Mořská modlitba
Khaled Hosseini
Krátká, ale obsahově silná, ilustrovaná kniha je reakcí na současnou uprchlickou krizi. Kniha je psaná ve formě dopisu otce synovi v předvečer jejich cesty. Otec pozoruje svého spícího syna a přemýšlí o nebezpečné cestě přes moře, která je čeká. Je to také živý portrét jejich života v Homsu v Sýrii před válkou a rychlé přeměny města z domova na smrtící válečnou zónu. Impulsem pro napsání knihy byla děsivá fotka Alana Kurdia, tříletého syrského chlapce, jehož tělo bylo na pláž v Turecku vyplaveno v září 2015. Hosseini vzdává hold milionům rodin, jako je ta Kurdiho, které byly roztříštěny a vyhnány z domova válkou a perzekucí. Svůj výnos z této knihy daruje Khaled Hosseini Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a neziskové nadaci The Khaled Hosseini Foundation, aby pomohl financovat úsilí o záchranu života uprchlíkům po celém světě. Khaled Hosseini, nejprodávanější spisovatel dle žebříčku New York Times, autor knih Lovec draků, A hory odpověděly a Tisíce planoucích sluncí reaguje na současnou uprchlickou krizi touto hluboce dojemnou, nádherně ilustrovanou krátkou novelou pro lidi celého světa a všech věkových kategorií.... celý text
Přidat komentář
Mořská modlitba je - jak to říct přesně - sice krásná, ale krátká. Při jejím nákupu jsem si nevšimla počtu stran. Bohužel. To mě dost zklamalo, měla jsem jiné očekávání.
Četla jsem všechny knihy tohoto autora. Jsou úžasné.
Ano, přečtené za pět minut, je to útlá knížečka s pár obrázky a pár odstavci textu. Přesto nelituju ani koruny, kterou jsem za ní utratila.
Jeden novinář mi kdysi řekl, že fotka utonulého syrského chlapečka úplně změnila jeho pohled na uprchlickou krizi. Tak silná ta fotka byla. Tělíčko tříletého děcka vyplavené na pláž symbolizovalo zmarněné naděje tisíců uprchlíků, kteří doufali v šťastnější budoucnost pro svoje děti.
Můžeme mít různé názory na ekonomickou migraci, ale nikdy nikdo by neměl zpochybňovat právo na bezpečný azyl pro uprchlíky před válkou. Doufám, že všechny ty, kdo zlehčovali utrpení Syřanů, si najde karma (a Putina a Assada taky).
Godspeed, Aljane. Snad už jsi v nějakém lepším světě.
Nevím, co k tomuto příběhu dodat. Silný, smutný a varující zároveň. Varující před lhostejností, nenávistí a zlobou ..... a přesto se historie vždy zopakuje.
Velmi smutný příběh doplněnýní krásnými ilustracemi. Nesnáším války a utrpení nevinných. Co dodat.
Nádherné ilustrácie! Je to presne tá knižka, ktorá povie veľa (predovšetkým emocionálne) a vôbec nie je potreba veľa slov. Zarezonovala vo mne myšlienka "Keby videli niečo z toho čo Ty, boli by aspoň o trochu láskavejší.."
Autor touto knihou vyjadřuje podporu uprchlíkům. Především celoplošné ilustrace s pár veršů. Přečteno za 10 min. Dojemné.
Dělalo mi problém se touto knihou prokousat, přestože se mi větčina knih od tohoto autora líbila. Nevím, čím to bylo, možná atmosférou, kterou v příběhu nastolil, postavami, se kterými jsem se neuměla ztotožnit... Ale vyloženě špatné to nebylo.
Jméno autora mi nebylo neznámé, ale tohle jsem nečekala. Stručný životopis na záložce mi mnohé doplnil, takže pro mě zajímavé nové informace. Děkuju především za stručné a výstižné komentáře hellena1593, katallinka a Lamanai.
Je mi líto všech, jejichž města a obecně domovy zmizely a stále mizí v důsledku válečných aktivit kdekoli na naší planetě. Všichni tak nějak tušíme, že řešením nemůže být přesunout miliony lidí na jiný světadíl, do jiné země. A je více než jisté, že se mezi ty opravdu nešťastné a zničené bytosti dříve či později přimíchají i podvodníci, zloději, vyděrači. To by ale nemělo oslabit náš soucit a především snahu pomoci. Jenže jak?
A právě K.H. nabízí jednu z možností. Nejenže část peněz získaných prodejem knihy jde na humanitární účely, ale my všichni, kteří knihu procházíme, čteme, obdivujeme, kritizujeme, komentujeme, jsme tak nějak "níže podepsaní". Všichni víme, že se to děje, tušíme, kdo a proč tohle rozpoutal, ale nikdo z nás nezná způsob, jak válku zastavit a situaci změnit.
A tak v té naší dnešní uspěchané, zbraněmi stále hlasitěji harašící, ale naštěstí pořád ještě mírové Evropě věnujeme těm nešťastníkům alespoň soucitnou vzpomínku . . .
Tenčí knihu jsem ještě nečetla. Nemělo cenu ji nosit z knihovny domů, přečteno za pár minut přímo tam. Smutná modlitba s tragickým koncem.
Text je super, ale vůbec nechápu, proč to bylo vydané jako kniha. Je to spíš sloupek do novin.
(SPOILER)
"Ale také pořád slyším tvou mámu,
jak mi v burácení přílivu
šeptá do ucha:
"Miláčku můj, kdyby to viděli.
Stačila by půlka toho, cos viděl ty.
Kdyby to viděli, hned by byli milejší."
Proč ze mě každá kniha napsaná optimistou dělá ještě většího cynika? Upřímně po všem tom hnoji, co jsem slyšela lidi říct na téma uprchlické krize... mám dojem, že některé lidi by nepřesvědčilo nic o tom, že uprchlíci jsou jen obyčejní lidé, civilisté, kteří mají právo na bezpečí. Po všech těch válkách by člověk očekával, že většina lidí chápe, že spousta lidí bojovat nechce/nemůže. Jasně, že vyřešit ten problém u zdroje by bylo super, ale jak toho má asi obyčejný člověk, který v životě nebojoval, dosáhnout? No dobrá, přesouvám se k samotné knize, to jen některé zdejší komentáře mě trochu... to nic.
"Všichni netrpělivě čekáme na východ slunce,
všichni se ho bojíme.
Všichni hledáme domov."
Nejprve je třeba říct, že ilustrace v téhle knize jsou nádherné. Vážně, výborná spolupráce ilustrátora se spisovatelem. Text a obrázky se vzájemně skvěle doplňují a tvoří kompaktní celek. Druhá složka díky které je celá tahle kraťoučká kniha tak silná je skutečnost, že ji podpírá skutečný příběh. Marwán je sice fiktivní postava a Khaled Hosseini je sice afgánská emigrant, který ale emigroval v době před uprchlickou krizí. Jenže zároveň je v pozadí příběh Alana Shenu (/Kurdího). A zatímco Marwánův příběh končí naloděním a otcovou zoufalou modlitbou... My celou dobu víme, jak skončil Alanův příběh, který sám sebe tudíž přirozeně situuje do závěru onoho otevřeného konce knihy. Hosseinimu můžu jen tleskat, zvládnul to bravurně - k tomuhle příběhu nepatří happyend, ale nepatří k němu ani tragický konec, patří k němu ten zoufalý strach modlícího se rodiče, jehož jediným cílem je udržet svého synka naživu...
"Jak já se modlím, aby to moře vědělo."
Jednohubka na pár minut o drsné realitě Středního východu s výstižnými ilustracemi.
Myslím, že tato novela slavného autora bude ještě po nějakou dobou odkazovat pořád aktuální na těžko řešitelnou situaci ohledně uprchlíků na kterou máme každý svůj názor a zároveň na ní není žádné pořádné řešení..
Velice krátká a přesto emotivně silná novela z pera Khaleda Hosseiniho upozorňuje na důsledky válečných konfliktů. Doslova do několika málo řádků je vepsán stesk nad ztraceným domovem, hrůza ze současné situace i naděje do dnů budoucích mnohých uprchlíků, kteří byli nuceni opustit své domovy ze strachu o život svůj a svých dětí.
Opravdu velice krátká kniha na zamyšlení.. toto téma je problematické, ale nelze ho vidět jen přes černé brýle.. poslední věta ve mě rezonovala..
smutná krása inspirovaná smrtí 3 letého imigrantského chlapce v moři na cestě při hledání nového domova
Štítky knihy
občanská válka Sýrie uprchlíci Středozemní moře
Autorovy další knížky
2007 | Lovec draků |
2013 | A hory odpověděly |
2008 | Tisíce planoucích sluncí |
2018 | Mořská modlitba |
Myšlenka vznešená, ilustrace krásné, ale nedotklo se mě to. Možná by to chtělo víc slov... Potenciál to má.