Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Madrid, píše se rok 1957. Španělsko za diktatury generála Franca skrývá temné tajemství. Do země proudí turisté a zahraniční obchodníci lákáni na slunce a víno. Mezi mini je i osmnáctiletý Daniel Matheson, syn ropného magnáta, který přijede do Madridu se svými rodiči a doufá, že bude moci prostřednictvím čočky fotoaparátu poznat zemi, kde se narodila jeho matka. Fotografování - a osud - mu přivedou do cesty Anu. Překážky, jimž musí její rodina čelit, odhalují přetrvávající hrozby španělské občanské války i mrazivé rozhraní mezi štěstím a strachem. Danielovy fotky vyvolávají nepříjemné otázky. Je zahnaný do kouta složitými rozhodnutími, protože chce chránit ty, které miluje. V příběhu, kde se potkávají životy a láska s osudy, se ukáže neuvěřitelně temná stránka tohoto jinak slunného španělského města.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
The Fountains of Silence, 2019
více info...
Přidat komentář
Krásná knížka. Třetí kniha od autorky a třetí trefa do černého. Už teď se moc těším na další knihy, jenž si určitě přečtu. Autorka Ruta Sepetys má dar vyprávění. Dokáže nás velmi lehce vtáhnout do děje a prodat nám hezky odvyprávěny příběh a propracované postavy. Mlčící fontány jsou zatím její nejambicióznější kniha a Sepetys jí napsala skvěle. Oprostila se od druhé světové války a vypraví příběhy o diktatuře ve Španělsku - osobně jsem o tom vůbec nic nevěděl, takže to pro mě bylo hodně zajímavé čtení, ze kterého mi nebylo místy úplně nejlépe. Velmi mi sedlo, jak je kniha pojatá a po příběhové stránce vystavěná. Sepetys k tématu přistupuje s velkou pokorou a lidskostí. Nabízelo se, aby zacházela více do detailů, popisovala útrapy Španělů, nebo se zaměřila na samotnou diktaturu, ale o tom Sepetys psát nechtěla. Chtěla psát o lásce, naději, vykoupení a dalších věcech, na které lidé v bídě myslí a modlí se k nim. Chtěla nám připomenout, že nesmíme zapomínat na špatné věci, ale taky být vděčný za to, že máme dobré lidi kolem sebe, milující rodinu a nezapomenout na své kořeny a svou zem. A tohle se Sepetys povedlo parádně. Osobně jsem si oblíbil skoro všechny postavy, líbila se mi romantická část, bál jsem se o hrdiny a ocenil jsem pointu. Jediné, co mi výrazně nesedlo byla druhá část příběhu, která byla z mého pohledu až moc přeslazená a místy nereálná. Mlčící fontány jsou moc pěkná kniha, jenž se mi hodně líbila.
Četla jsem od Sepetys Sůl moře a V šedých tónech a to byly drsné, krásné romány. Fontány mi přišly jako lehká růžová knihovna na pozadí španělského diktátorského režimu. Čekala jsem víc drsné reality, méně amerického happyendu. Úplně mě to nenadchlo.
Dobré: zajímavé, informativní, romantické i napínavé, čtivé. Zajímala mne doba 50. let ve Španělsku pod Francovou diktaturou, s knutou nejen politických persekucí, ale i náboženského a národnostního tlaku - země byla přednostně určena Španělům (tedy hovořícím "kastilštinou", nikoli zejména Kataláncům či Baskům se specifickou kulturou i jazykem), a to pouze katolíkům (protestanti byli pronásledování stejně jako republikáni a jejich potomci). Španělsko bylo v poválečné době osamoceno, jako jediná přeživší fašistická diktatura samozřejmě žádnou pomoc odnikud nedostalo, nicméně bylo zajímavé pro zahraniční investory, proto se jeho ekonomická situace při celé 36 let trvající diktatuře nezhoršovala natolik, aby se již v 80. letech, pár let po smrti Franca, nezvedla na západní úroveň (na rozdíl od nás, kde se vedle nesvobody a útlaku podařilo zničit vysokou prvorepublikovou ekonomickou prosperitu země). Politické doznívání období teroru prostřednictvím amnestie a paktu zapomnění neřešilo vše, jak naznačuje kniha zaměřující se na dlouholeté praktiky odebírání dětí "nevhodným" rodičům a jejich umisťování do fašisticky nakloněných rodin.
Autorce se povedlo na romantickém příběhu Američana a Španělky, jejich společně prožitého jednoho léta, ukázat realitu života a nakonec i změny po dalších 18 letech. A ještě svůj příběh zahustila náhodami ohledně adopcí.
Moc hezké čtení, silný příběh, historie Španělska, kniha se četla jedním dechem. Opravdu doporučuji.
Tato kniha se četla úplně sama. Oceňuji důkladnou přípravu autorky a přiblížení části španělské historie, o které se tolik nepíše. Po dočtení jsem měla potřebu dohledat si ještě více informací. Bavila mě část věnovaná focení. Romantická linka byla milá, ale jednu hvězdičku dávám dolů za ten konec.
Třetí kniha od této spisovatelky a z mého pohledu trochou slabší. Silný příběh, ale ze začátku jsem se nemohla začíst a i dále mě některé pasáže bavily více, jiné méně.
Každopádně jsem se dozvěděla něco o historii Španělska.
Třetí autorčina kniha, a opět strhující příběh. Španělsko pod diktaturou generála Franca. Doba ne zas tak vzdálená, přesto mě naprosto neznámá.... O španělské dějiny jsem se upřímně nikdy zvlášť nezajímala. O to poutavější, a co se poznání týče zajímavější kniha.
Hitler, Stalin - tato jména jsou zmiňována v literatuře velmi často. Ale Francisco Franco? Netušila jsem, jakou tyranií a krutovládou drtil svůj vlastní národ. Co hrůz a mrtvých za sebou jeho režim zanechal.
Příběh Any a Daniela, jejich rodin a přátel, mě opět připravil o dech. Rutiny knihy ve mě vyvolávají tak silné emoce! Člověk vše prožívá s nimi. Jejich strach, bolest, pláč, ústrky a nespravedlnost. Jejich lásku, ztrátu, bezmoc i naději.
Je pravdou, že první polovina knihy si mě získávala jen pozvolna. Ale v té druhé, se již příběh řítil strmou rychlostí. Za tu slabší polovinu strhávám jednu hvězdičku dolů. A navíc je mi jasné, že autorčinu "Sůl moře" a "V šedých tónech", už asi nic nepřekoná.
Příběh krásný, ale děsivý.
Příběh o smetánce, ale i chudobě.
Příběh o svobodě, ale i beznaději.
Příběh o životě, ale i smrti.
Příběh mladého Američana a mladé Španělky, které od sebe dělí Atlantický oceán a jeden diktátor.
Prosím. Přečtěte si tu knihu. Je nádherná.
Velmi poutavý příběh ze Španělska pod vládou Franca. Autorka popisuje atmosféru strachu místních i odlišnost od svobodného světa.
Kniha má krátké kapitoly, takže se čte velmi dobře. Děj je vyprávěn citlivě, s kapkou romantiky. Ta ale není ústřední zápletkou, jak jsem se zprvu obávala.
S touhle autorkou jsem tímto začala, ale určitě ještě neskončila. :-)
Třetí kniha od R. Sepetys, kterou jsem přečetla. A opět moc povedené čtení. Na začátku jsem se bála, že těch stránek je nějak moc. Ale na konci jsem se s hlavními postavami jen těžko loučila.
Příběh byl velmi emotivní a čtivý. Byl neskutečně silný a dojemný. Líbilo se mi číst o historii Španělska - moc jsem o ní nevěděla.
Postavy mi byly skoro všechny sympatické a jejich vývoj i chování jsem schvalovala. S kým jsem měla problém byly Lorenza, Sherp a Puri...
Fascinuje mě, jak příběh klade důraz na sílu lásky, ale i přátelství a důvěry.
Kniha se četla rychle, nevadilo mi ani to, že byla tlustší.
Co bych ocenila? Doslov....
Zajímavý příběh několika postav. Skvěle propracované a provázané. Od autorky si toho přečtu víc.
Tentokrát se vydáme do historie, do roku 1957, do Španělska za diktatury generála Franca. Hlavními postavami jsou Ana a Daniel, ale upřímně jsem se do nic nedokázala moc vžít, ale vedlejší postavy mi přišly skvělé. ️ Příběh ale není o nic méně silný, než ostatní knížky autorky (další dvě si během cestování ještě zmíníme). Kniha je psaná jednoduše a čtivě, jen tak se od ní neodtrhnete. Najdete zde i spoustu citu a něhy, ale nejedná se o přeslazenou romantiku (o těch až jindy).
Konec jsem si osobně představovala jinak, ale vy se na knihu určitě mrkněte. Nakonec hodnotím 4*/5*.
Problémy prostých lidí za Francova režimu. Předvídatelné, trocha romantiky. Jednoduchý jazyk. Oceňuji příběh Fugy.
Tuhle autorku prostě miluji, ať se chopí jakéhokoliv tématu naší historie, udělá z příběhu něco neskutečného!
Její knihy se vám vtisknou do duše.
Španělsko, diktatura, krádeže děti a zakázána láska mezi američanem a španělkou, tohle všechno a daleko víc vás čeká v této knize.
Tento kousek historie je pro mě dost neznámý a jsem ráda, že díky autorce jsem si mohla trochu rozšířit obzory.
Takový ten líbivý příběh, který nezklame, pokud od něj nečekáte nic velkého. Ten text je jako ta obálka, proto - pokud chcete něco nad míru odpočinkového, nemusíte se bát po téhle knize sáhnout. Musíte ale odhodit všechny ambice, které v případě čtení můžete mít... :)
"Každý národ má své jizvy,každý národ něco ze své historie skrývá. Když čteme příběhy o historických konfliktech a diskutujeme o nich,máme možnost společně objevovat a vzpomínat. Tímto způsobem nás knihy spojují jako celosvětovou komunitu čtenářů,ale také celosvětovou komunitu lidí,kteří se chtějí poučit z minulosti." Ruta Sepetysová
Naprosto s autorkou souhlasím a děkuji za další okénko do historie,ktará mi unikla. Už jsem od ní přečetla všechny knihy a nemohu se dočkat další ️
Autorovy další knížky
2013 | V šedých tónech |
2016 | Sůl moře |
2020 | Mlčící fontány |
2014 | Potrhaná křídla |
2022 | Musím tě zradit |
Po Soli Moře a V šedých tónech trochu zklamání..Kniha má spoustu stran, ale těch informací, obsažených v ní, je vlastně strašně málo (mimochodem - proč se pořád v dnešní době šetření zdrojů podporuje tohle umělé natahování rozsahu, kdy je v knize nová kapitola po třech odstavcích a půlku knihy zabírají prázdné stránky, řádkování co největší apod.?) Co mi v autorčiných minulých knihách přišlo jako stručné a výstižné, tak tady mi přijde prostě velmi stručné a chudé. Asi největší zklamání byl ale konec, to už bylo vážně všecko přitažené za vlasy.