Mistrova lekce
Henry James
Znění tohoto textu vychází z díla Mistrova lekce tak, jak bylo vydáno Státním nakladatelstvím krásné literatury a umění v Praze v roce 1961. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován.
Přidat komentář
Henry James mě zaujal hlavně svou schopností napsat něco, co se tváří, že je zdánlivě o ničem. Svým pohlcujícím vodopádem slov dokáže strhnout pro aktuální tady a te, aniž by se chtělo mysli rozutéct někam dopředu k přemýšlení, k čemu to vlastně všechno vede. Ono to k něčemu vede, ale James jasně a nekompromisně drží čtenáře na aktuálně čtených slovech a pronášených větách, které jakoby nedávají nějaký účel a hlubší smysl v nějakém poselství či pointě. Stejně jako v životě, někdy prostě všechno plyne jen tak, bez účelu, bez jasného cíle. Druhou věcí, kterou mě zaujal, je jaksi skrytá či neprvoplánovitá romantičnost (byť jsou vlastně všechny tři novely romantické) jeho příběhů. Ani to vám při čtení nepřijde. Taková nenásilná romantika, trošku netypická, která vám ani nedojde, přesto dojme. Tři novely obažené v knize jsou velmi lidské. Nejvíce se mi líbila první DAISY MILLEROVÁ (****) o velmi zvláštní, přesto naprosto normální dívce, vypravěči a několika okolních postav fungující jako zrcadlo společnosti. Na druhou novelu MISTROVA LEKCE (***) jsem se dlouho nemohl naladit, marně jsem pátral po smyslu, nakonec jsem se dopátral, ale jen proto, že nějaý dostala až ve svém závěru (což ji činí trošku zbytečně dlouhou), ale závěr hodně zachraňuje. Z poslední ŠELMY V DŽUNGLI (****) ta romantičnost vystupuje nejvíce, i když i v tomto případě trošku netypicky a nezvykle. Zajímavě pojatý příběh pouhých dvou osob o čemsi, co je silně jasně přítomno, leč nechce být vyřčeno. Jak jsem již u této edice psal nesčetněkrát, opět jsem dostal, co již od ní očekávám. Z dnešného pohledu a vydavatelského naturelu nezvykle zajímavé příběhy, které pohltí, uspokojí a naplní.
Velmi dobrý výbor tří próz Henryho Jamese. Nejzajímavější mi přišla Šelma v džungli z Jamesova pozdního období, ve kterém je už příběh natolik rozvolněný, že se jedná už spíš jen o rozbor pocitů ze všech možných úhlů, žel někdy na úkor srozumitelnosti dialogů, které místy působí jako nějaké tajmené zenové říkanky na něž se odpovídá navzdory logice. Ale to je právě charakteristické pro pozdní prózy autora, a musím říct, že i přes to, že se to nečetlo vůbec lehce, je výsledný dojem téměř dokonalé souznění s pocity hlavního hrdiny.
První dvě prózy Daisy Millerová a Mistrova lekce mě tolik nezaujaly, ale je třeba říct, že se jedná o vynikající pohled pod roušku tehdejších konvencí a pravidel společenského chování s až puntičkářským vykreslením prostředí a psychologie postav.
Část díla
Daisy Millerová
1878
Mistrova lekce
1888
Šelma v džungli
1903
Autorovy další knížky
2006 | Utažení šroubu |
2012 | Strašidelné příběhy |
1991 | Portrét dámy |
1987 | Washingtonovo náměstí |
2006 | Daisy Millerová / Daisy Miller |
Příběh Daisy Millerové je skutečně mistrovsky napsaný s obdivuhodnou empatií a působivostí. Filmová adaptace Petera Bogdanoviche se předlohy drží velmi poctivě, přebírá i autorovy brilantní dialogy, takže obojí rozhodně doporučuji. Další dvě povídky jsou také celkem zajímavé, ale jde o vztahové miniatury s předem odhadnutelným vývojem a jako film by zřejmě neobstály.