Mlýn
Michal Vaněček
Nechte se unést audioknižním vydáním knihy Mlýn. Čte Pavel Soukup. Dva bratři. Jeden mlýn. A jeden slib… Strhující příběh dvou bratrů, kteří dali slib umírajícímu otci, že uchrání jejich mlýn a majetek proti všem. Lze takový slib dodržet za všech okolností? Může oddanost takovému závazku odolat i mašinériím totalitních režimů? Zcela ojedinělé zpracování neobyčejně silného životního příběhu rodiny z jižních Čech zahrnuje časové období přes sto let. Nelehké životní osudy jednotlivých postav dokreslují autentické zprávy z Rudého práva, při kterých vás možná i zamrazí. Mlýn je symbolem děsivého soukolí, kterým musela řada našich předků projít. Je symbolem víry v právo na svobodu, v právo rozhodovat sám o svém osudu a být připraven vzít na sebe zodpovědnost. Dva bratři svůj slib splnili. Uchránili svůj majetek proti nacistům, komunistům i podnikatelům. Ale za jakou cenu…... celý text
Přidat komentář
Začala jsem nadšeně číst, recenze byli víc než dobré,ale kniha mě nenadchla jak jsem očekávala. Ve třetině končím. Není pro mě asi správná doba čist tenhle příběh,ten dějepis mě tam tak nějak nebaví.
Vynikající! Další skvělý český autor...tahle kniha by měla být zařazena na seznam povinné četby. Bez zbytečných vycpávek a detailů výstižně popisuje osud nejen nezlomných bratrů (zda-li by i dnes někdo takto držel daný slib), ale i naší rodné země. Proložení dobovými citacemi z Rudého práva dokresluje dobu a vyvolává její atmosféru,až mi občas šel mráz po zádech. Tato kniha by si zasloužila minimálně takovou pozornost jako třeba knihy paní Mornštajnové. Velmi doporučuji!
Mě nechytla a ani jsem jí nedočetla. Vadilo mi, že je to na strašně krátké kapitoly, vůbec jsem si ty postavy neuměla představit, natož s nimi něco prožít, jejich osudy strašně zrychleně napsaný, ale situace politický rozepsaný až až..
Velice příjemné překvapení. Taková historie naší země 20. století na příběhu jedné rodiny. Všechny eskapády, doplněné o oficiální dobové novinové úryvky. Všechen hnus války, komunismu, naděje Pražského jara, Sametové revoluce až po nové tisíciletí.
Hlavní postavy, bratry Hadrbolcovy, nelze nemilovat. Stejně jako faráře, který vzhlíží k Fryštenskému. Co mě ale opravdu potěšilo a za co dávám pět hvězdiček, je velmi jemný a suchý humor, který na několika místech vygraduje až do grotesky. Ze začátku jsem si říkala, že to možná ani není záměr, jak byl ten humor jemný ("Bratři v Kristu a lágru!" oslovuje farář Hřib své spoluvězně v Leopoldově při tajné noční mši), ale postupně ho přibývalo. To mě moc potěšilo. To téma to tak nějak hezky přirozeně odlehčilo, aniž by zlehčovalo cokoli z hrůz a utrpení, kterými si postavy prošly. Tato témata bývají veskrze vážná, proto dávám pět hvězd - za tu odvahu i citlivé zakomponování humoru do tak vážného tématu.
"Mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jim nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou....Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář."
Jak mám hodnotit takovouto knihu? Jak můžu napsat, že je kniha krásná, úžasná, nádherná? Když je tak strašně hořko-smutná, když mi ještě teď běhá mráz po zádech (o Františkovi, Karlovi a panu faráři Hřibovi se mi i zdálo), když vím, že to tak doopravdy bylo a je, že lidé se chovají pořád stejně a jsou nepoučitelní! Slušně řečeno je mi, z nás (z našeho národa) hodně špatně. Kdy se už konečně probudíme?
Já knihu nejen DOPORUČUJI!!!, ale snažně Vás prosím, doporučte ji všem svým známým, kamarádům, přátelům a snad i nepřátelům!!!
Děkuji
V příběhu jsou popisovány osudy dvou bratrů, kteří slíbí svému otci, že se v žádném případě nevzdají svého mlýna a k němu náležejícímu hospodářství.
Velice silný, čtivý a inteligentně napsaný příběh o obyčejných lidech, bojujících o svůj mlýn v nelehké době. Krátké kapitoly jsou od roku 1950 vhodně prokládány zprávami z Rudého práva o jednotlivých dějinných událostech.
V knize je spousta chytrých myšlenek, já vybírám tuto od Karla Čapka:
Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe.Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou.....
Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář.
Kniha pro mne měla osobní význam ..... Předloni jsme navštívili Hoslovický mlýn u Strakonic .... a to jsem nevěděla, že skutečný příběh o jeho majitelích si za pár měsíců přečtu. Neskutečně silné lidské osudy, o kterých by se měl každý dozvědět. Děkuji
... velice čtivý příběh. Bylo, myslím, velice málo lidí, kteří se v minulém režimu nebáli neuposlechnout rozhodnutí moci. František s Josefem mezi tu hrstku lidí patřili. Prostě dali slib a stáli si za tím, ať se dělo, co se dělo. Ráda bych se na již zmíněný mlýn chtěla podívat.
Knížka se četla skvěle. Největší část knihy zabralo období za totalitního režimu. Je to kromě zajímavého příběhu dvou bratrů, kteří prokázali obrovskou osobní statečnost, také zajímavá sonda do lidské společnosti.
Knizka se mi libila, styl psani je netradicni. Pozdeji mi vadilo ze nazev kapitoly prozradil jeji obsah. Vlastne druha pulka knizky uz me tolik nevzala, ikdyz tema chvalim. Ze skoly o vododobe historii statu nic nevim. Opravdu nic. Proste jsme to nebrali, nevim jestli v tom byl od dejepisarky umysl nebo lajdactvi. Ale vsechno jsem si nacetla az po skole. A tahle knizka mi dala zase novy info.
Výborný příběh, je nutné si neustále připomínat zvěrstva minulých režimů, doporucuji k přečtení . Líbily se mi části vyhlášek a úryvky z Rudého prava, dokresluje dobu děje. Kniha je velmi čtivá, možná
i díky jednoduššímu jazyku. Hvezdicku dolu za to, že mi někde chyběly hlubší popis situace, pocitu postav, bylo to stručné. Možná je to ale i plus, sama se nemohu rozhodnout:-)A chápu, ze vzhledem k časové ose by kniha mela dvakrát tolik stran.
Na příkladu jednoho mlýna a jeho obyvatel jsou krásně popsány dějiny jednoho století. Mě se knížka moc líbila. Je čtivá a věrohodná .
Komentář na Mlýn jsem zde napsala již v lednu. Dnes, po přečtení komentáře sissque mě to nedá a musím napsat znovu. Moc by mě zajímalo, co jí přesně autor řekl o inspiraci a fabulaci. Naše rodina bydlí nedaleko mlýna a docela dost z historie rodiny známe. Když kniha vyšla, začala jsem porovnávat / a nebyla jsem sama/. Jistě, že si autor mnohé přidal, vždyť kniha musé být čtivá, ale hodně ze života obou bratrů je podle skutečnosti.
Já jsem knihou nadšená právě proto, že mnoho z jejího děje jsem už dávno znala. Navíc autor zde dal do souvislosti historii mlynářské rodiny s tím, co se dělo v naší republice. Kniha opravdu může sloužit jako jakýsi průvodce pro naše děti, které tu dobu nezažily. Je třeba, aby o ton všem co nejvíce znaly a nezapomněly.
Vzpomínky mizí ve stále se vytrácející paměti, proto je důležité neustále se vracet a připomínat si dobu, ve které být čestným a slušným člověkem nebylo jednoduché. Vaněček není Remarque, ale napsal dobrou knihu, která stoji za přečtení. V tomto případě nehledejte nedostatky ve formě zpracování příběhu, neboť obsah knihy je stále významným mementem pro dnešní mladou generaci. Souhlasím také s názorem AltaMari.
Konečně jsem se odhodlala začít více číst českou literaturu a tentokrát jsem sáhla po Mlýnu, který je příběhem rodiny Hadrbolcových.
Zejména pak bratrů Františka a Karla, kteří dali slib svému umírajícímu otci, že mlýn vždy a za všech okolností ochrání.
•
Kniha nás provází celým životem postav a jejich nelehkého počínání hlavně v době totalitního režimu.
•
Je znát, že autor píše pro děti, příběh je psán velice jednoduchým jazykem, mnohdy až polopatě.
•
Jediné, co mě při čtení "rušilo", byly názvy kapitol, které nám dopředu prozradily děj a nenastal tak žádný moment překvapení.
Nic to ale nezměnilo na tom, že mě kniha bavila a moc ji doporučuji.
Rozhodně kniha, která stojí za přečtení. Ale hlavně, jak již někteří psali, spíše jako četba na ZŠ nebo SŠ.
Kniha Mlýn ve mně zanechala rozporuplný pocit. Byla jsem na ni velmi zvědavá, protože chválu jsem slyšela ze všech stran. Nemohu jí upřít čtivost, ale to je asi tak vše. Příběh bratrů, kteří dají svému otci slib, že se za každou cenu postarají o mlýn je další z mnoha knih, které na pozadí rodinné historie zachycují události 20. století. A bohužel musím říct, že jsem četla lepší.
Mlýn klouzal často velmi po povrchu, nenořil se do hloubky, ať už popisem reálií nebo třeba detailnějším rozpracováním postav. Bratři byli jak z pohádky - stateční, silní, vysocí, spravedliví a čestní. Rodina držela neustále při sobě. Pan farář i ve chvílích nejtěžších se utěšoval tím, že přehazování hromad z místa na místo mu nahrazuje posilovnu (?!). Mnohé postavy a situace se na scéně objevily, rozehrály svou partii (např. důmyslný úkryt dokumentů), ale žádné dramatické využití situace nenastalo. Jakmile se děj překlopil do nedávné minulosti, tak mi autorova potřeba detailně popisovat věci, které si většina z nás ještě dobře pamatuje, přišla zbytečná. Nenastal u mě jásavý pocit ze ztotožnění - ano, to si pamatuju, ale spíš otázka - proč tomu věnuje tolik prostoru.
V neposlední řadě se mi nelíbilo ani rozčlenění knihy do tolika krátkých kapitol, jejichž názvy již předem vypovídaly o tom, co se stane. Po této stránce mi to přišlo jako kniha pro děti. A možná, že ano. Pro teenagery, kteří dobu vůbec nezažili, by Mlýn mohl fungovat jako skvělé seznámení s historií 20. století. Ale obávám se, že ti po knize nesáhnou.
Pěkný příběh. Je poznat, ze pan Vaněček je zvyklý psát pro mládež - leccos je zde podáno hodně “polopaticky”. Kniha by si zasloužila být hodně čtená právě mladými (třeba v pauze mezi Stmíváním a Eragonem), protože takhle jednoduché, přímočaré a poutavé shrnutí dějin 20.století v Česku se nevidí často. A z pohledu čtenářky generace Husákových dětí: prostě čtete a čtete, necháte se unášet dějem, držíte palce Karlovi a Františkovi a najednou prosvištíte dobou, kterou si už pamatujete, a kýváte hlavou: no jo, takhle nějak to bylo...
Štítky knihy
komunismus socialismus politická perzekuce bratři zločiny komunismu podle skutečných událostí znárodnění
Autorovy další knížky
2018 | Mlýn |
2019 | Iluze pravdy |
2017 | Co má vědět správný Čech : 111 velkých vyprávění o malé zemi |
2010 | Chceš-li pobavit Boha, seznam jej se svými plány |
2016 | Staré pověsti české pro děti |
Dědovi vzali v 50.letech komplet grunt i se zvířaty, tak jsem se hodně na tuto knihu těšil a byl zvědavý. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi sliboval mnohé. Nutno říct, že Mlýn je veliké zklamání. Připadá mi, jakoby knihu psal nějaký student na střední, jako slohové cvičení. Literárně je to velice slabé a jenom to tak klouže po povrchu, jenom to tak proletí a nezanechá za sebou nic. Dělá to na mě dojem, jakoby to bylo psáno pro žáky základní školy, aby se čtením neměli moc práce, ale něco se dozvěděli z historie. První půlka ještě jakž takž ujde, ale druhá je svým stylem takřka nečitelná a opravdu jsem se do toho musel nutit. Navíc oba bratři i přes smutné peripetie života, mi prostě byli nesympatičtí. V dokumentu na čt říkali pamětníci, že to opravdu byli velcí podivíni. Hodnocení: 2,5