Mléko a med

Nešikovné. Moderní básně mě prostě nebaví. Celkově je to docela dost přeceňované.

Něco byly básně, něco spíš jen myšlenky. Něco bylo vyprávění o jejím životě a její bolesti. Byla docela hezká, ale ne se vším jsem byla za jedno. Což je normální. Ale celkově dobrá. Hlavní myšlenka co teda alespoň mě utkvěla je, že ma mít člověk rád sebe takový jaký je a pak může naučit ostatní, aby měli rádi jeho. A nebát se prožít bolest, zas přijde něco jiného a krásného. Neztrácet naději. A za to autorce patří velký dík.

Velmi krásná sbírka básní. Autorka na vás umí dobře přenést své pocity, které občas nejsou úplně příjemné. Kniha je rozčleněná do částí, ve kterých se prolíná emoční vývoj autorky, až bych to přirovnala k deníku, jen napsaného ve formě poezie.

dotkl ses mě
a nepotřeboval jsi
k tomu dotek

Přesně takhle bych knihu popsala já.

moc nemusim terajsich autorov poezie no autorka akoby rozpravala pribeh, zdvoverovala sa s tajomstvom. a kresby na kazdych par srankach tiez neboli uplne odveci. knizku som nakoniec kupila aj kamaratke na vianoce.

V něčem v této knize jsem se našla, ale zbytek času ve mně vzbuzovala zvláštní skoro až nepříjemné pocity.

Můj smysl pro poezii asi není dostatečný, neb jsem nemohla najít prvky poezie... "básně" v knize mi přišly jako směs srdceryvných citátů z Instagramu, k tomu nějaká ta feministická myšlenka a navrch nezapomeňme zmínit, že autorka neměla lehký dosavadní život (Jako by byla jediná), to bylo tím pravým kořením autorky... tyto ingredience dávají dohromady recept na knihu zprofanovaného typu jako je Mléko a med.
Nic jsem si z knihy neodnesla, jedna hvězda je za obálku, díky které jsem po knize sáhla.

Poezii jsem četla naposledy jako povinnou literaturu, a proto se moc necítím na hodnocení knihy. Ale úpřimně mě moc nezaujala, měla jsem jí sice rychle přečtenou, ale moc dojmu ve mě bohužel nezanechala.

Některé z vět v ní bych si mohla napsat na čelo, jak to sedí...

Já ti nevim Karle... jako jasný, je to v zásadě pro ženy, ale i z druhého břehu se to dá myslím hodnotit. A z toho je tedy můj dojem velmi rozpačitý. Ta protichůdnost vyjádření je rozpolcená tak jak umí názory žen být. Jednou je znásilněná takže hrůza, podruhé chce aby se jí někdo zmocnil. Lepší je bejt sama, ....nebo s někym apod. Nejvíce bodů teda ale strhávám za to, že si to hraje na nějakou rádoby poezii, kterou to podle mého názoru není, přitom, kdyby to bylo popsáno jako tok nějakých zajímavých myšlenek, bylo by to lepší. Ale samozřejmě je to napsané tak, aby se to trefilo všem do života, takže to musí mít logicky úspěch.

Některé "básně" si výrazně protiřečí. V jedné autorka káže, že první, čeho si na ženách všímáme a oceňujeme, je jejich vzhled, místo abychom oceňovali jejich statečnost a inteligenci, v další se autorka věnuje kráse intimních ženských partií (které nám k tomu samozřejmě nakreslí vedle, kdybychom nevěděli...). Celkově zvláštní směs dialogů a popisů (definicí?) stavů, se kterými se žena potýká,

stylizovaná tak,
aby
to vypadalo,
že se jedná o
poezii.

Není to špatné, ale kniha mě přece jen nezaujala, že bych se k ní chtěla vrátitl. Je to nové pojetí básní, ale přece jen se mi nepodařilo do nich vcítit. Pro srovnání jsem si na doporučení přečetla O princezně, která se zachránila sama a mnohem lepší než toto.

Kniha na zamysleni, uplne v zom vidim mou kamaradku

Ač na tento typ knih nejsem (a na asijské autory), díky čtenářské výzvě jsem se dostala k této knize a mohu opět zase jen děkovat této komunitě, ymslím, že si ráda rozšířím své obzory i dále. Silný a těžký příběh, přečteno téměř na jeden nádech.

Jen prosím, neočekávejte sbírku básní, poezii, přistupujte ke knize jako k lyrické a nevšední.

Není to můj šálek kávy. Nejlepší mi přišla poslední kapitola. Celá kniha je doplněna příjemnými ilustracemi, které se perfektně hodí k obsahu.

Mléko a med je sbírkou básní pro ženy. Básně v ní jsou drsné i něžné jako samotné ženy.

jakože jo i ne. něco tam bylo fakt super, ale asi v tom neumím najít tu hloubku, kterou tam všichni nalezli - nebo alespoň tvrdí,že ji tam vidí. nejlepší byl asi prostředek a spíš se mi líbily ty delší části. ale jako exkurz do poezie dobrý. jelikož jsem naposledy četla kytici k maturitě, tak mi to trochu otevřelo oči. na víc než dvě hvězdičky to ale nevidím, protože si myslím, že poezie by mi měla dát něco víc.

Příliš jsem od této knihy nečekala, ale nakonec mě bavila a některé myšlenky byly i zajímavé. Musím přiznat, že jsem se u ní nenudila. Ale je také pravdou, že její četba vám zas tak moc času nezabere. Do knihy jsem se pustila ze zvědavosti, protože jsem na ní narážela snad v každém knihkupectví a společně s Květy slunce nešla přehlédnout. Tento žánr úplně nebude můj šálek kávy, ale tohle mi zrovna sedlo do nálady. Zaujali mě také ilustrace, které knihu krásně doplnili a musím také ocenit upřímnost a kousek duše, které autorka vložila do každé stránky.

Do knihy jsem nakoukla v knihkupectví, protože byla v té době všude. Vůbec mě neoslovila. Kamarádka překladatelka mi to vysvětlila tím, že jí musím přečíst v originále. Přečtla jsem si jí tedy v originále. Je pravda, že jsem pochopila, co tím chtěl(a) básník(poetka) říci. Hm, bezva. A dál?