Místo smrti
Edgar Wallace
Příběh z gangsterského prostředí s detektivní zápletkou. Vine se kolem Tonyho Perelliho, neoficiálního vládce města a šéfa největšího překupnického gangu a Jimmyho McGratha, mladíčka, jenž se chce stát pevným členem organizace. Kniha je napsána s místy až ironickým nadhledem. ; textová úprava: Felix Ritman ; [Markgraf]
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1993 , ZerasOriginální název:
On the Spot, 1931
více info...
Přidat komentář
Americké gangsterské prostředí, kde život člověka je jen položka. Osobně tento námět nemám moc rád, ale napsané to je určitě dobře. Dobře se čte i když jsem se občas ztrácel v množství postav.
Prakticky komorní drama z jednoho luxusního apartmánu. Jak už tady někdo psal, Wallace nám nabízí různé typy gangsterů, aby je na další stránce bez milosti odpravil. Ale nevadí, klidně si dokážu představit podle této knihy i kvalitní film. Ten příběh tam je.
Pbdobí prohibice a pašování alkoholu. Celkem pěkný námět, ale mohlo to být napsáno trochu poutavěji.
Zřejmě předobraz mnohých knih a filmů z mafiánského prostředí. Moje první kniha od autora Edgara Wallace. Určitě se k němu někdy vrátím.
Autor si dal práci s detailním popisem a myšlenkovými pochody gangstera, aby ho s klidným svědomím nechal na následující stránce zastřelit. To se v knize opakuje několikrát, takže postavy zvolna přicházejí a zase z knihy po mafiánsku mizí. Báječná kniha.
Celkem čtivá knížka z mafiánského prostředí. Jednoduchý příběh se spoustou zápletek.
Jednoduchý pribeh, jednoduchá oddychovka z prostredia mafie v USA. Nič horybilne ale jeden - dva večery s tým zabijete :-)
Autorovy další knížky
| 1992 |  Mrtvé oči Londýna |
| 1930 | Černý opat |
| 1932 | Zelený Lučištník |
| 1970 | Žabí bratrstvo |
| 1992 |  Smečka děsu |
To tak jdete na besedu do knihovny s Honzou Vojtíškem a Ivanou Gašparíkovou a knihovnice neprozřetelně pronese, že mají místnost s knihami, které se budou ničit. Jestli chceme, můžeme si vzít, cokoli... Tak jasně že jsme tam šli. Neodnesl jsem si sice celou bednu jako někdo, ale tohle byl jeden z úlovků. Chtěl jsem Edgara Wallace zkusit už dlouho... No je to pulpové, neskutečně používá vypravěčskou zkratku a konec je z těch, kdy už to prostě chtěl zabalit a zvolil nejjednodušší variantu, emoce skoro na nule, ale jako čtení na jeden dva večery, proč ne.