Mladá nevesta

Mladá nevesta
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330536/bmid_mlada-nevesta-MHe-330536.jpg 4 54 54

Těla série

< 4. díl

V istom dome v Taliansku sa každé ráno stretáva pri raňajkách bohatá rodina. Zvyčajne raňajkujú až do neskorého popoludnia. Potom Otec odchádza do mesta, kde si v miestnom nevestinci splní biologickú potrebu sexu. Matka žije z mýtu svojej zašlej krásy a slávy, Dcéra má znetvorené telo, a preto trpí, Strýka sužuje spavá choroba, a tak stále spí. Syn odcestoval do Anglicka. Jedného dňa sa v dome zjaví Mladá nevesta, rodina ju prijme a každý deň pred ňou odhalí kúsok svojho tajomstva. Všetci čakajú na návrat Syna, ten však domov posiela prapodivné dary a nikto netuší, či je to predzvesť jeho návratu, alebo ich posiela namiesto seba.... celý text

Literatura světová Romány Erotika
Vydáno: , Slovart (SK)
Originální název:

La Sposa giovane, 2015


více info...

Přidat komentář

Silmarien
26.10.2017 3 z 5

Najexpresívnejší Baricco, ktorého som doteraz čítala.
Mladá nevesta príde do domu, kam ju sľúbili. Podľa dohody. Syn, ktorého by si mala vziať, však doma nie je. Ostáva v dome bývať s Matkou, Otcom, Dcérou, Strýkom a Modestom, komorníkom. Postupne sa dozvedá ich príbehy, väčšinou bizarným spôsobom.
Tlačila som knihu ku koncu očami, občas som sa zahĺbila do príbehu a Bariccom bez debaty krásny jazyk ma strhol so sebou, ale väčšinou to bola nervozita spojená s čakaním na ďalší posun v príbehu, tie medzihry (alebo to možno bolo naopak, možno príbeh bol medzihrou) boli pre mňa príliš "umelecké". Prekážalo mi aj priveľa erotiky, aj miešanie osôb a zamiešanie rozprávača do celého príbehu.
Asi je to písané pre konkrétnu časť čitateľov, malo to mať nejakú špecifickú hĺbku, umelecký, expresívny, možno až absurdný nádych s veľmi dôraznou hlbokou myšlienkou. Prečo mi však potom Mladá nevesta prišla napriek tomu všetkému plytká akoby len kĺzala po povrchu?

To čo dodalo čaro Hodvábu a Pánovi Gwynovi mi tu veľmi chýbalo. Akási láskavosť, melanchólia i poznanie tu boli nahradené surovosťou schovanou za spleť krásnych slov...
Za mňa škoda.

LejcaS
30.07.2017 5 z 5

Nu uviděls ji a musel mít
z prvu drsná a zvláštní zdá se
však napsána je a čte se vskutku krásně
Tak přeruš svůj náhle klid,
že něco jiného chtěls číst sice
Ach přibliž k této knize hled
A mysl k ní obrať hned
A neodtrhneš více


-Pečivo-
20.04.2017 4 z 5

Kniha jak lusk pro zfilmování Wingding Refnem - scéna, kdy si mladá nevěsta nandá jako návštěvnice v bordelu dlouhý rudý rukavičky a vypráví svou minulost nějakýmu cizímu Mirkovi, zatím co ji on lehce rabuje kasičku, je úplně jak malovaná buď pro něj, nebo pro Víta Olmera.

V tomto duchu se sice nenese celá kniha, ale o podobné scény v tomto italským špagetyrománu, není nouze. Špagetyromán ne jako alegorie na špagetywesterny, ale protože je to italská knížka a v Itálii se jí špagety. Občas se Bariccovi zadaří a použije i špagetyvětu typu "Chvíli se namáčel v marinádě obdivu". To se musím přiznat, že jsem se při čtení podobných klenotů přistihl, že se namáčím ve stejný marinádě.

Příběh jinak velmi jednoduchý - mladá nevěsta se jednoho dne ocitne na prahu domu, kde hledá svého nastávajícího, kterej ale není doma. Kdyby byl, tak by to totiž byla úplně jiná knížka! On ale doma není. Zato ale jeho matka, otec, sestra, strýc a domovník. A kolotoč bizarností se roztáčí. Zdaleka nenabíra rychlosti Kavčiaka, Viana, nebo toho pána jak napsal to o tý sardince a vydalo ho Rubato, ale i tak je to velmi dobrý a já dávám osmery špagety carbonara z deseti.

Palivo
12.02.2017 5 z 5

Jelikož jsem velký znalec Itálie (Quattro Formači, Diavola, Salami, Margarita, Prošuto) jsem čapl po Mladé nevěstě hned jak vyšla a opět se ukázalo, že kromě velkého, ba přímo obřího penisu mám i šestý smysl poznat dobrou knihu.

Mladá nevěsta je o mladé nevěstě, která přijede do domu svého nastávajícího, který tam bohužel není, a tak musí čekat s jeho rodinou a strýcem, který již několik let spí, až se synáček rozhodne vrátit a klátit. Během toho se učí masturbovat, česat si vlasy a tajemnou hrdelní řeč majordoma, přičemž všichni okolo se chovají divně jako střízlivý Mel Gibson. Baricco to popisuje jako Boris Vian, který si šlehl pizzu a rozhodl se napsat giallo brak prodchnutý filozofickými moudry - a funguje to na výbornou. Takže se připravte na přirovnání typu "mladá nevěsta se na obálku podívala tak, jako by se dívala na talíř chřestu, potom co zrovna zvracela," ale i na životní bomby typu:

Co nejvíc postrádáte?
Sny, ty, které máme ve dne.
Měl jste jich hodně?
Ano.
Splnil jste si je?
Ano.
A jaké to je?
Zbytečné.


9/10

PS: Větu "Když nemáš budoucnost, nenávist je instinktivní," si píšu do deníčku.