Moderní pastorále
Viktor Astafjev (p)
Povídky o lidech, kteří jsou v různé míře tragičnosti zasaženi válkou.
Literatura světová Novely
Vydáno: 1975 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Пастух и пастушка (Pastuch i pastuška), 1977
více info...
Přidat komentář
Část díla
Autorovy další knížky
1986 | Lovci a dravci |
1981 | Její Veličenstvo ryba |
1989 | Smutný detektiv |
1963 | Hořikvět / (Přes peřeje) |
1983 | Poslední pocta |
(Uwaga spoilery!) Viktor Petrovič Astafjev. Moderní pastorále. Nad touto úzkou knihou autor pracoval čtyři roky a po jejím vydání ji mnohokrát přepracoval. Když kniha vyšla, kritika byla šokována. Astafjev se zapsal do jejího podvědomí coby autor povídek kritizujících sociální poměry a nyní publikuje knihu s válečnou tématikou. Byl rok 1973.
Při čtení úvodních scén z anonymního bitevního pole čtenáři okamžitě vyskočí, že autor je frontovik, účastník všech těchto krvavých scén, a to, o čem píše, je mu dokonale známé. Ale Moderní pastorále nejsou jen naturalistické líčení boje, mají i svou lyričtější stránku. Astafjev nerozlišuje mezi Němci a Rusy, pro něj je válka utrpením, v němž najdou smrt tisíce nevinných lidí z obou stran. Sledujeme osud Borise Kosťajeva, kterému není ještě ani dvacet. V podstatě banální příběh vojáka, co se zamiluje do holky z jakési vesnice, za pár dní musí odejít a umírá na drobné zranění někde uprostřed Ruska, kde není ani hřbitov.
Astfajevovy pastorále nejsou těmi lakonickými výjevy z pláten od Poussina, kde žijí arkádští pastýři mezi nymfami a satyry boha Pana. "Za lázní leželi mrtví stařec a stařena. Pospíchali z domu k jámě, v níž se zřejmě už nejednou zachraňovali, a kde asi museli dlouho vysedávat, protože stařena s sebou vzala lýkovou kabelu s jídlem a klubko tlusté, doma stáčené pestré vlny. Leželi zakrývajíce jeden druhého.. Od obyvatel se dozvěděli, že ti dva staří sem přišli v hladovém roce z Povolží. Pásli tu kolchozní stádo. Pastýř a pastýřka."
Idyla tradiční pastorále dostává s přídomkem moderní hořkou pachuť. Prostí lidé jsou ubiti, zničeni, a s nimi i jejich láska. Ostatně není to fyzická rána, která by Borise zabila. Zranění je nepatrné a zdraví neohrožující. Je to stesk po Ljusje, který ho zbavuje života. Díky válce trpí i příroda a vše kolem ní. Válka je chaos a apokalypsa ničící vše. Symbol zabitého pastýře a pastýřky je jedním z nejsilnějších motivů nesmyslnosti a následků války, na jaký jsem kdy narazila. Myslím, že jen otázkou času, kdy zvednu z 4/5 na 5/5. Musím si to nechat projít hlavou a všechno vstřebat.