."
Zajímavá "kafkárna" o jedinci nezapadajícím do pracovního kolektivu jenž si utíká do místnosti, která pro ostatní neexistuje. Vtáhlo mě to a nepustilo až do konce, jenž zůstává otevřen vlastní interpretaci, co je vlastně realita a co smyšlenka? Novela se také dočkala své filmové podoby, ještě jsem neviděl, tak možná osvětlí více konec knižního příběhu...