Moje zrcadlo přehled
Ladislav Fuks , Jiří Tušl
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58348/mid_moje-zrcadlo-CBA-58348.jpg
4
27
27
Podtitul: Vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem Své paměti dopsal Ladislav Fuks koncem roku 1993, kdy odevzdal poslední dvě kapitoly redaktoru a příteli Jiřímu Tušlovi. V následujících měsících oba spolupracovali na konečné úpravě knihy. Po smrti Ladislava Fukse rozšířil Jiří Tušl paměti o svá „intermezza“ podle dohody, uzavřené již při vzniku rukopisu v roce 1992. Vzniklo tak pozoruhodné svědectví o velkém českém spisovateli.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Moje zrcadlo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Někoho tato kniha zklamala, mě ne.
L. Fuks v ní řekl to co chtěl, kdo čekal bulvár či hlubší filozofii, tak tu najde v jeho knihách, takže mě se kniha dlouhodobě líbí.
Jen tohle vydání od Melantrichu má vážný nedostatek.
Stránky jsou jen špatně slepené, brzy se odtrnou, nezbylo mi, než si koupit ještě jeden výtisk, který je pro mě vzpomínkou na L.Fukse, a ten druhý na čtení.
Druhé vydání se od prvního dost liší.
Ostatně každý zájemce o dílo L. Fukse si ji patrně koupí, protože v Levných knihách, kde jsem ji před časem kupoval já, tak stála pouhých 25 kč.
Výhodou tohoto vydání, oproti předešlemu - stránce výroby knihy - je kvalitní vazba, protože kniha z roku 1995 byla velmi špatně vyrobena, brzy se rozpadla, takže jsem si koupil ještě jednu, ale ta se rozpadá rovněž...
Knihu upravil literární vědec Jiří Tušl, který se podílel již na prvním vydání této knihy, vpisoval do ní své postřehy, které za ta léta, co byl s Ladislavem Fuksem v kontaktu nastřádal.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Moje zrcadlo v seznamech
| v Přečtených | 32x |
| v Knihotéce | 27x |
| v Chystám se číst | 20x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 1x |
Fuks byl velký vypravěč, a tak i velmi nezáživný životopis se čte dobře navzdory tomu, že jak už bylo mnohokrát řečeno, o jeho prožitcích, pocitech a vztazích se nedozvíme zhola nic. Zde - podobně jako ve Vévodkyni a kuchařce - jako by nerozlišoval co je podstatné a co nikoli v a je jen dobře, že spoluautor Tušl vypustil další nudné části ( mluví o libretech oblíbených oper apod.). Nechápu ovšem, proč životopis, ve kterém není přítomen, vůbec psal, ten největší tajnůstkář české literatury.