Mlčící fontány

11.03.2023

Úžasná kniha, přečetla jsem ji jedním dechem. Autorka patří mezi moje nejoblíbenější.

07.03.2023

Wow! Knihu jsem přečetla za tři dny (a z toho 350 stránek v kuse), byla nesmírně čtivá, hlavně díky krátkým kapitolám. Jak je u této autorky zvykem, opět si vybrala těžké téma, které ale, dle mého názoru, výborně zpracovala. Ke konci téměř slzička ukápla... Nemůžu jinak, než tuto knihu doporučovat všem na potkání. Těším se na autorčiny další knihy.

05.03.2023

Toto je moje srdcovka!
Nepíšu proč. Je to Kniha roku pro mne.
A jedna z mých top.

01.03.2023

Trochu depresivní, ale přesto celkem dobré čtení.

17.02.2023

Madrid, 1957

Existuje kategorie věcí, o nichž se nemluví, jakýsi temný šuplík, kde ve vyhnanství žijí pravdy, jež nelze vyjádřit...

Slunce, rozpálené ulice, drahé hotely a přepych - a jako kontrast chudoba těch zavržených, bída, hlad, strach. A někde mezi tím fotografie. Útržky života, který nikdo nechce vidět...

Je snadné se nebát, když nemáš co ztratit, ale... Strach dává životu rozměr. Bez strachu bychom nikdy nepoznali odvahu...

Příběh Španělska, jak ho neznáme. Pláč dětí, který nikdo neslyšel. Křik matek, který nikdo nechtěl poslouchat. Útlak, vraždy, falešná obvinění, mučení, nespočet smrtí ve vězení za malicherné prohřešky...

Mezi dějinami a pamětí je napětí. Někteří z nás touží uchovat a vzpomínat, jiní touží zapomenout. Všichni máme své důvody...

Příběh lásky syna amerického naftového magnáta a pokojské na pozadí událostí v poválečném Madridu. Příběh měkce našlapující mezi šepotajícími fontánami, rozpustile uskakující před kopytami býků v aréně zalité sluncem, plížící se opuštěnými chodbami spícího hotelu či setmělým hřbitovem mrtvých duší. Kruté, napínavé, šokující a bohužel pravdivé. Věděli jste to? Já ne. Jak se takové věci mohou dít? Tak dlouho, tak snadno? Byli všichni slepí? Báli se? Neměli na vybranou?

Jak může být odvaha tak neochvějná, když má strach takovou moc?

Opět naprosto skvělý příběh, který vás pohltí. Krásné, dechberoucí, smutné.

To, co si myslíme, že víme, může mít k pravdě ve skutečnosti opravdu dost daleko. Pokud dál hledáme a klademe otázky, jednoho dne možná najdeme cestu k odpovědím. Ale odpovědi někdy vedou jenom k dalším otázkám...

12.02.2023

Deset hvězdiček by bylo málo pro tuto knihu. Původně jsem si ji vybrala pro krásnou obálku, ale tématem mi sedla do vkusu úplně ideálně. Španělsko miluju a do přečtení jsem si myslela, že víceméně znám i španělskou historii. Kniha mě vyvedla z omylu a díkybohu za to. Velice silné téma, nad kterým budu přemýšlet ještě hodně dlouho. Opravdu tleskám, Ruta Sepetys je skvělá vypravěčka!

05.02.2023

Asi je zbytečné vypisovat všechny plusy této vynikající knihy. Rád bych se zaměřil na 2 věci. Každá z autorčiných knih je zároveň i fantastickou učebnicí historie. Uvědomil jsem si, že o poválečném Španělsku vlastně nevím vůbec nic. Ty nejnovější věci co znám napsal Hemingway už před desítkami let. Další obdivuhodnou věcí je 2. díl knihy. Tam, kde by většina ostatních sklouzla do sladkobolné romance, autorka přijde s novou myšlenkou a najednou, když to nejméně čekáte, je tu závěr. Žádný happy end, ale naděje pro hlavní hrdiny. O to víc litujete, že se musíte rozloučit.

03.02.2023

Další skvělá kniha od autorky.

30.01.2023

Další fiktivní příběh zasazený do skutečných historických událostí. Tohle autorka opravdu umí. Zpočátku to vypadá, že se zdánlivě nic moc neděje, pak se z toho postupně vyloupnou jedinečné příběhy několika postav, navzájem propojené. Na konci jsem měla pocit, jakoby mi tam několik kapitol ještě chybělo.

24.01.2023

Opět skvělá kniha o úseku historie. Tentokrát Španělsko pod vládou Franca. ... Před některými hrůzami, křivdami a zločiny je snazší zavřít oči, nechtět vidět a vědět, vyhlásit amnestii. Ale je to správné?

21.01.2023

Kniha se mi moc líbila, byla hezky a čtivě napsaná.

Už jsem si od autorky objednala další tituly, tak jsem zvědavá.

19.01.2023

*MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY*
Madrid z doby diktátora generála Franca a příběh, který má reálné kořeny. O tom, v jakých podmínkách museli lidé ve Španělsku za Franca žít, neměl nikdo asi žádnou iluzi. Ale o tom, že "za trest" docházelo k odebírání dětí biologickým rodičům "s rudým genem" a jejich nucené "rehabilitaci" = nelegálním adopcím, pro mě byla naprostá novinka. Autorka moc dobře ví, jak téma, o kterém se dlouho nemluvilo, zpracovat tak, aby čtenáře zaujalo. Však se mu taky dlouho věnovala, než o něm začala psát. A já autorce tleskám, protože se jí to podařilo víc než dobře. Knihu určitě doporučuji.

08.01.2023

1/2023
Ruta nikdy nezklame.
Jestli nejste fanoušci literatury faktu a přitom byste se rádi dozvěděli něco ze světové historie, sáhněte po jejích románech. Velmi chytlavě a přitom citlivě uchopuje někdy ne až tak "profláknutá" témata a vždycky se jí podařit zahrát (minimálně mně) na city.
Ana a Daniel byla tak nádherná ústřední dvojice! Zbožňovala jsem El Huerfána, těšila se na kapitoly s Benem i s Nickem a užírala se zvědavostí, jaké je to velké tajemství Julie.
A uf uf, zase potupně přiznávám, že o tom, jaký byl režim ve Španělsku za Franca jsem moc velké povědomí tedy neměla...
Zavítejte do Madridu, nebudete litovat! Doporučuju všema deseti

08.01.2023

Paní RS je opravdu knihu od knihy lepší a lepší. Horký letní Madrid, láska a to vše v 50.letech vlády generála Franca. Opět máme možnost nahlédnout pod pokličku historie, o které se moc neví. A opět výtečně. A pozor "Bejby nebude sedět v koutě". Jen má na sobě kalhoty, a s sebou foťák. Takže "Hola Texano", bylo mi ctí. Afterparty po 20 letech už být ale nemusela.

31.12.2022

Škoda, že nemohu dát víc hvězdiček, úžasná kniha a mrzí mě, že jsem ji téměř rok bez povšimnutí sušila v knihovně. Ale ještě mám tři od této spisovatelky, musím to napravit. Jdu na to :-)

24.12.2022

Naprosto úžasný příběh. Vřele doporučuji.

10.12.2022

Tak ten romantický závěr mě fakt úplně dostal…

05.12.2022

Prostě krása něco takového číst :)

02.12.2022

Jak jsem již jednou ohledně této spisovatelky poznamenala: Ruta Sepetys umí. Řemeslně své romány zvládá na jedničku: umí si vybrat atraktivní téma nedávné historie, dovedně ho spojit s palčivými odkazy minulosti a šikovně přimíchat ty správné ingredience tak, aby vzniklo čtivé dílo. Geniálním způsobem také manipuluje se čtenářem, neboť bravurně zvládá práci s napětím: ví, jak pracovat s jeho pozorností, ví, kdy ve vyprávění přitvrdit a kdy zase zvolnit, takže při čtení se rozhodně nikdo nudit nebude. Svá díla cílí spíše na dospívající generaci, ale smlsnou si na nich i čtenáři starší a zkušenější, kteří jí dokáží odpustit snad jedinou chybu, jíž se dopouští: její postavy působí lehce šablonovitě a poněkud ploše, v hlubinách jejich duše se zrovna příliš nebabrá, neboť je stvořila k obrazu svému tak, aby co nejlépe splňovaly její záměry.
Tentokrát si zvolila téma "zakázané lásky" v kulisách Francovy krutovlády ve Španělsku v roce 1957. Výsledkem je ucházející "cross-over" román, který si rádi přečtou nejen dospělí, ale i dospívající. Jeho děj zasadila do velmi nelehké doby a skrze něj se jí povedlo dokonale vystihnout atmosféru panující v celé zemi poté, co se Franco rozhodl zemi "otevřít světu", hlavně tedy americkým bohatým magnátům a investorům. Poukazuje spíše na odvrácenou stranu tohoto režimu, hlavně na všudypřítomný strach z gardistů, kteří fungovali asi jako naše STB či ruská KGB.
Román se svou stěžejní lovestory mezi oběma hlavními hrdiny tak trochu připomíná červenou knihovnu, jedná se však i o skvělou sondu do života španělské společnosti té doby. S nemilosrdnou obžalobou nám odkrývá temnou stránku tehdejší historie, kdy matky prodávaly své děti do útulků jen proto, aby mohly uživit početné rodiny. Zároveň se také podíváme i do zákulisí života toreadorů a matadorů.
V něčem mi kniha připomíná "doku-román" Tučkové: jednotlivé kapitoly uvádějí historická fakta a citace. Je kouzelné, jak autorka dokáže ve dvou větách shrnout historii i osud jednoho člověka. Jenže díky tomuto úsečnému stylu působí text poměrně strohým dojmem. Navíc se zde objevuje až příliš moc tajemství najednou, sice je postupně odkrýváme, ale i přesto se děj zdá být lehce překombinovaný a nepravděpodobný.
Přidávám i kritickou výtku k jazykovým prostředkům: velmi mě zarazilo použití výrazu "single" jakožto součást běžného hovoru již v roce 1957 - jde o nesmysl, neboť se užívá až od 90. let 20. století, kdy se postupně rozšířil do celého světa. Ke věrohodnosti textu naopak přispívá, že je stylově prošpikován španělskými výrazy: maletilla, el matader, torero, tesoro, cuadrilla, atd., jejichž význam si ovšem musíme již dohledat sami.
Kniha to byla strhující, děj mě pohltil a četla se rychle. Celkově se mi líbila, i když druhá část, odehrávající se v roce 1975, již kvalitou znatelně pokulhávala.

... "O chlapeckém dětském domově v Barceloně zásadně nemluví. Nebyl to žádný "domov". Byl to brloh, jatka pro duši. "Bratři" a "tety", kteří ústav řídili, si libovali v ponižování dětí. I pouhá vzpomínka na to je jako jed. Ta muka se jako švábi dodnes plazí Rafovou duší. Držet nosem minci přitisknutou na zdi, klečet na cizrně, trpět, že ho někdo tiskne k zemi a pálí cigaretou. Vzpomíná si, jak se v noci z čiré hrůzy počůrával. Vzpomíná si, jak hubnul, padaly mu vlasy a ztrácel odvahu."
... "Je těžké hledat správný směr ve dvou kulturách," řekla mu jednou matka. "Připadám si jako záložka zastrčená mezi kapitolami. Žiju v Americe, ale nenarodila jsem se tu. Jsem Španělka."
... "Ve Španělsku musí ženy dodržovat přísně podřízenou pozici vůči mužům. Ana si vzpomíná, jak ji v Sección Femenina učili: "Netvař se, že se vyrovnáš mužům." Také tam učí, že čistota je absolutní. Dámské plavky musejí dosahovat až ke kolenům. Když se o nějaké dívce zjistí, že šla s chlapcem do kina bez doprovodu, její rodina dostane žlutou kartu za prostituci."
... "Svět v tom hotelu je jako pohádka. Je mi to líto, Ano, ale náš svět to není. Pamatuj si to, prosím tě. Dávej si pozor, s kým mluvíš."