Mizéria
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72210/bmid_mizeria-FgY-72210.jpg
5
3163
3163
STEPHEN KING je jedným z najpopulárnejších a najčítanejších súčasných amerických tvorcov tzv. literatúry hrôzy. Spomeňme iba romány, ktoré vyšli v slovenskom preklade: Mŕtva zóna, a Podpaľačka. Román Mizéria patrí medzi tie Kingove diela, v ktorých fyzické či psychické hrôzy majú svoju reálnu podstatu, nie sú fiktívne, neskutočné, neprirodzené ani nadprirodzené. Mizéria je príbehom psychopatky Annie Wilkesovej a známeho autora historických próz Paula Sheldona, ktorého Annie, bývalá zdravotná sestra, dopraví po ťažkej autonehode do svojho domu a začne "liečiť"... Stephen King sa v tomto románe opäť prejavil nielen ako vynikajúci rozprávač, ale aj ako skúsený analytik nezvyčajných, najmä patologických stavov ľudskej psychiky. Aj keď sa dávka psychických hrôz môže zdať priveľká, domnievame sa, že sú psychologicky náležite motivované. Stephen King udržiava čitateľa v neustálom napätí a stupňuje ho až do vzrušujúceho a nečakaného konca. Mizériu odporúčame každému, kto si chce otestovať pevnosť svojich nervov.... celý text
Přidat komentář
Misery je moje nejoblíbenější kniha od Stephena Kinga. Když jsem ji četla poprvé před asi deseti lety, tak jsem po jejím přečtení na ni myslela ještě hodně dlouho - a nebyly to příjemné myšlenky. Takzvaný Král hororů nám totiž ukazuje, že ten skutečný horor se může odehrát v našich životech. A myslím si, že spousta z nás by se raději střetla s vlkodlakem, než s Annie Wilkes.
Jinak tu jednu krátkou část knihy jsem doslova luštila, protože je jakoby psaná znavenou rukou, a to je právě to, co ji dodává pocit skutečnosti.
Překvapivě mě to moc nebavilo. Knihy SK jsou nejnapínavější v okamžiku, kdy se děje něco nadpřirozeného, děsivého - něco, co do reality příliš nepatří, ale autor nás přesvědčí o tom, že to tak prostě je. V tom je opravdu dobrý. Tady se daleko víc zabývá povoláním spisovatele, úvahami o tom, proč píše a jaké to je, když kniha vzniká (a ty nejsou špatné, ale rozhodně nejsou nijak výjimečné). Samozřejmě na pozadí hororového příběhu. Paulova situace je sice strašlivá, ale to mrazení z nadpřirozena se nekoná, na Annie nic nadpřirozeného není. A tak opravdu napínavá je až finální scéna, ale ta už dojem z knihy nezachrání.
Myslím si, že jsem jeden z těch lidí, kterým styl psaní Stephena Kinga nesedí. V podstatě polovinu knihy mi trvalo se do příběhu začíst, nemohla jsem se do něj vůbec ponořit. I přesto, že se jedná o dost drsný příběh s hororovými prvky, tak já jsem z toho takové pocity měla minimální. Ke konci už mi to bylo i tak nějak jedno, jak to s hlavním hrdinou nakonec dopadne. Netvrdím, že se jedná o špatnou knihu, ale je cílena spíše na jiný typ čtenáře. Nepochybně si od autora přečtu něco dalšího, ale v blízké budoucnosti spíše ne.
S Kingem to je jak na horské dráze, jedna kniha je úplná pecka, jinou se nemůžu donutit dočíst. Misery naštěstí patří do první skupinky. Kniha byla tak akorát dlouhá, napínavá od začátku do konce.
Když Paul jede oslavit úspěšné dopsání nové knihy a vymanění se z nekonečné série o Misery, havaruje ve vánici. Nalezne ho Annie, jeho fanynka číslo jedna! Odveze ho k sobě domů, na odlehlé stavení. "Budeme tady spolu moc štastní", řekla, a ačkoli Paulovi v té chvíli hrůza rozčísla srdce, oči neotevřel.
Annie se o Paula stará a jediné co po něm chce, aby zcela dobrovolně (ech...) napsal novou knihu o Misery, kde ji oživí. Co se stane, když Paul odmítne? Inu, ukáže se psychopatická Annie: "Tak - a teď tady budete pěkně hačat", řekla s úšklebkem, který kolem temného jícnu jejích úst odhaloval vyceněné zuby, "a přemýšlet o tom, kdo je v tomhle domě pánem a co všechno můžu udělat, jestli budete zlobit a zkoušet mě podfouknout. Seďte tady a vřískejte, jak vám libo, protože vás nikdo neuslyší".
Annie se v průběhu příběhu mění v monstrum, které v ní dřímá již od dětsví a které pouze odpočívalo. To, co Paulovi dokáže dělat a bez mrknutí oka říct, že je to pro jeho dobro, to je neskutečné. Ten mrak se vrátil. Paul se do něj ponořil a bylo mu jedno, jestli tentokrát místo bezvědomí znamená smrt. Téměř doufal, že ano. Jenom... už žadnou bolest, rosím. Žádné vzpomínky, žádnou bolest, žádnou Annie Wilkesovou! .... odněkud z dálky slyšel svůj vlastní nářek a cítil pach vlastního spáleného masa.
Znáte Misery? Pokud ne, tak vřele doporučuji, protože vám to vyvrtá díru do mozku a budete si přát, aby už kniha skončila a ta bestie s ní! King zkrátka umí a tohle je za mě jedna z jeho TOP knih. Mimochodem film podle předlohy starý více než třicet let: https://www.csfd.cz/film/7623-misery-nechce-zemrit/prehled/ je peckoidní! To vyzobrazení Annie je ďábelské. Doslova. Takže čapněte knihu a pusťe si film a garantuji vám, že Dolores Umbridgeovou budete považovat za milou a hodnou tetičku a Percyho ze Zelené míle za mírumilovného chlapíka....
Kdyby se autor sam ridil hrou "jak to bylo dal", tak to mohlo byt jeste lepsi. I tak pro me kingova druha kniha byla mnohem stravitelnesji nez prvni Poselstvi.
Příběh spisovatele, kterého po autonehodě zachrání jeho fanynka číslo jedna. Ta je však duševně vyšinutá a odveze ho k sobě domů,
kde zjistí, že její oblíbená postava Misery v posledním románu zemře.
Což se jí ani trochu nelíbí , a tak román zničí a nemohoucího autora nutí k napsání jiného příběhu.
Drsný thriller, jenž se ,na rozdíl od jiných autorových děl, čte dobře. Podle knihy byl natočen stejnojmenný film s Jamesem Caanem a Kathy Bates v hlavních rolích.
Dále je možné shlédnout Misery jako činohru v divadle Studio Dva, kde excelují Petr Štěpánek se Zlatou Adamovskou.
Mohu kromě knihy navíc doporučit jak film, tak divadelní představení, povedlo se vše.
Pro mě (zatím) asi nejdrsnější Kingovka co jsem četl.
Chvílemi jsem bojoval se začtením se, ale když už jsem se začetl nemohl jsem Misery odložit, u některých scén jsem si říkal, že ve filmu by mi to asi nevadilo, ale v literatuře je to, možná, pro některé nesmyslné, ale pro mě silnější a nechutnější, ale pravda je asi taková, že čtenářská představivost dokáže být tak živá..
King je za me bud TOP, nebo absolutne NOT. Tohle je rozhodne TOP . Myslim, ze jsem nikdy nebyla u knizky tak napnuta, jako tady. Naznacit a pak dlouho premyslet, asi tak bych popsala styl psani teto knihy. A taky mi nikdy nebylo u knizky takhle fyzicky zle. Opravdu na zvraceni. Ale nedalo se odtrhnout!
Za hodně dlouhou dobu nejlepší kniha. Po Nespavosti jsem si od pana Kinga musela dát pauzu, vracím se k němu asi po roce a půl a tohle teda byla jízda. Tak povedené dílo jsem nečetla ani nepamatuji, naposledy asi Osvícení :) vřele doporučuji a hned jdu kouknout na filmovou verzi :)
K přečtení mě inspiroval film s výbornou Kathy Bates v hlavní roli. Kniha vynikající, prostě King. Jen se divím, že ty romantické kecy pana Sheldona mohla soudna žena číst. Ale každý má svůj vkus.
Raději bych v noci v parku potkala naráz Michaela Myerse, Jasona Voorheese, Freddyho Kruegera než jednu Annie. Jednu dobře stavěnou, usměvavou a laskavou ženu, která je čirou náhodou posedlá fiktivní postavou, do které se identifikuje. Stephen King dokázal brilantně vystavět charakter absolutně choré mysli a nebál se ani nevídané dávky brutálního násilí. Knihu lze přečíst jedním dechem ačkoli pro některé pasáže je dobrá sklenka červeného, hodně zemitého vína a červené malboro do ruky druhé. Příběh plynul zcela přirozeně a dostala jsem se do stavu, kdy jsem měla husí kůži jen při představě kroků za dveřmi.
Annie je pravděpodobně jedním z nejlepších/nejhorších psychopatů v literatuře. Některé scény v knize jsou tak brutální, že je asi bylo potřeba pro film změnit, což je skvělé. V knize mě moc nebrali pasáže o Misery , ale bylo jich jen pár
Jedním slovem dechberouci první kniha od Kinga a určitě ne poslední film jsem viděla už dávno ale kniha mě dostals
Je to strašná kniha. Fakt jo. Nečte se vůbec dobře a hned od prvního momentu jde o syrový, psychologicky těžký příběh bez špetky naděje. Napsané je to skvěle. Bohužel. Doteď jsem za nejvíce náročnou knihu považoval Řbitov zvířátek, ale Misery je horší. Misery je peklo.
Kniha přečtena znovu asi po 20ti letech a hodnotím stejně. Příběh není špatný, ale mně by to stačilo jako kratší povídka.
Tak jako tu zmiňují ostatní, měl jsem problém se do knihy začíst. Ovšem jakmile se tak stalo, tak jsem naopak nemohl přestat číst. Rozhodně stojí za přečtení a za nedlouho si zajisté přečtu některou další kingovku.