Moje zrcadlo
Ladislav Fuks , Jiří Tušl
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58348/mid_moje-zrcadlo-CBA-58348.jpg
4
27
27
Podtitul: Vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem Své paměti dopsal Ladislav Fuks koncem roku 1993, kdy odevzdal poslední dvě kapitoly redaktoru a příteli Jiřímu Tušlovi. V následujících měsících oba spolupracovali na konečné úpravě knihy. Po smrti Ladislava Fukse rozšířil Jiří Tušl paměti o svá „intermezza“ podle dohody, uzavřené již při vzniku rukopisu v roce 1992. Vzniklo tak pozoruhodné svědectví o velkém českém spisovateli.... celý text
Přidat komentář
Někoho tato kniha zklamala, mě ne.
L. Fuks v ní řekl to co chtěl, kdo čekal bulvár či hlubší filozofii, tak tu najde v jeho knihách, takže mě se kniha dlouhodobě líbí.
Jen tohle vydání od Melantrichu má vážný nedostatek.
Stránky jsou jen špatně slepené, brzy se odtrnou, nezbylo mi, než si koupit ještě jeden výtisk, který je pro mě vzpomínkou na L.Fukse, a ten druhý na čtení.
Druhé vydání se od prvního dost liší.
Ostatně každý zájemce o dílo L. Fukse si ji patrně koupí, protože v Levných knihách, kde jsem ji před časem kupoval já, tak stála pouhých 25 kč.
Výhodou tohoto vydání, oproti předešlemu - stránce výroby knihy - je kvalitní vazba, protože kniha z roku 1995 byla velmi špatně vyrobena, brzy se rozpadla, takže jsem si koupil ještě jednu, ale ta se rozpadá rovněž...
Knihu upravil literární vědec Jiří Tušl, který se podílel již na prvním vydání této knihy, vpisoval do ní své postřehy, které za ta léta, co byl s Ladislavem Fuksem v kontaktu nastřádal.
Myslím, že tahle citace tuto knihu docela vystihuje :-D
"Kniha je zároveň příznačnou ukázkou Fuksova vyprávěcího postupu a nevšedního smyslu pro humor – zahrnuje nepřebernou řadu detailů z Fuksova života, aniž by ovšem odhalila cokoli podstatného. Nebýt Tušlových intermezz, nedozvíme se z ní o Fuksově osobnosti prakticky nic."
Pokud chcete vědět detaily z Fuksova života o tom, jak jezdíval po schůzích a debatách a jak se kde dobře najedl :-D - bude se vám kniha asi líbit. Podstatné informace v knize obsažené by se ale daly zkrátit zhruba do padesáti stran. Někdy to byla taková nuda, že jsem musela přeskakovat :-).
Někdo byl touhle knihou zklamán, třeba jedna kritička v MF DNES, když o ní napsala - "...když L.Fuks své dílo dopsal, tak nezbylo nic." Asi čekala větší emoce, které se jí z knihy dostanou, že se otevře a bude mluvit bulvárně o svém životě, tedy o místech, které běžné čtenáře nejvíc zajímali - jeho sňatek, jeho údajná homosexualita (která je ale z jeho díla dostatečně cítit) atd.
Je to kniha, kdy člověk L. Fuks si udělal pořádek ve svém životě. A především mu nejvíc pomohl JIŘÍ TUŠL, bez něhož by kniha sotva vyšla, protože právě tento člověk vybídl L.Fukse - autora, aby sepsal svůj život a sám J. Tušl doplňuje knihu zajímavými poznatky o svém pohledu na život L.Fukse.
Měl jem to štěstí, že jsem s L. Fuksem hovořil, a vyměnil si jeden dopis.
K plánovanému setkání nedošlo, protože já byl v cizině, on mezi tím bohužel zemřel.
Fuks byl velký vypravěč, a tak i velmi nezáživný životopis se čte dobře navzdory tomu, že jak už bylo mnohokrát řečeno, o jeho prožitcích, pocitech a vztazích se nedozvíme zhola nic. Zde - podobně jako ve Vévodkyni a kuchařce - jako by nerozlišoval co je podstatné a co nikoli v a je jen dobře, že spoluautor Tušl vypustil další nudné části ( mluví o libretech oblíbených oper apod.). Nechápu ovšem, proč životopis, ve kterém není přítomen, vůbec psal, ten největší tajnůstkář české literatury.