Mlýn
Michal Vaněček
Fascinující příběh podle skutečné události. Dva bratři. Jeden mlýn. A jeden slib… Strhující příběh dvou bratrů, kteří dali slib umírajícímu otci, že uchrání jejich mlýn a majetek proti všem. Lze takový slib dodržet za všech okolností? Může oddanost takovému závazku odolat i mašinériím totalitních režimů? Bratři svůj závazek splnili. Ale za jakou cenu…... celý text
Přidat komentář
Nedočetla jsem to. Na mě je to příliš fragmentární, málo popisné, nesedl mi vyloženě styl jakým je to napsané. A je to zvláštní, protože to stylem může připomínat Žítkovské Bohyně, ty mi ale sedly hodně a neměla jsem se čtením nejmenší problém, naopak užívala jsem si je. Možná se k tomu jednou vrátím, ale prostě ne, nesedlo mi to.
Zajímavé téma- defacto historie 20. století v Československu formou rodinné kroniky, ale bohužel literárně slabší... nicméně osmákům/deváťákům na ZŠ bych to doporučil k dějepisu jako ukázku zrůdnosti totalitního režimu, z tohoto pohledu se knize nedá nic vytknout. Určitě čtivé a zajímavé.
Kniha se mnou místy hodně zamávala.I slzičky byly.Tohle by měla být fakt povinná četba.
Krásná kniha, moc hezky se čte. Jsem ráda, že mlýn ještě stojí ve své původní podobě, a že ho třeba někdy navštívím. Určitě si na bratry vzpomenu i na jejich nelehký život.
Příběh bratrů Františka a Karla Hadrbolcových a jejich rodného holtovického mlýna vás prostě dostane. Prožijeme s nimi celé jedno století, ve kterém zažili dvě války, několik režimů a spoustu nátlaku a útrap. Dali otci slib, že mlýn zůstane jejich a ten taky dodrželi. Obdivovala jsem je pro jejich pevný charakter, sílu a odhodlání, kterým se slibu zhostili.
Doba se několikrát změnila, ale lidi (bohužel) zůstávají pořád stejní.
"Změníš možná režim, ale lidi ne. Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě."
Jak říká Karel, k čemu nám budou vrácené lesy a pole?
"Čas. Vzali jste nám čas. Čas svobody." ten nám už nikdo nevrátí...
Strhující příběh o statečných lidech, kteří se ubránili světu. Doporučuji!
Úžasná kniha. A já jsem teď trochu nešťastná, neboť vím, že něco v podobném stylu jen těžko najdu. Silný příběh (historická fakta) a těžké časy, to vše popisované s elegantním závanem humoru od bratří Hadrbolcových. Když si na konci přečtu názvy kapitol, je to popis období víc než sto let. Nemyslím si však, že je kniha smutná, možná je to tím podáním obou bratrů.Ve vyprávění mé maminky a babičky, kdy byly donuceny vstoupit do JZD a popisu tehdejších časů bohužel podobný humor chyběl...
Už dlouho jsem nečetla tak dobrou knihu. Bylo by to téma k natočení filmu,ač popisuje závažná témata je psán velmi milou formou.Je to asi tím,že autor píše hodně pro děti.
Vše, co bych chtěla o této knize říci je již napsané v předchozích komentářích.Snad jen,že je to nejlepší kniha,kterou jsem četla. V mém žebříčku je číslo jedna.
Už hodně dlouho se mi nestalo, že by se mi knížka tak moc zadřela pod kůži, jako tahle. Hltala jsem každé slovo, celé 20. století se přede mnou rozvíjelo v celé své nahotě. Netvrdím, že sedne úplně každému, ale já byla naprosto fascinovaná. Na jedné straně strohé a jednoduché vyprávění, na druhé straně tak silný příběh, který čtenáře neušetří v ničem. Ano, přiznávám, brečela jsem. A ne jednou. Jsem autorovi vděčná, že se nesoustředil jenom na šílenosti socialistického režimu (a že jich bylo), ale že velmi trefně rýpe i do let porevolučních. Doba se změnila, ale lidi, lidi zůstávají pořád stejní.
"Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě."
"Mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou... Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak i zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnější tím, že změnil tvář."
Nezdá se vám tohle aktuální a nadčasové? To je citát od Karla Čapka, velmi trefně v Mlýnu použitý. To mi připomíná, že musím oprášit nějaké Čapkovy knihy, čtené už tak hrozně dávno, zřejmě v nich zase najdu něco úplně nového... Ale zpět k Mlýnu - tenhle román rozhodně doporučuji. Velmi silný čtenářský zážitek, který si určitě v budoucnu hodlám zopakovat.
Jedna z nejlepších knih poslední doby. Určitě by se měla objevit v povinné četbě pro střední školy. Mimo to knihu doporučuji pro každého, koho zajímá naše nedávná minulost. Není to lehké čtení, i když velice čtivě zpracované. Docela ráda bych si jednou přečetla takto laděnou knihu o dnešní době, kterou právě prožíváme. Možná bychom se také nestačili divit, stačí se jen podívat, co se děje kolem zemědělství a potravinové soběstačnosti, ale to už jsem někde jinde...
Ale zpět ke knize Mlýn - neváhejte a čtěte, určitě je lépe mít knihu doma a občas v ní zalistovat, ne si ji jen půjčit a časem bohužel zapomenout.
Čím více se příběh blížil k současnosti, tím více emocí a otázek ve mně vyvolával. Všechno, co se mi po přečtení honí hlavou, by vydalo na dlouhou úvahu.
Přestože jsem vyrostla pár kilometrů od Hoslovic a moji prarorodiče (kulaci, jimž byl v 50. letech znárodněn majetek) byli vrstevníci Karla Haranta, o mlýnu se nikdy nemluvilo a vlastně se o bratrech ani moc nevědělo. Mlýn je součástí expozice muzea Středního Pootaví ve Strakonicích, co by na to asi bratři a jejich otec řekli.
Opakovaně jsem při četbě na toto téma (z tohoto období) zděšena, že lidé, kteří přežili válku, nacisty a někteří i koncentráky, pak narazili na komunisty, a to bylo kolikrát mnohem větší peklo, ač se to zdá nemožné. Nebyla jsem např. schopna číst výslech pana faráře, nedokážu se přenést bez tu bezmocnost... Úryvky z dobového tisku se zdají jako nesmyslná fraška a ona to byla skutečnost, psali to a četli to dalších 40 let... Knihu doporučuji ke čtení, ale nebude to lehké. Možná právě proto je to skoro povinnost, půjčte si ji hned zítra v knihovně (určitě ji mají všude) a lidé, čtěte!
Moc pěkný příběh o odvaze postavit se nesmyslnému režimu a nenechat se zlomit ani za cenu velkých postihů. Osobně jsem se moc těšil na popis 50. let, protože o tomto období zatím stále příliš mnoho románů nevzniká. Celá kniha je vlastně průletem celého 20. století a občas jsem měl pocit, že některá období jsou popsána dost stručně.
Přečteno, ale dalo mi to zabrat. Nějak jsem se pořád do toho nemohla začíst. Pak čtení přerušovala, protože to bylo velmi drastické. Silný příběh, uvěřitelný. Ale znovu bych ho už pročítat nechtěla...
Silný a zajímavý příběh, plus také za dohledání historických informací, ale literární úroveň bohužel pokulhává.
Štítky knihy
komunismus socialismus politická perzekuce bratři zločiny komunismu podle skutečných událostí znárodnění
Autorovy další knížky
2018 | Mlýn |
2019 | Iluze pravdy |
2017 | Co má vědět správný Čech : 111 velkých vyprávění o malé zemi |
2010 | Chceš-li pobavit Boha, seznam jej se svými plány |
2016 | Staré pověsti české pro děti |
Na knihu jsem se dlouho těšila a je pravda, že jsem očekávala něco trochu jiného. Čekala jsem příběh a tajemství. Ovšem kniha je psaná jako průřez životem dvou bratrů a pár lidí okolo. Nejdříve mě bavilo číst krátké úryvky, ale časem jsem postradala více děje. Příběh jako takový byl zajímavý a chápu, že nešlo vše psát do podrobna. Celkově se mi kniha líbila, byl to zajímavý výlet do tehdejších dob a místy dost smutny, ale znovu asi číst nebudu. Doporučit ovšem mohu.