Mizéria
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72210/bmid_mizeria-FgY-72210.jpg
5
3163
3163
STEPHEN KING je jedným z najpopulárnejších a najčítanejších súčasných amerických tvorcov tzv. literatúry hrôzy. Spomeňme iba romány, ktoré vyšli v slovenskom preklade: Mŕtva zóna, a Podpaľačka. Román Mizéria patrí medzi tie Kingove diela, v ktorých fyzické či psychické hrôzy majú svoju reálnu podstatu, nie sú fiktívne, neskutočné, neprirodzené ani nadprirodzené. Mizéria je príbehom psychopatky Annie Wilkesovej a známeho autora historických próz Paula Sheldona, ktorého Annie, bývalá zdravotná sestra, dopraví po ťažkej autonehode do svojho domu a začne "liečiť"... Stephen King sa v tomto románe opäť prejavil nielen ako vynikajúci rozprávač, ale aj ako skúsený analytik nezvyčajných, najmä patologických stavov ľudskej psychiky. Aj keď sa dávka psychických hrôz môže zdať priveľká, domnievame sa, že sú psychologicky náležite motivované. Stephen King udržiava čitateľa v neustálom napätí a stupňuje ho až do vzrušujúceho a nečakaného konca. Mizériu odporúčame každému, kto si chce otestovať pevnosť svojich nervov.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Ďalší skvelý King, ktorého som si už dlhšiu dobu chcel prečítať. Príbeh (aj keď 3/4 z neho sa odohrávajú v jednej miestnosti) bol výborný, postava Annie bola opísaná tak uveriteľne, že sa mi v niektorých častiach knihy triasli ruky. Naozaj neviem, čo by som robil na Paulovom mieste.
Veľmi sa mi páčilo, ako bola vymyslená Annieina smrť, písací stroj a oheň k nej podľa mňa sedeli najlepšie :)
(Zaujímavé je ešte aj to, že mesto Sidewinder je aj najbližšie k hotelu Overlook...)
Pre mňa zatiaľ jedna z najlepších Kingoviek.
Veľmi dobre King vedel, o čom píše. Jeho závislosť na kokaíne najmä v 80tych rokoch mu ponúkla mnoho skúseností, či zlých alebo dobrých. Tieto svoje "poznatky" využil pri písaní postavy Paula Sheldona a jeho závislosť na liekoch bola akoby spoveďou autora knihy. Hold, King mal na výber, Paul už ani tak nie. Annie je ale stelesnený diabol, dobre sa to čítalo. Kniha nebola príliš obšírna, a to deju len prospelo. Film som ešte nevidel, ale jedného dňa si ho isto pozriem.
Stephen King, jak známo, dokáže ve svých románech napsat situace, které si jeho filmoví režiséři nedovolí natočit. V Misery je to scéna, kdy Annie Paula „přihobluje“, aby necoural po baráku, když ona není doma! V knize to Annie provede tak, že vás bude hrůza šimrat na páteři. Ve filmu, jakkoliv je vynikající a Kathy Bates démonická, je to pouze soft verze! Za mě ovšem, ať knižní nebo filmová verze, plný počet*!
Po Zelené Míli moje nejoblíbenější "Kingovka" (Temnou věž dávám do jiné kategorie, protože ta si vlastní kategorii zaslouží). To prolínání fikce a reality a fakt, že celá kniha je vlastně dialogem dvou lidí na velice omezeném prostoru, tomu dává snad ještě další hvězdu (která už ale dát nejde). Kniha sice má přes 300 stran, ale musel jsem ji přečíst najednou, protože když člověk jednou začne, nedá se přestat. A není právě to známkou skvělé knihy?
Moje první kniha od Kinga a musím říct parádní psychothriller. Začátek byl lehce chaotický, ale pak se to skvěle rozjelo. Byl jsem moc zvědavý jak to s hlavním hrdinou dopadne. Annie byla velmi děsivá a některé části byly správně mrazivé. Přidávám se k většině a doporučuji.
(SPOILER)
Opět se budu opakovat, ale další skvělá kniha od mistra ve svém oboru - miluji Kingovky a na Misery jsem se obzvláště těšila a strašně mě to bavilo.
Při čtení se mi doslova zvedal tlak z Anniných “nálad”, panu Kingovi se tu podle mě bravurně povedl popis postavy Annie. Pokaždé, když se Paul vydal na výlet po baráku nebo se snažil vymyslet jak nad Annie vyzrát se mi tajil dech a bála jsem se kdy mu na to přijde a jak ho za to potrestá. Závěrečnou část jsem prožívala tak silně, že mi až tlouklo srdce a nedokázala jsem se odlepit a když už konečně tu (s prominutím) m*chu zabil tak jsem cítila zadostiučinění.
Takže za mě skvělý příběh, který jsem hltala od začátku až do konce.
Jako mnoho jiných jsem znal ten ústřední motiv (film a dokonce divadelní hra jsou známé veličiny), ale podrobnosti ne.
Asi tak do půlky knihy jsem si říkal, že je to sice dobře napsané a že Anniiny záchvaty vzteku spolu s jejími pečovatelskými postupy jsou solidní psycho, ale to je tak nějak Kingův standard a navíc mi komornost knihy začínala stále více připomínat Geraldovu hru, kterou jsem nebyl schopný dočíst, protože mě po čase přestala bavit. A pak se překlenula druhá půle, kdy Annie začne s klidem ve tváři konat a která jde vývrtkou do otřesného šílenství, kde už o krev není nouze. Brr.
Jedinou výtku mám vůči pasážím z titulní Misery. Byť chápu, že tam mají své místo, příliš mě nebavily.
Skvěle napsané, děj se nezasekává na banálnostech, postavy zbytečně nežvaní. Oddechové to není ani trochu, člově je po dočtení unavenější než kdyby táhnul tisíci tunovou lokomotivu vlastníma zubama... Ale čtivé to je. A jak!
Mrazivé, děsivé a neuvěřitelně podmanivé svojí nezapomenutelnou klaustrofóbní atmosférou. Misery je velmi napínavá a nedává čtenáři moc času na oddych, protože po první třetině jede děj závratným tempem. King je v tomto mistr- žádný jiný autor ve mě nikdy nedokáže vyvolat tolik emocí najednou- lítost, odpor, nechuť, nenávist a ještě se v tom mistr fetišisticky rochní a předsouvá čtenáři jednu děsivou scénu za druhou. Steven si neužívá, co dělá Annie Paulovi, užívá si, co to vyvolává ve čtenáři. A musím říct, že to nejen respektuji, ale i miluji.
King vytvořil dvě odlišné postavy a udělal je přesvědčivě lidské. Do Paula dal své spisovatelské zkušenosti a vytvořil tak uvěřitelného protagonistu, kterého je čtenářovi líto s každou další stránkou. Nevím, co všechno dal Steven do Annie, že jí udělal tak lidskou, ale ta postava působí jako někdo, kdo by reálně mohl žít. Což je více děsivé, než obdivuhodné.
Pokud bych něco vytknul, tak občas mi děj přišel lehce prvoplánový. Jako by si King sedl ke stroji a prostě začal psát, co předtím přesně nenaplánoval- něco jako Paul v knize, když psal Misery. Nešlo však nikdy o stěžejní momenty.
Musím dát plný počet, výborné čtení.
(SPOILER)
Už dlouho mě nic tak nevystrasilo jako Annie, která je jednu chvíli milá a druhou vám.... něco...... něčím usekne.....
Bylo to chvílemi zdlouhavé, ale to je prostě King
Tak jo, tuhle Kingovku jsem fakt dlouho odkladal, prave proto, ze vsichni tvrdili, ze tahle je nejlepsi a ja nechtel byt zklamany.
Zacal jsem cist vcera vecer a zhltl ji opravdu jednim dechem. A opravdu je to to skoro nejlepsi co jsem kdy cetl :D (na stejnem stupinku mam TO).
Takze rozhodne doporucuji, jen bych mozna poradil naplanovat si to tak, aby clovek nemusel byt vzhuru pomalu do rana, protoze proste nemuze prestat cist :D
Annie je prostě největší psychopatka o které jsem četla.
Ta žena je prostě nezapomenutelná, a stejně tak Paul, kterého mi bylo při čtení hodně líto.
Některé scény jsou dost drsné a brutální, ale to je u Kinga normální.
Jednoznačně 5/5- je to jeden z nejlepších a nejděsivějších psychologických hororů.
Film můžu také doporučit.
Hodně zajímavá kniha King ma výborně přirovnání a velmi barvity styl popisování udalosti. Vzdy se nějakou dobu nic neděje a pak najednou nastanou dost necekane udalosti do kterých se zactete s vyvalenyma očima a nevěříte tomu co se děje. Jedine co me zklamalo byl konec za mě trochu moc dlouho napínavé o ničem ale jinak úžasný a jsem rada ze jsem knihu cetla
Jedna z nejlepších knih od Kinga. Byla první, kterou jsem od Kinga četl ve svých 17 letech. Rafinovaný psychothriller bez zbytečných nadpřirozených efektních zápletek. Už jen Osvícení a pak některé Kingovy povídky ve mě dokázaly vyvolat podobně tísnivý pocit a zároveň radost z četby a příběhu. Další Kingovy romány, včetně kultovního To, mě zdaleka tolik nebavily. Doporučuji.