Modrá mezi nebem a vodou
Susan Abulhawa
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295844/bmid_modra-mezi-nebem-a-vodou-pMe-295844.jpg
4
97
97
Píše se rok 1947 a v Beit Darasu, palestinské vesnici obklopené olivovými háji, žije rodina Barakových. Nejstarší dcera Nazmíja pečuje o svou ovdovělou matku, která často trpí halucinacemi. Nazmíjin mladší bratr Mamdúh se stará o místní včelstvo a nejmladší Marjam, jež má každé oko jinak barevné, tráví dny povídáním s imaginárními přáteli a psaním. Když se u hranic městečka shromáždí izraelské vojenské jednotky, nikdo nemá ponětí, jaké násilí vypukne. Brzy je vesnice zničena a rodina se musí vydat na cestu do Gazy, která je podrobí nejedné zkoušce. O šedesát let později se Mamdúhova vnučka Núr žijící v USA zamiluje do ženatého lékaře a následuje ho do Gazy. Zde se setkává s Alwán, matkou Chálida. Chálid je doslova uvězněný ve vlastním těle a nedokáže se probudit ze svého hlubokého snění. Právě díky tomuto seznámení Núr zjistí, že rodinné vazby dokážou překonat veškeré překážky: dokonce i smrt. Modrá mezi nebem a vodou je příběh o silných, svérázných ženách, o vzdálenostech, odloučení a zlomených srdcích; o nových začátcích, vytrvalosti a lásce.... celý text
Literatura světová Válečné Rodina
Vydáno: 2016 , PlusOriginální název:
The Blue Between Sky and Water, 2015
více info...
Přidat komentář
Početná rodina, hodně postav, hodně příběhů a každý by zasloužil svoji vlastní knihu.
Kniha pro mě byla zvláštní. Bylo v ní spoustu krutosti, války, znásilnění. Ale celý příběh byl vyprávěn děsně rychle, spousta roků uběhla a jen bylo řečeno, co se stalo. Nešla vůbec do hloubky, to je velká škoda, vlastně se divím, že jsem ji dočetla. Působila na mě jako sloh ve škole, popis událostí. Škoda.
Já nějak nemám slov! Celý příběh je často bolavý. Rozhodně to není veselé čtení, ale přesto v sobě má něco kouzelného, díky čemuž to hodnotím, jako úžasný příběh. Núr jsem si moc oblíbila a přišla mi velmi sympatická. Je to první kniha z tohoto prostředí, a tak jsem nesmírně vděčná, že mi jej kniha přoblížila. Prvních asi 150 stran jsem dost bojovala s formou, jak kniha byla napsaná, jak rychle se střídalo prostředí a čas, ale přesto musím dát plný počet hvězd. Tohle byla prostě pecka!
Krásné čtení o těžkém tématu. Nicméně kdo se o konflikt trochu zajímá, tak jej určitě nevidí tak jednostranně a proto z mé strany velká výtka vůči zaměření, které zní skoro jako až agitace a emoční vydírání.
K jazyku, jakým je kniha napsána, mohu říct jen jediné, nádhera.
A co se týká tématu, nejsem odborník na Izraelsko-palestinský konflikt. Za to, že umírají nevinní lidé, ale mohou obě strany. A napsat objektivní knihu o tomto tématu může asi opravdu jenom ten, koho se to nijak nedotýká.
Doporučuji k přečtení!
Příběh obyčejných životů, polité rosou rodiny, až mě úcta a pokora nutí pokleknout.
Krásný jazyk, strhující námět, ale z mé strany opět velká výhrada. Podobně jako skvělá kniha L.Urise Exodus je zpracování velmi jednostranné a "nadržující" těm dobrým, těm svým. V izraelsko-palestinském konfliktu nebyli - nebo spíš nejsou - jen nevinní, nebo jen viníci. A pokud bychom takto někoho chtěli označit, pak to budou jednotlivci, ne hromadně příslušníci jednoho národa.
Tahle kniha začíná od nuly; britský mandát v Palestině, světový válečný konflikt a postoj arabských zemí, vznik Izraele (jemuž předcházelo odevšud hřímané arabské smeteme vás do moře), Palestinci jako "rukojmí" svých muslimských bratří - nic z toho se tam neobjeví. Kdo se o historii nezajímá, vidí jen tu jednu stranu a jednu pravdu, podle národnosti autora/autorky.
Takže hodnotím podobně jako Exodus - kniha úžasná, strhující, zde navíc i výjimečně poetická a svrchovaně muslimská (nenapadá mě lepší výraz pro to společenské soužití). Ale právě proto jednostranná a zaujatá. Trpěly obě strany a obě mají (obě si najdou) pro své chování důvod. Jenže mně tohle nestačí.
Takže když v knize narazím na formulaci
" . . . vojáci s helmami v zlověstných uniformách a vysokých botách, identičtí synové sionistické čubky, . . . "
přestávám věřit autorce i její poezii.
Přesto knihu určitě doporučuju, jen prosím, nezapomínejte poslouchat i argumenty druhé strany.
Už se vám někdy stalo, že byste si koupili knihu jen podle přebalu a nezjišťovali, o čem je?! Už když vyšla, zamilovala jsem se do obalu a věděla jsem, že ji jednou musím mít! Přišla letos bazárkem… A rozhodně nelituji! I přes to/nebo právě proto, že nesleduji politiku a jak se někde v knize podotýká - o moderních válečných konfliktech se ve školách neučíme - mě téma naprosto dostalo. Kdo to má stejně, že doposud povrchně vnímal "Izrael - Židi = ti hodní, Palestinci - násilí = ti špatní"?! :-o Strhující čtení, od kterého jsem se nemohla odpoutat, ale tak silné, že jsem musela v půlce na pár týdnů přestat (nedávám líčení toho, co se stalo mladé Nazmíje i malé Marjama a vzápětí Núr). Druhou polovinu jsem zhltala dneska v noci... Zůstane v mé knihovně mezi TOPkami, a rozhodně ne jen kvůli obalu...
Krásné! Milé i tragické, laskavé i těžké, plné lásky i odříkání, odmítání i soudržnosti, utrpení i naděje. Dokonce i stopy humoru zde čtenář nalezne. Pro mě veliký a cenný objev.
Ovlivněná médii jsem si vždy myslela, že Izrael je v právu a Palestina je hlavní iniciátor celého sporu. Nikdy mě ale nenapadlo zjistit si o téhle stále trvající válce více.
A najednou se mi do ruky dostane kniha, která mé předsudky rozdrtí a ukáže mi druhou stranu tváře tohoto konfliktu. Knihu sama autorka charakterizuje jako román. Možná, že prvky románu opravdu má. Pro mě je kniha ale něčím víc. Neumím to popsat. Nesmírně mě zasáhl Chálidův příběh i ohromná solidárnost mezi ženami v rodině. Když nad tím tak přemýšlím, říkám si, že knihu, která by pojednávala o muslimském světě, jsem četla jen jednu. A v té byl tento svět vykreslen úplně opačně a vyzdvihovány byly hlavně negativa tohoto světa.
S čistým srdcem ale mohu říci, že mě příběh této knihy zasáhl a v očích se mi často ocitaly slzy, stejně jako při čtení příběhů těch, kteří prošli koncentračními tábory.
K problematice palestinského konfliktu jsem v relativně nedávné době přečetla dvě knihy - "Nebudu nenávidět" Izzeldina Abuelaishe a tuhle. Zatímco "Nebudu nenávidět" pro mě bylo knihou s velmi silným poselstvím podloženým osobní zkušeností, která bohužel nebyla úplně nejlépe napsaná, "Modrá mezi nebem a vodou" je napsaná velmi dobře, ale s těmi emocemi je to o poznání horší. Líbil se mi popis ženské solidarity a vztahů mezi hrdinkami, ale kolem bylo příliš mnoho věcí na efekt. Autorka má navíc hodně černobílé vidění celé situace. Je to zase jedna z knih, kde méně hrůz, které zasáhly rodinu, by asi bylo více, takhle to místy byla citově vydírající agitka. Přesto se domnívám, že je dobře, že u nás vycházejí i knihy s propalestinským pohledem na celý konflikt.
Od autorky jsem četla Jitra v Dženínu a to se mi moc líbilo. Ale tato knížka u mne zůstává nedočtená. Možná dělám chybu, ale 64 přečtených stran a už mám Allaha a halucinací dost. Možná by mě bavilo, až to bude o 60 let později, ale tam už to nedočtu.
Příběh Palestiny mě vždy dokáže rozesmutnit. Je neskutečně tragické vidět, jak Židé, kteří si protrpěli hrůzy války a holocaustu, přišli do Palestiny a stejná zvěrstva páchali na Arabech.
Abulhawa umí skvěle vykreslit arabskou mentalitu, jejich touhu po domově a kořenech a obrovskou soudržnost.
Chvílemi se mi moc líbila a o pár stránek dál ani trochu. Krásný jazyk, kouzelné motivy, několik zajímavých ženských postav. Černobílé nazírání světa, přemíra arabských slov, krkolomné posouvání děje, nadbytečné zápletky z fondu červené knihovny a citového vydírání.
Příběh Palestiny druhé poloviny 20.století. Rozvětvená rodina donucená k útěku do Gazy. Nazmíja, Mahmúd, Marjam, Chálid,Núr a další.... Výborně napsané.
Mám dojem, že som už komentovala a nevidím kde?....Čítala som aj od autorky Brieždenie v Dženíne, ktorá ma hneď pochytila. Táto kniha má ten istý problém a tiež sa sleduje niekoľko generácii - trochu iné osudy. Ale čítala sa skvelo.....
Válka není ulně můj šálek kávy,ale příběh je pěkný a poutavý.Jen tam jen moc informací,jde to přes víc kolen rodiných příběhů.Občas zmatek,ale přesto pěkný příběh.
Kniha o izraelsko-palestinském konfliktu napsaná opravdu krásným jazykem. Připadáte si, skoro jako byste četli nějakou pohádku, a přitom často čtete o ne moc hezkých věcech.
Kniha mě pohltila, četla se jedním dechem. Ale čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem vnímala jednostrannost příběhu a to mi trochu ubralo na hlubším prožitku a celkovém dojmu z knihy.
Nicméně poetika knihy je nádherná, příběh je strhující a rozhodně ho doporučuji vaší pozornosti.